opic 12 komentáře u knih

Moje léto.
Tvé léto.
Naše léta.
To to uteklo.Kde jsou? Kam se schovalo? Snad neumřelo?
Budou další.Jen ne už taková.
Léto.
Budiž mě příznivě nakloněno.Nenech mě zapomenout.Nalad mě na správnou melodii.Nechej mě unášet.
Je to jako když otevřete památník.Jako vybledlé černobílé fotografie.
Při vzpomínce jak jste bloudili lánem vysoké kukuřice.Když jste se ztráceli v labyrintu těch klasů.
Stroj na štěstí pro všechny.Světový mír na počkání.Mysleli jsme si že jsme nesmrtelní.
Právě ted vím že žiju.Existuju.Ta bezstarostnost.
Při válení v trávě sfoukávali odkvetlé pampelišky.Při pohledu do slunce přes prsty kterými jste se chránily před intenzivní záři paprsků oné velké zářící koule na obloze.
Louka odkvetla.Procházky mořem listí.Skákání a přemety.Protože ? Protože nám to bylo jedno.Čas jakoby neexistoval.
Pak přišli chvíle kdy se to změnilo.Nadešli dušičky.S rodiči sklánějící se před náhrobkem.Když je vám deset klidně i dříve.
Uvědomíte si dost podstatnou věc.Pomíjivost.Prý tím končí svým způsobem dětství.
O ztrátě jistých iluzí.Že všechno je jinak.Nějak se nám to ztrácí.Události i lidé.
Bradbury nás vrací v čase.Do doby kdy nám čtyřicetiletí a víše připadali jak z jiného světa.Ted si připadám jako tenkrát.Ale opačně.Nerozumím jim.Naloadinguju se částečně na jejich level.Jenže :-)
Tati ? Co to máš za mobil ? Takový pádlo :-D
Nepodcenovat své děti.Hloubají a zajímají se.Je pro ně třeba takový vesmír stejně fascinující jako byl tenkrát pro mě.Člověk nemusí být zrovna filozof nebo fyzik.Máme to tam.
Co se skrývá za tou ohradou? Tak to běžíme zjistit.Celým svým životem potkáváme podobné ohrady.Zvídavost a chut poznávat.No tak huráááá.
Koukejte si to užít.Ano budovat.Hlavně však užívat tak jako tenkrát ...
Výhledově (prý) budeme všichni štastni.
A někdy přeci stačí jenom ochutnat nebo aspon přičichnout k pampeliškovému vínu.
Takové věci nás přenesou přes ty nekonečné lány kukuřic.Zpátky do okamžiku...
do okamžiku když jsme si uvědomili že žijeme
Bradbury díky.

10 10.02.2022

Jestliže není ? K čemu to všechno ?
.......
Padreho putování v zemi vycházejícího slunce.Hledání lásky.Odpuštění.
Hledání sebe sama.Věčné otázky.
Pochybnosti.
Váhání.
Tápání ve tmě.
A co duše ? Rozervanost.Nesmiřitelný boj přesvědčení.Ze strachu co činím.Svědomí.Opilí svou vlastní pravdou.
Utrpení.Obětování.Pýcha.Smíření.
Proč si mě opustil ???
.......
Sebeobětování.Tolik neuchopitelné k nepochopení.Trpět pro druhé.
Sebeobelhávání.Vnucování.Předsudky.Vyhoření.Slabost.Sobeckost.Pokrytectví.
Proč právě ted ? Proč právě ted a zač ?
Vyslanci.Poutníci.V bažině jež je nevítá.Nepřátelské území.Misionářské výpravy.Pro jeho slávu.Jestliže není musí být vytvořen.
Pravzláštní láska k symbolům.Co teprve samotné utrpení.Není jen sebestředným vsugerováním.Co naplat.
V Portugalsku bylo vše jiné.Přehodnotit své ideály je nadmíru těžké.Kde je vlastně ta proklamovaná pravda.
Otázky a mnoho dalšího.Odpovědi se nedostává.
Napěchované k přemýšlení.Nemusíte být Japonec ani věřící.Nenechá lhostejným.
I Jidáš byl jenom kamarád.Ten nejoblíbenější a nejvěrnější.Udělal to pro něho.Tak to mělo být.Tak to chtěl.Neodvratné.Pojd a ukaž mi cestu.
To nekonečné ticho k zbláznění.Oddanost víry.Má smysl být mučedníkem za každou cenu ?
.......
T
I
C
H
O
.......
Mimořádný proslulý psychologický román Mlčení.

