opic 12 komentáře u knih
Rozpady a rozklady.
O tom na co vás ve škole nepřipravili.
O věcech,které nám nepřipadají banální.Přinejmenším malicherné.Malicherné ve smyslu vnímání maličkosti člověka a rozměrnosti všehomíra,chcete-li vesmíru.
Ted jsme však na planetě Zemi.Ted se to musí vyřešit,jinak by jsme byly bacaný.A to si určitě nikdo nepřejeme.Jen si se narodil,studená sprcha.No a od tý doby do Tebe furt někdo něco hustí.
V jakémkoliv okamžiku se život přemění.Než se to lidi dozví,tak se tomu diví.
Tady ovšem nešlo o nějakou malichernost.Kdypak se vám stane,že zachranujete jakési trosečníky z balonu ? Na druhou stranou,když se to má stát,tak se to taky stane.
Takže k tomu došlo.Osudové setkání.Láska na první pohled ? At se milostivý čtenář sám do stránek zakousne.
Romance se nedočká.Červené lucerny zůstanou zhasnuté.
Čeká ho však psychologická storka: jsem tu z nějakého vyššího důvodu.A jakékoliv mávnutí vaší ruky si může takový vobčan vyložit po svém.Spasitelský úděl do roztrhání těla.Vše má nějaký důvod a nic není náhoda.Vše z vyšší moci.Proto rozklad.
Rose s Clarissou to hold nebudou mít jednoduché zachránit nezničitelnou lásku.
Obvzláště devátá kapitola je mistrovská.Ze života,jak vyšitá.Přijdete z práce duchem jste jinde.Nejradši v tu chvíli být sám.Druhý partner drčí.Chvilku to tak trvá.Odkejvání stačí prozatím.Druhý si to začíná uvědomovat na čem je.Začíná hádka a poté ...
TY MĚ NEROZUMÍŠ.Jsi paranoidní ?
Naslouchat.Kolikrát,jsem ti to říkala,ty jelito jedno ! Jelita si tady dali dnes sraz.Aha :)
Otázka je - kdo komu,co vsugerovává.Kdo nenaslouchá.Jde to vyřešit jinak ? Není už pozdě ?
Mistrovská studie rozpadu.Jednoduše všeho co vás napadne,ale báli jste se zeptat.
Prostě se to stalo.Stalo se to ehm ...
Stalo se to po pádu.McEwan jede perly se všemi zaláskovanými zamilovanými paradogmaty.Čtivý a hlavně kvalitní soubor autorových vzpomínek.Nadsázka ? Jak se to vezme.
Věřte rozmarům svých protějšků.Mají vás přeci rády.Důvěřujte politikům,myslí to s vámi dobře.Jste v dobrých rukou (vyšších) mocí.Mocí i nocí.
Jsme na to sami.Je to na nás.Nenecháme se zničit.
I o tom a nejenom o tomhle,může tahle knížka být.
Peace love.
Nevěřit co se stalo.
Hodně věřit ve skleněný hotel a těšit se.
Všechny atributy a oblíbené momenty ze čtení knížek.Střídání děje a časových rovin.Různé postavy a psýché.Něco málo z magického realismu,na to hodně vkládat naději.Ale ouha,něco stalo se.
Navíc při knížce stanice 11 vyloženě nadšený.Co autorka udělat jinak ?
To netušit.
Jen vědět,že začátek docela sednul na nočník.Hotel.Vincent.Vězení.Něco jako tulák po hvězdách,haha vtip.Pak však přijít hodně pižlání o akciích,investicích a podobné věci.To hodně nemuset.To ne trefa do černého.Pak trocha toho pseudokrimi a na podobné vlně pokračovat.
Náhle opustilo zvědavost.Nic z toho nevrátit jako na začátku.Hodně těžko dočítat.Více dní než obvykle potřebovat na vyvrcholení z posledních stran.
Postavy neprožívat.Jedno co se s nima stát.Plochá plošinovka ve 2D :)
Přitom dost kvalitně autorka napsat,o tom žádná.Ale už hodně,takhle s nějaká kniha netrápit.To mrzelo.Ani tři pěticípí nešlo dát.Dost vážně problém.Vyloženě,jen vyjimečně dávat.Přitom vždy vkus dobrý a vědět co chtít číst (většinou,tak) :)
Ale už asi nikdy se skleněným hotelem nespinkat v náručí ani v objetí.
Kdysi dávno,v jedné předaleké zahradě ...
Bylo poměrně teplo.Někdy v květnu.Ležel v houpací síti.Zvolna pohupující se.
Poblíž v dutině stromu štěbetají malá ptáčata.Táta a mamka kosových nestíhají krmit,ale i tak je o nich dost vědět.Je tu bezva a krásně.
Stále leží a houpe se v síti.Drží a svírá knížku od nějakýho McEwana.
Paprsky slunce pronikají skrze větve jabloní na tvář.Mouchy jsou dotěrné a přesto je neodhání.Přitahuje je bílý světlý papír stránek v knížce.Dokonce se prochází mezi řádky.
