*Pájuše* komentáře u knih
Upřímně, námět to byl zajímavý. Už jen proto, že s tím "kam ten svět spěje" v dnešní době se roztrhl pytel a věřím tomu, že jak to autorka popisuje, může být jednou i náš případ (pokud už se to neděje - války, mutující nemoci atd.). Ovšem to provedení. Ajaj... Mám trochu pocit, jako by to autorka psala někde na střední, ale uvědomila si, že by tomu měla dát trochu přijatelnější kabátek. Mě to opravdu nepřesvědčilo.
Velmi vtipná kniha na deštivé odpoledne. Opravdu jednohubka. Jedna věc mi tam prostě neseděla - ach ty česká jména! Nejsem zrovna fanda českých autorů, ale série Bavettových byla fakt dobrá. Tohle je oproti tomu slaboučký čajíček. I tak se to nečetlo špatně.
Tohle není kniha, kterou byste chtěli mít v knihovně. Tohle je kniha, kterou MUSÍTE mít v knihovně! :D Jak nejsem zastáncem sci-fi,... tohle mi sedlo! Fakt jsem si knihu užívala. Hlavní hrdinové jsou tak realističtí, sympatičtí a neskutečně jsem si jejich přestřelky užívala. Autorka postavila knihu na velmi silném základu. Samozřejmě pár vratkých pilířů se najde - co se vlastně stalo s naší civilizací, jak ji známé a dalších věcí, které říci nemůžu, protože bych vyzradila pár spoilerů :-/
Kniha se četla bez dechu, stránka za stránkou. Konec mi přišel trochu moc hrr, mohl být trošku více rozepsán a celkově i to, jak na jedné stránce čtete o nenávisti a prázdnotě v srdci hlavní hrdinky, na straně druhé už je její srdce plné něžnosti. To mi trošku nesedlo. Kniha si ale i tak zaslouží své čestné místo v knihovně!
Z celé série mě nejvíce nadchl příběh Lucia. Proto mě překvapilo, že ve výsledku, byť se díl jmenuje Jakubovy housle, je Lucius tím "hlavním" protagonistou. Podle mě by bylo lepším zakončením celé série skončit knihou Lucius, než právě následující Orlando a teď i tohle. V této knize jsem se patlala ve všemožných protagonistech (víc jak polovinu z nich jsem v knize neznala a některé jsem ani neměla chuť je poznat, např. Drábkovou, Povřísla atd.), skákalo se od problému jedné osoby k problémům dalších, ale děj příběhu mi z tolika pohledů přišel strašně chaotický. Tyhle ty entrée po dočtení knihy hodnotím jako nutné zlo. Musí tam být, aby dotvářely příběh, ale... ale! Autorka v knize prostě nakombinovala spoustu dějových linií, které mě tak strašně nebavily! Takže ve výsledku to, co mě nejvíce na knize zaujalo - tedy již zmiňovaný Lucius a jeho (ne)happy-end - se vešlo suma sumárum do čtyř kapitol. Škoda...
Sci-fi není žánr, který běžně čtu. Když už jsem se ale pro něco rozhodla, byla jsem zklamaná. Proto jsem ani od tohoto sci-fi moc nečekala. Byla jsem ale překvapená, s jakou lehkostí jsem do knihy v plula. Knize opravdu přispívá, že ji píše žena a muž. Tam, kde je žena jemnější, je muž jejím pravým opakem. Kniha se díky tomu stává reálnější, čtivější a přitažlivější. Ukazuje cit tam, kde má být a ostrost tam, kde si to situace vyžaduje. Postavy nejsou ufňukané, ani na zabití, dokonce ani milostný trojúhelník tam není! Žasnu! Technické části knihy šly tak trochu mimo mě, ale neměla jsem pocit, že bych jim nerozuměla nebo že bych potřebovala slovník. Jsem překvapená a těším se na další díl, který na sebe nenechá dlouhou dobu čekat! :-)
Jsem z knihy trochu rozčarovaná. Myslela jsem, že to bude něco jiného. Autorka má skvělý smysl pro humor, což je asi jediná věc, kterou na knize oceňuji. Nicméně zbytek je katastrofa. Itálie mě strašně bavila, Indie šla mimo mě (a celkově i to duchovno bylo pro mě moc přitažené za vlasy - tuto část jsem vyloženě přetrpěla!) a Bali, na které jsem se nejvíce těšila, bylo o ničem. Vlastně kombinací Itálie (zábavy) a Indie (hledání osvícení a duchovna). Z prostřední části mám ještě husí kůži, brrr!
