pani_ari
komentáře u knih

(SPOILER) Rozkošné čtení, nádherné grafické zpracování. Za pár dní jsem vesele zhltla všechny Knihy. V celém příběhu je vidět obrovský přerod z roztomilé YA romantiky v temnou tematiku psychických onemocnění (mentální anorexie, obsedantně-kompulzivní porucha)
Netvrdím, že je to špatně, jen mě to překvapilo.


(SPOILER) Rozkošné čtení, nádherné grafické zpracování. Za pár dní jsem vesele zhltla všechny Knihy. V celém příběhu je vidět obrovský přerod z roztomilé YA romantiky v temnou tematiku psychických onemocnění (mentální anorexie, obsedantně-kompulzivní porucha)
Netvrdím, že je to špatně, jen mě to překvapilo.


Nějak mě to ke Kuličce táhlo už delší dobu, tak jsem se rozhodla svou nepochopitelnou touhu naplnit. Musím pochválit svoji intuici, nemýlila se. Kuličku vnímám jako významnou povídku s hlubokým morálním přesahem. Oceňuji odvážnou volbu profese hlavní postavy - prostitutka (dodnes stigmatizované povolání). Ach, jak já ten naturalismus zbožňuji!


Boží, tohle bláznivé dílo mě neskutečně bavilo. Dokonce jsem si po dočtení musela obstarat i anglickou kopii. Pokud jste člověk s otevřenou myslí, tak Tracyho tygra rozhodně doporučuji.


Zákon přitažlivosti. Tento pojem už snad slyšel úplně každý. Věřit či nevěřit? Vždyť je to vlastně jedno, hlavně jestli jste v životě spokojení. Pročítání této knížky přispělo k mé spokojenosti v krušných časech. Nic závratně nového jsem se sice nedozvěděla, ale kniha mě mile pohladila po duši.


Povídka Proměna mne mile překvapila. Čekala jsem, že se bude obtížně číst, a že bude psychicky náročnější. Nic z toho se však nestalo. Autor psal srozumitelným jazykem i pro dnešní dobu. Nebyla jsem nucena se do jednotlivých postav příliš vžívat, což mi vyhovovalo, protože jsem si mohla ponechat svůj vlastní odstup od díla. Neočekávala jsem, že takto vážný příběh bude mít klidný až optimistický konec.
Dále se v tomto díle vyskytovalo také pár drobností, které snižují můj dojem. Přišlo mi, že je dílo neuspořádané, co se týče časové posloupnosti děje. Také mě znervózňovala určitá abstrakce či nepřímé určení vzhledu a velikosti hmyzu, ve který se Řehoř Samsa proměnil. Doteď nevím, jak by měl vypadat, bohužel si to ani nedokážu představit, jelikož je v díle dle mého názoru příliš málo indicií.
Myslím si, že tato kniha nabízí zajímavý pohled na hodnotu lidského života a požadavky lidskosti. Tedy, že pokud někdo vypadá jinak než většina, často mu nebývají přiznávána stejná práva jako ostatním lidem odpovídajícím normě. Tento fakt lze dokázat na typech obětí šikany. Vždy bývá šikanován jedinec, který se čímkoli, byť jen trochu, odlišuje od ostatních.


Dle mého názoru novela Ostře sledované vlaky odhaluje dvě zajímavé roviny: přeměnu mladíka v muže a pohled na téměř poválečnou situaci. Obě z nich mají své kouzlo a navzájem se skvěle doplňují, a také příběh navzdory těžšímu tématu nepůsobí tolik depresivně. Přijde mi, že je dílo podáváno z více úhlů pohledu, což působí zajímavě.
Zprvu jsem se ztrácela v častém střídání vypravování děje a proudění Milošových myšlenek. Dále se mi vadil naturalistický popis zacházení se zvířaty. Myslím si, že se to k povaze díla vůbec nehodilo a zbytečně to kazilo celkový dojem.


Dle mého názoru je Nová rada významné a důležité dílo tehdejší i dnešní doby. Nenásilnou formou vysvětluje, jak by se měli chovat lidé, kterým náleží vysoký úřad. Opravdový význam je skryt do řeči zástupců zvířecí říše, čtenáře to tak nutí hlouběji přemýšlet o skrytém smyslu díla.
Ovšem ne všechna zvířata poskytují mladému lvímu králi radu hodnou pro jeho post. Díky tomuto dílu si lze uvědomit, že bychom se neměli řídit všemi radami, které nám ostatní nabízejí. Také si zde lze povšimnout, že hříchy vůči ostatním lidem a vládě byli páchány odnepaměti.
Myslím si, že Nová rada je, ač staré, tak velice povedené dílo. Velice se mi líbí jeho přehlednost dělením na rady jednotlivých zvířat. I přesto, že je dílo psáno v poezii se hezky a mile čte. Je snadno pochopitelné a přečtení netrvá věčnost, jak to většinou u povinné četby bývá.


