opic 12 komentáře u knih

O klíči který otevírá spousty věcí v nás.
Pokochat se.Dotknout.Přičichnout.Otevřít.
Dojmout.Poklad pro duši pro který nemusíme ani plout na vzdálený ostrov.
Bezbřehá fantazie nesmírných dálek představivosti.
Uměli jsme to.Zapomínáme.Je to v nás.
Fascinace obrazů minimalistických vět.
Pozvání důvěrně příjemné.
Takové odemykám děsně rád.

12 20.10.2021

Muž který spadl do našich luhů a hájů.Konečně !
Bez okolků se vřítil do našich domovů.Dovolte abych se představil.Nějakej Thomas Newton.
Netvrdím že jsem tu jenom na skok.Občas mě přepadává smutek a někdy bych nejradši utek.Melancholicky pro věc s citem jako vždycky.Jak už to tak bývá s druhým domovem.Zvyknete si.
Ne ne žádné přivítání v jasu světel a nějaké to epické ach.Blízká setkání třetího druhu i jiných druhů at již bezpohlavních a jiných hcínvalhopzeb.
Já Thomas Newton.
Přicházím přímočaře a bez zbytečných průtahů.Nostalgicky melancholicky ale o to více příjemně a udělám velký dojem.Vždyt jsem tu už od třiašedesátýho.
Nic mi neubralo na vášni a naléhavosti.Jo asi mám hodně co říct i za Waltera Tevise.Jeho otisk je tady více než patrný.Taky to neměl jednoduchý.Ale kdo zase má...
Já člověk.Já z jiného světa.Mám vás rád.Někdy vás prostě jenom nechápu.
Otevřete nějakou sympatickou láhvinku.Vezměte sklenku.Pustě te si Majora Toma Ziggyho a nebo proslulé Low.Zážitek se jistě dostaví.
E.T. volat domů.
Emzákům zdar !

8 20.10.2021

Dance,dance,dance,dance,dance to the radio !!!
Taková dlouhá léta jsem tvým věrným čtenářem.Ta tvoje lambada ta mě dala.
Přeci jenom tvůj šestset stránkový maraton je dlouhý i na jeden víkend a moc dobře víš že-Koně se také střílejí.
Do tanečních to my jsme nechodili.A při draní peří se toho namluvilo až hanba.
Paradox s tancuj je.U nás vyšel až po mnoho letech a patří v Tvé tvorbě spíše ranným dílům.Přeci jenom mám kapánek pocit jakéhosi deja vu.Toho fnukání přehrabávání je někdy až privela.
Není to tím že už jsem ted zase někde jinde ? Vyklidněnej :) Je fakt hříšné tance jsou za duhou a pogování na zábavách vyvolávají úsměv na tváři.Chceš snad říct milý Japonský autore že mám tzv odstup ? Když to říkáš ty ...
Když jsem tě čítal na lůžku dělal si mi společnost a ve chvílích temné Černé labutě uklidnoval.Přijde ovčí mužik a zase bude líp.
Horečka sobotní noci a po ní strach.Pachut v puse a závrat.V raních novinách píšou že se nic nestalo.Jen zbyl ten pocit motání se v kruhu.
A nebo snad jako když se zasekne přeskakování jehly na gramci.
Čteš se dobře i bez hudby.Jen přeci jenom...Kafka Cukuru Sputnik Dřevo Ptáček přitancovali k nám dřív :)

2 20.10.2021

Rezavá branka.Vydá své tajemství ?
Fantazie dětství uložená někde kdesi v podvědomí.
Toulání v uličkách.Osvětlených strohým podvečerním svitem luceren.Oprýskané zdi.Dlažba posypaná listím hrajícím barvami.
Labyrint vzpomínek chodící městem.
Hradby komínů.Vlnolamy střech.Šumění větru v okapech.
Vzdálený příboj přilehlé silnice.Lavičky bez plachet.V dáli za vrcholy stožárů.Neznatelný obrys věže ?
Ne ne.Je to maják.
Ty poblikávající signály našeho dětství.Našich vzpomínek.Ztracených klíčů.
Tak málo textu - tak hodně pohlcující.Ponořený.V polovině takřka nedýchající.Nevěřicně pokyvuju.Otáčející stránkamy.Velmi pomalu.Pravidelné dávkování.
Kdo má rád takové oprýskané vyprávění.Zamiluje se.
Vzhůru za obzor.Tam čekají dálky.Skryté snění.