Kniha je o Sofii - hlavní hrdince - a zároveň není... (tajemný smajlík) Něpětí a tejemno děje bojují ruku v ruce s naivitou a povrchností postav. Přesně jako Škola dobra a zla! Kdo by se nechtěl dostat do pohádky a žít svůj život "šťastně až na věky"? No, někdy se ale ukáže, že i pohádka se může změnit v hororovou scénu. Sofie o tom ví své...
Ačkoliv mám z knihy trošku patetický pocit, vykresluje přátelství a samotné dobro a zlo poměrně zdařile. I když jsem si myslela, že kniha bude originálnější (anotace to slibovala!), nebylo tomu tak úplně pravda. Když se na to dívám jako celek, ta originalita tam chyběla. Na druhou stranu, energie (myšleno dynamičnost, poutavost, čtivost) knihy, tento nedostatek naprosto přebila.
Upřímně, kniha mi nějak nesedla. Četla se dobře, postavy vám nelezou na nervy, ale... jedno velké ale! Budu opakovat názor Kačkaknihomol - Historie mrtvých lidí a celý Archiv jsem si prostě nedokázala vykreslit, protože jsem postrádala jejich význam. To, že z teenagera uděláte Správce těchto Historií, ale už Vám autorka zapomene sdělit, proč tyhle Historie vlastně vznikají... nooo, k čemu vám pak je, že víte, k čemu slouží Úžiny a Archiv atd. Prvotní důvod vám prostě uniká. Kniha je i co se týče zápletky strašně předvídatelná. Měla jsem tři adepty, u kterých jsem předpokládala, že jsou ti "bad-guys". A víte co? Ty dva jsem trefila, u třetího jsem se sekla... Podstatné, co chci říct, je to, že pro náctileté je kniha super-špionážní odreagovačka, ale pro mě, které už není náct, to byla jen vymývárna mozku od těžké práce.
Kniha má zvláštní osobité kouzlo. Je celistvá, ačkoliv na první pokus to působí chaoticky a neúplně. Konec je ale překvapující a teprve na tomto konci začínají puzzlíky zapadat na svá správná místa. Děj knihy je nevyzpytatelný - občas se ztrácíte v myšlenkových pochodech hl. hrdinky a občas ani nevíte, která bije, protože se ztrácíte i v ději. Mám spoustu otázek, ale žádnou odpověď (např. Pán Noci ve dne a Pán Noci v noci? Nejsou si ve své podstatě podobné s Yeine? Humf...). Kniha akorát podráždila moje nervová zakončení, ale aby na tu bolest našla lék, to nikoliv... Když to hodnotím jako celek, nedokážu se rozhodnout, jestli dát čtyři hvězdičky nebo jen dvě. Jako Katniss si volím třetí možnost a to zlatý střed.
Kniha je velmi specifická. Realita se prolíná s tajemnem a člověk neví, jestli čte skutečnost nebo fikci. Viktoriánská Anglie byla zajímavá, ale ne tolik, jak jsem si myslela, že bude. Přesto hodnotím knihu pozitivně. Bellman byl workoholik tělem, srdcem i duší. Ovšem až "havran" mu ukáže, jak prázdný život žil a co vše ztratil.