14 30.01.2022

S Kaldou v Tallinu přes Paříž až do pracovních táborů v zemi,tam kde zítra znamená včera.
Celé to může působit značně nevývaženě.Dost možná i je.
Jenže v téhle společnosti různých situací bylo natolik emocí že dokážu lecos odpustit.I když bych se chtěl dozvědět někdy víc.U některých knížek prostě litujete.Mohli být delší.
Svérázná babička tak to je kapitola všech babiček.Dětství a dospívání.Léta počůrávání až do let seznamování a milostných avantýr.Tahle kapitola dost možná největší šleha.Plná sebeironie vykouzlí úsměv.
Ten naopak zamrzne u dopisů z nucených prací a nuzných podmínek.
Vyhnanství z Estonska do Francie a samotné autorčiny autobiografické prvky dělají z knihy i něco víc než se na první pohled zdá.
A v čem spočívá samotná aritmetika bohů ? Necht si čtenář zjistí z tohoto vyprávění sám.

6 30.01.2022

Kde se vzal ten jed ?
Co to lidi tak pálí ?
Co by jsi udělal ty ?
Po bitvě každý generál.Co nás žene a nutí dělat rozhodnutí.Osudová.
Přitom i bezvýrazná a neméně důležitá tvoříme každodenní rutinou.Kdyby nebyla válka válčíme i tak.Stále jenom sami se sebou.Uvnitř.Zákopy v nás.
Vyhrocené situace otvírají nepěkné věci.
Minulost se prolíná s přítomností.
V dané době se mohou zdát částečně bezvýznamná.Co je dnes posuzováno podle kritérií nebo norem může být zítra ihned jinak souzeno.Pokud se jedná o lidský život o to je to složitější.Jaká je obhajoba ? Kolektivní vina ? Svědomí je soudce.
Vivisekce není hlavním tématem knihy.Důležité je to co jí předcházelo.
Zúčastnění se představují.Pronásledováni pohnutkami i vzpomínkami.
Psycho od proslulého japonského autora ŠÚSAKU ENDO.Útlá šleha plná otázek.
Polámané charaktery války.Bezmoc k uzoufání.Nabitá k přemýšlení.
Musíme zrušit vivisekci ! Války klidně taky.

7 22.01.2022

Celý život a jeden den.
Zvláštní.Experimentální.Z jiného .
Ve smyslu vnímání toho podivného světa okolo nás.
Vilík obývá prostor který nemohou ostatní pochopit.Omezené a limitované.
Možná tak jako by se i návštěvník z kosmu snažil pochopit a hlavně se dorozumět s těmi podivnými lidskými bytostmi.
Komunikace a vidění se vzpomínkami na svou sestru.Nelichotivé chování z minulosti i přítomnosti a vzájemného nepochopení.
Nehlédnutí do mysli tohoto člověka může být silným čtenářským zážitkem i výzvou zároven.
Zed se zavřela.Stíny ožili.Žena řekla skrz hlas vody.
A vůbec různé věci mají svůj hlas.
Světlo se rozlilo a potom shnilo.
Pírko vypráví.
Kdo ho chytí ?

3 20.01.2022

Podívala se na tátu.
V jejím pohledu byla něha,ta mě toho večera nakrmila.
Oba byli jako průsvitné vidiny z kanystru z nádherného světa ve kterém nebyli muži ani ženy,žádné pohlavní orgány,žádné honění,žádné exploze,žádné průniky do tělních otvorů,žádné oplodnování,žádná bolest,žádné boje,žádné stěny,žádné dvěře,žádné rolety před očima.
Oba byli lidské bytosti,které se rozmnožují bez pomoci krve a spermatu,které se rozmnožují jako myšlenky,čistě a lehce.Vznášeli se v kanystru,ze kterého jsem musela ven,když z mého mozku začal vyprchávat benzin.
........
Na okraji světla sice nepatří do takzvaného Finského podivna,ale podivné a zvláštní je to i na Finsko hodně :)
Bez obalu bez příkras zachycuje život dospívajících kdesi na dalekém severu.
Depresivní vyznění vyprávění se skládá z jakési mozaiky lyrických poetických okamžiků zdejších lidiček a všech podivuhodných figurek.
Sice syrové,ale prodchnuté jakýmsi nadhledem až malebnou poezií.
Ze začátku se to tu hemží všemožnými druhy sebevražd (mimochodem nesmírná odvaha) přes tatínkovské výlety k něžnému pohlaví.
Maminka tolerující šílející.Aby taky ne.
Kristina (jejich dcera) to z povzdálí sleduje a glosuje.Někdy má unikající snové vize a později si je vylepšuje čicháním.Pak jsou tu soukmenovci a ještě její zlobivé tělo.Poznávání dotýkání však to znáte.Prostě kolorit jak má být.
Když jste mladý není to jednoduché.Obvzláště ne na takovém místě jako je toto.
.......
Na místě kde končí koleje.Je tak jednoduché a prosté lehnout si mezi ně.
Beznaděj a nemožnost se vymanit ze zakletí zdejšího koloritu nemá zdá se konce.Nejlepší by se bylo ...
I když je na okraji.Světlo bude svítit.Nemusí být jenom na konci tunelu.
V dáli je slyšet houkat přijíždějící vlak.
Pokud a chcete-li něco jiného.Nenechá vás lhostejnými.

