opic 12 komentáře u knih

Moře hledá svůj druhý břeh
tak jako já hledám
vlny stoupají stále výš
tak jako já jsem blíž
hledám...
Po hlasu,po čichu pátrám ve stránkách vonavých ...
dávkuju přiměřeně
aspon na tři dny si ordinuju
je v tom dost možná jakási posedlost chtíč zamilovanost zároven
schoulím se do klubíčka v teple útulného domova
navleču dva svetry (p.Pekárová Adamová Markéta) promine a jde se na to
pomalé až nábožně pomalé přemítání a soustředění se na dění v knížce
Vidím se ...
jako tenkrát...
zakázané lezení po střechách garáží
jako malý lump zachranující na štítě přilehlé řadovky ztraceného létajícího draka
nedbaje nebezpečí z výšky lelkuju ve větru
Modré nebe přenáší mě v čase ...
malý princ zdá se mává mi v ústrety,jsem to já ? poznávám se ?
Kde je modrý kamínek ?
Moře hledám v potoce ,lodička po proudu nese se,vydám se na dalekou cestu...
Už se těším na dalšího.
Čecha Pavla a jeho
kamínky,uličky,
ztracené kufry,kopce,deště,slunce,
zarostlé zahrady,staré jabloně,ztracené věci,
nebe poseté hvězdami...

8 29.11.2022

Jsi nejednoznačný hrdina...
Už slovo hrdina Tě deptá.Dokonalý.Může být hrdina dokonalý.Jsi snad bůh ?
Je stvořitel dokonalý ?
Stvořil jsi utopii.
Nejsi ani kladný.Záporně přitažlivý.Odtažitý.Nic není černobílé.
Reálný jak to jen jde.
Jsi Afrika.Budíš se a chodíš spát v Sierra Leone.Žiješ si ve Freetownu.
Každému vyjít vstříc a zavděčit se.Toužíš po klidu.
Neříkáš nahlas-miluji Tě.
Moc přemýšlíš.Jsi cizinec.Zbloudil.Neztratit tvář.Každý den.
Jsi katolík.Zpověd se ti protiví.Co by byla víra bez hříchů ?
Nespolehlivý vypravěč.Vylhat se.Ztratit se.Sám v sobě.
To se nedá vydržet.Jsi tak nerozhodný.
Chceš-li odvahu.Cožpak jde milovat bez lásky.Co by byla láska bez chtíče ? Stvořil chtíč k rozmnožování.Nazvali to smilstvem.
Ušetři se.Obětuj se.Zatrat se.Oh jak jsi spravedlivý.
Trýznivý.Jak jen může Tvé podvědomí všechen ten rozpor vydržet ?
Prosím...ušetři nás.
Ne ty nemyslíš jen na sebe.
Sráči seš sráč neb si za nás trpěl.
Myslel jsi to dobře.Myslel jsi to s námi dobře.
Ty milosrdný i obětavý.
Je to peklo.
Malicherný.Proč právě ted ? A zač ?
Jedinné východisko.
..............
Co by byl Green bez Greena ?
Nebylo by od věci přečíst si jádro věci.

8 28.11.2022

Jen jsem se narodil-studená sprcha
chlapče,chlapče,kam jsi se to dostal
To jsem neměl tušení,že je život mrcha
chlapče,chalapče,kam jsi se to dostal

Tak než si jako vylezu na ten svět,co já si musím prožít.Aneb flustrovaný plod.
Už ted vím.Je to túze složitý.Vono to je docela jednoduchý,ale složitý to ty venku dělaj.Jde o moji budoucnost.Nemilovat je tak snadné.Nejsem obnošené prádlo,které se dá jen tak vyměnit za jiné,takže pozor !
Musím zachránit tátu.Pomoct mámě.Nakopat prdel milencoj.
Co nemám rád a co naopak miluju.To vám je táák skvělá věc.Ujíždím na chardonnay a tak podobně.Mamka mě pravidelně zásobuje.I my nenarození víme,co je dobré a máme své dny.A ještě tatíkovy básně.Prostě nádhera.
Zatím má bejvák tady uvnitř.Až nadejde čas,najdu si něco většího.
Pořádně velkou skořápku.
Zatím si moje trable prcka ve vztahuTrudyho a Johne zkuste sami,na vlastní kůži.
Originální pohled a glosování z úst takřka (zatím) nekojence (velmi vzdělaného (život Tě naučí) inteligentního) který se už nemůže dočkat (až na tu šnůru).
Docela takřka rutinní zápletka vztahovka s prvky krimi.Nějaký ty moudra,která neurazí.
Jenže ono to je v podstatě čistě napsáno podáno i vyprávěno.A to se počítá.
Solidně čtivý McEwan,který nezklamal.
No to snad není možný !
A bylo.