Původně jsem tuhle knihu číst nechtěla. Měla jsem v plánu číst Diabolik, ale knihu jsem nechala doma a tak se nudila, že jsem sáhla po této knize. Nelituji toho. Kniha byla čtivá, svižná, nápaditá. Ovšem v některých chvílích trochu nezáživná. Kdyby byla o čtvrtinu kratší, vůbec bych se nezlobila. Co ale oceňuji víc než v předchozím díle je střídání vypravěčů.
Bez debat - je to děs. Člověk má pocit, že čte Upíří deníky v bledě modrém. I když pominu fakt, že autorka vykrádá již napsané tituly, přišlo mi to i tak jako bída s nouzí. Děsivý upíři, kteří mají mít zkušenosti za stovky let, se chovají jako puberťáci. Za tu dobu, co jsem knihu četla, jsem tam viděla tolik nesmyslných věcí, že je tu předtřásat by mi vystačilo na celý sešit! Tolik slz by stačilo na zaplnění celého Černého moře a za omdlévání by si hlavní hrdinka zasloužila medaili. Dočetla jsem to do 150 stran a mám toho tak akorát dost. Poslední dobou nemám moc dobrou ruku, co se týče výběru knih. :-(
Patricia Briggs je známkou kvality, proto jsem to očekávala i u této knihy, resp. povídkové knihy. Bohužel, jsem zklamaná. Některé povídky mě nebavily, jiné dokonce nudily! Což zrovna u série Mercy Thompson, dokonce i u Alfy a Omega, se mi nikdy nestalo! Příběhy o vedlejších postavách by byly super, kdybych si alespoň některé pamatovala. Takhle to byly jen povídky, ke kterým mi chyběl návod jak je číst. Jediná povídka, která se mi opravdu líbila byla o Asilovi a Kaře. Potom už jen vystřižená scéna z Mercy. A co se týče prequelu k sérii Alfa a Omega, který je obsažený jako povídka ve Štvanici, zdála se mi v knize nadbytečná. Ale víte, jak se to říká: proti gustu žádný dišputát.
Čekala jsem od knihy mnohem víc, než jsem ve skutečnosti dostala. Severská mytologie je plná tajemství a já toužila je odhalit, obohatit se jimi. Jenže to, co jsem dostala, mě moc nenadchlo. Kniha se nečetla zle, ale byla tak zdlouhavá, natahovaná, že jsem měla problém se začíst. Až teprve poslední čtvrtina mě dostala z té letargie, do které jsem upadla během čtení. Ta poslední čtvrtina měla spád, byla živá a dýchala tajemnem. Všechno ostatní je v knize jen výplň. Kdyby autorka knihu osekala o tyhle ty natahovací gatě, knize by to jen prospělo a já bych si ji užila víc. Přesto chci vědět, jak to dopadne, takže druhý díl určitě přečtu.
Nooo... tohle bylo silný kafe i na mě. Náctiletý, který by mohl hrdě k boji vyzvat nejednoho sériového vraha. Upřímně ten svět byl napůl středověk, ale ne ten, kde na slavnosti dostanete šampus a věneček za statečnost. Tady spíš dostanete pohřební věnec, který vam na useknutou hlavu položí klučina třímající zakrvácený meč. A napůl sci-fi o naší "vyspělé" inteligenci. S odstupem času si začínám myslet, že autor to docela trefně vystihl - do toho středověku se brzy vrátíme i s celou naší slavnou "inteligencí".
Upřímně, není to kniha, ze které bych se posadila na zadek. Na druhou stranu je kniha originální. Druid v hlavní roli? Sem s tím! Keltská a severská mytologie knize dodávala takové příjemné tajemno, které mě neskutečně bavilo. Ovšem "křesťanství" je tu jaksi... ne vyloženě opovrhováno, ale je na něj nahlíženo z trochou pesimistického pohledu. Ať už to bylo jakékoliv náboženství či vyznání, autor velmi umě zpracoval jejich pravou podstatu. Za to si u mě vybojoval další hvězdu.
