Nezletilci komentáře u knih

Na základní škole v Jilemnici na knize postavili čtenářskou lekci, její celé znění a hodnocení dětí najdete na Facebooku ve skupině Nezletilí kritici: "Básničky jsou plné humoru a slovních hříček, které si děti často uvědomily právě při snaze přehrát jejich děj. Básničky jsou snadno zapamatovatelné. Umím si představit využití také v logopedii. V naší školní knihovně patří rozhodně k oblíbeným!"

24.03.2023

Takto komiks hodnotí Nezletilá kritička Zorka (10 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Moc se mi líbí, jak je komiks nakreslený i jeho příběh. Skvělé je, že je napůl podle pravdy a všechno do sebe hezky zapadá, takže se člověk v ději dobře orientuje."

3 24.03.2023

Takto knížku četla Nezletilá kritička Zorka (10 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Knížku bych doporučila dětem, které se už moc nebojí. Mě se příběh líbil, protože je hezké zažívat takový ten nepravdivý strach. Člověk je potom rád za to, že žije v tomto světě, kde se nic takového nemůže stát. Nebo ano?"

1 24.03.2023

Takto hodnotí komiks Nezletilý kritik Tomáš (11 let), celou jeho recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici: "Kniha se mi celkové líbila, píše se v ní o celé kariéře Jaromíra Jágra v NHL. Jsou tam i rozhovory dvou komentátorů: Andyho a Davea, co povídají o jeho zápasech, vztahu k médiím a rivalech. Je to komiks s opravdu hezkými obrázky."

24.03.2023

Nezletilá kritička Marika (15 let) hodnotí závěrečný díl série takto: "Jediným problémem je konec knihy. Postava, která se v příběhu náhle zjeví, svede jakýsi boj se zlem a dochází k překotnému happyendu. Oproti tomu s popisem tréninku, který Claire podstoupila, aby byla dostatečně silná a zdolala jednu ze zkoušek, se autorka vypisuje na desítky stránek. Přijde mi, že konec nedomyslela, zbytečně ho uspěchala, jako by ji psaní omrzelo a chtěla mít celou sérii už hotovou. Jinak je v knize vše vyvážené – až na ten konec, který je velmi neuspokojivý a největší roli v něm svede jiná než hlavní postava. Přesto je závěr velmi dojemný. Celkově je ale příběh originální, dobře napsaný a chytlavý..." Celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku.

2 25.10.2022

Takto komiks Žofi Z-4515 četla nezletilá kritička Zorka (10 let), celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici: "Z jedné strany je komiks česky, z té má červenou obálku a z druhé je obálka černá a příběh je vyprávěný romsky. Když člověk komiks dočte, je tam ještě doslov o koncentračních táborech a dalších knihách o Romech z období druhé světové války. Mně se moc líbí, že je komiks dvojjazyčný a mohou ho číst jak Romové, tak Češi, protože je to hodně důležitý příběh a měl by si ho přečíst každý. Žofi neměla snadné dětství ani dospívání, protože za druhé světové války se k Romům a Židům a dalším lidem, co byli něčím jiní, než "árijská rasa", nacisté chovali hrozně a snažili se je vyhladit...Jinak komiks je hodně hezky nakreslený, je černobílý a člověku čtení netrvá dlouho. Je doplněný i fotografiemi ze života Žofi. Pokud by vás téma zaujalo, podobná je knížka Deník Anny Frankové, případně její komiksová adaptace. Anna Franková byla Židovka, která se musela skrývat s rodinou před gestapem a psala si deník, který zase dobře přibližuje, co zažívala židovská rodina během druhé světové války."

2 22.09.2022

Takto knihu četla Nezletilá kritička Marika (15 let), celou recenzi najdete na FB ve skupině Nezletilí kritici: "Kniha Zmizet Petry Soukupové rozhodně není pro čtenáře, kteří by hledali v knihách relaxaci. Soukupová nabízí pravý opak: knihu složenou z tří povídek vyprávěných dětskými hrdiny, po jejíž přečtení vám přejde mráz po zádech. Také se nejspíš dostaví uvědomění, že naše životy, ač se mohou zdát těžké až k nevydržení, jsou pořád vlastně poklidné oproti tomu, co prožívají rodiny v knize.
Styl autorky je velice přesvědčivý. Mladší chlapec mluví nespisovně, matka zase emocionálně. Soukupová si i hraje s úhly pohledu: často je mění, stejně tak střídá formy vyprávění a pak čtenář hádá, kdo je právě vypravěčem a čí myšlenky právě čteme."