Odkládá Myslete na děti ! Dívá se.Tam.Do dálky,tam co slunko bude zapadat.
Obrat.Stranka a za ní další.Soudkyně člověk Fiona ta má rozhodně jiné starosti.A už vůbec neodpočívá na zahradě zalitém sluncem.To jsou paradoxy.Když není zrovna den blbec,pro změnu všechno na ni padá.Do toho všeho,zdá se nějaký šelest v partnerství.To víte,jak člověk chytne tu slepičí nemoc.Fiona.Co ona by dala za trošku toho klidu.Navíc řeší všelijaké soudní spory.Spory ve svém svědomí.A ted do toho ještě ten kluk s tranfuzí ...
Vztahy.Milostné avantýry.Co bychom si bez nich počaly.Nic romantického se nekoná ani tady.Navíc jen těžko hledat čas.
Psychologické nasazení románu v rytmu kapek deště.O ženě s jejím osudem.
Rozhodujícím o osudech jiných lidí.
Důsledky.Rozhodnutí.Svědomí.Důvěra.Pochybení.
Rozklad vztahů.Náboženská dogmata a přesvědčení.V obou směrech-nedorozumění jako takové.
Komorní a zároven zdánlivě poklidný Ian McEwan.
Fiona.Ze svých každodeních odcházení a přicházení do svého bytu.Zbyde čas a nastane chvíle jak ven z tohoto kruhu ?
Zbyde kousek světla v korunách stromů.Zahlédne prchavé paprsky ?
Zahrada s houpací sítí osiřela.Setmělo se.Rodinka starostlivých kosáků,po starostech o svá ptáčata už jistě také spí.Klid a usmíření.
O ně.O ně tu jde především.
Myslete na děti !
Mezi válkou a zdí.Válka již není a zed ještě nestojí.
Studená válka na vzestupu.Zdi si lidé vytvořili mezi sebou už dávno.
Nic neznamenáme a nic nám nepomůže.Možná,že lžeme,potom raději nezůstávej.
Ale můžeme být v bezpečí,aspon na jeden den.
Můžeme být hrdinové.Na jediný den.
Jste mladí nezkušení.Dobře,tak i neklidní.Přijíždíte do poválečného Berlína.Podílíte se na něčem tajném a do toho navíc přijde láska.
Nic není jednoduché a nic se nezdá na první pohled čím je.
Město samotné tu ani zdaleka není jen tak pouhou kulisou.
Dotváří ponurou atmosféru.Celkové pocity rozpolcenosti.Doléhající zvláštní bezútěšnost schizofrení doby.Odposlouchávání jako symbol.
Aby taky ne.V takovémhle městě rozděleném do několika sektorů,kde právě v té době ještě šlo pendlovat i na východní stranu.
A protože jste v románu McEwana dostanete od každého trochu.
Něco té špionáže,tak akorád.Milostné zážitky.Psycho o tom zlém v nás.Nejednoznačný hrdina na pozadí pohnuté historie z německé metropole.Smutného mementa z minulosti.Co přijde a co je čeká ?
Naděje na lepší časy.Zdá se.
Zajímavý kontext doby.Čtivost a zároven napětí co přijde na dalších stránkách.Poutavost a vyprávění opět na vysoké úrovni.
McEwanův Nevinný rozhodně nezklamal.
Vše bylo pro něho nové a poprvé.
Opuštěni.
Anarchisticko Goldingovská šleha.Co se svobodou ? Jak by to řešil někdo z nás v podobné situaci ? Co je vlastně to správné a špatné ?
Kdy je toho už moc a kdy naopak málo ? Kdo to určuje ? Je to vždy tak jak to má být ? Když jsem byl jako oni v jejich věku taky jsem to příliš neřešil... Tenkrát jsme byli dětmi a pak jsme o to přišli.Nevinnost.Pocit,že mohu téměř vše.A budu tady navěky.A pak někdo zemřel...
Proslulá,neproslulá.A nad hlavou znenadání zjevila se duha.Veselé a oddechové ne.Pestré to tu je.Rozhodně.At chce nebo nechce vaše rodina.
Opuštěnost.Samota.Ztráta.Vyrovnání s ní.
Dospívání.Poznávání sebe sama.Tělesnosti.Erotično.Zmatenost.Přitažlivost.Ztráta.Soudržnost.Zklamání.Odloučení.
Na takovou útlou záležitost velmi mnoho.Malá velká knížka.
Věru takové velmi nepříjemné věci.Kdo by je však neznal ? Kdo se s nimi nesetkal a nebo nesetká ? Obklopují nás.Někdy je život mrcha.
Vyrovnali se s tím po svém.Zbloudili ? Nebo jen reagovali pudově ? Zároven každý jinak.Otázky samé otázky.Pokud je to tak,tato knížka splnila svůj účel.
I takové věci patří k lidem stejně jako k neustálému koloběhu života.Nebudeme dělat,že se nás netýkají.Prostě jen jsou.
Velmi zajímavé a se spoustou otázek k přemýlání.Vykreslení zahrady,postav a na malé ploše,až jakoby jakéhosi podivného komorního představení.