9 14.10.2021

O počítači který vtipkoval.A to bez ironie pravda pravdoucí.
Začínám se s Robertem nějak míjet.Rozhodně se nenechám odradit.Protože jde samosebou o nápaditou literaturu s puncem klasika.
V milence jsem neměl ten pocit.Pohlcení čtenářské se nekonalo.Málo se mě stává že by mě něco nechalo tak chladným.Těšil jsem se moc,to nemohu říct :)
Od začátku to působí jako nějaký manuál.Brožurka s návodem.Zaděláno na revoluci ! Strojené.Chladné.Nedovedu si udělat vztah k postavám.Jsou mě šumák.S tím mám problém ostatně vždy.
Tentokrát si neobleču rudý trenýrky a nehodlám lidi na ulici oslovat drahými soudruhy.
A to jsem měl myslím dost výbojné mladí :)
Té politiky je až příliš.A kdo dělá revolty ten to s náma dobře myslí.O lidi jde vždy.Samozřejmě jsou také vždy na prvním místě.
Měsíc byl opravdu drsnou milenkou.

10 14.10.2021

Dobrý večer.Po setmění.
Snáší se na zem.Dolů na zem sníh.Setmělý mezi zdmi domů prochází se ON.
Sníh se na mě valí.Mám ho těžký,mokrý v pokoji.
Tohle pozvání se neodmítá.
Toulám se městem.
Pošmourné uličky s lucenamy.Lemují cestu kde lidé jsou jen šmouhy.
Duchovní atmosférická pout Pavla Čecha.
Čtenář si neužije.Jde tu o prožitek.Dotek.A to se myslím povedlo.Ze stránek to poselství sálá.
Jen tiše našlapovat.Pomalu přemítat.Stopy tu zůstanou.Do chvíle než je pokryje čerstvý sníh.
Vzpomínky zůstanou.A trocha toho světla taky.

