niika komentáře u knih
Kniha je čtivá, svižná. Nutno brát jako beletrii než jako literaturu faktu.
Kniha je dost rozsáhlá na množství podaných informací a navíc není potřeba číst všechno. Po pár stránkách je už člověku jasné, že účinky bezpšeničné diety jsou zázračné...No asi jak u koho. Princip (hlavně to hubnutí) je založen na vynechání pšenice jako hlavního zdroje sacharidů. Tím poklesne i celkové množství přijímané energie ze sacharidů. A méně energie znamená hubnutí. Ovšem protože jsou sacharidy hlavním zdrojem energie pro člověka, kýžený efekt to může mít pouze u lidí s nadpříjmem sacharidů. Bezpšeničnou dietu podle doporučení autora jsem držela 14 dní, již v druhém týdnu se dostavila obrovská únava, která přetrvávala ještě týden poté, co jsem začala opět jít pečivo a těstoviny. Jiné zdravotní benefity či negativa se neprojevily.
Sice jsem nepřečetla celou Šabachovu tvorbu, ale tohle je jistě jedno z jeho nejlepších děl. Mimořádně humorné. Ovšem méně se možná pobaví ten, kdo by měl tendenci porovnávat s filmy, které byly natočeny na základě Šabochových povídek. To je ošemetné.
Trochu odlišné od ostatních knih o drogách. V těch bývá mnoho beznaděje, nemožnosti vrátit se k původnímu životu bez drog. Též je v těchto knihách popisována extrémní situace, pád až na úplné dno. To tady nebylo. Takže po přečtení Ventilu byl člověk mnohem klidnější než třeba u Mementa nebo Dětí ze stanice Zoo.
Docela příjemná kniha, i když vzrušení je tam málo. Napsaná takovým klidným stylem. Přece příchod dítěte v době studia a dva potenciální otcové k tomu, to je docela složitá situace, ne?
Supr! Velmi zábavná kniha. Oceňuji, že český překlad knize nijak neubral na vtipnosti. Velmi svižné čtení. Ráda bych sem přidala nějaký úryvek z knihy, ale to bych ji sem musela opsat celou.
Těžko hodnotit soubor povídek více autorů. Některá povídka byla lepší, některá slabší. Člověk si ovšem může ve stručné formě udělat představu o tvorbě daných autorů. Literární tvorbu Petry Soukupové dobře znám, zde (2 povídky) rozhodně nezklamala. Objevila jsem Irenu Hejdovou v roli spisovatelky. Škoda že nepíše i rozsáhlejší formáty než jen povídky ve sbornících. Zaujala mě ještě povídka Miloše Urbana a zbytek víceméně nic moc.
Strhující kniha. Je potřeba brát ten příběh, tak jak přijde, jak je napsaný, a nehledat v tom skrytá poselství. To, že dva mladí kluci stráví rok dospívání v podobě téměř nekončícího večírku mi nepřijde nijak nenormální. I to je způsob, jak si užít života.
Zajímavá kniha o vztazích, především o jejich sexuálním náboji a jeho úpadku. Po přečtení této publikace se čtenář dozví, že není možné shrnout zmíněný problém obecně. Proč se to děje a jak to vyřešit? Autorka zvolila přístup, kdy popisovala jednotlivé příběhy svých pacientů, kteří navštívili její psychoanalytickou poradnu, ať už v páru nebo odděleně. Shodným rysem byl fakt, že se partneři stále milovali, avšak v posteli už to neklapalo. U každého z klientů pak odhalovala příčinu poklesu libida. Někdy za to mohla výchova, náboženství, často předsudky, jindy zase traumatický zážitek nebo příchod potomka. Pro každého klienta pak autorka navrhla terapii a popisovala její účinek.
V knize jsou obsaženy patrně všechny možné příčiny ztráty touhy a navrhnutá řešení můžou být inspirativní. V celé knize jsem se ale nemohla porovnat se stylem vyprávění. Někdy byl nudný, informace se opakovaly nebo byl nesrozumitelný text. Což knize ubralo jednu hvězdičku. Myšlenka dobrá, provedení horší.