13 17.11.2022

Vše bylo napsáno.
Nelze napsat již nic jiného.
Některé knihy dokáží veselit,smutnět,rozesmát,pobavit,rozladit,umořit,navnadit,rozvášnit,zamilovat se.
To vše umí stránky šustící.A co samotný dojem ? Jak je někdy důležité kdy čtete ? Jakou roční dobu zvolíte a v který čas zvolíte ?
Řeknu vám to do chřtánu.Přinejmenším do obličeje :)
Po trmácení příjemném v podzimní čas rozsvícených plamínků dušiček.
V mlhách pouličních lamp.Rozplizle září ukazují cestu domů.
Čeká na vás.Osamělá,na komínku z dalších knížek.A Kdo ?
Přeci Kačka a její bohyně.
Za času horkých čajů a opařených srkajících rtů.Studený nohy schovám pod peřinou.Na dotek příjemných pocitů.Nečtenáři (nepoznamenaní) tyhle blázny nepochopí ...
Vracívám se do Bílých Karpat.Do Žítkové.Kdy napsal a jestli vůbec někdy ? Žral,jsem tuto knihu.Vodila si mě.Byl jsem zvonečkem na ocásku kočky.
S úctou,jak příběh vyprávět a udržet čtenářskou soustředěnost.Vůli lovit informace a nakonec vše prdnout na papír.Ano,nám vděčným dychtivím čtenářům.
Jen samotná jména postav,okolních míst se vryjí pod kůži..
Žítková,Janigena,Dora Idesová,Surmena,Ruchárka,Mahdalka,Fuksena,Baglárka,Krasnačka,Irma,Shánělka,Kopanice,Koprvazy,Potočná,Bedová,Jakoubek,Gabrhelka,Mlkva a mnoho dalších.
To se jen tak z hlavy nevyžene.Nezapomenutelné momenty jakbysmet.
Zaříkávání u zesnulého.Bouře se Surmenkou na kopci.
Ztrávit průběžně týden v Karpatech,tomu šlo jen stěží odolat.Pokud noc ,která byla ještě mladá dovolila.Vracet se do tohoto světa,než se oči začli klížit a čím dál častější frekvence zívání narušovala cestování i do pohanských časů,procesů čarodějných,přes výzkum nacistů,až k STB zlovolným praktikám.A nad tím vším prolínačky s Dorou v současnosti.
Na první dojem dát,bývá někdy ošemetné.Když se to podaří,je to radost.Trefí se do vkusu,nálady,rozpoložení a vůbec té správné atmosféry opuštěných laviček v parcích zapadaných listím.Tomu se nic nevyrovná.
Ten dojem.Hřejivej pocit.I když to není nic zrovinka veselého.
O tom žádná !