2 01.09.2022

Takto sérii Kůstek čte Nezletilá kritička Zorka (10 let), celou recenzi najdete ve FB skupině Nezletilí kritici: "Nejlepší mi přišel 7. a 8. díl. Brzy vyjde 9. díl. Moc se mi líbí, že každý z bratranců je jiný a že jsou v příběhu i jiné postavy. Například dívka Trnka, její babička babča, Ben a Lucius Dolejší, co vlastní hospodu U sudu v Sudové. Jsou tam i vesničané a příšery jako krysáci a hodní draci, tedy velký rudý drak. Příběh je vtipný, a když se nad ním zamyslíte, uvědomíte si, že je i hodně propracovaný a také moc hezky ilustrovaný. Komiks má věkové doporučení od 8 let, ale doporučuji ho všem věkovým kategoriím dětí, které už umějí číst. Menší děti, které číst neumějí, si mohou prohlížet obrázky a poprosit rodiče, aby jim kapitolu přečetli."

01.09.2022

(SPOILER) Takto knihu četla Nezletilá kritička Hanka (13 let), celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici: "Kniha je napsána docela těžkým jazykem, ale ne zas tak těžkým, aby to čtenáři starší 12 let nepochopili. Mně osobně se kniha moc líbila, krásný příběh, z mého oblíbeného období 2. světové války. Autor skvěle zpracoval pocity a myšlenky postav. Láska mezi Pavlem a Ester vznikla navzdory smutné době – rozkvetla jako růže ve tmě. Byla jsem smutná, že příběh neskončil dobře, ale knihu rozhodně doporučuji."

8 01.09.2022

Takto knihu četla Nezletilá kritička Marika (15 let), celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici: "Takový příběh jsem ještě nikdy nečetla. Vůbec jsem nebyla připravená na náročnost a chytrost, s níž je kniha napsána. Přitom na první pohled se jeví vše jednoduše a předvídatelně. Green se opět překonal. Také velmi cením znalosti, které autor musel nabýt při psaní knihy. Kniha je psychologicky propracovaná a musím přiznat, že jsem vše nepochopila, takže si ji přečtu ještě jednou, až budu starší."

2 01.09.2022

Na Nezletilou kritičku Zorku (10 let) Deník Anny Frankové velice zapůsobil: "...myslím si, že by ho lidé měli číst, aby věděli, co se dělo a čím si Anna a ostatní Židé museli projít. Skrývajíce se, se museli hodně omezit, dva roky nemohli ven, ani na procházku, lezli si na nervy a pořád se báli, aby je gestapo nenašlo. Anna i přesto věřila, že se svět vrátí do starých kolejí, což se sice stalo, ale ona dva měsíce před osvobozením koncentračního tábora zemřela. Zemřela strašně mladá a ty dva roky skrývání byly na její život strašně dlouhé. Moc toho nezažila. Deník pomoci k tomu, abychom nikdy neudělali stejnou chybu jako Hitler (i když Putin ho asi nečetl). Kdybyste se chtěli vydat uctít památku Anny a její sestry Margot a dalších lidí, kteří zahynuli kvůli válce, zajeďte se jako my podívat do Německa do Bergen Belsenu, kde má Anna a Margot svůj náhrobek, kam jim můžete přivézt něco drobného, klidně jen kamínek nebo obrázek. Nebo můžete navštívit Annin úkryt v Holandsku ve městě Amsterdam, v ulici Prinsengracht a projít si celý zadní domek, ve kterém žilo dva roky osm lidí ukrytých před německou policií. " Celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici.

7 01.09.2022

Takto knihu četla Nezletilá kritička Zorka (9 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Na této knize se mi líbí styl, jakým autorka píše. Zaujal mě i děj knihy. Fascinovalo mě, že slepá holka jednoho dne jen tak projde obrazem, ocitne se v něm a najednou vidí! A hlavně: vezme s sebou vycpaného havrana, co na ni najednou začne krákorat! I postavy jsem si oblíbila. Alma není žádná slušňačka! Dokáže se i prát! Pan továrník Emmrich je od kosti správňák, jeho jméno má dobrou pověst a má "služku" Marii.
Další už nebudu popisovat, abych vám toho moc neprozradila. A abych vyzdvihla i kresby Kateřina Čupové, které se mi moc líbily. Celkově je (tedy podle mě) knížka Alma a Svět obrazu jedna z nejlepších. Doporučuji ale číst společně s dětmi či s rodiči (podle toho, kdo tohle čte), jsou v ní totiž i slova, kterým by děti nemusely rozumět. A jak se děj odehrává před sto lety, jsou tu věci, jako převýchovna u Dobrého Pastýře. Děti si tak mohou vyzkoušet vyhledávání zajímavostí na googlu."