2 16.01.2022

chčije a chčije
Nechce se z postele.Oblíkání to je vopruz.Holínky děravý.A co venku budeme dělat ?

Ohrady pro zvířata.

Zase a znova pořád dokola stavět ohrádky oprátky.Dráty a prkna.Pěkně do latě a do roviny.Našponovat a tak dál.Celý den až do slunka západu.
Až dojdem za kopec.Dáme cígo.Vezmi palici.Jde se.
Monotoní.Ubíjející.Ještě že se je na co těšit.Ale po víkendu vždy znovu začne pondělí ...
.......
Útlá knížka o to větší šleha.Na první pohled jen o zatloukání kolíků.Na druhý vás zajímá co bude dál.
Ta šedivost.Strohé řeči.Bláto na šatech.Špína v karavanu jejich dočasného příbitku.Obrazotvornost jede na plné obrátky.Syrovina se zadírá pod kůži.Úderně jednoduché (jednoduché na první dojem) ale o to uvěřitelnější.
Předákova snaha o to aby práce odsýpala.Marnost nad marnost.Nakonec podléhá a toleruje.Nepřipomíná vám to něco.Podlehnete všichni.
Ironie až za hrob.Taková skrytá nadsázka.Flegmoušství a apatie.
.......

Určitě je tam skrytého mnohem víc.Jakési podobenství o světě.
Samozřejmě i o nás samotných.
A pak samozřejmě ještě ty rozdělující ohrady.

3 16.01.2022

Upozornění: tady se bude chválit a zase chválit :)
.......
Za vlnou vlna,moře a lodní šroub projede srdcem,jen kupředu plout a po všem živém,když obzor se sleh,chci dostat se rychlejc,tam,kde je břeh.
V spáru z plachty pár cárů kaju,já se kaju.
.......
Ano.Obrovský rest když se ohlédnu zpět.Někteří o sci-fi ani nezavadí a přesto do toho šli.Pak jsou tu ti pro které je tento žánr srdcovkou.A přesto mají nějaký předsudek či rozpaky.Taky za to mohla určitě Lynchova filmová verze.Obavy však nebyly na místě.Ted už to vím :)
.......
Každá slza se bude hodit.
Pouštní magie která čtenáře zasype až po okraj.V dobrém a v tom nelepším smyslu.
Nořím se do písku na Arrakisu.Pokud neumřu žízní.Melanž na dosah.20 tlouků k jižním hájům.Fremeni na dosah.Byl jsem jedním z nich.
Ten svět má svá pravidla.Spousty názvosloví.Převážně z Arabského světa.Náboženství.Různá rodová a příbuzenská tajemství.Mytologie epických rozměrů.Vše má svůj původ.
.......
To jsou ty ingredience.Jak pomalu odkrýváte a olupujete slupku po slupce zamotaně propleteného příběhu.Noříte se a ze začátku absolutně netušíte.Pozadí intrik.Pletichy a zvyklosti rozmáchle odvážné vize budoucnosti.Politikaření touha po moci.Ekologické poselství.
Akce se převážně odehrává v druhém plánu.Z doslechu.Při řeči.Vemírná bitva ne ta tu není.Už proběhla a vy hltáte její důsledky.Je to ukecané to ano.Spousty dialogů.Ano ale jakých panečku.Vnitřní hlasy.Náhledy do myšlenek ostatních.
Nečernobílé jednání.Vygradované vypravěčství.
Košaté vlasaté tak jako vaše hlučné mládí.Snové vizionářství.Předpovědi.Neodvratné vyvrcholení.Změna osudu či jasnozřivost , A co na to imperátor ?
Ty střípky si nejlíp každý bude muset objevovat sám.
Sice už nevěříte na Jéžíška ale stejně vás bude fascinovat podobně jako když vám bylo tři a viděli jste nasvícený stromeček a pod ním ... tady se však dárků naděluje přehršel.Rozdává je Frank Harbert.
Kapitoly nejsou číslované nebo něco podobného.Jsou spojeny spisy.Úryvky paměti snad encyklopedickými vzpomínkami.Kdo je psal.Kdo je ta postava ? Už jen tento detail je malou ochutnávkou k navodění té správné atmosféry.
Jak jednou ale přičichnete ke koření... Nepřestanete s patnáctiletým Paulem Atreidem prožívat mistrovské vypravování.Silou největšího červa si vás podmaní tento detailně promyšlený kout vesmíru.
.......
Nebezpečný.Temný.Někdy až chladný přístup mezi postavami.
Podmanivé epochální dobrodružství.Jednoznačná klasika.
Trvalo mě to.Podlehnul jsem.Už se nedivím.Snad jen ... kaju se kaju.
.......
PS: Filmová verze z roku 2021.Omračující hypnotické.
Atmosféricky promakané do detailu.Velmi oddané předloze.
Jste součástí Duny a jen smutně klopíte zrak na konci.Smíříte se s faktem že tuhle knihu opravdu celou nejde nacpat do tří hodin.V duchu si říkáte.Chci ještě.
Důkaz ? Můj desetiletý syn prohlásil po doznění titulků a Zimmerovy audio fontány : to je to nejlepší co jsem zatím viděl :)
Zřejmě jsme svědky něčeho velkého.A to i na poměry stříbrného plátna.
Jsem klidný.Věřím že Denis V. nezklame.Vizionář budovatel světů starosvětského pomalého vyprávění.