Podle mnohých prý neukončené až otevřené ? Tady snad to ani líp ukončit nešlo.Vyústění je natolik dovysvětlující,není nad čím tápat :)
Že to je bizarní ? Ale,no tak.Navíc ten moment je strašně spoilerující až hanba.Už to vykecali.
Někdo se tam polámal.Ví to celá obora.A navíc už tam zavolali doktora.
Je to šokující.To vám povídám.Tak by jste to raději neměli ani číst.Ironie jak víno :)
Co naplat.Ten tolik diskutovaný čin je vlastně až na závěr.A snad není kniha jenom o tom.Je jen vyústěním z nastalé situace.Takže puritáni všech zemí spojte se ! Berte vše i nadále doslovně.Trošku nadhled :)
Až si někdy budu na zahrádce opravovat nějakou tu zídku či plotový sloupek.Vzpomenu si.Vzpomenu si,na to,že i já jsem součástí tohoto zvláštního a tolik nepochopitelného světa kolem nás.
Můžeme s tím nesouhlasit.Můžeme o tom vést spory.Ale to je tak asi vše,co s tím můžeme dělat.
Takové věci se jednoduše dějí.Jen o nich nevíme.Nebo ani nechceme.
Jsou to trápení.Někdy to zatraceně bolí.A dlouho.
Stalo se to yesterday.Na pláži ve vzduchu get back.
V dáli se lámou vlny o periskop yellow submarine.
Oba volali do dáli help !!!
Tak tohle všechno se mělo teprve stát.Nikdo v té době nic ještě podobného neslyšel.
Jsme na začátku na počátku bujných dekoltů let šedesátých.Uvolnování je na obzoru.Katedrály osvěty se otřásají v základech.God save the queen je,ale přeci jenom ještě vesmírně daleko.Tou bude dekáda příští.Zatím vládne zdánlivě puritánctví.Mnam.
Přitom se to nemusí odehrávat až tak doslovně jenom v šedesátkách.
Cožpak už nemáme ani dnes na pořadu dne první milostné dobrodružství ? Bylo to někdy vlastně jinak ? Ty chvíle očekávání.Obav.Zklamání.
Trápení.Přitom tak přirozené a lidské.
A tak ty dva se sešli kdesi na trati.Kéž dojedou až na konečnou,kéž na trati se neztratí...
O tom co je sere.Jenže vo tom nemluvěj.A když mluvěj tak dělaj,že je to nesere.Je v tom problém.Voni se milujouuuuuuuu.Vždyt ono je to tak jednoduchý a vlastně neníííííííííííííí.
Tak takhle by to nešlo vážení !
Poněvadž tu máme pár zásadních věcí.Pár takových chutovek až malicherností.
Rodina je základ státu.Ta vás vede a učí.To si nesete od plenek.Jak vás nastavěj.
Taková berlička do života.Spíše koulička.Kříčíme k obloze s koulí na noze.Prostředí.Výchova.Předsudky.Nedorozumění.Formování osobnosti.Dětství.Stud.Nevyřčené otázky.Zakalené odpovědi.Nevhodné chování doby (je snad nevhodné vůbec žít).Třídní původ.Náboženské dogma.
Samé lahůdky o kterých se lidé rádi baví a rádo je pitvá :) A nebo je to jinak ?
Ostatně jsou to především věci kterým by,jsme v jednadvacátém století snad ani nerozuměli.Poněvadž nejsme přeci žádné ovce !?
Takové nechutnosti přeci vymizely.Pravda,šedesátky ted nejsou.Hurá.
Vzhůru na pláže,tam se všechno ukáže.
Žádná plážovka se ovšem nekoná.Romantika nebude.Zlé a bojím se říct a jakoby nehezká věc.McEwan nastavuje lupu a zvětšuje mikro vztahovku v řádnou kvalitní psychošku o jednom rozkladu aneb-neměli si co říct a možná žijou až dodnes.
Pro některé je postava Florence méně sympatická ? Přesto.Ona ho milovala.Doslova.
Naše motto je: žádná budoucnost.Čus příště Iane.
Doufám,že bude s tebou zase veselo :)
Vezmu Tě.Budeš se číst sama.
Odvedu Tě pryč.Odejdeme spolu.
Vezmu si Tě.Společně si užijeme.
Šmakulozní špagetová literatura a navíc v tomto znění a vydání.
Může připadat depresivně.Na druhou stranu autor vyvažuje story jakousi skrytou ironií.Možná kousavou,ale (tak to chodí).Znáte ne :-)
Vyvážené vztahové linky.Pospojované (jako když si sednete na lízátko a ono nepustí) příběhové osudy.Vracenky do minulosti.Zásadní odbočky vedlejších i hlavních postav ve zdařilém a hlavně čtivém podání.
Bude vám hořce i sladce.Budete je chápat,zároven i nenávidět,ale celkově si zamilujete Ammanitiho porúznu poskládanou kolekci trojúhelníčků a navíc vkusně pikantně vyváženou pizzu.
