PabloFuentes
komentáře u knih

Naprostá srdcovka. Občas to může působit zmatečně, ale vše se vyjasní v dalších dvou dílech. Přečteno během cest po Francii.


Bylo to napsané čtivě, docela vtipně. Je to o přeměně člověka, který musí přehodnotit své názory a idee na základě vstupu do módního odvětví. Co bych autorovi vytkl je neustále opakování stejných přirovnání. Ty by se určitě za ulomený umělý nehet nevešly. Taky mi vadily dvě dějové berličky, které mi přišly strašně nelogické. Obě jsou spjaty s auty a přišlo mi, jako by se do nich hrdina vyloženě teleportoval. V každém případě to doporučit mohu. Závěr mě pobavil a naštval zároveň.


Horší než první díl a lepší než druhý. Humor opět stejný. Taková jednohubka na odreagování s překvapivě depresivním koncem.


Mary Kostka z Kostky se vrací. Neříkám, že to bylo nějak kvalitativně horší, než první díl, ovšem celé to na mě působilo dojmem, že přece když se první díl tak dobře prodával, pojďme z toho rychle vytřískat další peníze.


Nedoporučuji číst na autobusové zastávce. Při častých záchvatech smíchu působíte jako blázni :)


Neříkám, že je kniha nějak zle napsaná. Vlastně je velmi čtivá a díky různým fotkám a básničkám docela hravá, jenže existují důvody, proč se paměti nepíší ve dvaceti letech. Takhle mi totiž přišlo, že se jednalo spíš o vzpomínky na dětství malého chlapce, ve kterém se toho ale až tak moc nestalo. Zajímavý byl Kovyho coming out a vzpomínka na strnulé nohy na letišti :) Kniha je tedy naspaná hlavně pro fanoušky. Ostatním to asi vůbec nic neřekne.


Celkově na mě celé dílo působilo přehnaným dojmem. To, že by se vše stalo jednomu chlapci. Některé příběhy vesničanů mi přišli zajímavé, ale ve výsledku se to docela opakovalo. Daleko zajímavější mi ovšem přišlo v závěru knihy vyjádření autora k rozruchu, který jeho kniha vyvolala.


Moc se mi to líbilo. Jen mě mrzí, že se mi už cca od 70 stránky podařilo uhodnout závěr. V každém případě rozhodně nedoporučuji slabším povahám. Je to chuťovka.
