nevermore3
komentáře u knih
Pekelný dům
Steve Jackson
Konečně gamebook without fantasy or sci-fi. Moderní doba - horor.
Klasický Jackson - skvělé nápady, a atmosféra hustá jak mlha. Kvituji i to, že je zde naprosto minimální počet bojů, nebo rozhodně méně než jiných dílech. Ať se jde Livingstone zahrabat, Jackson jasně dominuje. Jeden z vrcholů celé série.
Jinak ještě stojí za zmínku, že jde o lehce obtížnější věc na zmapování, protože to není úplně lineární, ale lze se někdy vracet, na některé místo přijít v různý čas atd.
Jsi příšera
Edward Packard
Za mě dost slabý Gamebook, fakt asi jen pro děcka, když je za každou cenu chcete přinutit něco přečíst. Tady ten příběh je dost blbej, a ani mě to nebavilo, ale já nejsem cílovka tak, co já vím - radši jsem dal to lepší hodnocení, chtěl jsem dát původně 2. No.. jste příšera a ze všech 13 možných ukončení jen jedna vede, že se proměníte zpět. Některý jsou fakt ujetý, a tuším dva konce jsou, že vás sejmou :D
Prostě pro děti, znáte to.
Jeskyně sněžné čarodějnice
Ian Livingstone
Já k tomu nemám nostalgický vztah, ba naopak, dostal jsem se k němu relativně pozdě, po přečtení mnoha jiných.
Netradiční jsou ilustrace, které často používají dlouhé linky, to jsem zatím v jiných FF gameboocích neviděl, ale neřekl bych, že se mi to líbí více. Sněhová atmosféra je netradiční též, ale příběh je velmi lineární. Chceš jít doleva nebo doprava? No doprava, protože tam je slepá ulička, kde vezmu jen artefakt, a pak jdu stejně doleva. Čarodějnici sejmete v 1/3 příběhu. Ve 2/3 se k vám přidají nějací buddies a motáte se společně ven z jeskyně (ještě jednou se ukáže Čarodějnice). Poslední 1/3 jste venku z jeskyně, kamsi jdete a snažíte se přežít kletbu - tahle část už je pro mě dost nudná a minimálně motivující, kord když hlavní enemy je mrtvá. Tolik k příběhu.
Jinak málokdy sem v knize viděl tolik nutných soubojů jako tady - je jich tam fakt řádově víc a to dost silní protivníci - UB 10 a víc, to mě taky nějak nebere. Když bych měl srovnat s předchozím Ostrovem Ještěřího krále - tak sešup dolů. Livingstone už po Labyrintu smrti mi přijde, jak kdyby nikdy nebyl dát schopen dohromady něco podobně kvalitního. Váhal jsem mezi 3 a 4, ale nakonec dám 4****. Pořád je to docela originální. Nicméně výchozí UB 12 - je silně doporučeno.
Preludia a nokturna
Neil Gaiman
Nejlepší věc, co jsem četl v poslední době. Je to natolik komplexní zážitek, že mi nemůže radost zkazit ani několik sofistikovaných názorů outta subculture bez kontextu, zde. To už je taková klasika, že se může ke všemu vyjadřovat každý a pak to někdy končí, jak to končí :)
Gaiman je genius. Vlastně není, zdejší někteří ho nedocenili! Měl by se z toho poučit a udělat to jinak, podle nich! :D
Raketoplán Poutník
Steve Jackson
(SPOILER) Nevím, čím si Poutník vysloužil jedno z nejnižších hodnocení v kategorii Fighting fantasy. Meč se tentokrát vyměnil za phaser a nepřišlo mi to vůbec špatné - planeta pod halucinogenní drogou - no koho to napadne, než S. Jacksona :)
Specialitou je, že nevalíte sami za sebe, ale máte celou posádku, a každá má svý hodnoty, na které se hází. Ne že by záleželo na tom, kolik to je - i s nejnižšími hodnotami to správnou cestou zvládnete. Dá se zcela vyhnout soubojům a házení si na schopnosti. Klíčové info je u dítěte Luffa a v prostoru mezi dvěma vesmíry, kde je menší labyrint.
Já bych šel s procenty nahoru.