Při takových knížkách si vždycky uvědumuju. A to,proč vlastně čtu ?
Je v tom radost a zážitek.Poučení i zamyšlení.Neskonalá podstata jednoduchosti.
Vcítění a to doslovné do toho kousku několika papírových stránek.Nadýchaných a poutavě zabalených.Esence vyprávění.Jednou si nahoře a někdy zase dole.
Jen si tak číst.Je to prosté.
Jsme jen odraz měsíce na vodní hladině.
Vezmu Tě a odvedu Tě pryč
Jak jsem se narodil - studená sprcha.To jsem neměl tušení,že je život mrcha.
Chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal ...
.......
Orwell,Huxley a Dick.
Z těch novějších určitá zdánlivá podoba se Silem.Ovšem to je jiný level.
Takže tu máme dystopii.Dick je však autor rafinovaný.Jede si to svoje.Nekompromisně.Podstata děsivá.Doslovně.Svět je tu opravdu rozdělen na ty dole a na ty nahoře.
Záčátek v klimbajícím rytmu.Seznamovačka.Kolem čtvrté kapitoly jaksi-taksi orientace.V polovině šleha a jede se úplně v jiném rytmu.Samozřejmě zkušení vědí a nic je nepřekvapí.
.......
Škola,ta mě zasáhla v kulometné dávce.Makat budeš v hodině,čůrat o přestávce.
Chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal ...
Autor si neláme hlavu s dovysvětlením určitých věcí.Opouští je a věnuje se samotnému ději.Po mém druhém čtení vidím více s odstupem,než před lety.Až s důrazně fanouškovským zanícením.
Typické Dickovštiny.Nepřeberné nápady.Až překombinovanost.Co by si jiní vystačily na jednu knihu.Philip se s tím nepárá,ale to je právě ten jeho rukopis a je hodno obdivu.
Nepatří ke špičce jeho tvorby.Stejně vám to nedá a bude k uctívání.Jenže,pořád je to nadprůměr a v rámci žánru dystopií ukazuje mnohým záda.Nejde o akci a střílení.To u něj nehledejte.
Důmyslně střádá nitky a na konci vše rázem utne.Tam kde by někdo ještě těžil z tématu,on končí.Vše je řečeno a jasné.Stačí věta.Pointa jasná.Není co vysvětlovat a zasvěcení vědí.
Je opět z předposlední pravdy cítit,jak to měl PKD s politiky,autoritami,mocí a těmi všeobecně co tahají za nitky.Ti v pozadí.Tzv simulakra pro Dicka.
V tom a jistě v mnohém neselhává.Právě naopak.Neustále živý i nestárnoucí.
.......
Až tu jednou dosloužím,až natáhnu brka.Na všechny svý lumpárny teprv budu mrkat.
Chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal ...
Vždyt tohle ...
To přece ...
No ale vážně ...
No to snad není možný !
A bude.
Namodralá AKIRA 2
V pokračování se přiostřilo.Všeho přibylo.Je to ještě nabušenější a zamotanější.
Už víme mnohem více,ale v podstatě jen tušíme.Jen se naznačuje.
Opět skvělé přeskakování v ději i mezi postavama.Dvojka si libuje z dědictví prvního svazku.
Nekompromisní akce,snad ještě více.Napětí,tajemství,záhady s dobrodružstvím.Tuhle kombinaci to já túze rád.
Tentokrát jsem si to dávkoval po 50 stranách :) přibližně s přestávkama mě to vyšlo ani ne na dva týdny.Jednoduše,když byl ten správný čas a hlavně klid.Těžko se to vždy odkládalo,což jistě dokážete pochopit :-D
Jsem totiž masochista a zároven žádnej troškař :-)
Když si vzpomenu,když něco vycházelo v časopisech,taky musel člověk uštbovat po troškách.
Děsící je přímo fakt,že by snad vycházel jeden díl v roce.No potěž.
Téměř nesnesitelná představa :)
Pro případy nouze nehledejme dlouze světla zdroj.
Radši v každé době mějme světlo v sobě.
Aspon škvírku.
Aspon sirku.
A jak se říká:nic se nemá přehánět.A proto:člověk žasne,když se zhasne.
Samotný název mluví za vše.Na druhou stranu není vše jen o něm.
Jednoduše vás uhrane.Jistě.Tahle štabajzna,ehm mladá slečinka.Ta je jistě hezoučká a navíc má obrovské charizma.Dokáže si leckdy omotat (svým způsobem) lidi,které potká.Hlavně je to však citlivá vnímavá bytost.Prostě křehká milá slečna o kterou je nutno se starat a opečovávat ji.A pak ještě jednu vlastnost má,kterou je velmi vyčerpávající ovládat.
Silná linka a vztahová psychologie Otec+dcera.
Jéžíšku ! Opravdu nemám zapotřebí pod stromečkem najít plamenomet !
Přímočarý příběh s pár vracenkama,aneb jak to vše začalo.Má sympatický koncept ve smyslu-ano toto je docela možné,to by se mohlo stát,řeknete si a párkrát vás jistě napadne.