33 06.11.2022

Tvý problémy nejsou tvý někdo ti je vnutil.
(Grokuji,tedy jsem)
Jestliže pro někoho může působit zastarale,zde o myšlenku především se jedná.
Je jich tu celý Mars.Tedy myšlenek na rozdávání.
Radikálně zapomenout na nějaké dobrodružství.Arnold se nechystá zachránit rudou planetu.Ani zažehnout revoluci a pomoct frakcím nebohých kolonistů.
Epičnost problému tří těles a temného lesa ve spirálních ramenech galaxie.Nutno přeladit-zde Heinlein.
Ten se nezapře.Necenzurovaná verze je vskutku tučný oříšek.
Děj je prostředek k přemítání o mnoha lidských (aha) záležitostí.
Ryzí mimo-pozemštan konfrontován s naším matrixem.
Církev,majetek,vlastnictví,sex,politika,peníze,dogma,morálka,jak nám někdo chystá smrt a další.Prostě samý fajn věci.V době vzniku aktuální ?
Jééé,samozřejmě,že se nic nezměnilo.Jako i ted se lidé rodí i umírají.Stejně tyhle fajn věci stále existují.Proč si je tedy nepřipomenout :)
Autor tomu všemu dává na prdel.Velký kopanec nejenom ve své době.
Cizinec představuje takovou knihu ve smyslu-myšlenkově výživná,poněkud zdlouhavá,až ukecaná.Dostaví se několikrát přirozeně během čtení,že už je toho zkrátka moc.Samotný muž,který spadl na zemi je zkrátka upozaděn.Vyprávění tudíž neubíhá v takovém tempu.
Tohle vše neubírá knize na kvalitě.Bezesporu bude patřit v tvorbě R.H. k těm vůbec nejoblíbenějším.
Grokujte.Valentine Smith,vám ukáže cestu.
Zásadní věc nejenom žánru.
S cenzurou na věčné časy a ne jinak.
Argo palec nahoru.
PS: ta obálka je skvělá,vystihuje paradoxy světa.Přesně usvědčující,štavnatě nekorektní,ale i neštastně spoilerující :-D

9 06.11.2022

Jsme tak mladí a tak ztracení,pojdme chytat draka,oh pojdme chytat draka ...
Než jsem se začal trochu orientovat a neztrácet v postavách vyprávění chvilku to dalo.
Pak to však přišlo.Po první kapitole se to zakouslo a nepustilo.Stále bylo zapotřebí trocha té soustředěnosti navíc.
Košaté i komorní.Dějově skákavé v různých dobách.Stéle udržující mysl v pozoru.Jazykově vytříbené,už taková samozřejmost,Ian to jistí.Šmrncovně vkusně podané.
Kořeny zla a plíživého strachu.Stál jsem u zdi.V rozděleném městě.
U ostnatého drátu.U baráků.V táboře s nápisem u brány "práce osvobozuje"
Staráme se hodně.
O vás lidé.O vaše zbraně.O války,kde bojujete.Jééé to vypadá jako legrace.
Šup ještě jeden dron na město.Zabijme chudé !
Kde je to porozumění bližnímu svému.Kde je ten cit.
Kolik černých psů ještě ?
Zapadla skládanka do sebe.Bylo to takové zvláštní.Ne,že by celková tvorba McEwana vesměs nebyla (zvláštní).Ty témata si to vyžadují,samosebou.Tady byla ta forma vyjádření,tak nějak jinak vypiplaná.Zvláštní aura zazářila.Tobogánové vcucnutí do minulosti.
Nemohli být spolu ani bez sebe.
Černí psi by tak neměli zapadnout a nebo se jim jakkoliv vyhýbat.
Jestli se zrovna nepotloukám na Chesilské pláži.Občas si vzpomenu a Maslím na děti !
Celkem jsem v celku Nevinný a kdo není :-)
Rozhodně ne imunní vůči Černým psům.
Mají co říct ehm teda štěknout.

7 18.10.2022

Kaplička u cesty zarostlá šípkem obepíná ji a skrývá.Léto alou domů.
Ted vládu převzal podzim.Sítka na motýli zapomenutá na mezi.
Na kopečku draci ve větru vznáší se vytrvale.Děti je pevně drží za šnůrky.Neuletí-nezmizí z očí.
Aniž by děcka tušili,některé události se většinou ztrácí a uletí v minulosti.
Vymazané osudy,které by neměli být zapomenuty.
Ačkoliv se může zdát spousty věcí absurdními.Nejsou.Když si ještě navíc uvědomíme,že se podobné skutky skutečně staly.
Něco podobného a v době,kdy máme tzv. svobodu,je třebas takový rezignační dopis referentky Burdové brát vážně,je i smutným mementem:

...mám teho po krk.Prakticky už od okamihu,čo súdruh Gagarin vrátil z vesmíru,nedá sa tu vydržat,reholníčky vobec nevzali na vedomie,s čím som ich zoznámila v politicko-výchovnej prednáške a aj ked náš hrdina v celom šírom vesmíre žiadneho teho ich boha nevidel,dalej zarputile zotrvávajú na svojich bigotných pozíciach.
Niektoré reholníčky dokonca,namiesto teho,aby sa s touto skutečnostou čestně vyrovnali,reagovali na nu výsmechom,nemajúc najmenšej úcty k vedeckým pokrokom ludstva a už vobec nie ku mne.
Nemožem riadne vykonávat svoju funkciu,ked mi aj vy sústavne hádžete polená pod nohy.
Reholníčky sú banda reakčných zmijí,správca Budil ožran,v dedine skapal pes a ja už mám toho drabovania vo svojich rokoch po krk.
Práci čest !

Milé děti,tak takové to tehdá bylo.
Donášení.Kolaborace.Zákazy.Donucování.
Zavírání a podobné jiné nepěkné,nehezká věc.Takové věci,už zcela ze světa vymizely a nemůžeme jim v současnosti rozumět !? Že ne děti ? Nezapomente tedy.
Kačenka Tučková nám připravila tučnou knížečku.Má hezky nastudováno a opravdu si nechá roky záležet na tématu.
V rozpětí na velké ploše mnohaleté vyprávění až do současnosti.Skládanka mnoha postav,protkaná dopisy,spisů i evangelií někdy,až dokumentární formou sladěné.Oceníte,ponoříte se.
At už tak nebo jinak,každý v něco věří.
Po noci příjde den i kdyby to byl jenom sen.I když je to někdy těžké.Jistá pokora se sluší.
Něžné pohlaví to nikdy nemělo lehké.
Lhostejný k příběhu jen stěží,těžko člověk může být.
Ten příběh skrývá mnohá ale tak jako všecko kolem nás žádáme matky zachovalé aby nám ještě daly čas.
A jestli někdy byli v tísni tak pamět brzy ztratili je přece v zájmu společnosti oddělit plevel od zrna.

27 09.10.2022

Již třetí pokračování nezaostává za svými předchůdci.
Akce nepřetržitá a spousty postav nedají čas na odpočinek.
Kolikrát člověka napadne: snad tu zůstane i něco k rozvíjení nějakého děje,chci prostě vědět víc.
Na konci to vezme takovej glancovní šmrnc a rázem je vše odpuštěno.
Šmrnc ovšem zaostává v kadenci rozestupu vydávání jednotlivých dílů.
Mám obavy,že se lidstvo vrátí dříve na Měsíc a poté se dočkáme zbývající trilogie:)

5 09.10.2022

Sní androidi o elektrických ovečkách podle Kazuo Ishigury.
Klára jako nespolehlivý vypravěč.Bez vzpomínek.Prožitků a skutečností ze kterých se skládá veškeré vnímání.Pro někoho jen naprogramovaná mikrovlnka.
Nemůže snad i mikrovlnka milovat ? Ta nejprostší lidská věc zdá se.Přirozená,ale jak komu.Není to jen důvod a pohnutka k rozmnožování zachování rodu.Obyčejná láska a přitom patří k jedněm největším tajemstvím vesmíru.Já robot.Učím se-tedy jsem.
Svět viděný jejíma očima.Vybledlá krajina s kopci vnímaná jejím kyber mozkem.
Aktualizované pocity hacknuté světlem paprsků vycházejícího slunce.
Ishigurovský Ishiguro čistý malíř pomíjivého světa.Zdánlivě stejný.Ale znovu dokazující své kvality nejenom v tištěných spojích jednotlivých souvislých vět jeho textů.
Studený svět v hřejivých barvách neutěšenců.
Dobráckost,upřímná naivita,otevřené srdce,vnímavá duše nezkažené Kláry.Nevyhnutelnost k jakémusi lidskému až nábožnému uctívání.Čím více prožitků,sociálních kontaktů,tím více pokroucená realita.
Některé pasáže i postavy nedají nevzpomenout na jiná dílka.Třeba hospodyně (majordomus Soumrak dne).
Kam až zajdou.Kdy se přiblíží.K nerozeznání od nás.Stávají se lidštějšími než lidé ? Není to naopak ? Nejsou lidé čím dál více robotičtějšími.
Kdo nás naprogramoval k obrazu svému ? Svobodná vůle.Předurčenost.Vnímání skutečnosti.Iluze za iluzí přikrytá dalšími a dalšími iluzemi.Zrcadlovými odrazy,opona za oponou.
Ten kdo Ishigura někdy poznal má se na co těšit i tentokrát.Tento román by se dal číst a vnímat mnoha způsoby.Pohádka,bajka,sci-fi,existencionální vyprávění,zamilovaný příběh,o lásce a obětování atd.
Klára a slunce,Kazuo v kostce.
A nejsou všechny jeho knihy právě takovými.
Je na tom mnoho co obdivovat a mít rád.
Jaký vám byl nastaven váš operační systém na to at si každý odpoví sám.Levelování spuštěno.Možná budete právě Vy patřit do správné kasty.Někam patřit.A o to tu právě běží ...
Ne náhodou se stal Ishiguro Kazuo definitivní srdcovkou.
Neopouštěj mě-připoj svůj port k mému.