7 13.06.2022

Takto četla knihu Nezletilá kritička Anna (16 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Autorovi se povedlo upoutat moji pozornost od první stránky už způsobem, jak pracuje s písmem. Některé věty jsou napsány caps lockem, jiné kurzívou nebo zahrnují emotikony. Navíc používá hovorový a nespisovný jazyk a nevyhýbá se vulgarismům, ale s tím je nutné (vzhledem ke specifičnosti hlavního hrdiny) počítat.
Příběh přesvědčivě ukazuje pocity lidí s hendikepem, kteří chtějí být vnímáni coby svébytné osobnosti, jakými ve skutečnosti jsou. Není důvod je šikanovat nebo ponižovat, jak se často stává. Dylan se hodně posune a dospěje, a přes to, že se jedná pouze o literární postavu, jsem za něj ráda. Dokázal se postavit svému strachu a opustit věci, které ho v životě táhly dolů. Kniha mi stylem psaní a motivem dospívání připomněla Poupátka Hany D. Lehečkové. Když pan Pes kousne je opravdu silný a originální příběh a moc vám jej doporučuji."

1 07.06.2022

Takto četla knihu Sherlock junior Nezletilá kritička Zorka (9 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku:
"V knize jsou hezké ilustrace. Ilustrátor používá jen dvě barvy: odstíny modré a šedé. Moc se mi líbí příběh, který jsem přečetla během chvíle, díky tomu, že je tak napínavý. Taky se mi líbí malé úkoly pro čtenáře. Kniha je naplněna i anglickými větami. Všichni kromě Waltera mluví anglicky. Děj knihy se ale vypráví česky. Na konci je i slovníček."

1 07.06.2022

Takto četl komiks Štefánik nezletilý kritik Šimon (13 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Štefánik nepatří mezi typ komiksu, který mě baví nejvíc. Scházelo mi tady dobrodružství a víc emocí, postavy neprožívají nic, kde by jim měl člověk potřebu držet palce. Líbí se mi vyznění knihy, že lidé, kteří dokáží největší věci, se možná dostanou tak daleko proto, že ostatní kolem sebe umí využívat ve svůj prospěch. Vidět je zdálky je proto oslnivé, ale zblízka to spíše bolí. Nicméně postava Kafky mi byla v něčem trochu cizí, což je nejspíš tím, že jsem zatím nikdy nezažil a neřešil nic podobného jako on, neměl jsem velký životní cíl, kterému bych všechno podřizoval. Víc než příběh mě proto bavilo jeho zpracování, které je opravdu povedené."

07.06.2022

Takto komiks Piruety četla Nezletilá kritička Marika (15 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Jsem ráda, že je komiks dostatečně obsáhlý a nedovoluje čtenáři jej jen tak proletět, ale nabádá se zamyslet a užít si i stránky, které ukazují třeba jen Tilliinu rutinu. Krásně ukazuje, jak člověk svádí vnitřní boj a jak je vzepřít se mnohem jednodušší, než by nakonec čekal. Stačí se sám sebe zastat a zeptat se: „Co vlastně chci? Je to, co dělám, pro mě dobré?“ A jestliže se rozhodnete s tím něco dělat, možná váš život bude o kapku jednodušší.
Komiks nedoporučuji dětem mladším 12 let (i když dnes všichni dospívají dřív), protože je z reálného života a nebere si servítky. Také vyžaduje určitou mentální vyzrálost. Ve vyprávění je spousta dalších motivů, které prozrazovat nebudu, ale taky vyžadují vyšší věk a otevřenost. Připravte se. Tillie prostě nakreslila pravdu, která možná bolí, ale taky dost naučí. Až knihu dočtete (pokud ji dočtete), tak mi prosím napište, jak se cítíte. Já hořkosladce.
Mezi Piruetami a novelou Baletky Miřenky Čechové, které jsem také četla, je určitá paralela. Obě jsou o pozlátku pohybového umění, do kterého jsou zataženy úplně malé děti a jímž vyplní všechny své obzory. Ovšem Piruety tomuto tématu přidaly další dimenzi, protože jsou hlavně o objevování sebe sama."