V rámci historických pokusů na lidech je opravdu z čeho čerpat.
Autorovo oblíbené téma.Systém.Porušování nařízení.Předsudky.Autority.
S přimhouřením oka a pokud máte rádi paranormální jevy.Ne ve smyslu všelijakých stigmat a podobně.Spíše vaše oblíbená chůze po žhavých uhlíkách,samovznícení,ale i třeba obliba v saunování.Budte vítáni,jste u správného ohníčku.
Vcelku umírněný King i komorněji laděný příběh.A to je dobře.Sice přibližně ve středu vcelku natahuje i vatuje.Samozřejmě fanoušci budou vrnět blahem.O tom není pochyb.Pro vyznění a vtáhnutí do příběhu neuškodí si jemně zameditovat před zdařilým a vcelku příjemným finále.
V rámci současných energií vás příjemně nabije a to převážně i v chladných období roku.
Každý kdo svítí je zapojen v síti.Jako já.Kdyby stroje škytly bude tma jak v pytli.
Člověk zírá černá díra.
Symbolicky vzpomente alespon večer - čajovkou :)
AKIRA v mých rukou.
Neuvěřitelné.Po tolika letech od originálu vyšlo u nás.
Vskutku cesta trnitá a neskutečná.Něco co fyzicky můžete držet a vlastnit.Popřípadě se hrdě vyjímat ve vaší knihovničce.
Tyto superlativy se mohou zdát asi přehnané.Jenže toto je manga a zároven jakýsi svatý grál v jednom.
Určitě nemůže oslovit každého.To samosebou nejde.Na druhou stranu kdo kdy držel aspon čtyřlístek má jakous představu.Až na maličkost,že toto je opravdu podstatně o hodně levelů jinde.
Nikoho nemůže nechat lhostejným už jenom fakt jak vydavatelství muselo dodržet škálu barev tiskoviny a dodržet zažloutlost jednotlivých stránek.Puntičkáři z Japonska si zakládají na každém detailu.Není divu.
Úvodní svazek.Seznamovačka s prostředím + hlavní postavy a jde se na věc.Akce.Ale jaká akce.Filmová.S důrazem na detail.Pohledy na tváře.Emoce.Na pár okýnkách zobrazit něco takového.
Neutěšený svět budoucnosti.Podmanivé a atmosférické.Stanete se obyvatelem tohoto světa.Žádné samoúčelné násilí.Potoky krve.I ty tady mají však své místo.Politický přesah.A jistě mnoho jiného.
Navíc jsou tu nápisy třeba na budovách v originále.V manze Spirál, na mě ta čeština,vyloženě působila rušivým dojmem.
Ve výsledku nepustíte z ruky.Přemítáte a stále vás napětí drží na uzdě.Pořád vás zajímá co bude dál.I když se tam jenom něco rokuje a řeší.Má to spád a švih.Ty brdo,zbývá posledních 50 stránek...
a konec.
Chci víc.
Chci víc.
Mnohem víc :)
Duna...Arrakis...Fremeni...Atreidi...Červi...Melanž...
Však to znáte.
Jednička bezchybná.Dvojka úplně jiná,příjemná změna s výhledem a netěšeností na další díl.Trojka samozřejmě nezaměnitelný rukopis.Jen tak nějak čím dál víc ukecanější.Rozvláčnější.A těch putek a spiknutí s politickými pletkami je na mě už asi moc.Jako by se to motalo příliš v zamotaným červovi.
O tom tak nějak je asi celá série,samozřejmě.Jen v pokračování není už zas tolik nového a objevného co by mě nutilo se opět zakousnout do tohoto písečného světa.
I přes tento konfliktní rozpor zůstává tento díl čtivý a bezesporu zajímavý.
Baví nadále,jen už to není tentokrát taková šleha a čtení bylo o to delší.
Vlastně jsem zvědav o to více na další pokračování.
Nu vydejme se tedy opět na Arrakis zvanou Duna
Uvězněni ve spirále.V labyrintu světa.V bludišti stereotypního sedmého kontinentu ?
Tak jako malé batole odkojené časákama a komiksama v nich.Konkrétně myšleno na ohníček přes pionýrskou stezku.Následováno stohy Ábíček až k porevoluční Kometě a samozřejmě musím zmínit (to by bylo vyloženě kacířské) práce Káji Saudka a Rychlé šípy :)
.......
A tak po mnoho letech objevuji zčásti (komiks) mangu.No ono ani tak nebylo co objevovat dokud to někdo u nás nevydal (zdá se,že se blízká nejen na lepší časy) a že je to běh na delší trat jak avizují o zdlouhavém převedení i jiných dílek ze země vycházejícího slunce.Pro Japonce to znamená něco ve stylu rodinného stříbra a dokáží si to své taky patřičně opečovávat.
.......
Proč je tedy tento svazek tedy vyjimečný ???
Kresba jistě skloubená s podivnými tělesnými i jinými ujetostmi.Bezbřehá imaginace fantazie.Černo-bílá paleta to je to.Nedovedu si ani představit mangu v barvě.Určo by tomu hodně uškodilo.