8 24.09.2021

Čas nehraje roli.Cesta výtahem se může protáhnout na půl hodiny.Podzim se může změnit během dne na jaro.A neznamená že je večer tak si za pár minut přijde snídaně.Vzpomínky se prolínají se snem a naopak.
Vítejte ve světě Neutěšenců.Prolínání je tu dosaženo k dokonalosti.Ne každý si užije.
Neutěšené odpoledne na sklonku léta.
Co si představit kromě respektu z obsáhlého románu.Zaujme po celou dobu ? Obavy nejsou na místě.Ishiguro nezklamal ani na chvíli.
Košatý nicméně velmi čtivý text.Tisková esence určená pro podivné bytosti z rodu homo knihus.
To tajemství z odhalování když se prodíráte osaháváte očicháváte stránky.Ubíhající vzletné odstavce černobílého spadaného listí vám nedají vydechnout.Šustí při otáčení s typickou obálkou od Arga.Pod tíhou stránek láme se hřbet a lupe vazba.
No prostě to vyžaduje určitou výdrž a odhodlání.
To není jako práce s buzolou děti !
.......................................................................................
V příběhu kde si nemůže být ničím jistá ani hlavní postava natož čtenář.Neustálý neuspořádaný tlak všem a vždy vyhovět každému.No vždyt to znáte třeba z práce a VY neřeknete NE : Někdo po vás něco chce...někde máte v určitou dobu být...po tom co potkáte toho co po vás něco chce potkáte někoho dalšího kdo po vás něco TAKY něco chce...a pořád máte být už v tu chvíli na jiném místě...a tu si vzpomenete že jste včera někomu něco slíbili !
A do toho vám vždycky někdo něco co po vás chce sáhodlouze vysvětluje.Vyhovíte s největší ohleduplností slíbíte.No prostě na palici.Rozkočhlava.
To jsem přeci zažil a jistě ne jednou řeknete si.
Děj se odehrává sice v jakési nedefinované moderní době ale ne přímo současnosti.Ale co to znamená.Nojo ale nebyl by to Kazuo.Po celou dobu mám neodvratný pocit že čas je minulejší než se zdá být.
Všechno je stejně Matrix.
Pšššt ani muk.
Pardonus a soráč.To byl jenom spoiler :-D
........................................................................................
Sním či bdím ? Je to sen ? Totéž ráno tentýž den ? Ale ted už jinde jsme je to jiná vesnice !
Silná pasáž v kapitole v hospodě s portýrama a hlavní hvězda večera Gustav.
Bezútěšné neutěšené stále pokračuje.Ovšem z důrazem na grotesknost a zesměšnění stereotypů kdejakých snobů s předsudky.
Zmatenost flustrace a chaos jak příznačně komické.No jak se to vezme.
Neustálé výlevy se stupnují.Téměř k neudržení leckdy k neusnesení.Ti všichni po nás něco chtějí.Důvěřivý.Loajální.Empatický.Laskavý.Je opravdu za každou cenu život právě takový ?
A právě ted...hmm nebo to bylo včera ne asi vloni ? Bylo to ehm.Pardon zeptám se a dopíšu (výhledově).Co jsem to vlastně ještě ...
V knize si memůžete být vždy jisti.Čas je relativní.Takže jestliže je večer neznamená to že se nemůže podávat snídaně.Proč tomu tak je na to si přijde vnímavý čtenář sám.Pokud si tedy chce vůbec něco takového užívat :)
Nejednoznačné pojednání.Košatě zamotané jak jen může být.Nejistota plíživá.Neuchopitelnost okamžiku.Neurčitá zahalenost.Bezprostředně čtivé ač se to nemusí zprvu zdát.
Pamět.Vzpomínky.Definitivní Kazuo Ishiguro a jeho Neutěšenci.
Silný literární zážitek jak jen může kniha být.

8 21.09.2021

Dveře do léta aneb s kocourem v zádech.
Tentokrát a překvapivě Heinleinova lyrika a poetika nezapůsobila tak jako v předešlých knížkách.
Ten tolik proklamovaný kocour se vyskytuje na pár stranách a vyloženě do děje nezasahuje.Jo mazlíček už chápu tu oblíbenost.
Půlka díla se točí okolo firmy akcií a podobných lapálijí.Ukecané až hanba.Uff.Pak konečně nasedne do mrazničky a je tu budíček v roce dalšího milénia.Pak se tam chvíli motá a něco se řeší.
Druhá půle podstatně dramatičtější a Henlein takový jakého máme rádi.Přímočaré vypravování bez nějakých až tak zamotanějších zvratů.
Ano je to už staršího data a je nutno být kapánek shovívavý.Nelze však jinak tentokrát.
Po předešlých přečtených od Roberta to tentokrát bylo působivé zatím nejmín.
Nebyl to prostě ten zásah srdcový.Sympatie si zaslouží a za přečtení určitě stojí.
At vás uhrane lépe.Mnau :-)

8 21.09.2021

Nevěřil bych jak na takové provařené téma jako je zkáza a asteroidy ohrožující Zemi dokáže zaujmout.Celkově je Kladivo boží působivé.
Nejde tak úplně o román.Jde spíše o útržky a popisky.Přeskakování má tady zelenou.Jak sám autor přiznává čerpal a půjčoval si.O to to je realističtější a autentičtější.
Typické pro Clarka je vyvrcholení na pár stranách.Když se má něco pokazit tak se něco pokazí.Takže vyvrcholení a šmitec.Autor je mist v nenatahování.
Úsporně úderné a to v tomto případě stačí.Velmi příjemné dva večery o ne příliš příjemných vizí do budoucnosti.
Největší pvdel je že už se to v minulosti stalo několikrát.
Kolik času tedy zbývá.Někde v minulosti se už rozhodlo o osudu.Malá odchylka v dráze ...