13 28.09.2022

Kaju já se kaju.
Skvělá nahuštěná hodnotná četba.
Prostředí a doba jako stvořené pro vyprávění.Mexiko revoluce pronásledování cesta.
Jen jsem se kapánek nesoustředil tak,jak bych si přál a obvzlášt u téhle knihy.
Dočteno.Píšu do deníčku: určitě se vrátím a docením v celé své literární kráse.

9 11.09.2022

Neprávem přehlížená revolverka na prodej.
Odlehčenější styl není na překážku.
Zaškatulkování do žánru krimi kapánek nespravedlivé.
Sice se čte pomalu a vyžaduje soustředění.Stojí za přečtení.
Nejenom k pobavení.Na to je příliš přemýšlivá a ne laciná detektiuka.
Na první pohled neuhrančivá.Pro zvídavé Greenovce objevná.

9 11.09.2022

Vyhaslý není to samé jako vyhořelý.
A to si tak jednou zabodnete prst na točícím globusu.Pryč z civilizace,říkáte si.
Cílová destinace Kongo.Misie + nemocnice pro malomocné.Zkoušíte se,hledáte.
Důvěru ztracenou lidskou.Když ani víra nepomáhá.Protože vás to semele.
Stavět katedrály.Dotknout se nebe.Žít ve věčnosti.Pošetilé.Jsme tím přímo opilí.A v dáli se tyčí království.Zámek třpytivý.Jaká zasloužená odměna.A to je vše.Je to tak prosté.
Neveselo truchlivo.Už to vypadá,že vše v pohodě bude.Hlavně se z toho neposrat.
Víra obklopující.Zdrženlivá.Co by byla víra bez hříšníků.Jedno bez druhého být nemůže.
O ženských prostořekých či cudných.Poněvadž lidské bytosti jsou komplikovaná stvoření.
Náboženství svého ega.Masturbace o svém já.Utrpení a vykoupení.
Minulost jde za ním a neschová se.
Marnost nad marnost.Malicherné soužení.Chtěl jenom žít.
Greenovka jak víno.Pozvolně vtahující.Napětí a to hlavně v samotném závěru vygradované.
Nevídaná harmonie.Vytříbená literatura.

6 21.08.2022

Lehkost vzpomínek.Záchvěvy radosti a štěstí z pouhé existence.
Ulice zalité spalujícím sluncem.Prach zvířený větrem.I tady žijí velké příběhy.
Alžír té doby.Nelehký sever Afriky.Zbavený romantiky.
Chudé a přesto skromně pokorné prostředí.
Přísná babička,ale tak boží ve vší podstatě.
Neurotický svérázný strýček.Ztracený unikající otec někde v té daleké Francii,nikdy nepoznaný.
Hluchá maminka,obyčejná,ale tak láskyplně chápající,tu nejde nemilovat.
Učitel.Spravedlivý občas přísný (jinak by to nešlo) hlavně však opravdový přítel.
Škola,kamarádi a spousty věcí k prozkoumání a hlavně bezstarostného blbnutí.
Cítíte to.Jste tam s nimi.Představivost je skvělá.Tady to jde samo.
To co ho formovalo.Jaký byl.Jak to viděl.Kdo byl cizincem.Podal nám zprávu.
Byl jsem tady.
Camusovský amarcord,líčený lidsky,bez příkras.Autenticky živý.
Opravdový nedokončený osudový Camus.At už s nobelovkou,nebo bez ní.
S nečitelnými slovy nalezené v textu originálu.
Vadí-nevadí.I tak je to ohromně znamenitá záležitost.

