panjan
komentáře u knih
Miluj bližního svého
Erich Maria Remarque (p)
Remarqua jsem nečetl už dlouho a málem jsem zapoměl, jak krásné je číst Remarqua.
Opilé banány
Petr Šabach
Na knížky pana Šabacha se vždy moc těším, jsou velmi vtipné a originální, čtu je jaksi za odměnu. A Opilé banány nejsou výjimkou.
Dobrý den, socho!
Miroslav Horníček
Jestliže někdo zemřel s úsměvem na rtech, pak to musel být Miroslav Horníček.Labužník života.I v této knize je patrné, jak intenzivně Horníček vnímal svět kolem sebe, žil v detailech a maličkostech všedního života, kterých si jiný sotva povšiml.Když jsem přistoupil na autorovu "hru" a pečlivě si prohlédl fotografii sochy a poté přečetl autorův rozhovor s ní, musel jsem s údivem připustit, že to sedí, že autor dokázal vystihnout náladu, povahu, úkol, či účel kusu kamene. To je celkem obdivuhodné, zajímavé ale asi po 10 sochách (asi třetina knihy) také nudné. Nerad odkládám rozečtenou knihu, ale musel bych se opravdu přemáhat ji dočíst. A to, že ji nedočtu je celkem dobré alibi ji také nehodnotit s tím, že se k ní jednou zajisté vrátím.
Hranice
Cormac McCarthy
McCartyho styl je typický a nezaměnitelný. Myslím, že typické je zejména to, jak barvitě dokáže vyprávět a do jakých detailů příběh vykresluje. Ta detailnost je ovšem někdy až únavná a to je případ právě této knihy, tedy její první části o putování s vlčicí. Jinak kniha nevybočuje z velmi vysokého standardu tzv. pohraniční trilogie.
Neznámému bohu
John Steinbeck
Velmi rád bych na tuto knihu pěl jen chválu, už jen proto, že na obálce stojí: John Steinbeck. Ale bohužel vztah a víra člověka v přírodu je zde někdy tak umělá, jak by chtěla být zřejmě přirozená. Důsledkem toho se děj místy táhne a je jakoby "lámán přes koleno". Zakončení je ovšem hodné autorova jména. A autorovi jehož dílem jsou Hrozny hněvu a Na východ od ráje se dá tato "novela" odpustit se 4 hvězdami.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Z toho co jsem zatím četl z 2. světové války a holocaustu, tak tahle kniha nemá zřejmě moc konkurence. Myslím, že se Merlemu povedlo dokonale popsat zrod a život lidské zrůdy Rudolfa Hoesse. Ikdyž je člověku znám "tak nějak" osud této osoby a tím i konec tohoto díla, čte se opravdu jedním dechem. Nad fakty, které kniha obsahuje (a že to jsou opravdu fakta, ač jde o román) se nepozastavuji, jsou všeobecně známá a myslím, že stejně tak nepochopitelná.
Dítě boží
Cormac McCarthy
Udivující, že v hodnoceních nezaznívá slůvko kontroverzní, protože podle mého, tato kniha přinejmenším taková je. Místy až hororově nechutná, hnusná, zvrhlá. Ale na druhou stranu přečetl jsem ji za jedno odpoledne, dokonalý popis ztělesněného zla.
Mešuge
Isaac Bashevis Singer
Samotný název knihy je v podstatě jejím charakterem. Pro židy kteří prožili hitlerovské peklo, je svět po druhé světové válce prostě "mešuge", převrácený vzhůru nohama. A pan Singer tento svět popisuje velmi nenásilným a sugestivním způsobem. Navíc díky skvělému příběhu milostného trojúhelníku, má kniha velmi dobrý dějový spád. Prostě čte se skvěle a člověk je "nucen" zamyslet se a zkoušet pochopit ty nepochopitelné hrůzy druhé světové války a života přeživších židů a jejich rodin.
Likvidace
Imre Kertész
Kniha to hezká, hezky psaná, se skvělou atmosférou, ale z mé strany nepochopená. Sám autor svět o kterém píše, nazývá světem bez příčin, světem postrádajícím veškerou logiku. Budiž toto alespoň mou chabou výmluvou.
Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
Asi jako nikde se právě zde nabízí srovnání knihy a filmu. Většinou upředňostnuji knihu před filmem a toto není výjimka. Obě díla jsou výtečná, ale ve filmu chybí výklad náčelníka Bromdena a jeho představy, které příběh dokreslují. Knihu jsem přečetl až po zhlédnutí filmu, který si určitě oskara zasloužil. Pod postavou rebela McMurphyho jsem si snad díky jeho výtečnému výkonu, nedovedl představit nikoho jiného než Jacka Nicholsona.
Zima úzkosti
John Steinbeck
Není to úplně klasická "Steinbeckovina" se strhujícím příběhem jako např: Hrozny hněvu. Vypadá to jako by se autor dal na jiný styl, který mu nesedl úplně na 100%. Přesto vyprávění o poklidném životě v maloměstě rozhodně nenudí.
A hroši se uvařili ve svých nádržích
William Seward Burroughs
Po přečtení Kerouackova "Na cestě", jsem k ostatním jeho dílům přistupoval poněkud skepticky a vyloženě je nevyhledával. Tuto knihu jsem ovšem dostal jako dar a velmi mile mě překvapila. Na 150 stranách malého formátu bylo Burroughsovo a Kerouackovo vyprávění o neustálém poflakování a flámování poměrně zajímavé a zábavné. Navíc je kniha psána velmi zajímavým způsobem, kdy jeden příběh je vyprávěn z pohledu dvou jeho účastníků.
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Taková ponurá, temná, ale hezká knížečka.Myslím, že Bradburyho "věštba" se pomalu naplňuje.
Za humny nejsou lvi
Milena Holcová
Pro mě má tato knížka velikou hodnotu. Autorka zde na základě svých cest a pozorování porovnává vztahy ve společnosti, tradice a mentalitu různých národů. Navíc toto podává velmi příjemnou formou a s nadhledem vlastním ženě, jež zcestovala celý svět.
Nebeské pastviny
John Steinbeck
Skvostná záležitost. Kdo má Steinbecka rád, bude nadšen. Malá kniha plná nádherných, prostých příběhů.
Na východ od ráje
John Steinbeck
Moje nejoblíbenější kniha. Za každou etapou svého života, přečíst znovu Na východ od ráje. Četl jsem ji zatím 2krát.Timšel.