(SPOILER) Dle mého názoru je drama Lakomec skvělou ukázkou toho, co s člověkem dokáží udělat tak pomíjivé věci jako jsou peníze. Ač je toto dílo komediální, ukrývá v sobě hlubší myšlenku hodnou zamyšlení. Téma lakomství či sobeckost zřejmě byla, je i bude stále aktuální.
Další z kritizovaných vlastností je podlézavost. Hra je o člověku, který je přesvědčen o tom, že má vždy a ve všem pravdu. Ihned se mu zprotiví, každý kdo s ním nesouhlasí. Což jeho okolí vede k vynuceným lichotkám a přisluhování se, aby si získali jeho přízeň a vyhnuli se zbytečnému konfliktu. Myslím si, že k takovému člověku nikdy nebude nikdo upřímný a také, že je snadným nástrojem cílené manipulace.
Celkový dojem hry bych hodnotila jako výborný. Lakomec má velmi energický spád děje, je psán rafinovanou češtinou a všechny postavy mají promyšlené charakterové rysy. Tudíž bych ráda konstatovala, že čtení jsem si užila a takzvaně nebolelo. Věřím, že by se mi líbilo shlédnout tuto hru na opravdovém jevišti.


Musím konstatovat, že z této povídky mám smíšené pocity. Na jednu stranu mě velmi zaujal autorův styl psaní. I přes výrazné poetické vyjadřování text stále zůstával průzračně čitelný. Dále mě upoutalo opakované oslovování postav celým jménem nebo jejich přítomnou vlastností (spící). Dodávalo to ději určitou přidanou hodnotu. V neposlední řadě musím vyzdvihnout silnou emocionalitu, kterou byl příběh nabitý; zejména při konfrontaci Agnes a krysaře.
Na druhou stranu mě vcelku mrzí, že rychlý spád nabyl děj až v několika málo posledních stánkách. Před tím se zde často vyskytovalo někdy až zbytečně zdlouhavé popisování prostředí, což mě chvílemi uspávalo a kazilo celkový dojem z četby. Nepopírám, že tyto výrazné popisy byly zcela jistě autorovým záměrem, nýbrž na mé osobě to žádný výrazný pozitivní dopad nezanechalo.


Král Lávra je milý nenáročný příběh, který se podobá pohádce. Na první pohled se text zdá složitý, avšak myslím si, že by jej pochopili i děti. Děj má místy až nerealisticky rychlý spád. Zřejmě díky tomu je velice čtivý.
Dle mého názoru text poukazuje na to, že pravda vyjde vždy najevo, ať se jí snažíme ukrýt sebevíc. Třebaže text byl velmi lichotivý, nevyvolal ve mně žádné výrazné nutkání přemýšlet o skrytém významu díla. Pouze ve mně zanechal dobrý pocit ze zvládnutí přečtení dalšího díla potřebného k maturitě.


Dle mého názoru je povídka Jáma a kyvadlo velmi jímavé a úderné dílo, které nenechá čtenáře chladnými. Styl autorova psaní je vytříben natolik, že každé slovo je precizně zasazeno na svou nezaměnitelný pozici. Nepřijde mi, že by autor kladl přílišný důraz na děj, vnější charakteristiku postav či popis okolí, ale na emoční pochody jednoho hlavního hrdiny. Tímto se povídka stává nezaměnitelnou pro svůj vlivný emočně zabarvený ráz. Čtenář se díky těmto dispozicím dokáže zcela oprostit od reality a zcela se vcítit do odsouzeného.
Toto dílo také poukazuje na vážnou emoční nestabilitu autora. Jak je známo, trpěl silnou depresivní poruchou. Myslím si, že tato povídka má s tímto neduhem co dočinění. Jakoby popisoval jeho každodenní nálady a stavy, které jsou vyvolávány jeho nevyrovnanými pracovními i rodinnými vztahy. Pokud dočteme Jámu a kyvadlo až do konce, můžeme si povšimnout, že i přes neustálé trápení tento pozoruhodný autor věří v osvobozující okamžik, což je podle mě v opravdovém životě nereálné. Všechny naše starosti přeci nezpůsobují druzí, nýbrž náš úhel pohledu, a proto nemůžeme očekávat, že všechny problémy z nenadání zmizí tehdy, když se objeví spásný zachránce. Změna musí začít v nás samotných.