8 09.09.2021

Heinleinovo cestování časem nepředstavitelnými kosmickými dálkami.
Jak za mladých let jsme při brzkých raních hodinách vracívali se z restauračních zařízení.
Naše zraky ulpívali na hvězdnou oblohu a měsíc ten se stále více vzdaloval.Za hlasitého halekání a s veselími popěvky se leckomu zdálo jsme ve středu vesmíru.My si jen přáli už brzy zalehnout.
Tenkrát na východě koho by napadlo za kuropění vzít do ruky knížku a číst.
A právě fascinace cestování světelnými rychlostmi jež jsou u Heinleina typické.Alespon u Metuzaléma určitě.
Je to rozděleno na dva díly.Z toho ten první by se dal shrnout Cimrmanovsky:
Kolega Čepelka vás myslím seznámil dosti zevrubně že jsme se na planety dopravili raketami a že jsme po cestě brali benzín :-)
Druhý díl ten je konečně to na co vlastně tolik čekáte.Robert se s tím moc nepáře.Na to kolik je na lodi lidí vždy se popisuje osud pár vyvolených.Úsporné popisy už k autorovy jednoduše patří.
Nějaké ty kontroverze okolo dlouhověkosti a kam s nimi a co se událo na planetách s nezvanými návštěvníky.
Poctivá Heinleinovka.Ale zvláště ta druhá půle zachranuje celkový dojem.

6 09.09.2021

Paradox dvojčat.
Chutovka o cestování vesmírem s nádechem časových rozporů.
Něco ve stylu jedu o víkendu na chalupu mám nějakou práci na zahradě.Slušela by tomu škatulka-laskavé sci-fi.Taková ta poetika ne nepodobná dílu Clifford Simaka a jeho venkovských scífek se spousty ohníčků a opékáním buřtů.Jde jen o kapánek podobný nádech.Samozřejmě tohle je Heinlein.
Takže dojde k odloučení.Brácha bez bráchy a ted vás čeká izolace separace samota ústraní ? Ne nic takového nebude.Není to psycho a nikdo netrpí syndromem cestování rychlostí světelnou.Naopak si to náležitě užívá.A poněvadž čas utíká na palubě sice o to pomaleji není na místě žádné lelkování.Pro pozorovatele doma hodiny tikají jinak a proto spěcháme aby jsme zážitky z cesty ještě měli vůbec komu vypravovat.
Trošku mi bylo líto a přímo se vybízelo o trošku více rozvést osudy toho kdo zůstal na planetě Zemi.A ty hovory na dálku jsou jen jakési fragmenty do ticha.Na druhou stranu je to tam vysvětleno a možná by to právě ztratilo to nepopiratelné pohodové kouzlo.Tu krystalickou nenarušenou jednoduchost.
Stejně tu nejde ani o techniku.Hejblátka a udělátku se tu neřeší.Jak to funguje a kam choděj na záchod.Zbytečné detaily.Taková díla nestárnou.
Zde jde hlavně o příběh.Poselství.Zbytečné dramatizování a uhýbání by bylo jen na škodu.
Jednoduché a přitom silné vypravování v nejryzejší podobě.
A že videofon a komunikátor už nejsou tolik sexy a přijdou zastaralé ? Ale no tak:-)
Vše je relativní malicherně pomíjivé a vesmír je prý nekonečný ???
A nebo se na věc díváme špatně ?? Kolik je pravd...nekonečných pohledů a úhlů.
Na tom nesejde nastal čas pro hvězdy.

