PabloFuentes komentáře u knih
Velmi povedená kniha napsaná čtivou a populární formou. Říká to, co si myslím už dlouho. Na člověka je nutné se dívat jako na další druh zvířete nebo bytosti, jestli chcete, která spolu s ostatními tvory obývá naši planetu. Je dobré se nepovyšovat nad ostatními zvířaty, protože jednoho krásného dne bychom mohli být třeba na jejich místě.
Jak již bylo řečeno, některé části knihy byly dnes už překonané. I tak je to i na dnešní dobu velmi dobré čtení. Ps. smutné je, že popis sexu mezi nahými opicemi mi přišla jako jedna z nejlépe napsaných sexuálních scén vůbec za celou historii knih, co jsem kdy přečetl.
Za mě je tato kniha snad ještě o malinko lepší než Žítkovské bohyně. Chápu, proč se Gerta chovala, jak se chovala, avšak tak jak to bylo těžké žít pro ni v následující době, bylo pravděpodobně i pro ostatní těžké žít s ní. Z jejího života plyne jedno velké ponaučení. Nesžírat se. Za mě velmi silný a dost depresivní příběh. Tohle je literatura, která by se měla číst povinně na základkách!
Původně jsem viděl pořad Kafé a cigárko na Streamu, na jehož základě jsem si chtěl knihu přečíst. Musím uznat, že to je moc hezké čtení. Jen je opravdu potřeba si to dávkovat po částech tak, aby to člověka nepřehltilo, nýbrž jen potěšilo. Přece jen, čteme tady rok zážitků. Z celého díla je cítit, že se jedná o blogové příspěvky, což je formát, který se k tématu, o kterém paní Doležalová píše, daleko více hodí.
Bohužel oproti původní skvělé knize šla většina příběhů kvalitativně hodně dolů, ač pár dobrých kousků by se zde našlo. U některých dílů se pak změnil i kreslíř, takže někde vypadá Lara opravdu divně. Také mi malinko vadí, že některé čísla byly vyjmuty (problémy s právy) a tak se stane, že asi uprostřed knihy je Lara najednou mrtvá a vlastně ani nevíme, jak se jí stalo (zdravím Saru Pezzini alias Witchblade). Pokud bych tedy hodnotil každý příběh zvlášť, některé by byly hodně vysoko např. - Angel of Darkness a některé zase hodně hluboko The Abyss. Tak už to ale s komiksy bývá. Jinak kniha jako taková je nádherně zpracována a v knihovničce vypadá opět báječně.
Nečekal jsem, že to bude tak dobré. Kniha dokázala vytvořit velice dobrou atmosféru a odkaz mrtvé první paní Winterové, Rebeky, byl všudypřítomný. Navíc je to krásná ukázka toho, jak je v každém vztahu důležitá komunikace. Jedním slovem: Bavilo. Teď jsem ještě zvědavý na film.
Tak tato kniha byla hodně dobrým čtením. Pro mě osobně je hlavně ukázkou toho, jak drobná lidská rozhodnutí mohou vést k absolutní zkáze všech. Všichni tady řeší surovost scén z koncentračního tábora, no pro mě byly nejhorší a nejnáročnější scény právě z toho čekání a života ve Valmezu. "Vždyť nám se tady přece nemůže nic stát. Německo je tak daleko. To je blbost..." A pak postupná nařízení, každé další horší než to předešlé. "Ale tímto to už určitě končí..." Ne! nekončí... No a samotný závěr už byl jen absolutní dorážkou čtenáře. Gratuluji paní Mornšajnové, protože tahle kniha stojí opravdu za to!
Hodně kvalitní čtivo. Olivia Ronningová a Tom Stilton mě zatím baví. Řekl bych, že to je malinko horší, než díl druhý, ale daleko lepší, než díl první. V tomto díle jsme se mimo jiné dočkali trošku nečekaně i zábavných pasáží - například když Mette vysvětluje Olivii, proč si ji oblíbila, nebo když spolu řeší pavouka. Opravdu jsem se přistihl, že se u knihy směji, což se mi u prvních dvou dílů nestalo vůbec. Je hezké vidět tyhle hrdiny i trochu v jiném světle. Jsem zvědavý na pokračování.
Popravdě jsem od toho čekal trochu více. Knížku jsem si přečetl po té, co jsem se sám z Camina vrátil a myslím si, že k té cestě a k jednotlivým dnům se dalo napsat tolik. Ten zážitek je neuvěřitelný. Člověku to strašně moc dá a tady z toho popisu mám dojem, jako by se za celou dobu autorovi a jeho skupině vlastně nic nepřihodilo krom toho, že svítilo slunce nebo pršelo. Jak už bylo napsáno, chybí mi tam pocity, myšlenky, interakce s ostatními.
Naopak zase doceňuji různé tipy na výbavu apod.