Na to, že jsem tuto literaturu pro mládež četla v dospělosti (půjčila jsem si jí v knihovně v oddělení pro dospělé), jsem se u knihy příjemně pobavila. Nejde o ujetý nebo přehnaně sladký příběh, jaký se v knihách tohoto typu objevuje. Jde o seriózní čtení o dospívání.
Myslím, že bez debat jde o filozofickou knihu, která by nás měla dovést k zamyšlení se nad vlastním životem. Pro toho, kdo v knize hledá poutavý příběh nebo vytříbený a originální jazykový styl, se může kniha zdát málo zajímavá. Ten, kdo rád čte knihy k zamyšlení, bude nadšen. Nelze se ubránit přirovnání k Malému princi. Ovšem Alchymistu jistě nikdo nebude označovat za pohádku. Taky mě překvapilo, že originál je již z roku 1988, ovšem boom u nás nastal až v posledních letech.
"když něco chceš, celý vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil"... jo, kdyby to tak bylo. Doporučuji jako audioknihu.
Úžasné a americké. Nedokážu si představit, že by se měl děj odehrávat jinde než v New Yorku. Je potřeba si trochu zvyknout na vypravěčův styl, ale poté vás kniha vtáhne úplně. Ten rozpor, který v sobě Holly cítí, se přesouvá i na čtenáře.
Soukupová patří k mým oblíbeným autorům. Pocit z této knihy je ovšem jen těžko popsatelný. Rozhodně to není nějaká laciná komedie. Je to zkrátka intimní, tak jak je zde uvedeno v popisu knihy.
Knihu jsem ohodnotila velmi kladně, protože má něco do sebe. Nejspíš to nebude originální téma nebo složitý příběh, ale jistě autorčin originální styl vyprávění. Takový redukovaný na holé věty či jen výkřiky, přesto čtivý a svižný. K tomu všemu jsem byla zhruba ve stejném věku jako hrdinka, když jsem knihu četla, a navíc na vysoké. Jako mnoho čtenářek jsem se mohla vcítit do role Marty (až na to těhotenství).
Tuto knihu považuji za základní kámen světové literatury a nějak jsem se já stále nemohla dostat k tomu si tuto knihu doplnit. Až se kniha dostala ke mě v podobě audioknihy a bylo příjemné trávit čas s touto nahrávkou. Pocit z knihy dobře vyjadřuje komentář od Nelin.
Vejce a já mě bavilo mnohem více. Knihu jsem původně rozečetla, ale po Vejce a já už mě tolik nebavila, tak jsem došla asi do půlky a vrátila ji do knihovny. Teď jsem jí dokončila jako audioknihu. Pocit z audioknihy byl stejný jako z knihy. Historky se opakují jen s jinými lidmi. Pro autorku je typický humor, nadhled a obrovská dávka chuti do života, i když tohle vše je (podle mě) ve Vejce a já silnější.
Výborná kniha. Přesně takové to čtení v létě k vodě. Pravda, v knize jsou scénky, které jsou i ve filmu Pelíšky, ale nijak mi to nevadilo. Chápu, že dobrým znalcům tohoto filmu to vadit může. Kniha se skládá ze tří povídek. Nejvíce mě pobavila Bellevue. Že by kniha působila zmatečným dojmem bych neřekla. Oddychovka.
"Chlap, který nerad vaří, je pro mě podivín a záhada."
Knihu jsem dostala a sama bych si ji patrně nevybrala, tudíž průměrné hodnocení. Nenadchla mě, ale ani nenudila. Celkový dojem je způsoben především tématem, které mi moc neříká. Kniha popisuje práci několika badatelů v oblasti archeologie včetně H. Schliemanna, o jehož dobrodružném životě se dá dočíst i ve vynikající knize Řecký poklad.
Jinak Vandenberg má mnoho příznivců. A komu se zalíbí jeho kniha, budou se mu líbit všechny autorovy díla.
Bohužel, knihy Petry Hůlové mě neoslovili ani jedna. Též jsem nedočetla.