Jakoby komorně pojatý svébytný vesmír tohoto městečka s jeho mysticismem a mnoha tajemnými nevysvětlitelnými jevy.Proč se vše děje ? Opakuje se v nějakých cyklech a nebo je vše jen nějakým rozmarem počasí ? Má to nějaký hlubší význam ? Asi jen těžko ?
Neustále čtenáře a účastníka-pozorovatele nutí být v napjetí.
Abych jen nechválil.Kapánek to tam drhne v příběhu a nějaké ty mušky...dobrá,je to komiks,jasný.A nebo mě něco unikalo :)
Ve spirálách se vše točí začíná i končí.Zamotaný kruh osudu těchto nebohých postav.Jakoby zaklíněných ve vlivu zakletého města.Pozvolna odevzdaných a jakoby zdánlivě smířených.Jakási metafora stereotypu ? Možná a nebo ...
Vcelku děsivé,nemyslíte ?
Co jsem chtěl to už mám.
Ted se tvářím že to ztrácím.V slzách se utápím.Věci jasný zpátky vracím.
Znova se mi zdá že peklo jsou ty druhý.
.......
Začíná soumrak nikoliv bohů...spíše zbloudilých lidských duší.
Poklidné potulování po zákoutích několika měst.Krátká zastavení ve všedních pokojích.Ztraceni v kopcích kdesi na venkově.
Selháních v bistrech a sálech.V bezejmených chodbách.Loučení na sklonku dne.V západu slunce v tušících klamných soumračných stínech uléhající s nadějí v nějakou změnu.Která se během noci možná vytratí v zaběhlosti světa s novým otupělým ránem.Míjivé.A další ráno se ztratí.
... a to tě trochu bolí
Nad špatným hrobem pláču.Že mi všichni ve všech větách lžou.
Ukřivděnej smutnej úsměv.Spravedlonost mír a klid pryč jsou.
Zas se mi zdá.Já že jsem sám.
.......
Nokturna.Co mě přinese.Po všech přečtených románech zaujme Kazuo i v povídkách ?
Chvilka váhání nebyla na místě.Ba právě naopak...
Starý dobrý Ishiguro ani tentokrát nezklamal.Otevřeností a nedořečeností.S citem pro věc jako vždycky tváří se jen platonicky.Ne doslova samozřejmě.Jeho témata se opět propojují.Nedojde k nedorozumění.Je to on tak jak má být.
Ty tvary.Výkřiky tonoucího v překotu vět v souvětích peřejí.Na malé ploše v pavučinách a sítích vztahů a pocitů lidských.
Přesně v pomalém rytmu a ploužení.
Zastavte.Neblbněte.Zpomalte.Kolébejte.Soumrakujte.
.......
A to tě trochu bolí
Černočerně o tom a navíc jak z nejdivočejšího snu.
O takovém tom domácím vraždění v rouše beránčím.
Vybroušeně vyprávěné i čtivé jen mě to nezasáhlo úplně do černočerného středu náladově žánrově.
Sice výtečné téma (iluzorní každodennost) a zachycené z pohledu běžných smrtelníků.Reál a uvěřitelné.Děsivé ve významu: tohle se přeci dost možná stalo.Inspirace značná.
Na druhou stránku nebylo to ono.Opět ta jeho ukecanost s natahováním.Někdy ten shluk slov a variací vět alias přílišná překombinovanost.
Přesto asi bych právě proto něco podobného příště vyloženě nevyhledával.
Vyjímka se najde.Přeci jenom musím vyzdvihnout alespon - Dobré manželství.Tak to bylo výtečné psycho.Brr jo.Žili štastně.Milovali se až do smrti.Když v lednu je jak v Máji ...
A ted.Bude to ode mě asi kacířské a přesto podotknu.Špičkový je samotný doslov.Ukamenujte mě,ale kdo jsme bez viny.Podobně jako postavy z povídek :)
Víte s kým spíte ?
Říkáte si opravdu vše ?
Komu můžete opravdu věřit s upřímností téměř vše ?
V černočerné temnotě vás budou tyto a podobné otázky napadat čím dál častěji a dozajista naladí všechny co se do toho dokáží více ponořit.
Pro labužníky je toho tady habaděj.A nebo raději habakuk ? Tento výraz však není synonymem pro výraz (mnoho) jako habaděj.
Vidíte pořád se člověk něco nového dozvídá.
Nic není jak by se na první pohled mohlo zdát.King ví.
PSYCHO
Oh u mě nebýt svátky hororu tak často.Ani nevyhledávat moc.Avšak konečně šáhnout po manga.
Ačkoliv většinou tenhle žánr k smíchu klišé: vždy utíkat z baráku lidi před monstrem ne ven z domu,ale na půdu ap.
Tady po něčem takovém ani památky.Zapomente na filmy západní produkce.Nebo o nějaké bubu kletbě.Kinga taky nechat na poličce.Tento svět je docela jiný.