Co se týče postav - ne všechny jsou reálně vyvedené. Některé oplývaly takovou mocí, až se jiným postavám v knize rozklepala kolena, ale když přišlo na věc... no, řekněme, že té slibované "moci" zas takolik ve skutečnosti neměli. Teď jen záleží, jesteli tomu věříte. Budete věřit té "moci", kterou měli někteří bohové vládnout (přímo je to předurčuje v jejich legendách), ale ve skutečnosti je to jako by se s tou mocí teprve seznamovali? Netvrdím, že jsem to takhle měla u všech postav (u Morrígan nebo Brigid rozhodně ne!), ale co takový Bres nebo v závěru Aenghus Óg? * SPOILER * Zrovna u těchto dvou mi přišlo spolčování se s ostatními mocnými bohy a pekelník (jako by jim jejich vlastní moc nestačila) jako výsměch toho, čeho se snažil autor dosáhnout. Ano, pomoc je vítáná, ale v takové kavalérii? Vážně je to potřeba? Kdyby takové spojenectví upevnil Atticus, neměla bych nic proti tomu vytknout. Přeci jen je to druid, i když starý, ale rozhodně není bůh. * KONEC SPOILERU *
Za mě určitě originální, vtipné a lehké čtení. Ovšem s některými postavami mi příběh moc nepasoval. Po dlouhém váhání si ale kniha ty čtyři hvězdy nakonec zaslouží.
Série je jedna z nejlepších urban fantasy, které jsem četla. Každý díl má své přednosti, ale bohužel i také chyby. Tahle kniha je má také. Ač jsou to chybky, které bych dokázala odpustit, přesto se o nich musím zmínit.
V první řadě je to děj. Velkým plusem je, že se odehrává v Praze. Jsem mile překvapená, jak dokonale autorka dokázala do děje zakomponovat Českou republiku s jejími přednostmi, historií a mýty. Stejně tak, jak se náš svět nebije se světem fantasy, což velmi oceňuji. Ovšem tady to má jednu malou chybičku. Ač je děj napínavý a vy nemůžete prostě přestat číst, děj byl vleklý, táhlý, okecávací. Alespoň ty části z pohledu Mercy. Ale jelikož autorka umí psát vskutku na jedničku – čemuž dosvědčuje fakt, že už je to 10. díl a stále mě to baví – odpustila jsem jí to.
V druhé řadě je to celkový koncept knihy vyprávěný z několika úhlů pohledu. Neměla jsem v tom guláš, jak slibovali krátké, bryskní větičky u každé kapitoly. Zato jsem autorce zazlívala, že pro mě byl stále zajímavější úhel pohledu – i co se týče děje – Adama. Tedy té americké části. Je to škoda, protože moje první myšlenka, že se kniha bude odehrávat v ČR, byla: Americká autorka píše o ČR? To bude pecka! Důvodem byla také trošku zvědavost, jak se s tím autorka popere. Proto jsem mírně zklamaná, že se kniha dělila na dva tábory. Když jsem do knihy šla, měla jsem za to, že se děj bude odehrávat celý v Praze. A anotace to tak nějak slibovala.
Knize jinak nemám co vytknout. Je dokonalá a ve své podstatě pořád na stejné kvalitní úrovni, jako předchozí díly. Ty drobné chybičky se dají přehlédnout, protože je to prostě MERCY THOMPSON!