9 01.09.2021

Chcem tě pozvat na večeři.
Kde na to však vzít ?
Láska a peníze stále nás trápí ...
Index a čest nedá se jíst.
Trápí nás láska a hlad.
Antikvariát.
Když Láska nás trápí a neřešíte zrovna hlad,antikvariát navštívíte rád.
Pustíte si starý Elány.Dýchne na vás nostalgie.Otevřete zatuchlé stránky.Ošuntělé leckdy opečovávané a stále bílé jako sníh.
Dvojník není ošuntělý.Je poctivý jak jen může být.Zlaté časy.Krásné časy.
Poetika bez zbytečných příkras.Čtivě nabytá o změně identity.Ve druhé půli se více politikaří.Pořád to má však svou magii.Thriller s politickým nádechem v kulisách sci-fi.Žádný Cyber ani techno troller-nic takového.
Vybroušené jednoduché přímočaré.
Příjemný pocit s Lorenza Smythe alias druhořadého herce.Nelze mu držet palce.Celé to má v sobě osobitou dobrotu a optimismus.Stránky ubíhají jak datumy v kalendáři.Než se člověk naděje a už je tu ráno.
A tak prosím s upřímností urputnou ... potřebuji dvojníka který by za mě vstával do práce.Nechci ještě vstát,chci zůstat s Lorenzem někde mezi Marsem a Měsícem.
Budík je neúprosný a navíc ... láska a peníze stále nás trápí.
Antikvariát.

9 30.08.2021

Také máte občas lítací sny ?
Je lepší mít lítací nebo ulítlé a nebo oboje dohromady.Ve snu je dovoleno vše.
Ve snech se dá dělat ledacos.Lumpačárny i různé kratochvíle.
A než se oddáte těm svým snům a třebas budete létat nad svým městečkem či vesničkou přečtěte si se svými vrabčáky i kosáky Josefa s Václavem a co se jim podařilo zažít a spousty věcí natropit.Ještě nesmím zapomenout na kohouta Kamila.
To se to bude spát a ulítávat k usínání.
Díky kluci a zase někdy zas.Dobrou kamarádi kosáci.

8 27.08.2021

A toho by bohdá nebylo aby se na světě dobře žilo.
A ve jménu toho a onoho Tě zabiju.
Budu se mít dobře než jsem se měl.Čeká mě ráj.Vykoupení.Milion panen.ATD.
Iluze a klamy.Dogmata s předsudky.Jak je jednoduché lidstvo vést a držet ho přitom za ručičku díky kouzelným berličkám.
A oni prostě nemohou jen tak žít.Na prostých životech záleží.O lidi jde vždy vskutku na prvním místě.Jestli kvůli tomu jsme na světě ?
...........................................................
Karle.Karle Čapku náš.Jestliže jsem povinnou četbou opovrhoval.O co vynášeného do nebes se strachoval.To jsem vyrůst musel.Ještě nemám plnovous ale vousy už mi raší.Než mě to napadlo a sám si k tobě cestu našel hlavně k tvým knihám.Tak jako i mnozí zde na DK.Jsou i jiné věci než k zábavě a poveselení.Tak přeci.Ne nezakládám modlářský kult osobnosti nebojte.Jen...hmm.On to věděl.Spolu s dalšími jinými varoval.Opět podařeně.Krystalický humanismus.Předehra k Válce s Mloky chcete-li.
Abych jen nechválil.Druhá půlka se kapánek převaluje v duchu popisných částí samotného konfliktu a co z toho vzešlo.Ustupuje příběh a jen zůstává dál rozvíjen hlavní nápad.Psáno pro noviny.Nejde o kl.román.Ale i tak celkem slušnej oddíl.
...........................................................
A zatímco se armády světodějně bijí co se hranice států hýbají jako žížaly a celý svět se hroutí v rumiště škrabe stará paní Blahoušová v Sedmi Chalupách brambory děda Blahouš sedí na prahu a kouří bukové listí a sousedka Prouzová opřena o plot opakuje zamyšleně : Copak je to platný !
Tuhle prej Švejcar psal že už by to jako mohlo přestat.A bude konec.
Já to taky říkám.
A tááák to na světě chodí.