9 21.08.2022

Milostný víceúhelník,ale hlavně trujúheník z více úhlů.A nad tím vším visí trojúhelník s vševědoucím okem uvnitř.
Je toho tu hodně k úvahám.Správně.Je to tak.Je to kniha přemýšlivá.
To je ta otázka,která mě trápí,jak poznaj lidi,že je mají lidi rádi ?
Asi si najmou soukromé očko,aby to na ně vypátrali.Tu se vám otevřou skryté komnaty (nic není samozřejmě černobílé) a vy se nestačíte divit.
Graham laškuje s milostnými vztahy.Není mu cizí ani partnerský (přátelský) vztah.Ha ha.
Psychologie jede na plné obracečky a ten zlom,ten úhel jak to skočí na jemný pohlaví.Pobaveně tleskám.
Žádná růžovka,ale kvalitní literatura bez milionu odstínů špíny.
Navíc část dotýkající se náletů.
A ten pocit.Ten pocit jen si to zkuste představit.Je právě rok 1944.Nad hlavou vám létají V1.Jste zavaleni a toho kterého milujete ...
Nejde si to představit.Nezažili jste to !

6 02.08.2022

Strach.Samota.Hranice.Zmatení.Nevinnost.Odvrácená strana měsíce.
Zvláštní dny nás zastihly.
A přes jejich zvláštní hodiny.Se loudáme osamoceni.
Zmatená jsou těla.Zneužité vzpomínky.
Když prcháme ze dní.Do zvláštní omamné noci.
Provokativní...
Upřímně provokativní pobouřeně nakopávající prdel.Na obzoru svítá talent.
Řitě všech zemí spojte se.Jen je prostě takový ten náš svět kulatoučký.Stačí ho tak brát.Co jiného.
Lyricky podané za břicho se potutelně popadající.Se zvláštní poetikou a atmosférou.Jakoby v pozdějších dílech vymizela.Nekritizuje jen pozoruje a ještě se u toho baví a čtenář s ním.
Co když se něco podobného děje někde kousek od vás ?
McEwanův dost možná vrchol vůbec.
Je tak podivný a zvláštní ten ( ) okolo nás.
Do tohoto domu jsme se narodili,do tohoto světa vhozeni jsme byli.

7 02.08.2022

Vždyt já chci jen žít jak žít se má a o nic víc.
Je to jen má touha šílená a té chci říct ...
... Leena Krohn na vlně Durmanu.V rauši rozšiřujícím obzory poněvadž žít se musí.
V mnoha svérázných zajímavých postav.Právě tak a o tom jak to chodí.
Na zubatou je ještě vždycky dost času (poslední co dělám,je nějakej Ferdinand,Sarajevo).
O hledání.Ten co je zdráv chce umřít.Kdo je nemocný umřít nechce.
Putování.Tunel je však daleko.Co je za ním ? Má smysl nad tím přemýšlet ? Ted je ted.
Jestli tam čeká stařeček s plnovousem,poslední soud ? Tak at si. Je smysl hledat v tom smysl.Lucia ví své.My tak pod jejím drobnohledem vidíme střípky kaleidoskopu různých osudů.Není to právě tak o smrti.Spíše o bytí.Možná stejně tak o právu na smrt.
Dystopie je spíše kulisou.Poetičnost tu vychází z nepříliš oblíbených témat.V historii mnoha národů spíše až nábožně uctívaných neodmyslitelnou součástí života ne tak upozadovaných jako v současnosti.Ve schonu a spěchu jakoby jsme si nechtěli tyto věci ani připustit.Strašák jménem válka se však nebojí.
Je to jenom náš život.Jsou chvíle kdy s ním zůstanete jenom sami.Pro někoho může vyvolávat dost nepříjemné pocity.
Emo a death metalistické pozy tu nemají co pohledávat.To snad ani ne.Spíše černota a špína Tima Burtona s trochou nadsázky.
Snově šmrncnuté sureálnem a spinkacími prožitky spisovatelky Krohnové.A právě proto.Pradědečkovy záznamy jsou skutečné.Ony existují.Existence ve spánkovém režimu s našimi sny nám mohou ledacos napovědět.
V každé kapitolce si můžete zadumat jak je libo.Zimní čmelák za oknem je důkaz.
O smutku i naději.Uspěchat tu věc přeci jenom může být ještě příliš brzy.A pro případ že na konci to zase až tak růžové asi nebude.Výhledově vždyt to znáte.
V nejhorším se dáme zmrazit :)
Modrému mráčku volnost závidím a to věc je zlá.
Studentu v sáčku lásku závidím a to věc je zlá.
Zdravím tímto Emu Stašovou (ematurku) za její velice citlivý překlad.Více takových podařených.Další Krohnové dílka tu žalostně chybí.
Jednoduše jsem vám chtěl s odstupem udělat radost.
Závidím vám.
A to smysl mááááá