Všeobecně známá věc o Japoncích a mě mnohem blížší.Studnice fantazie,která nemá hranic.
Tady mnoho dostatečná ochutnávka porce podivných příběhů.
Fantazie plíživých stínů,chcete-li děsů jen hlavně ne podobné tomu,co už jste někde viděli nebo četli.Kromě těch tedy ze souostroví Zipangu.
Vymazlená záležitost v podobě Dlouhého snu.Už jen ta představa je skličující.
Mega hustej příběh s názvem TUK.Nechutná,ale silně atmosférická záležitost.
Dále pak ústřední Balonky oběšenců nebo třeba Zimnice alias erupce nápadů.Ani další příběhy nejsou vyloženě pozadu a jistě vás nadchnou.
Velmi vyvážené vtahující v manga stylu vás nenechat na pochybách,že je v tom jakási nechutná krása.Originalita a vyložené autorství.
Komentáře za každým story plus stránka z deníčku už je vyvážená třešnička na dortu.
Není na škodu si občas něco takového dopřávat.
Takových věcí se k nám zase tolik (zatím) nedostává.
Hulení ehm manga tady až tak nemá takovou tradici.
Tak v lepších časech ...
Mesiášovo utrpení.
Tíha a břemeno na svých ramenou.Osud světa ve svých dlaních.
Vyplnit proroctví.Otrok svých vizí.Tot věru těžká cesta.
Muad´dip pochybující.Pod vlivem koření a své předurčenosti.
Milovaný i nenáviděný.S modrýma očima pod azurovým nebem v moři písku v oslepující záři na planetě Arrakis-Duna.
.......
Pod tíhou a očekávání druhých dílů.Bez mýtů a spekulací.
Na jednu stranu dvojky mají nevýhodu v tom ,že tak nějak už víte do čeho jdete.Že vás nepřekvapí a snad jen těžko uhranou.Snad ? Namátkou ?
Na druhou stranu,když už to tady znáte a slyšíte rozeznít balisetu,nic není ztracené.Cítíte se tu jako doma.Jste s tím svým známým domovským vesmírkem tak nějak spřízněni.O to více se nerušeně můžete ponořit a hltat něco z dalších osudů svých oblíbených.
Co je třeba říci a to na rovinu.Takřka bez vyložené akce.Upozaděné dobrodružství nevizní možná tak epicky jako první díl,ale ...
Ale to neznamená že se tu nic neděje.Džihád jede na plno a naopak děje se toho mnoho i přibilo spousty nového.
Jen je to tentokrát s velkým důrazem jízda komorní až meditativní nářez.Fedejkinové vás stejně nenechají spát.
Na jen tak nějaké pokračování to má velkou hloubku.
To stírání hranic mezi dobrem a zlem následované otázkou...kdo je tu za vlastně za toho hodnýho ?? Růžovoučký či černobílý děj tu nenaleznete.Opak je pravdou.Spirála propasti mizejícího červa je nastaveným zrcadlem ... no hádejte asi čeho ?
Říše a tlak na Paula s jeho vizemi by ustál jen málokdo z nás obyčejných fremenů.Až fanatické zbožštění.At žije revoluce.Opium chudých.Machinace konspirace fixace a depilace.To už by jste chtěli moc ne ?
Osobní zpověd a nitro psychologicky filozoficky duchovní linka společně se všemi starostmi jak osobními v podobě dědice skrze lásky či žárlivosti prodchnutou spiknutím zradou a jedním návratem ztraceného a znovu nalezeného.Intriky politika něco v duchu viz Nadace.
Pořád se něco děje,jinak by nebyly dějiny :) (Gilda)
Mnohovrstevnatá a těžce promyšlená šleha s plno detaily a dějstvími v druhém plánu.Nojo tohle ostatně bylo i v prvním dílu.Tady toho je v podstatě jenom víc v takovém tom poklidnějším duchu.Pod povrchem to však bublá a vře.
Někdy skoro až basnicky vypravováno s důrazem na jakousi poetiku stínů,skrývající se v mlhách metafor.
.......
Jednička je jedinečná to bez debat.Jenže kdyby všechny dvojky byly takovým šlágrem jako toto pokračování tak smekám čupřinu a svlíkám si filtršaty.
Uhrančivé čtení s přídomkem kultovní.Takže až se vydáte na hádž nezapomente přibalit kromě krispelu i melanž.At se vám neucpe vodolinka.
V síči v době uvítání siháji (brzy nám nastane) nezapomente projevit úctu šaj-hulúdovi.
Tohle samozřejmě už všechno znáte po přečtení Duny.Tak hurá na Spasitele :)
Každý dělá chyby.Vždyt soudit je tak snadné.
Bily udělal chybu i když za to nemohl.Ne tak úplně.Může za to.
Prokleju Tě ! Nic není černobílý.Je tady vůbec někdo kladas ?
Mirků Dušínů je tu jak nasráno to dá rozum.
Cynické a drsné bez příkras.Není to jenom o hubnutí,žádná prvoplánovka.Autor opět štouchá do vosího hnízda.To bylo napsáno v době než nastala tato doba.