Domnívám se, že vzhledem k tomu, že je příběh jednoduše a i v dnešní době srozumitelně napsaný, může sloužit jako odstrašující příklad toho, co se stane, když se k moci dostane nesprávná skupina lidí. Samozřejmě, že se tyto formy zřízení státu v dějinách již objevovaly, avšak bohužel se objevují i dnes například v Číně nebo Severní Koreji.
Přijde mi smutné, že se tyto kruté systémy, i přes hojné zkušenosti lidstva, stále někde na Zemi vyskytují. Neumím si vůbec představit kolik poslušnosti, strachu a útrap život v těchto zemích obnáší. Sama bych se psychicky nedokázala vyrovnat s tím, kdybych najednou byla nucena žít v tak tvrdém režimu. Už jen samotné čtení Farmy zvířat ve mně vyvolávalo určitou tíseň.
Dle mého názoru se však také v současném demokratickém konzumním světě vyskytují určité skryté způsoby diktatury, a to v podobě médií, která cíleně míří na masovou většinovou společnost, která je snadným cílem manipulace. Tomuto nátlaku je téměř nemožné se vyhnout, protože nás doprovází doslova na každém kroku. Jelikož je člověk tvor společenský, snadno podléhá tomu, co si myslí všichni kolem něj, včetně médií. Věřím, že kvůli neskutečné míře informací, které nám jsou denně podsouvány, je velmi složité přijít na to, kde se skrývá pravá a nezkroucená pravda. Pravdou mám na mysli nejen otázky faktů a dat, ale i morálky, hodnot a chování.


Dle mého názoru jsou v dramatu Čekání na Godota výrazně patrné prvky existencialismu. Tento směr mi přijde velmi pozoruhodný. V pár slovech bych jej charakterizovala jako pesimismus, marnost a beznaděj.
Myslím si, že toto dílo v sobě nese zajímavý a pravdivý pohled na tehdejší i nynější smýšlení lidí, a tedy: lidé se stereotypně točí v kruhu a jsou svázáni svými starostmi a povinnostmi, tudíž nemají čas na změnu k lepšímu, což v nich může probouzet pocity marnosti, beznaděje, nudy, ale i strachu. To je vede k tomu, že se ukojují vírou v lepší budoucnost, tedy budu šťastní až To znamená, že jsou přesvědčeni, že šťastný život jim přinese nějaká změna zvenčí.
Domnívám se, že tento jev vysvětluje mnohé. Je třeba si uvědomit, že jedinou chvílí, ve které žijeme je přítomnost, a také, že jakýkoli pocit je pouze stavem naší mysli. Bohužel většina lidí se ve výsledku v lepší, optimističtější či v šťastnější měnit vůbec nechce, protože by museli vystoupit ze své komfortní zóny a začít na sobě pracovat, což vskutku není jednoduché.
I přes veškerou sálající negativitu na mě dílo zapůsobilo kladně. Nabila jsem dojmu, že bych stála o zhlédnutí filmového či divadelního zpracování, abych se tolik nemusela soustředit na scénické poznámky, kvůli kterým jsem se při čtení mírně ztrácela.


Drama Audience mi právem velmi připomíná hru Čekání na Godota. V obou dílech lze také narazit na spoustu odlišností. Je patrné, že Audience je mnohem modernější a otevřenější. Vyskytuje se zde spoustu vulgarismů a prostá mluva obyčejných lidí. Dále dílo reflektuje tehdejší politickou i společenskou situaci.
Čtení rychle odsýpalo, a to i díky častému opakování totožných promluv. Překvapila mě přirozenost, se kterou bylo drama napsáno. I přes patrnou jednoduchost se domnívám, že dílo v sobě nese hluboký potenciál, což ostatně dokazuje jeho světová proslulost.


(SPOILER) Postava Evžena Oněgina je pro mne velice inspirativní, proto si níže dovolím připojit jeho charakteristiku:
Evžen Oněgin, postava stejnojmenného románu, představuje typického romantického hrdinu. Na svět hledí spíše s odstupem, nicméně prožívá hluboké city, jež dá najevo jen zřídka. Společnost ho vidí jako nesoucitného podivína, který nezapadá do jejich mravního ideálu. I přesto se nenechává ovlivnit cizími předsudky a udržuje si svůj nadhled v kamenné skořápce, pod kterou se skrývá citlivé ba i rozpolcené jádro. V jeho nitru neustále svádí boj s pocitem zbytečnosti své existence. Melancholické a temné myšlenky mu však nezabraňují v tom, aby si dokázal prosadit svůj osobitý způsob života i rozhodování. Samotářské bytí ho často přivádí na psychické dno, z něhož se snaží vyplout povrchními setkáními ve společnosti. Ani to mu nepřináší spokojenost a klid. Sám vlastně neví, kde a jak by je měl hledat. Přetrvává proto celý život v apatii vůči světu a opovrhuje sebou samým i svým okolím.


Před maturitou jsem tuhle učebnici četla jako román. Věřím, že díky tomu jsem odmatururovala na výbornou.


Naprostá pecka mezi young adult romanťárnami. Celou sérii "Katastrof" jsem zhltla za necelý týden.


Naprostá pecka mezi young adult romanťárnami. Celou sérii "Katastrof" jsem zhltla za necelý týden.


Naprostá pecka mezi young adult romanťárnami. Celou sérii "Katastrof" jsem zhltla za necelý týden. Tímto zároveň děkuji autorce, že u mě dost významným způsobem prohloubila lásku ke knihám.