19 15.01.2022

Duna.
Planeta Arrakis.
Poušt. What ? Co ? Wo co go ? ˇ=/!-:'45 ehm
-error-
Sám.
Pustina
Neurčitá země,neurčitý čas
Podobenství
Příbuznost nejenom zasazením: Kobo Abe,Písečná žena
Každý by chtěl mít svou boudu plechovou.
Nejenom plechovou.
Spousty přátel.Hodně oblíben.
Přiložit ruce za správnou věc.Ideály.
Udržuj si svou ledničku plnou.
Všichni jsou si rovni.Mají se rády.
Laskají se a jsou laskavý.
Pak už nechcete jinou.Plechovou.
Nechcete spousty přátel.Neoblíben.
Nechce být roven.
Útěk.Změna.
Cyklické.Malicherné.Matrix.Odcizení.
Kanon.
Autorita.
Dav.
Pustina.
Planeta.
Poušt.
Víte co ? A vůbec.Radši si to budete muset přečíst sami Sami.
Sami
sami.
Pustina.
Bouda.
Plech.
Písek.
Žena.
Čas.
Dohromady.
Sám.

4 29.12.2021

Bradburyho lahůdkárna. (aneb hurá do mlíčáku)
Tak to je když vám něco zachutná a vy se k něčemu rádi vracíte.
Chcete ještě.Vím to.
Dezertík s kávou a protože před pátou nepijete raději strávíte čas s nějakou knihou.
Raymond nás zavádí do časů plných vizí smutku samoty odcizení ale také lásky přátelství lidství naděje či poselství a samotné podstaty dobroty.At tak nebo onak.Je to setkání příjemné a je vám po přečtení tak nějak pěkně na duši i po těle.

Hned první dortík v podobě úvodní Savana.Odcizení.Dětství.A už v té době nástřel něčeho jakoby závislost na technologiích.

Krystalicky silná záležitost Kaleidoskop.Prázdnota vesmírných rozměrů.Člověčí vyprahlost.Odraz sebe sama.Vybroušené dokonalé na pár stranách.

Astronaut.Co je důležité ?
Jeden bez druhého být nemohou.Sobecké.Oceán dálek volá.Stýskání po blízkých.Osudově brilantní.

Další vybroušené kousky : Poslední noc světa.Atmosférická Dlouhý déšt.Marionety S.R.O.Nultá hodina.Atd.

Třešnička na pověstném dortu.Milá jak jen může vůbec nějaká povídka být napsaná s názvem Raketa.Vskutku krásně hřejivý punčík na samotném závěru.
I to příjemné se musí někdy uzavřít.Chtělo by to zajít sem o něco častěji.Někdy stačí tak málo.
Dávkovat po kouskách.Podobně když vás láká vaše oblíbená cukrárna z výlohy různými pamlsky nebo chladivými zmrzlinami.Pokud šrajtofle dovolí...
Jistě postačí podle možností aspon i jeden cuc klacek :)
Ilustrovaný literární macek alias nadčasový (muž)

11 29.12.2021

Moře hledá svůj druhý břeh.
tak jako já hledám
vlny stoupají stále výš
tak jako já jsem blíž
nikdy se proud nevrátí
tak jako já jdu dál
moře jsem já a tady jsem
tak jako já hledám
oceán je cela velká
nevidím tělo své
hrom zaduněl pustý oceán
tak jako já jdu dál

moře jsem já ...

Opravdové.Prožité.Odmakané.Žádný román ani fikce.

Chlápek.Další chlápek.Rackové.Zrcadla.
Světla.Siréna.Mlha.Údržba.Spánek.Vítr.Bouře.Nuda.Chlast. Šílenství.Knihy.Nátěry.Mazadla.Špína.Vlny.E.A.Poe.Vzpomínky.Básník.Poznámky.Psaní.Aj.
A pak ? A potom znova. Služba.Desetidenní a někdy delší.
Jo ARMEN někde v Bretani.

