Niu komentáře u knih

Smutná. Zajímavá perspektiva vyprávění.

6 16.09.2024

Za mne teda hodně špatné. Taková nepovedená slohová práce na více jak tři sta stran. Uf. Dost jsem se trápila. Přitom začátek vypadal slibně a Město chladu taky. Ale co z toho autorka udělala, byl jeden velký paskvil. Hlavu a patu to postrádalo. Žánrově je to sice pro děti, ale zdálo se mi to místama příliš. Jedna hvězdička je právě za ten začátek.

6 29.04.2022

(SPOILER) Celkem jsem se těšila, o co půjde v tomto příběhu a jak bude vystavěn svět. Nicméně, dočteno spíše ze setrvačnosti. Nikdo mi k srdci nepřirostl, hlavní postavy se chovaly podivně a hlavní hrdinka mi nebyla sympatická a jednala divně. Když už jsem se těšila, že se od jiné postavy doví pravdu, neustále skákala do řeči. Část s odebíráním krve byla spíš dost nechutná a to já toho zvládnu hodně - možná jen tady jsem to nečekala. Nevím, jestli teď nebudu spoilovat - příběh Alchymisty a Čarodějky jsem nemohla uchopit. Za mne to mohlo být lépe rozpracované, jít více do hloubky, ale příběh se tak nějak zasekl vlastně nevím na čem. Co se mi líbilo hodně, byl Briarsmoor a ten by si zasloužil taky rozklíčovat. A liška a had? Celá kniha šla po povrchu a jen v náznacích.

6 02.01.2022

Už jsem přečetla pár autorových knížek a informace zde se hodně opakují. První kniha, kterou jsem přečetla, byly Čtyři dohody. To bylo už hodně dávno a při prvním čtení mě celkem chytla. To už se nekonalo při čtení druhém. Za mne se mi více líbila kniha Láska, vztahy a přátelství a hodně informací bylo použito i z tého knížky. Suma sumárum - tady autor myšlenky zopakoval. Jednou za čas je fajn si přečíst tento typ literatury, ale v poslední době zaznamenávám jistou komercializaci tohoto způsobu seberozvoje. Mne se vždy dotknou informace ohledně mezilidských vztahů žena-muž. Jenže ... buďme k sobě upřímní - aby se něco opravdu stalo a my prozřeli, museli by si všichni přečít tyto knihy ve stejný okamžik a pak by se lusknutním prstu možná docílilo toho, co by si všichni tak moc přáli.

6 01.04.2021

Knihu jsem poslouchala ve formě audio. I když audioknihy nevyhledávám, protože čtení se poslech nevyrovná, ale tady se mi to líbilo. Dost hraje roli i to, že je to jakási forma dialogu, a ne román. Perfektně namluveno, příjemné hlasy a změny intonací. Takže audio u této knihy ano. Teď ke knize. Očekávala jsem trochu něco jiného, více zaměření na nějaké doporučení v praxi. Vůbec jsem nečekala rozhovor. Ale když jsem hledala mezi řádky (slovy), nějaké doporučení jsem si z toho odnesla. Kniha to není v mnohém úsměvná a sem tam se mi hrnuly slzy do očí a cítila jsem skleslost a bezvýchodnost (v celý systém). Pravdivé životní příběhy, životní cesta profesora Koláře mezi svými pacienty. Jen je škoda, že každý člověk nemá známého odborníka, který by mu byl nápomocen, když se v tom ztrácí nejen on sám, ale i mnozí lékaři-specialisti. Jistě by se zde našlo hodně do diskuze, ale za mne doporučuji.

6 04.11.2020

Knížka se mi četla neskutečně dobře. Tyhle věci mě zajímají a mám v životě někoho, kdo si tímto prošel. Je to opravdu neuchopitelné, brrrrr, až mě z toho mrazí. Co my můžeme vědět? Taky hodně záleží na vašem životním období, kdy to čtete. Knížka vás pomůže vyhrabat se za s..bu :o) Pokračuju Úvahami o životě po životě.