Labyrint smrti
Ian Livingstone
(SPOILER) Labyrint smrti patří rozhodně mezi těžší kousky. Mám ho úspěšně za sebou, ale UB 12 a ŠT 12 jinak nevím. Jsou tam dost silní protivníci ( buď vám padne UB a někde se třeba vyhnete boji s CERATOSAUREM - nebo s ním jdete ale on má UB 12).
Na Livingstonův klasický styl to má pro mě i mimořádně poutavý příběh, takže se mi líbí daleko víc než předchozí Město Zlodějů, přesto, že to je nejspíš o dost jednodušší. Tady je potřeba sesbírat 3 drahokamy a tipuju, že tak 20 odkazů vede rovnou na smrt, z toho dalších cca 30-40 jsou škodící nebo postihové a to bez nějaké předchozí možnosti dedukce. Přesto, je to Livingstone, který za Jacksonem - v mých očích - notně pokulhává a tohle se mu povedlo. Super byla Medůza, hmyz, useklá ruka vězně na dveřích vězně co byl vevnitř, zrcadlový démon, aréna smrti, hádanky, fakt dobré.
Dávám 5.
Dějiny Ruska
Kateřina Hloušková
Je to dost komplexní záležitost, která především ukazuje složitost ruské duše, zvyklé od nepaměti strádat, trpět a poslouchat.
Oleariusův obraz života v Moskvě - jak by se nic nezměnilo v průběhu: "ruský nezájem, ba přímo pohrdání vědou, lenost, násilí, absence elementárního studu, vulgarita a děsivé všudypřítomné opilství... "(1643)
"v důsledku otroctví a hrubého surového života Rusové o to ochotněji jdou do války" (s.110) ... jsou s to naučit se jakémukoliv oboru, avšak jejich výrobky jsou prosté, třebaže masivní a dlouho nevydrží... požadují zaplacení již před započetím prací, které pak často nedokončí, leč po mnoha obtížích a podvodech"
Pravda a lož na Facebooku
Vladimír Šnídl
Zajímavé a těžko sehnatelné dílko z dílny Deníku N.
I když je z roku 2017 domnívám se, že je až nebezpečně nadčasové. Jen mám s těmito knihami takový pocit zmaru. Přečtou si je ti, kteří je často nepotřebují a drtivou většinu informací z nich znají nebo tuší. A ti, kteří by je potřebovali, aby si konečně vytáhli hlavu z p*dele, ti se k ní zase nikdy nedostanou, případně knihu odhodí jako demagogický nabubřelý žvást
Faktomluva
Hans Rosling
Tohle je fakt super dílko. Pomocí faktů je čtenářovi prokázáno, že jdeme trvale dopředu a mohli bysme všeci být trochu míň negativní, i když to je asi dost těžký. Jen pochopil jsem hlavní myšlenku v prvních pár kapitolách a pak už mi to přišlo docela useless to pořád opakovat, no a celkově lehce repetitivní, ale myslím si, že je to dobrej dárek. Já tu knížku vyhrál od Fakescape v nějaký soutěži a musím ji poslat dál :)
Někdo to rád pálivé - Rukověť milovníka chilli
Kay Maguire
Dost jednoduchá kniha, hezky graficky zpracovaná, ale přijde mi, že dost klouže po povrchu, někdy bych šel více do hloubky, být autorkou. A něco mi tam chybělo, ale jinak jako jo, fajn. Díky za každou knihu popularizující chilli :)
Média, lži a příliš rychlý mozek
Petr Nutil
Pro středoškoláky by dnes měla být povinnost a spíš si myslím, že knihu budou stejně číst převážně ti, co ji de facto nepotřebují.
V síti dezinformací
Jiří Táborský
Další z velmi potřebných knížek pro dnešní dobu. Ne možná tak populárně naučná jako Průmysl lži od Alvarové, ale o to více řekl bych naléhavá.
Průmysl lži: Propaganda, konspirace a dezinformační válka
Alexandra Alvarová
Asi jedna z nejdůležitějších knih pro vaše prarodiče případně ovlivnitelnou generaci x+. Není to psáno žádnou vědeckou terminologií, ale lidsky. Za důležitost takového díla dávám plnou palbu. Někdy je to dost smutné čtení, ale optimismu je věnována poslední kapitola :)
Žalář nejtemnější
Ivan Olbracht (p)
(SPOILER) Tohle snad není Olbracht, jakého znám. Je psychologický a pro mě tak 100x lepší :)
Žalář nejtemnější je jen jedna z povídek (není to román pane kolego v.) , které v souboru co jsem měl byly.