... pánové,pánové vy to opravdu protahujete.Mě stojí práce.V Tanvaldu u labutě mě už půl hodiny běhá cikán s nožem v zádech !
Pomsta a trest.Nakopu ti prdel.Když ty říkáš ZHUBNI.Říkám tobě nechej žít.Co jsme si,to jsme si.
Už dál nemohu.Šílenství.Každý den kilo nebo dvě.Takže říkám dost.
Ne nejsem cvok.Kdyby nebylo tý krávy.Ale stejně ji miluju.
O ztrátě a touze přežít.O cestě na cestě.O pátrání.O chcípání.
Zhubni je zvláštní.Je to Šimon a Matouš ? A nebo Hill a Spencer ?
Celkem schizofrení volba.Poněvadž je tam jak Bachmanovka stejně tak i Kingovka.Jenže se dostaví pocit jakoby tam (brát s nadsázkou) přispíval i někdo třetí.
Není to tolik spalující třeba jako Bachmanův Dlouhý pochod a není to ani Kingovská bubu šou jakou asi skalní příznivci očekávají.
Netáhne tolik na branku.Přitom je to temný a depkatý.Nejdete tolik do kolen ale cosi vás nutí číst dál.Není to kulervoucí,napínavé však ano.Prostě vás to byví.Tečka.Vypravěčství opět a zase skvělé.Mystika v podobě kletby.To by mělo stačit.Není toho málo na takovou (hubenou) knížku.
Ne tolik hlášek a refrénů typických pro krále.Takřka civilní.Na druhou stranu něco podobného by jste zcela určitě nikdo nechtěl zažít.Strachu tam je věru dost.Tolik typického.Závěr parádičkovej.
Něco takového věru hodit na papír (žasne te).Jen směle a odvážně.Mládí vpřed.Mirek Dušín (vyvylené oči).Jsou to nervy to dá rozum.Jak von (dábel) to dělá ? :)
Jak říkám Bachman King a někdo jim kouká přes ramena.Ten pověstný třetí :) Dali si tu záležet kucííí.
Jestli se rozzlobíme,budeme zlí.
Indii budete budto milovat nebo nenávidět !
Podniknout tuto cestu až do Varánasí zpočátku vypadající jako pouhý výlet nebude zase až tak jednoduché.
Vlnky se houpou,záda se loupou.Sluníčko svítí a na protilehlém břehu právě začíná kremace.
Proč těchto pár postav tohoto románu doputovalo právě sem ?
Co je k tomu vedlo.Jakou minulostí prošli.Co zde hledají ?
Je to trauma z války ? Unikající láska ? Pokora ? Očištění ? Utrpení ? Vykoupení ?
Hledají si své místo na slunci ? Co se životem s jeho trampoty ?
Magie tohoto místa pramenící...ano zde je vše tak jiné.Matoucí a plaché.
Na ghátech leží jakési usmíření a klid.Zakončení jednoho z mnoha cyklů ?
Putovačka Šúsaku Endo a jeho vyrovnání s celoživotním tématem.
Osobní závěrečná výpověd.Člověk,spisovatel-hledající i nacházející.
Očistná cesta za poznáním.Tohle nevypadá na obyčejný výlet.
Sráči seš sráč.
Bachmanovka jak víno !
Znovu se mi potvrzuje co od něj nebo od Kinga je tu hodnoceno modře tak mám opačně.
I když slušných současných 77%.Na tom však nesejde.
Cokoliv o příběhu vyzrazuje anotace (navíc děsně provedená) takže cokoliv uvádět je zbytečné.
Útlejší knížečka a o to lepší.Opět Bachmanovsky bez okecávání.Přímočaré.Bez mystična atd.Mé oblíbené vnitřní hlasy a střídání vzpomínek a života před tím ...
Vypravěčství vyzrálé.Psychologie prokreslenáTen popis a Blazeho charakter.Čím hlavní postava prochází a co tomu předcházelo.
Je to jak zip kterej zatáhnete.Sice se vám dělá vedro ale až do konce nerozepnete.Až to skončí tak vás to doslova vyplivne.Ted se s tím vyrovnejte sami.Zase vás dostal že jo ? Autore jsem doslova na lopatkách.
A abych nezapoměl.Blaze má kamaráda.Panečku ten je.
Jednoduše budete v dobré společnosti.Kladas to sice není to ne.Zase na druhou stranu : nic není černobílé ...
King sice v úvodu uvádí a podotýká že to sice vyhrabal ze šuplíku dříve napsaných.Něco ve smyslu mladické nerozvážnosti a rebelství autorovo.Rané dílko bez příkras ale o to lepší.
Načež se svojí vrozenou skromností připouští něco o braku a podobně.
Mistře nepodcenujte se.Je to zbytečné.Víc než dobré je to.
Ba přímo skvěle čtivé.
Obálka zdařilá u nového vydání.Úplně jsem se zabořil nejenom do závějí.Ale přirozeně samozřejmě i do děje a pozvolna vtahujícího příběhu.