16 13.08.2021

Rajské fontány (s kolínky) protlakem a masovými koulemi.Knedlíky taky nejsou k zahození.
Ne raději jednu mimozemskou civilizaci navíc,prosím.Repete.
Arthurova odysea se změnila ve fontánu.Tryskající balzám pro srdce fanouška sci-fi.
Půvabná Klasika s důrazem na vědu a techniku.Clarkův literární dokument z budoucnosti.
Funguje to.Čtivé i zábavné samozřejmě obě zároven.Myšlenky a předpovědi.Realita s fikcí velmi vyvážená.Prorocké i teoretické.Psychologie a postavy Clarkovsky typicky upozaděné.
Přímé,jasné,jde se na věc,žádné otálení a zbytečné odbočky.A tak to máme nejraději.
...............................................................................................................
Zasazení do světa budhistické Šrí Kandy,prince Kálidása a vůbec pozměněné alter domoviny autora je mimořádně zdařilé.Celé to působí příjemným dojmem a pěkně obohacuje děj.Osobně považuju samotné vyvrcholení děje za takový bonbonek a třešničku zároven.První část mi jednoduše přijde silnější.A pak dejte na dojmy :)
Jinak je to jistě fontána poctivá a řádně uleželá a prověřená časem.
PS: Další recepty a omáčky hledejte na adrese : www.ráma@rajská.cz
Alternativa místo pokrmu : Další kniha od A.C.C.

11 10.08.2021

Mami.Tati.Poslechněte co se mě dneska stalo.
Což milý synu ? Pověz.
Mám takovej problém rodičové.A ted nemyslím to jak vás otravuju s tou kérkou.
Nojo vousy už ti raší copak to asi bude vid mamko.Říká tatínek.
Máme ještě ty pohlavní choroby doc.Šmoka pane vedoucí ? Zeptejte se příští týden,máme dostat zboží.Douchová vytáhněte tu roletu ! A na co Vy tady čekáte...Na pohlavní choroby.Nemáme nevedeme !!
Co to sem sakra taháte.To jsem vůbec nemyslel.
Mami tati vždyt je mi dvanáct.Kluci mají penis a holky vagínu.No a co.V tomhle věku ? Na co hned nemyslíte.Nevím jak to bylo za vás,ale ted to chodí jinak.Je to všechno docela jinak.
Tak co to je,řekneš nám to už kruci,ty kluku ušatá.Z tebe to taky tahat,jak z chlupatej deky.
Ta věc se má tak.Ješte nevím jestli je to on ona ono.Jmenuje se Chocky.
...........................................................................................................................
To se takhle puberta rozhodne.Dostanu tě.Je to v tobě hochu.
Matthew je hoch jako každý jiný.Až na jeden detail.Není sám.Má kamaráda.
Cokoliv dalšího není třeba rozmazávat.
Wyndham opět jede svou.Vypravěč ve stylu : a o tom vám ted vyprávět budu.Že se to vážně stalo.A jaký to mělo dopad.
Johna Wyndhama nezajímá a nemá potřebu psát o tom jaké to mělo výhody mít Chockyho.Jde o to jak reagovaly lidé na jeho činy ve spojení s Matthewem.Rodina.Škola.Doktoři.Psychiatři a jiné autority.
Tohle není Marvel milé děti.Nikomu z očí plameny nešlehají.Ani se nikdo nevznáší či nepřemistuje objekty u kterých člověk čeká především klid a místo něčeho k odložení.Snad jen ty pohlavní choroby toho by se člověk nenadál :)
Civilní přímá zdánlivě jednoduchá komorní novelka s troškou scífka navrch.A řádně promícháno.
Žádné kulervoucí zvraty či dramata.Klasická škola a typický John Wyndham.
Kdo nezažil nepochopí.I když kdo neměl v dětství nějakého toho druhého vnitřního Já.
Linka důvěry je tu pro vás.Inu je toho víc co za nás nebylo.A dobře tak.Pokrok nezastavíš.Dobře bylo.
A zase bude.