Ve všech hraje hlavní roli žena, jako taková femme fatale, neuhlídatelná, v podstatě kromě Žaláře neuhlídatelná, ve všech pak ne-věrná.
Léčivá síla vizualizace
David R. Hamilton
Až budu nemocnej, tak si ji vytáhnu z knihovny. :)
Jinak, americký styl psaní textu - tedy neustálé opakování dalších a dalších příkladů a ukázek, jak to celé funguje.
Kurvítka v hlavě - Proč i chytří lidé jednají hloupě
Ivo Toman
Já vám nevím, kniha podle mě nemá ucelený koncept. Je plná myšlenek s kterými souhlasím, ale při čtení stránky číslo dvě, už nevíte o čem byla stránka předchozí.
Asi mi dáte za pravdu, že když jste dočetli, řekli jste si něco jako - jo tak to je v tom životě, ale vlastně jste už vůbec nevěděli o čem to celé bylo.
To tak bývá, když se řeší 100 věcí, klouže se ve všech po povrchu, ale žádná nejde do hloubky. Ivo Tomana už jsem kdysi četl nebo slyšel někde mluvit a absolutně nic proti. Tenhle titul je ale jakejsi divnej.
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Místy nechutný. Myšlenka automatizace a člověka ztrácejícího se víru dění, ale fajn. nebaví mě Hrabalovy souvětí na půl stránky. Asi si zaslouží spíš 4****, ale co...
Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha (převyprávění)
Jitka Škápíková
Je to fakt šáhlý tady to dílo, ale mě to přesvědčilo. Je to tak absurdní a blbé, že nakonec v mém váhání mezi 4* a 5* dám to vyšší. Cervantes chudák si na Quijotovi kapsu nenamastil, tak mu aspoň projevím takto úctu. Nejvíc mě překvapilo sem tam v některých pasážích popisky, co si mysleli o situaci vedlejší postavy - jako, že jim třeba cukaly koutky, když si z Quijota dělali srandu, nebo Sancho Panza, který si sám pro sebe spílal Donu Quijotovi.
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Jaroslav Hašek
Musím říct, že dočíst Švejka mě místy stálo úsilí, někde uprostřed je taková nezáživnější pasáž. Ale nakonec se člověk se všemi postavami sžije a je to fajn. Ke konci už jsem se i smál. Feldkurát Katz a Nadporučík Lukáš jsou největší sympoši. Plukovník Dub je svojí pitomostí zase fakt směšnej. Hašek to české švejkovství vykreslil náramně. Dnes by někdo řekl, že Švejk trolí :D
Vzhledem k tomu, že se kromě Kafky a Kundery jedná o našeho jediného dalšího autora / dílo světově známého formátu (ano, ani Čapek to není, bohužel) dávám velkopansky 5***** I když bych jinak normálně dal asi 4 :)
Mým marodům – Jak vyrobit pacienta
Jan Hnízdil
No, tak já bych to neviděl zas tak černě. Ten Hnízdil přece neříká, že rýmu dostanu proto, že jsem vystresován z práce a ne z důvodu zapomenuté čepice. Píše o civilizačních chorobách a takových těch nemocech, které procházejí všemi vyšetřeními a nedají se odhalit přesto, že pacienti jsou z nich šílení :)
Nicméně k samotné knize - já s tou myšlenkou v podstatě i souhlasím. A to nejen z vlastní zkušenosti, ale i když se koukám kolem sebe. Ne vše je zkrátka řešitelné práškem či nějakou formou toho, že pomůže něco zvenčí (samozřejmě nebavíme se o úrazech atd atd, ale spíš o těch dlouhodobých civilizačních věcech) ale ta forma mi úplně nesedla.
Kniha je vlastně sbírka sloupků nebo fejetonů nebo co to vlastně je, čili se dost často pasáže a myšlenky opakují a to téměř ve stejných formulacích. A hodněkrát. Celkově ta forma mi vlastně asi vadila nejvíc, dále je taky vidět, že Hnízdil není spisovatel ani bavič.
Čili abych to shrnul, poselství bych hodnotil příznivě, formu pak méně. Za mě asi ty 3*** tedy.