Autorka opět předvedla, že víc než logika věcí jí sedí přeskakování z jedné věci na druhou doprovázeno spoustou nechtěných - někdy nesmyslných - popisů. Měla jsem sto chutí tyto stránky z knihy vytrhnout (a to jsem až fanatický zastánce toho, aby se knihy neničily!) Popravdě, už začínám ztrácet trpělivost, hlavně když hlavní hrdince spadne do rukou taková obrovská moc a ona je chytrá asi jako batole, které se právě naučilo lézt. Opravdu se mi chtělo brečet nad Cassandřinou hloupostí! Občas jsem byla až v nevíře, že se autorce povedla vymyslet postava, které chybí alespoň ždibíček inteligence! A upřímně, kniha má tolik děr v ději, že i cedník by se měl stydět! * SPOILER * Navíc je tu i spoustu nedořešených záležitostí - Tony, Marlow a plné kasíno mágů, Deinó, Enýó a Pefrédó (hlavní cenu za "nejpošahanější a nejšílenější" jméno vyhrávají - tři grácie! Ty ženský jsem fakt žrala :D), Mircea a geis, konzulka a sešlost v poušti a mohla bych pokračovat do nekonečna. * KONEC SPOILERU *
Když to shrnu, kniha má jednu světlou stránku a to v čtivosti (pomineme zdlouhavé a nudné pasáže popisů), jinak všechno ostatní je katastrofa.
No... přečetla jsem si prolog, který začínal docela zrádně, a první kapitolu a s čistým srdcem knihu okamžitě odkládám. Po první kapitole jsem zjistila, že to bude pro mě moc velký oříšek, který nemám ani chuť rozlousknout. Ta první kapitola mě utvrdila v tom, že to bude kravina epických rozměrů - středověk se mísí s moderním světem s násilnou perverzností, které nepomůže ani ta fantasy stránka. Jednomu nad tím zůstává rozum stát. Tudíž nehodnotím, ale za mě by to byl totální brak.
Začátek byl jako odrazový můstek a já doufala, že nebude příliš dlouhý, abych si knihu mohla vychutnat. Jak se později ukázalo, kniha byla postavená na stejném principu jako v prvním díle – nazvala bych to „cestovatelskou mánií“ – což mě trochu zklamalo, zvlášť když se k pořádné akci čtenář dostane až v poslední třetině knihy. Zatímco v prvním díle projela Anna všechny státy Ameriky, aby zjistila informace o sobě (fakt pech, když si pomyslím, že ta cesta za informacemi – myšleno polovina knihy – byla zbytečná), tady vždy letěla do konkrétních zemí po celém světě (jen s tím rozdílem, že teď ty informace rozdávala. Vlastně byla to jen jedna podstatná informace a vše kolem toho jeden velký otazník. Obchodník by tak brzo přišel na buben.)
Co ještě musím knize vytknout je ta "věštba“, která byla fakt odfláknutá. Věštbu/proroctví si představuji (a je to snad zaběhnutý rituál) ve verších... To už i ten text písně měl hlubší význam, než ta údajná věštba. Mě spíš zněla jako debata na čajovém dýchánku s důchodci. Naprosto povrchní, bez špetky zájmu či zamrazení v páteři, že: „ona je tím klíčem, ha! Tak teď to začne mít teprve grády.“ To vůbec! A tenhle fakt na tom nezmění ani skutečnost, že Vám ho sdělí duch mrtvé jeptišky.
* SPOILER *
Fajn, beru, když tatík proklepne všechny nefily a démony, se kterými by mohl počítat do svého „krámku“. Beru i skutečnost, že vyšle svou dceru na akci „přetáhni je na svou stranu“. Co mi ale na tomhle fakt vadilo, byla ta samozřejmost – pojedeš sem, vysvětlíš jim, co se od nich chce a napíšeš je na náš seznam spojenců. Moc propracovaný mi to nepřišlo. Trošku naivní představa, že by všichni ochotně souhlasili a že jsou to ve skutečnosti jen nepochopené duše, které čekají, až jim někdo ukáže tu správnou cestu. Navíc s tak nejednoznačnými informacemi, které jim Anna poskytla, by do takového obchodu vstoupil snad jen blázen.
* KONEC SPOILERU *
Knihu musím hodnotit jako lehký nadprůměr. Oproti předchozímu dílu je Anna vyspělejší, méně ufňukaná – i když na začátku byla jak slzné údolí – a podstatně se vztah mezí ní a Kaidanem zlepšil, za což dávám palec nahoru. Ale kvůli mé nedůvěře v to ostatní... i Kaidan by byl na mě krátký, fňuk! ;-)