9 08.08.2021

To je ta Kingovka s vrabčí stopou na obálce.
To je ta knížka s dvojicí novel.Plus tři krátké povídky jako bonus.
Vyrovnávající se s generací poznamenaných válkou.S generací odmítačů květinových dětí.
To je ta bichlička kde se vlastně vůbec nic přímo neodehrává ve Vietnamu.Jen se ji lehounce dotkne a předznamenává.
Ničemní muži ve žlutých pláštích.Obsahuje dobře osvědčené způsoby psaní + odkazy na Pána much a Wyndhamovy kukačky.
Dětství podobně jako v povídce Stůj při mě se všemi nástrahami tajemstvými společně s obavami z budoucnosti.Poloviční rodina.Neurotická matka samozřejmě milující (refrény v podobě častých hlášek životních a používání přísloví) vše zabaleno v krabičce s nápisem made in King.
To co si poneseme nadále po celý život.At chceme nebo nechceme hluboce uvnitř zakoření.Jako bonbonek provázanost s jednou nejmenovanou atorovou sérií.
Srdce v Atlantidě.Nejednoduchý život studentův.Zmatení a revolta.Láska a smrt.Kamarádství s nevinností a nástrahy mládí tolik tonoucí v očekávání copak mě asi život přinese.Nostalgické vzpomínání alá Stephen Kingů.
Postavy mnam.Zasazení taky.Zase jeden (normální) King.Díky za to že si taky někdy kapánek odskočí od žánru.Samozřejmě obdivovatelé strachu a zla v transospalé době budou nejspíše zklamáni.Smrti děsu trýznění se tu nedostává v takové kadenci.Tady se toho přeci zase až tolik neděje že ?
Ale co takhle zkusit taky něco jiného ?

6 08.08.2021

Wyndhamovo napadení z neznáma.
Překousněte zavádějící název i s celkem slušnou obálkou a dostanete poctivou Wyndhamovku.
Bohužel v těsném závěsu za Trifidy,kukačkamy či kukel.Ve vší úctě silně nedoceněné dílko.
Přesněji řečeno kratší novela.Způsob je však autorův typický a ne až tak nepodobný se kterým proslul v Dni Trifidů.
Lidstvo je postaveno jako již mnohokrát před návštěvou z ? No ono to jistě s určitostí neví odkad kdy a proč.Návštěvníci se nepředstavili.Pravděpodobně ani o nějaké kamarádství a soudružské potřásání ploutví dozajista nestojí.
Nejsou to ti vetřelci.Jsou to TI a ONI.Lidské pokolení čeká mnoho kompromisů s beznadějí.Spousty otázek na které nezná opověd.Komorní a do hloubky.Typický jednoduchý Windham.
Příběh sdělovaný jakoby reportážně jistě nedá nevzpomenout již zminované Války s mloky.Ano jsou tam mohu jen příjemně potvrdit.Zpravky jakoby čtenář slyšel již po událostech.Podobně jako po přečtení novin při ranní kávě.Tu zase jakoby informace zachycené z druhé ruky.Snad se tak udály,ale kdo vlastně ví.Nejistota médií tak často známá i dnes.Nepodložené pokroucené neobjektivní.Ne náhodou jsou hlavní postavy z branže.
Jen jedno je jisté.Že tam jsou.V hlubinách.Čekají.Čekají ? Nikdo neví.
Civilní lidský pohled.Bez epických bitev.Konspiračních kouzel.Dechberoucích scén.
Celkem nenápadný beze slávy velebený ale o to silnější příběh.
PS: Kniha obsahuje vetřelce pouze v názvu.Za celou dobu se s nimi nesetkáte.O nich to vůbec,ale vůbec není.A tak to má být.
Stará pravověrná dobrá scífka si vystačí i bez nich :)