6 15.07.2022

...měl na svých bedrech osud celého vesmíru.
Dík křiku sojky poznáš jednou i sebe.
Duna už nikdy nebude taková jako dřív.
A ted se vžijte do jeho výběžků pstruhů.Co takhle špetku melanže ?
Tady by ani lekce Bene Gesseru nepomohla.
Stále obsáhlý komlexně vymyšlený svět.Fungující do mikro-makro detailů.
Již několik desetiletí,čtyřkový díl,útočí na smysly čtenářstva.
Až komorně precizně minimalisticky.Tento díl má esence,které tak trochu chyběli v minulém.Přitom se až tolik od trojky neliší.Nadále drží pozornost a čtivě odsýpá.Napětí z mnoha dialogů to je kumšt.
Kdybys tak náhodou měl pocit,že jsi jako Imperátor sám.
V některých velkých pasážích i kapitol působí téměř meditativně.
Jakási strastiplná odysea.Divadelní sci-fi.Každý má svou pravdu.Všichni se mohou mýlit.
Nečernobílé,neprůhledné postavy.Důraz na kladase-záporáky neurčitý.V tom je to mistrovství a krása.Zavedená klišé,tak to aby se načekal.
Tou cestou pouští přijd rovnou k nám
Jak se chovat a reagovat ? Imperátor vídí budoucnost.Čte myšlenky.Žije minulostí předků.Nic ho zdánlivě nemůže překvapit.Téměř nic.
Když se člověk odprostí od epiky jedničky.Jde o takový,vlastně samostatný úvod.Složitost světa,zvyky,zákonitosti,charakteristika.Dostává v dalších dílech návdavek ze ságy rodu Atreidů.Takový obrovský mega bonus.
A jak to bylo dál ?
Vždyt fůru přátel máš v zeleném Síči.
Vítej Siháju.Pozdrav zářícího.Vstup do věčné blaženosti.
Rybí mluvčí už čekají.Ukradené deníky vše vyjeví.

7 10.07.2022

Chtěl bych žít život cyberpunkovej.
Technologie na každým kroku.Nadnárodní společnosti.Korporace topící se v prachách.Na lidi dole se směje sluníčko a to jim musí stačit.Svět,kde si nemůžete být ničím jistí.Bezmála ani sami sebou.
Ano.Holky vždycky řikali...budoucnost je jinde.
Tam za vodou v zeleném údolí,kde vám hacknou duši.
Kdybys tak náhodou měl pocit,že jsi sám.
Kyber životy.Kyber těla.Konec vnitřností.
Vnitřnosti jste vy.Nelichotivá budoucnost.No jak pro koho.
Takže tu máme klasiku.Manga,kyberpunk,zasahující až k anime.
A tak je nutné přistupovat k základnímu šutráku tohoto žánru.
Ze začátku se to na vás valí dost vlažně.Zvykáš si.Neznámý prostředí.Kyber hokej.Vlažný přijetí.Odtažitý prostředí.To nás,to tě čeká.Zapomen na minulost.Ted je ted.Od půlky už tě to chytne.Potom to graduje.Další a další kapitola je jenom lepší.Závěr už nestíháš.
Mozek exploduje.Staneš se součástí vesmíru.No to už stejně seš.Takže si nic nevyčítej.
Je tu celkem mnoho textu v bublinách i mimo ně.Na rozdíl o Akiry,kde je více akce a méně ukecanosti.Určitě velké plus.
Motoko Kusanagi křivák nosila vžycky naruby a rtěnku si nanášela rovnou na zuby.Smála se jenom smutným věcem.Hrála v kapele s Jardou Švecem ...
V městě řádí černá ruka.Kdo ji vlastně zastaví.
Kdo s tím začne něco dělat.Kdo se jí postaví.
No future

