niknikita
komentáře u knih
Cizinec
Harlan Coben
Jeden z mých návratů, který nezklame ani po opakované četbě. Jednak si ráda osvěžím paměť a pak si také moc ráda vychutnám svěží styl psaní mého oblíbeného autora.
La bella Toscana – Sladký italský život
Frances Mayes
Pokud nečekáte od knihy strhující děj, dostanete plno informací z italské kuchyně a taky poznáte některé výtvarné a kulturní skvosty světového umění.
Autorka je každopádně velice činorodá a cílevědomá osobnost a má bohaté cestovatelské zkušenosti o které se dělí se svými čtenáři. Nebylo to vůbec špatné, nechat se líně unášet Toskánskem, ale některé kapitoly byly až zbytečně rozsáhlé, jenomže to musí posoudit každý sám.
Sputnik, má láska
Haruki Murakami
Dávám tak slabých padesát procent. Je to kniha o samotě, o pocitu nepochopení a chvílemi jsem z toho všeho měla depresi.
Uznávám kvalitní literární sloh a hloubku myšlenkových pochodů, ale asi jsem potřebovala větší dávku energie a radosti.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Jasný a srozumitelný jazyk Petry Soukupové mne vrátil v čase. Asi bych se bránila, kdybych tohle všechno měla prožívat znovu, ale číst o věcech, na které nastal čas, bylo až krutě realistické. Občas jsem se zasmála a občas se mi zatajil dech, protože tohle je život a se vším všudy.
Skvělá kniha.
Milostný dopis
Lucinda Riley
Opět musím jít proti proudu, protože tento zamotaný příběh plný zbytečných slov a vět mne prostě nebavil...tak ani nevím, jestli je správné hodnotit knihu, kterou jsem nedokázala přečíst celou.
Ale obálka je moc pěkná, a právě ta mne nalákala.
Marina
Carlos Ruiz Zafón
Autor mne svým čtivým a barvitým vyprávěním zaujal natolik, že jsem si příběh Mariany přečetla do konce, přestože jsem už po pár stránkách měla pocit, že končím.
Pravdou je, že jsem v tomto žánru nikdy nenašla smysl, ale tentokrát jsem udělala výjimku právě pro krásu slova a tím mne Zafón dokázal přesvědčit.
Ty
Caroline Kepnes
Normálně bych tuhle knihu označila jako zvláštní a hodnotila ji hodně podprůměrně. Když si ale uvědomím, jak se mi Joe producíroval v mé hlavě, musím uznat sílu tohoto příběhu a taky obdiv ke způsobu psaní, jakým Caroline Kepner pronikla do čtenářského ega.
Byl to tak strašně sugestivní zážitek, že jsem si někde v půlce knihy odskočila k jiné četbě, abych se z toho psychopata Joea a jeho pitomé Beck nezbláznila.
Sama dost dobře nechápu svoje poměrně vysoké hodnocení , které dávám knize, ve které jsem některé stránky jenom prolistovala a k níž se rozhodně nevrátím...
Návrat na ostrov lží
Michel Bussi
Tentokrát se neumím rozhodnout a vlastně ani přesně vyjádřit k pocitům, které ve mně nechala kniha mého oblíbeného autora.
Zkusím být objektivní, ale pak musím přiznat, že jsem utahaná jako pes. Bylo to především překombinované a zbytečně dlouhé, tečka.
Entomologův odkaz
Peter May
Peter May mne zatím nikdy nezklamal a Enzo s culíkem a pramínkem šedin ve vlasech mne baví i s jeho trochu arogantním egem.
Tentokrát jsem navíc ocenila, že se příběh odehrával v několika zemích a většina děje se přesunula do Bretaně, kde se případ uzavřel.
Bylo to napínavé a krásně čtivé setkání s mým oblíbeným autorem.
Bretaňské světlo
Jean-Luc Bannalec (p)
Krásná a tajemná Bretaň má kouzlo, které mne pokaždé dostane. Můj oblíbený autor tentokrát okořenil svůj příběh o postavu Dupinovy partnerky Claire a to mne hodně bavilo.
Neprozradím podrobnosti .
Každopádně jde o další hodně povedenou záležitost a já jsem si tohle čtení užívala.
Specialistka
Stephenie Meyer
Stephenie Meyer umí skvěle psát. Její texty čtenáře dokonale pohltí a přestože každá z jejích knih má až nekonečné množství stránek, nepustí mne, dokud nedojdu až na konec.
Specialistka je dobře vystavěný příběh a všechny postavy jsou barvité a živočišné, tak věřím, že jednou dojde i na filmové zpracování.
Byl to moc dobrý čtenářský zážitek a s čistým svědomím dávám nejvyšší hodnocení.
Slíbila jsi, že budeš žít i za mě
Caréne Ponte
Jednoduché vyprávění k letnímu lenošení...příběh s dopisy mi připadal nápadně podobný s knihou P.S. Miluju tě, a to mně štvalo. Navíc francouzská Maruška a Germain s jeho omílaným: "koťátko moje", to nadchne sotva někoho.
Za mne ale jenom nuda, navzdory všeobecnému hodnocení.
Prchavý čas světla
Whitney Scharer
Příběh, který je přesně pro mne. Dekadentní Paříž plná surrealismu, umění, vášně ale taky zrady.
Autorka sepsala životní příběh málo známé Lee Miller a je to čtivé a plné emocí a strhující. Našla jsem tady všechno, včetně kapitol z válečného období a všechno se točilo kolem fotografování...a to je v žebříčku mých zájmů hodně vysoko.
Skvělá kniha, která mi přiblížila postavy z uměleckého světa, o kterých jsem doposud neměla ani zdání.
Zapomeň na mě
Andrew Ewart
Mám naprosto stejné pocity jako Alden888, tak budu stručná.
Na prvotinu to není vůbec špatné, i když jsem se občas trochu ztrácela. Možná i to byl autorův záměr a pokud někoho upoutá obálka, stejně jako mne, třeba se nechá taky zlákat...
Dej mi své jméno
André Aciman
Kniha, která je plná emocí, krásný letní příběh o bezpodmínečné lásce a moje čtenářská lahůdka. A protože dobře znám její skvělé filmové zpracování, provází mne při čtení ozvěna některých melodií s obrazem Elia u klavíru...zážitek na hranici dokonalosti.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Příběh, na který jen tak nezapomenu a který by nikdo nechtěl zažít na vlastní kůži.
Opravdový čtenářský zážitek...
Deset let s Václavem Havlem
Ladislav Špaček
Moje srdeční záležitost jsou tyto autentické osobní vzpomínky pana Ladislava Špačka na prezidentské období Václava Havla.
Vracím se k této knize hodně často a přála bych si, aby se aspoň některé příběhy dostaly do čítanek.
Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Nádherná kniha pro trpělivé čtenáře.
Vrátila jsem se k ní už víckrát a přiznávám, že tentokrát kvůli čtenářské výzvě.
Egypťan Sinuhet mne baví pořád stejně, jako když jsem knihu četla poprvé a znovu jsem si potvrdila, že lidstvo ve svém myšlenkovém vývoji v mnohém nepokročilo a zůstalo nepoučitelné.
Věřit znovu
Mona Kasten
Kvůli čtenářské výzvě jsem zkusila ještě jednou Věřit znovu. Minule jsem ji přirovnala námětem k Padesáti odstínům šedi, knize tolik zatracované a kritizované. Kdepak, tohle je teprve na pořádnou kritiku... už nikdy více.