3 08.08.2021

Mým Solaristům...podruhé.
Člověk většinou znejistí.Většinou znejistí když je pozorován.A ještě když se mu někdo hrabe v podvědomí.
V nesmírně vesmírných šuplících skrytých v zákoutích vlastního já.
Solaris je hard a psycho v jednom.Velmi promyšlená věcička jež při každém dalším čtení vyvolává další otázky.
Lem i ve slavném Solarisu má tolik nápadů,které by dalo z fleku na deset jiných knih.Bez nadsázky bez přehánění pravověrné sci-fi jak má být.A že už od napsání zeměkoule udělala hezkých pár otoček kolem Slunce :)
Psychoanalýza s přesahem.
Jen samotná kapitola s popisem oceánu Solarisu je unikát.Něco tak mnohovrstenatého a jak se tvrdí v doslovu tohoto zeleného vydání.Co to vůbec představuje ten samotný popis povrchu,tak ten nemá obdoby.Nevycházím z údivu.Vlastní úsudek at si každý udělá sám.
Paranoia uvnitř stanice s nepočetnou osádkou ve stísněných prostorách je proslulá.
Sním či bdím.Zdá se mi to tedy bdím.Ale jak zjistím že nespím čili nesním.Není spánek vlastně zásadní pro naše životy.Mimozemská inteligence,pokud je tedy inteligentní nebo se aspon přibližuje té naší ? Nebo ji převyšuje.Bude se domnívat to samé ? Je-li vůbec možné budeli se domnívat v našem vnímání (lidském) což je vlastně lidsky nemožné.Domnívat se a posuzovat okolí po našem bude ve výsledku mylné.
Stanislaw zkoumá co se dá a bylo by to na další knížku.Ostatně to je u něj zvykem.
Nepřekonatelné mistrovské zároven.Alespon bráno ve smyslu člověčího.
Co nám také zbývá,že ?
Solaristům a budoucím ijiným istům,průkopníkům objevitelům.Ti to dozajista nebudou mít jednoduché.
Prý se to blíží.Do sta let říkají odborníci.
Zatím si nastavuju budíka.Obávám se,že zaspím.Bude to ale něco.
U mě zatím Lem jako první kontakt vede.

Zdi.
Zátarasy.Ploty.Závory.Opevnění.Hranice.Čáry.Linie.Uzavírky.A jistě další z mnoha nástrah,aby někdo jiný někam jinam nechodil kam není povoleno.
Zdi napříč uzemí.Přes hory a řeky.Vedoucí skrze městem.Ulicemi.Domy.
Rozdělující rodiny.Příbuzné.Přátelé.Milence.
Rozdělující povahy i myšlení.Zdi v hlavách lidí.
Režim co se historicky znemožnil,vlastně svým způsobem unavil.
Ale ještě než samotná překážka padla,stála mnoho životů.Než se ten nesmysl rozložil a byl rozdupán.Flustrovaní Berlínané nevěřící té absurditě,že něco takového je možné.Co dokáží ti nahoře vymyslet a dokončit do obludných rozměrů.
Ochránit obyvatelstvo před zlem.O jak jsou starostlivý.Když se utíká,tak se zamkne.Dveře bez kliky a basta.
Orwell byl překonán mami.Dohled lidí nad jejich životy.Systematické deptání organizace Stasi.
Paranoia.Donášení.Nikde nebylo bezpečno.Leckdy ani ve vlastním bytě.Totalita ve své formě dovedená na samou mez úděsné dokonalosti.
Checkpoint charlie je svědectvím o tom všem a spoustu jiného.Hlavně však o době a lidech uvnitř uměle rozděleného města.
Dnes možná pro mladou generaci jen těžko pochopitelné a přeci tak ještě docela nedávno skutečné.
Tenkrát na mezi východem a západem,kdy svět šílel a vymýšlel kdejakou chujovinu.
Kdy stačilo málo a svět byl na pokraji další světové.Hrstka měla osudy většiny lidstva ve svých rukou.Až zarážející.
Je skvělé žít v době,kdy je nám dopřáno o tom jenom číst.Oni to zažili ty nespočetné davy.Zdi padnou.Kasty a moc se rozloží.Kulty osobností vyšumí.Říše zavane prach.Ale co ty zdi.Cožpak nikdy nevymizí.
Dokud budou vycházet takové knihy a napsány bez ohýbání historie pak snad můžeme být zatím klidní.
Klidní.Zatím.
Jestli budete zlobit.Tak vás zamknem !

2 06.07.2021