2 21.12.2021

Ktulu.
Venku padá sníh.Cítím se jak v horách šílenství.
Mrazí mě po těle.Howarde co se to se mnou děje ?
Utápím se v močálu slovních tůní.Tonu Ve spirále bohaté slovní zásoby či různých slovních obratů a přirovnání.
Chapadla vesmírné prázdnoty omotávají chorý rozum ve spárech Necronomiconu.
Celé definitivní sjednocující ve vypiplaném Lovecrafovském stylu.
Vysoustružený v jeden fikční dalo by se označit jako vědecký literární obor.Univerzum přepestrého živoucího snového světa.Alternativních halucinačních paranormálních vesmírů.
Co počít si mám v popisných nekonečných odstavcích s minimem dialogů a naprosté absence (jen s jednou vyjímkou v celém díle) něžných pohlaví ?
Na to se opravdu připravit a naladit i v tomto posledním svazku spisů.
Úplně se ponořit a doslova prožít každý závan větru či skřípání dveří.Ne každému se to podaří.Představivost běží na plné obrátky.
Nepopiratelný velikán a žánrový titán.
Neznámo takové jaké se bojím jen o něm mluvit natož ho jednoduše popsat.
Povídka Stín z času.Opravdový vrchol vůbec.

7 21.12.2021

No lidi za čím se pořád honí vždyt je přeci všechno stejný tak jako to bylo vloni.
Proč jako vše děláme a jaký to význam má.Říkali když vyklouznul z lůna.Jdi tam a dělej tohle a dávej si pozor na tohle a na tohohle.Hledat a chtít tomu nějakej smysl dát.Instituce otec.Soudružka Matička.Vítej mezi námi.
Prožrat prosouložit prosrat prožvanit.Hlavně nesmí být trapný ticho.
Pátráme hledáme a nikdy na to nepřijdeme.Nezbyde nic o všechno přijdeme.
Přicházíme.Nazí.Nahatý.Negližé.Odcházíme.
Potom umřeme.
Jéžíš tys to věděl od začátku.
Člověk se na to musí dívat z té lepší stránky.
Byla to tady prdel co.Co se naděláš volovin.Miluju vás.Sbohem a šáteček.

Než se tak stane.
Taky vybrat nějakej směr by to chtělo.At už vlevo nebo vpravo tak už se probud ty střevo.
Nahoru dolů to je změna jsem neřízená střela.Středeční rozmnožovací den.Pak ráno zahraj mi na hřeben.Co já bych za to dal být spisovatelem.
Kdo chtěl by jámu kopat sobě a padat do ní sám.Tak se radši kochat krajinou v zimním hávu.Tři oříšky ne a ne přiletět.To ten život uletěl pes ani neštěkne.A Jéžíšek tuká na okno.
Poruč psu.Pes ocasu.Pes si lehne.Ocas se nehne.
Tak tu káru táhnem dál.Zasadit strom.Postavit dům.Založit si profil na Facebooku.
Co kdybych Tě moje milá oběsil ? To nedělej můj drahý asi by mě to škrtilo.
Marnost nad marnost.
Zavaž si tkaničku.Zavaž mi ji ty.Proč bych to dělal ? Od Tebe to bude lepší.Ty sám si ji zavaž budeš mít dobrej pocit že sis ji zavázal.Když mi ji zavážeš ty tak budeš mít ještě lepší pocit než já.Co by si ale jinak dělal kdyby si si tu tkaničku neuvázal sám ? Koukal bych na Tebe jak my ji zavazuješ.Kdo ji bude zavazovat mě když budu zavazovat tkaničku tobě.Rozhodně si ji zavazovat budeš sám patří Tobě.Když ji budu zavazovat tobě ty musíš na oplátku zavázat mě.To by nebylo ono.Dyt to bude dobrej pocit potom.Jenže ten dobrej pocit budu mít já a ty ne.To není fajn pocit když budeš mí jen ten tvůj pocit.Proč ? Nemůžem mít oba dva stejný pocity.Jak to.Když máš tkaničky jako já tak budeš mít pocity jako já.Jenže tkaničky nejsou pocity.Tkanička je tkanička a pocit je pocit.Jakej rozdíl je mezi pocitem a tkaničkou ? Pocit máš jenom jako.Tkaničky máš doopravdy.A pocit nemám doopravdy ? Co když tkaničky jsou jenom jako ?
A ten pocit je doopravdy ?
Tkaničky jsou iluze nemyslíš ?
Ale ty máš hezčí tkaničky.Proč ? Jsou stejný ne.Ted zrovna na ně dopadá stín v jiným úhlu než na moje tak musej bejt hezčí než ty moje.Tak jo.
Zavážeš je teda.A proč bych to dělal.Pro ten pocit.Od Tebe to bude lepší.Protože ho máš menšího než já.Možná ho mám menšího ale ty máš sice stejný tkaničky ale delší.Nechceš aby ti je zavázal někdo jinej ? Ne chci to od Tebe.Umíš krásně zavazovat.Potom je zavážeš ty mě.A proč bych to dělal.
Pro ten pocit...................................Pro ten krásnej pocit.
A tak to bude do konce časů.
PS: Vydržel si až sem ? Potom máš obdiv.Potlesk ve stoje.
Jako bonus obdržíš čtenářský deník.
Žádnej deník nic nebude.To je podstata absurdity.