6 05.08.2020

Knížka mě neskutečně vtáhla do akce. Filmy mě až tak nebavily, ale knížky jsou super. Mají spád, akci. Mám ráda "já" formu. Už to nebylo úplně o akci v aréně, jako spíš o vztazích. I tak se mi to líbilo.

6 28.02.2020

Zajímavý námět - pět frakcí. Knížka se dobře četla, mělo to spád. Jen mi to přišlo na život šestnáctiletých až příšerně kruté.

6 31.01.2020

Chtěla jsem vyzkoušet, co to se mnou udělá. Ejhle, mělo to přesně ten efekt, jaký autor zamýšlel. Pořádně se zachumlat do deky, uvařit si čaj, zapálit pár svíček a chvíli být v klidu. Musím říct, že mě kniha velmi překvapila. Nenásilně a jednoduše nás seznamuje se zvyky jiného národa. Člověk pak stejně jednou pod tou dekou s čajem a knížkou skončí, ať už je to hyggelit nebo pohodlí :o)

6 04.10.2019

Já se přidám k pětihvězdičkářům. Ze začátku takový mírný rozjezd. Ale finiš typicky Deaverovský. TOHLE byla skvělá myšlenka a takovou knihu jsem ještě nedržela v ruce. Jo, zfilmované by to bylo taky pecka, ale přece jen - filmy už takto natočeny byly, ale kniha? Ta fakt ne. Šlo tam v prvé řadě o to rozuzlení, takže vlastní příběh byl vyprávěn spíš tak opatrně. Ale vydržte od konce k začátku a proboha, nelistujte knihama, jak to dopadne, to je hřích!!!! Ne, dělám si srandu, ale ochuzujete se od překvápka, u Deavera to platí několikanásobně.

6 06.06.2019

Musím napsat, že tématicky mě to zpočátku moc nenadchlo. Ale jako haki34 jsem chtěla vědět, jak to dopadlo se všemi, Tómasem, Ilonou a dalšími jejich spolužáky. Bylo tam víc dějových linií. Ta Erlendurova slabost pro ztracené občas až děsí. A Island je perfektní místo, kam se tyto události fakt hodí. Jj, doporučuju. Ale obecně moc v detektivkách nemusím politická témata.

6 14.09.2018

Další super detektivka z islandského prostředí. Tentokrát je ponurá atmosféra doplněna vánočním obdobím a příběh se netradičně řeší přímo v hotelu. Trochu mi to připomíná detektivky Adlera-Olsena, kdy hříchy začaly už v minulosti. Nejdřív jsem se divila obálce a názvu knihy, čekajíc, že půjde o nějakou náboženskou tématiku s kostelním sborem, ale nenechte se mýlit. Gulliho mi bylo jako člověka líto. Štve mě Eva Lind – je to strašný fracek. Erlendura jsem si hodně oblíbila a těším se na Jezero. A neodpustím si jedno zamyšlení. Snad v každé knize, co čtu, je buď člověk sám a musí se s tím vyrovnat, nebo má tak příšerné partnery, že mi nad tím rozum stojí (přítelkyně Sigurdsona Olího). Říkám si, jestli je vůbec normální si najít někoho normálního.

6 04.09.2018

Ani jsem se nějak nepídila po tom, jestli existuje pokračování a najednou mi přistála knížka od mé kamarádky na stole. Jj, závěr první knihy sliboval velké změny ... Abych řekla pravdu, tak knížka se četla dobře, vlastně skoro sama :o), ale tak nějak to nebylo to, co bych čekala. Moc se mi tam nelíbila Lily, jako by celou tu knihu spíš znevážila svým chováním. Až moc se to tlouklo s Louisou. Nejvíc jsem se asi zasmála u změny Josie, to mi fakt přišlo vtipné. No a kdo by nechtěl poznat záchranáře Sama, že jo :o) Na dokreslení příběhu, co že se to s nimi všemi stalo, asi dobré (za tři), ale možná by některé knihy měly zůstat otevřené a nesnažit se vždy o další trilogie, pentalogie, ... Kdo ví, třeba při jiné náladě spisovatelky by byla Louisa uznávanou návrhářkou a dobyla by přední přehlídková mola :o)