5 09.07.2022

Setkání v pravý čas.
Ten pocit.Pocit je málo.Ztráta.Strach o své bližní.A přeci se to stalo.
To co si nikdo nepřeje.A jestli šlo o únos ? O to tu přeci nejde.
Tradičně jazykově vytříbené.Vyvážené? Třeba pasáže z úřadu a s ministry ap.Tady pozornost dosti uvadala.
Nechybí narážky na tehdejší poměry v zemi,kde (vládne) královna s rodinkou jako z pohádek.
Není to o vyšetřování-pátrání.Jen,co se stalo potom ... Thriller zde nehledat.Psycho o manželství a rozpadu vztahu.Kapánek nevyrovnáné,nebo se mi to zdálo.
Převážně je tu pozornost věnována především Stephenovy.
(silná pasáž ve třídě s jeho dcerou)
Jeho partnerce je věnováno o dost méně prostoru,což o to více zamrzelo.Chce být o samotě a tak je tedy jaksi uklizena:)
Určitě spíše ocení a zasáhne čtenáře s nějakou tou ratolestí.Samozřejmě nejenom ty.
O rodičích.O nás dětech.Jaký jsme byli a nebo mohli být.O naději.O lásce která přetrvá.A to není zas tak málo.
Vcelku kvalitně pozitivní,nemyslíte ?
Dítě v čase a nebo spíše dítě v pravý čas ? To už záleží na nás.

4 09.07.2022

Henry dokončuje rozdělanou práci...
Kterou nade všechno miluje.Přesněji,dokončuje operaci.Nic se nevyrovná chirurgické přesnosti.Do toho rituálně hraje Adagio od Samuela Barbera.Než však k tomuto dojde ?
Stane se mnoho věcí.Už od rána se k něčemu schylovalo.Jednoduš to bylo ve vzduchu.
Zdánlivě obyčejný den volna.Byla to taková podivná SOBOTA.
Je to takový celkem jiný McEwan,ale to přeci nemusí být na škodu.
Jazykově uvědomělý.Slohově vyvážený.Někdy až rozvláčně zdlouhavý.
Celkově to však šlape a dějí se věci.Jeden život v jednom dni.Ano Paní Dallowayová,zdravím Virgini Woolf :)
Myšlenkové pochody v mnoha titěrných odeonských řádcích ženou čtenáře do úzkých.
Návštěva Henryho u matky.Věci po nás,co zůstanou.Memento života.Vzpomínky,které neřeknou více než nám.Poličky suvenýrů.Skličující a trpké přiznání.
Rozprava s dcerou,na téma válečného běsnění a co s útokem na Irák.Generační a nebo má každý vlastně pravdu ?
Je toho tu mnohem více,jen tyhle mě utkvěli asi nejvíce.
Celý příběh se táhne na pozadí manifestace proti válce.Kulisa Británie své doby.Henry samozřejmě glosuje a rozpráví.
Anonymní vypravěč,který to jakoby sleduje z povzdálí,je typický obvzlášt pro tuto knihu.
Typický zvrat přichází,co tentokrát přinese ?
Sobota přečtená od soboty do soboty.Přeci jenom vyžaduje větší soustředění.Rozhodně stojí za to ji číst a do světa McEwana zapadá.
Nic není obyčejné.Rutinní záležitosti a malichernosti,bez kterých by to přeci nebylo ono.A den přeci převážně začíná ráno.
Jakoby jsme to neznali.

5 29.06.2022