Už nějakou dobu tu žijeme vedle ní.To tenkrát když to žuchlo z nebe na Zem.Samozřejmě.Na všechno se zvykne.Prostě to tak mušíte brát.
Stalker ten těžký život má.
Tak on ráno vstane.Někdy ty zuby když je čas.Hygiena na to on nikdy moc nebyl.Sem tam někoho potká.Prohodí něco slov.Zmizí v nalejvárně místní knajpě.
Pak si jako odskočí za čáru pro nějaký ty emzácký pohozený krámy.Dá si bacha na močály a ty zrádnější magnetický díry.Vobčas to někdo vodsere to dá rozum.Návrat domů.Hlídka vobcující v dáli.Ono se totiž nic tahat ven nesmí.Samozřejmě se to dělá.Prospěch pro vobě strany.Co se nemá tak se vždycky bude dělat.Ted ještě udávit nasbírané součástky a dostat za to tučnou odměnu plus nějakej bakšiš.
Jak ten se vám někdy zleje.Zpátky do díry.Děvky ty to znaj.Manželka už vyhlíží s válečkem...ne jen vyhlíží.Zatím.Chce mu oznámit tu novinu plus jen tak mezi dveřmi.Máš mě ještě vůbec rád ?
A fůůůůůůůůrt dál.Dokud se něco neposere.A vono ho to tam furt táhne.Nejdřív love a pak věda.Nejlepší místo na Zemi.Zaplivanej bar a fylosofííííííííje u škopku.Jo pod vobraz.Mlha.Zatmění.A co děti ? Mají si kde hrát ?
Čas tu však běží a každému jinak.Mimo oblast i v ní a ten lidskej čas vo tom žádná.
Mimoděk se tu zastavili.Něco z nich vypadlo a ted z toho bude lidstvo těžit.Nojo ale bude to za to stát.Bude to k dobru a nebo si zadělává na problémy ?
A co na to Zona ? Co na to dobří Stalkeři skrývající se v bludištích nástrah ? Co na to srdce ? Vnitřní zony lidských zákoutí a tělesných schránek ve kterých je skrytá duše ? Nojo ale co to vlastně je ??
Každá návštěva uvnitř něco zanechá.Jednoduše skrytě z ní cosi vyzařuje.Jen tam snad můžeme být jaksi svobodní.Plnější vyrovnanější naplnující.Jakási posedlost.Jedinná snad jistota v tomto chaosu kterému jsme nastolili jakýsi řád.On snad někdy byl nějaký potřeba nastolit ?
................
Piknik ve vyleštěné podobě.Strugačtí bez cenzury.
Tohle je z jiného soudku žánru.Jde tu o něco jiného a klasické klišé s E.T. nečekejte.Pozadí a kulisa s přesahem jak to tak bývá u těchto bratrů.
Žádné odpovědi.Jen naznačují.Mezi řádky.Arkadij a Boris o pomíjivých věcech a ještě dál.
Postavy a charaktery sice jen načrtnuté ale o to živější.Nedokonalý pochybující plni vlastních nedokonalých skrytých oblastí bez hranic.Dýcháte chlastáte plkáte přežíváte jako oni.Žít se musí.
Východní dílo nepopiratelných kvalit.
I spisovatel LEM žasnul.Ted mohou i další generace fanoušků.

Snová instituce.Snové autority.Snový řád.
Labyrint příkazů zákazů.Spletité chodby.Množství místností.Místnosti neznámých lidí s úlisnými názvy.Selekce,písárna atd.
Totální kontrola a dohled.
Kam jsem se to dostal.Úřad něčeho.Pro co a pro koho ? Panovník ?
Kadareho trýznivá Tirana.Odmítání být součástí.Vlastně se stát jednou z položek tohoto absurdního organismu.Záplétat a přijmout.Tolerovat.
V podstatě je jedno co se vám zdálo.Je lhostejné jestli si to vůbec pamatujete.Najít to sémě to hnízdo.To je úkolem tohoto prapodivného monstrozního soukolí.Až na špici stoupat.Můžeš to někam dotáhnout.Je třeba si to užít.
Všudeobjímající strach z moci.Ouzko kamkoliv a kdekoliv se nacházíte.I na ulicích vládne neutěšující haluze špiclování a dohledu.
A to jste si mysleli že vám do hlavy nikdo nevleze.
Alegorie z časů kdy člověk se bál něco vyslovit.Ba co více domyslet či pouze začít snít.
O tom jaké to bylo a mohlo být,ale spíše bylo.
Mohlo se stát kdekoliv a zase může.Palác snů Tenkrát v Albánii.