6 16.07.2018

Dobrý nápad napsat knihu ze dvou úhlů. Začala jsem číst nejdřív Jáchyma a Veronika pak už pěkně doplnila chybějící díly skládačky. Příběhy, pravda, byly trochu neuvěřitelné, ale knížka se četla velmi dobře, plynule a je napsaná s humorem. Doporučuju. Mně osobně se líbila víc než Malý pražský erotikon.

6 18.06.2018

Z téhle knihy jsem poznala, že knihu píšou autoři dva, a nemyslím si, že by to mělo být tak okatě vidět. Neměla jsem pocit, jako by byli zajedno. Spíš jako by se oba snažili vylíčit každou postavu a ve výsledku to je matoucí. V jednu chvíli má jedna postava takové chování, blik, poté stejná postava najednou jiné. Neuvěřitelně mi lezla na nervy Vanja. Strašně nesympatická a kniha se mi nechtěla kvůli jejím náladám číst. Postavy jsou strašně sebestředné, zlé, falešné, což se pak spisovatelé snaží napravit na pár posledních stránkách a ukázat trochu té pozitivní lidskosti. Neodradí mě to ale od přečtení dalších knih. Nicméně - skutečně by mohl dělat ředitele věznice tak neschopný člověk? Skutečně opravdu každý dělá všechno na svou pěst? Co ta Ellinor? Převoz do nemocnice tak nebezpečného člověka a nikdo nic neví? No, já jsem byla k tomuhle celkem skeptická. Ten princip hlavních postav je založen na zatloukání a lžích a nějak mi to není sympatické. Někdy jsem si fakt ťukala na čelo. Příběh jinak moc dobrý, ale trochu to kazí povaha postav.

6 31.05.2018

Tento díl byl pro mne asi nejobtížnější. Vystupovalo zde mnoho osob, bylo tady více příběhů paralelně s tím hlavním. Ač byl komplikovaný, byl to díl kvalitní. Dvě třetiny knihy se mi zdály hodně natahované a ta poslení, nejzajímavější třetina, rychle utekla. Nebo to bylo tím, že jsem ji hltala? Bylo mi těch provinilých až líto, jak je smetli. Ne, nebylo :o) Zasloužili si to. Nicméně mě trochu zklamal úplný závěr o Lisbeth, její cesty do ciziny. Můj osobní názor je, že to nebylo třeba. Celkové shrnutí po třech dílech - padouši dopadeni a nová přátelství. Jo, doporučuju.

6 12.02.2018

Přízraky byla moje první kniha od Koontze a jsem velmi ráda, že jsem četla zrovna ji, protože mě nalákala na další jeho díla. Stejně řadím Přízraky jako jeho nejlepší počin. Doporučuju. Od začátku jsem cítila strach a napětí.

6 13.09.2017

Humorně popsané osudy dvou rodin. Čtivé, vtipné; zároveň velmi zábavné i smutné okamžiky. Chvilkama trochu matoucí, jak se prolínaly roky. Nevadilo by tomu ubrat pár stránek a možná trochu páry u sprostých slov.

6 04.09.2017

Kniha se mi líbila.

6 21.11.2016

Moje první kniha od tohoto spisovatele. Vlastně ani nevím, jestli se mi líbila. Většinou čtu knihy mnohem obsáhlejší s komplikovanými zápletkami, možná proto to až tak nedocením. Tato kniha byla lehká, jednoduchá a krátká, na relax a odpočinek. Ale slza ukápla. Kniha spíš v sobě nese poselství, že se lidi k sobě mají chovat hezky a bez předsudků. I když se někteří lidé mohou jevit jako podivíni, je někdy třeba si lidí kolem sebe více všímat.

6 02.09.2016