Odetta889 komentáře u knih
Že začátku jsem byla z knihy nadšená, pak mě přišly příběhy v knize trochu neuvěřitelne a naivní. Konec to trochu narovnal, bohužel tahle kniha ve mě nezůstane.
Strašný příběh Zippy, bohužel ani záchranena Rachel to neměla v životě lehké. O válce jsem četla hodně knih, zde popsané běsnění nacistů bylo prostě šílene...
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Příběh ukazující hrůzy války a také velikou lásku a dobro v lidech.
Při čtení mě bylo smutno a chtělo se mi brečet. Nejhorší je, že s tím člověk vůbec nic neudělá.
Touto knihou jsem se dlouho prokousavala. Nemohla jsem se začíst. Až poslední část mě dostala. Byla nádherná, o úplné změně života a nechala ve mě krásný pocit.
Taky bych chtěla tohle prožít. Ale tolik odvahy nemám. Škoda. Musí to být neskutečny. Tohle poznání sama sebe.
Pro mě trochu těžce napsané, občas jsem měla s dějem problém. Ale zase vím, díky knize, o Šumavě víc.
Pro mě nejslabší kniha od spisovatelky. Nemám ráda co kdyby, kdyby..... příběh mě přišel přehnaný, komunismus jsem zažila, i když jsem samozřejmě ráda, že skončil!
Celá kniha mě přišla šedá, jako ta doba. Těším se na další dílo spisovatelky, doufám jen, že nebude v duchu další utopie.
Tak tohle mi fakt chytlo. Vůbec jsem netušila jak to před a po válce v polském pohraničí vypadalo. Děkuji za zážitek.
Dávám nižší hodnocení za první půlku knihy, kterou jsem chtěla několikrát odložit. Pak se děj rozjel a začalo mě to bavit. Kniha je k zamyšlení, co se skrývá v některých rodinách je hnus. Celkově ale pro mě slabší kniha.
Začátek knihy napínavý, otec byl nepředstavitelny tyran celé rodiny. Nedivím se jak tento zloduch skončil, pokud chtěli sami žít, nemohli jinak. Pak se kniha zvrtla do červené knihovny, veliké zklamání. Závěr knihy to trochu napravil.
Příběhy ze staré Šumavy, některé mé až tak úplně nebavily, ubiram hvězdu.
Svým svetactvim a svoji pravdou přišel o vše a pomalu by zničil i svy děti. Tato hlavní postava mi byla velmi nesympaticka. Jinak příběh nádherný, dávám nejvyšší hodnocení. Dalsi bravo spisovateli.
Bohužel musím ubrat hvězdu za poslední, nejdelší povídku která mě vůbec nebavila. Jinak povídky že Šumavy naprosto úžasné. Nejvíce první tři.
Od severu a severozápadu valily se sere mraky, nízko se snasely, řekl bys, že rukama jich dosáhnes; ale před nimi letěla divoká vichřice, hucic a skucis a od zadu neviditelná jakas síla, jakoby je hnala a tlacila, tak že hrozivě se vzpinaji, vysoko do vzduchu, odkud, prekotivse, zasypaly les i mocal bílým, chmyrivym, virivym obsahem svým........
Tak tohle je prostě neskutečný popis... Škoda že nemohu pana Klostermanna potkat, to byla opravdu persona number one.
Nechutná doba, nechutí lidé, dcera by snad udala vlastní matku. V této knize mi nebyl sympatický nikdo, možná až na německou chuvu. Autor by si určitě zasloužil vyšší hodnocení za odvedenou práci, já jsem však z knihy (nebo spíše z doby) zhnusena.
Tak nádherně a barvite napsaná kniha! Z příběhu někdy až mrazí jak jsou lidé porad stejní... Jak přesně popsané myšlenkové pochody lidi, lidské vlastnosti, tuzby, zlo i dobro. A ten strašný těžký život! Člověk nemůže ani domyslet. Pan Klostermann je pan spisovatel, který se mi navždy vryl do srdce.