4 30.11.2021

Mějme v každé době kousek světla v sobě.
Dobrý sluha,ale zlý pán.
Největší objev lidstva.
............
Človíček vynalezl ohen ehm dejme tomu spíše si ho ochočil.Napíchnul si nějakej ten buřtík.Teda nějakýho toho mamuta když byl zrovna k mání.A ted světe div se.Opečeným masem se údajně zvětšila kapacita a míra přemýšlení.Až takhle vděčíme za mnoho ohni.
Uběhnul nějaký ten čas a na pozadí války která je tu jakousi kulisou.Není podstatné kdo a proti komu.Tak v této blízké době se ohně užívá spíše k utlumení myšlenek a ne k obohacení ducha.
............
Pochoden však neuhasla.Plamen sálá a nikdy nezhasne.Jiskřičky vzdoru se derou na povrch.A nemusíte zrovna pobíhat po žhavích uhlících abyste pochopili...kdo je blízko ohně ten se spálí.
Bradbury básník poeta i klasický romantik vypráví velmi osobitým svébytným způsobem pojednání.
Nemusí věty pálit to rozhodně ne.Jen umně slovy dokáže rozehřát srdce čtenářovo.
Celé je to dá se říci význáním lásky knihám kinihovnám a čtení jako takovému.
Pro zamilované do čtení.Oda na otáčení stránek.Radost při čtení.Duch autora i všech spisovatelů žije napříč staletími.Myšlenky ty nevyhasnou.Knihy jsou věčné a musíme je chránit (jako malej jsem si stříhal v encyklopedii,kaju já se kaju) i když budou digitální z paměti nevymizí jen změnila se jen forma.
...........
Jestli je někdo požárník nebo hasič.Záleží na době.Na nás.
Ač někdy se v okolí potkáte s označením knihomol nebo vás považují snad i za výstředního.Nebudeme plameny používat k vzájemnému ničení.Ten ohen v metafoře poneseme dál.
My bysme to nikdy těm lidem (knihám) neudělali,vid tati ?
Ne za žádnejch okolností.
Protože jsme ti hodní,ano.A neseme ohen.
Neseme ohen,přesně tak.Musíme dál.
Tak jo.
Úryvek převzat (s laskavým nesvolením) od Cormac McCarthy.

19 19.11.2021

Byly přesně tři hodiny.
Na této otáčející se planetě jsou i okamžiky,které nelze posuzovat běžnými měřítky času:
fragmenty věčnosti,které nebudou nikdy souviset s kalendářem nebo s hodinami.
Albertu Crundallovi se-během jeho poměrně dlouhého života-tento krátký hovor u jezera ve vzpomínkách nevyhnutelně natáhne tak,že vyplní celé letní odpoledne.
Co řekla Irma a co on odpověděl,nebylo důležité.
Pohled na oslnivou bytost ho téměř zbavil schopnosti mluvit.
Nyní o deset minut později v opoceném soukromí keřů klesl na prázdný trakař a stíral si pot z rukou a z obličeje.
Měl dost času,aby nastolil zpět svou duševní a fyzickou rovnováhu a také s absolutní jistotou věděl,že se s Irmou Leopoldovou už nikdy mluvit nebude.
..........................
V dobách pikniků pod rozpáleným Australským sluncem,kde i náhodně upadlý dámský kapesníček rozehraje v chlapeckých očích smyslnou fantasii.
Cudně zahalená těla studentek se skrytými myšlenkami.Touhy alespon na chvíli se vymanit ze zaběhnutého řádu společnosti.
Sešněrované korzety dobovými předsudky způsoby chování mluvy těla.
Na kameni se vyhřívá ještěrka.Snad tak jako kdysi se zde na stejném místě vyhříval nějaký původní obyvatel.Jistě i on chtěl porozumět řádům přírody a plynutí času.
Nedořečené mlhavé matoucí kalící smysly porozumět.
..........................
Vznášející se tikání hodin.Okamžik rozhovoru s neznámou dívkou.Cosi potlačovaného nevyřčeného.Tělo o tom ví své.
Něco jako komunikace s vaší oblíbenou kočkou či kocourem.Co takhle se jich zeptat ?
Vnímání všednodennosti zdánlivě neměnného unikajícího.Čehosi.Skrytého.Okolo nás.
Jěštěrka vyhřívající na kameni o tom ví své.Skála tu byla před a bude tu i po nás.
Piknik na Hanging Rock.Kniha která konec nepotřebuje.