Recenze od Nezletilé kritičky Mariky (13 let), celý text ke čtení ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "....děj tohoto historického příběhu je velmi spletitý a odehrává se ve třech obrovských oblastech světa – v Africe a Evropě a také v Karibiku. Obrovské množství postav, provázejících celou knihu, by bylo neuvěřitelné samo o sobě, ale žádná ze dvou postav si není podobná a každá má svůj jedinečný charakter, který autor dokázal udržet. Neztratit se v dějové lince, připomínající vlak s nesčetným množstvím zastávek, nebylo lehké pro samotného čtenáře a vymyslet takové dílo muselo dát jistě spoustu práce. Dobovou atmosféru dobře dokreslují ilustrace.
Neuvěřitelné také je, jak plynule přešel Timothée do afrického světa a kultury, aniž by se z toho stal kýč nebo něco nereálného. Ze všech povah mi přišla nejzáhadnější ta Pousinova, lodního tesaře, jehož historie se objasní až na samém konci prvního dílu románu. Celou četbu jsem žasla nad autorovými schopnostmi psaní a nad spletitostí a originalitou, se kterou však můžu počítat skoro u každé z jeho knih. Také de Fombelle dokázal kouzelně popsat prostředí africké přírody a její krásu, která velmi ostře kontrastuje s luxusem městské Evropy, kde žije pan Basac s Amelií, a životem na moři, který na vlastní kůži zakouší každý z členů posádky a také otroci, kteří byli největší obětí celého příběhu. Jediný prvek, nad kterým jsem se pozastavila a který mě při četbě zarážel, byly neobjasněné, téměř kouzelné schopnosti, jimiž oplývá kmen Okoů – kmen, z něhož pochází Almina matka a její děti. Tyto schopnosti jsou: dary léčitelství, zahrady, lovu a zpěvu. V této knize, která popisuje život konce 18. století, jsou fantasy prvky jako pěst na oko a tyto motivy podle mě celkově kazily atmosféru.
Nemůžu se dočkat dalších dílů, protože vše co de Fombelle popsal zůstalo i na konci knihy otevřené a celý příběh byl dobrodružný, chytlavý a napínavý. Nečekala jsem, že čtu pouze první díl z celé trilogie. Knihu bych chtěla doporučit čtenářům od 12 let.

1 31.03.2022

(SPOILER) Takto Poupátka vidí Nezletilá kritička Kačka (12 let):
"Jedenáctiletá Františka ráda chodí do dramaťáku, chce se stát herečkou a je ochotná udělat pro to všechno. Nepřijde jí divné, že se mají svlékat, tančit a dospělý vedoucí Mirek je přitom natáčí na kameru. Herečkám to podle Mirka nesmí vadit. Nevěří ani své nejlepší kamarádce Magdě, že by Mirek dělal něco špatného, dokud to nezažije na vlastní kůži…
Knížka mě docela zaujala, akorát tam bylo možná až moc sprostých slov. Ale zase se mi líbilo, o čem Františka přemýšlí. Proč tu všichni jsme a všechno je, jak je. Já sama taky chodím do dramaťáku. Ale na rozdíl od Františky jsem ho nikdy nebrala jako rodinu. Taky si myslím, že kdyby tam na mě někdo křičel jako Mirek na holky, přestala bych na dramaťák raději chodit.
Na konci je Mirek za zneužívání holek zatčen. Nejdřív mi to přišlo jako krutý trest, ale čím déle o tom přemýšlím, tím mi přijde divnější, že to dělal tak dlouho a nikdo z rodičů s tím nic neudělal." Celou recenzi najdete ve FB skupině Nezletilí kritici

3 23.03.2022

Z hodnocení Nezletilého kritika Vojty (8 let), celou recenzi najdete ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "U čtení jsem se hodně nasmál. Například když zapomnětlivý Martin nezastavil vodu a vytopil sousedův byt a v okamžiku, když si soused přišel stěžovat, tak celá rodina dělala, že nejsou doma. Nejvíc se mi líbil příběh O Bětce, které bylo všechno k smíchu, a O Katce, která se všude ztrácela.
Srandovní je závěrečný test neposlušnosti a nejvíc vtipné jsou obrázky.
Jo, a už nikdy se nebudu dloubat v nose, abych neměl nos jako okurku."

1 18.03.2022

Z hodnocení Nezletilé kritičky Terezy (17 let), celá recenze je přístupná ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "Ručím za to, že první, co vás při čtení této knížky zaujme je styl autorky. Najdete zde velmi obecnou češtinu až nespisovnou a ani časté vulgarismy zde nejsou výjimkou. Je to ale něco, co mi pomohlo vcítit se do role šestnáctiletého kluka. Během čtení jsem si nevšímala změn, kterými náš hlavní hrdina prochází, ale když jsem knihu dočetla a zamyslela se nad tím, bylo očividné, jak moc Šimon během knihy dospěl. Je to tedy spíše knížka, na kterou jsem musela mít náladu, ale když už jsem ji měla, tak jsem její stránky hltala."

18.03.2022