Stejně jako ostatním i mně se líbil druhý díl více jak ten první. Veškeré děje na sebe krásně navazovaly a i přes několik náhod mi to nepřišlo tak překombinované, jako u první knihy. Čtení bylo příjemné a hezky to ubíhalo. Těším se na díl třetí.
Jedná se o skvělý soubor prvních 15ti komixů od Top Cow z roku 1999. Laru z her a i samotné hry zbožňuji, nicméně universum komiksů mě celé ty roky tak nějak míjelo. Až díky české verzi Archivů, které byly původně vydány k 20ti letému výročí hry Tomb Raider jsem se k těmto dílům dostal a musím říct, že mi otevřely úplně nové obzory. Po tolika letech! netvrdím, že všechny kapitoly jsou absolutním skvostem a nutno podotknout, že jsou v nich často obrovské dějové díry, ale i tak se jedná o velmi zábavné čtení a každý fanoušek Lary Croft by měl mít tuto knihu ve své sbírce.
Jak tuhle knihu hodnotit? Měla své dobré i slabé stránky. Je pravda, že hlavní hrdinka Eva se často chovala jako husa. Na druhou stranu se mi líbil její vztah s Pavlem, kdy na něm byla podivně závislá a přesto tak nějak zhnusená. I její celková promiskuita mi k ní docela seděla. Co se týče samotné vraždy, přijde mi, že autor až moc dlouho odkládal, co se vlastně přesně stalo. Vždycky to bylo jakési strašné cosi odložené až do pitevní zprávy Olgy. Jakoby vlastně ani sám autor nevěděl a neustále přemýšlel nad tím, jak by to mohlo být pro čtenáře co nejvíce šokující. Spousta věcí v příběhu byla překombinovaná, ale ve výsledku mě to vlastně bavilo a hlavně to bylo napsáno velmi čtivě.
Velice příjemná knížečka, plná krátkých příběhů a básniček s mnohdy překvapivým rozuzlením. Pěkné jsou i kresby, které celé dílo doplňuji. Určitě doporučuji.
Tohle je zajímavá kniha a chvíli mi trvalo, než jsem ji dočetl a než jsem ji vstřebal jako takovou. Nemyslím si, že by byla napsaná příliš čtivou formou, ale důvod, proč by si ji měl každý člověk přečíst, je právě ta nadčasovost a její myšlenky. A když vezmeme v potaz, kdy byla napsaná - rok 1949, tak Orwellovi tleskám.
Čteno v originále a to nadšení všech tady vlastně nechápu. Jako fanoušek herní série jsem si ji samozřejmě pořídil, ale nelíbí se mi, že jsem tady skoro četl návod na hru, namísto příběhu, který ní měl být inspirován a převeden trochu do reálného světa.
Takový opak Lady Fuckingham (Britka, žena), zatímco zde vidíme vše z pohledu muže, Francouze. Sexuální scény mi přišly napsány daleko lépe, než od Wilda, který ale byl zase naopak vtipnější. Kdyby se chlapci domluvili a sepsali něco společně, to by byla jízda :)
Přiznám se, že z toho tak nadšený, jako většina osazenstva zde, nejsem. Nějak jsem od toho očekával víc. Popisy lechtivých scén, originálnější témata. Ve výsledku to bylo docela o ničem a permanentně se to opakovalo. No aspoň mi to přidalo pár nových výrazů do slovníku. Na takové sloveso "vpochvit se" asi jen tak nezapomenu :D
Kniha se četla moc dobře. Na mě to však bylo pojato možná až moc romanticky. V každém případě Greta byla ta, která dle mého podstoupila v knize oběť nejvyšší.
LEHKÉ SPOILERY:
Co se týče závěru, tak jsem měl svou teorii a po přečtení některých faktů ze života reálné Lili se jen potvrdila. V knize mě taky trochu překvapilo přepínání mezi Einarem a Lili s tím, že si pak jako ten druhý/á nepamatoval/a, co dělal. Nakonec si myslím, že tam i nějaký psychický problém být mohl.
No četlo se to krásně a skoro samo. Jak už tady padlo několikrát, nejlepší byly rozhovory mezi Clarice a Dr. Lecterem (nejsympatičtější vrah vůbec). Navíc celý příběh byl krásně uvěřitelný. Myslím, že je čas pustit si film a hezky to porovnat s knihou, nicméně stejně všichni víme, která verze je lepší ;)
"Již jedenáctá odbila a lampa ještě svítila.
A lampa ještě hořela, co nad klekadlem visela."
Pro mou dětskou dušičku milující morbidnosti všeho druhu, byla a stále je tato básnická sbírka absolutní dokonalostí. Některé verše jsou pro mě doslova památné a vždy mne potěší, když narazím na situaci v reálném životě, kdy je mohu použít. Díky Vám, pane Erbene! Báseň Svatební košile je má absolutní srdcovka.
Ps. Možná bych měl skočit do komory. Vedle Erbenovy knihy tam leží oči naší Dory! :)
Psychopatické postavy typu Annie můžu vždycky. Skvělá kniha, skvělý film.