3 19.11.2021

Typické Čechovské :)
Oblíbená témata Pavla Čecha.Prodchnuté nostalgickou melancholií klukovských her a vzpomínek.
Takové naše.Nedovedu si představit podobnou poetiku třeba v Austrálii.Určitě tam mají samozřejmě stejné věci.Dětství,sny,fantazii.Ale určitě vyprávěné jinou optikou.Ty domečky s uličkami a skryté zahrady zaváté lonským spadaným listím.Rád bych se mýlil.
Ta poezie Čechovská je originál.Podobně jako třeba Ladovské obrázky i Rychlé šípy.
Na to nedáme dopustit a je to jen dobře.Takové poklady.
Pavel Čech ví své a má to rád.
Stejně jako my.Ty vzpomínky ted už spíše převažují :)
Marvel sice vítězí - ale my se nedáme.

10 10.11.2021

Já už to umím.Už mím dobře zabíjet.Vy pacifisti !!!
Nejsem blb co říká.Všichni jsou bratři.Na tyhle ideje vám z vysoka seru.
A taky se mě chce blejt.Z toho že je člověk zvíře.Že to zvíře v něm vítězí.
Tohle je válka.Ale umím.Já už to to umím.
A miluju to.
Já jsem ten pacifista.
....................................
Satirické ? Válečný dril.Sbírání frček.Vobčan by si měl volební právo zasloužit ? Military ? Samozřejmě.Jenže žádné bezduché a k pobavení.
Nezaměnovat s nacismem a tak.Aha to máte z toho filmu :)
Rozhodně ryzí Henlein.Který rozhodně nenechá nikoho lhostejným.
Jen prosím nesrovnávat s filmem.To je zcela mimo.Společné má pouze jen ten název.Verhoeven se za břicho musel popadat.Aneb jak znásilnit hollywood :)
Tady jde o věci dnes téměř vymizelé.Je to více sci-fi než se na první pohled zdá :) Zapomínáme.Ve jménu cti atd.
Ohánění právy-jsou přeci zadarmo.To je na delší a jinší debaty.
Gumujeme.Přepisujeme.Strháváme.Dovoláváme se.
Svoboda je přeci tak něco samozřejmého.Tak to ale dříve nebylo.
Ve Starship Troopers je toho hodně a ještě mnohem víc.Nutí přemýšlet.
Nejenom pro pacifisty a odmítače.Něco na tom bude.
Pěchota je stále aktuální a možná ještě více než kdy jindy.

9 31.10.2021

Až nadejde ten správný čas a vykouknu z okna a pohlédnu na noční nebe.
Tak jsme to přeci dokázali.Jsou tam.A čekají.Nové poznatky a přehršel objevů.
Pohled na Mars překopaný od základů.
Zapínám monitor.V novinách píšou: Uběhlo spousty solů.Populace martanů na vzestupu.Skleníková vegetace dělá pokroky.Aj.
....................
Rovery brázdí v Marsovských pláních.Ještě nějakou dobu potrvá než než se nějaká lidská šlápota otiskne na povrchu.
Pro ty případy si zatím dáme písky od A.C.C.
Je v tom něco staromilského.Jakési vzpomínky na budoucnost.
Velmi ranný Clark.To vůbec není na škody.Romantika zlatých časů.Plné naděje a optimismu.Vesmírné zítřky na dosah.Tenkrát na Marsu.
Rudá planeta už je celkem zalidněna.První kolonie vzkvétají.Teda ne že by žádnej problém.Tohle nikdy nebude nějaká rutina.
V roli turisty pisálka se tak vrháme přímo do toho.Cestou si sem tam pokecáme.Nějaký ty fakta a deset...devět...osm...sedm.Přistání.Ukončete výstup a nástup.
Martanské problémy na vaši hlavu.Je něco nekalého v údolích Marinerů.
U Clarka dost překvapivě rozepsané vztahové ba dokonce rodinné vsuvky.A to je jen dobře.Takové to pitvání co se doma uvaří to se taky sní.
Zdramatizování na téma: Není radno se vydávat na dlouhé cesty.Navíc pokud jste na jiné planetě.A co se týče vačnatce ? Ehm.Jednoduše se dozvíte až si to přečtete.
...................
Phobos a Deimos tu putují se mnou tmou.Nemusím myslet vůbec na nic.Může jen s nima odeplout.
Zkrátka poctivej rudej počin (nemá nic společného s levicí) ani jinou frakcí.
Viva Port Lowell.

4 28.10.2021