Paris131 komentáře u knih
(SPOILER) Četla jsem na přeskáčku, první díl jsem nemohla sehnat a dostala jsem se k němu až jsem přečetla třetí. Nutno poznamenat, že to vůbec nevadí, Gilda pokaždé řeší jiný případ a nezaobírá se tím předchozím. První díl byl hezký, já hlavně miluji Gildin humor a její sebejistotu. A až bláznivé nápady. Jako ty její kostýmy. :D První díl mi zatím přišel nejméně napínavý... Čekala jsem trochu víc bloudění po chodbách a víc gotiky. Ale nevadí, i tak je to příjemné čtení a věřím, že kdyby mi bylo takových 12 let, tak bych to úplně milovala. Doporučuji i tak všem, tuhle sérií v pohodě můžou číst i dospělí. Řeší se tady závažná témata a není to žádná hloupoučká série. U mně zatím vede třetí díl, ten byl napínavý od začátku do konce.
Čtu od druhého dílu, protože ten první jsem zatím nesehnala. Ale u téhle série to není zase takový problém, protože mi přijde, že jsou to volná pokračování. Musím říct, že je to boží knížečka! Jako vážně, taková dětská dobrodružství se snad už ani nepíšou. Chvilku mi trvalo než jsem se začetla, to je pravda, ale pak už to bylo super. Gilda je skvělá postava. Je sebejistá, ale ne takovým tím arogantním způsobem, který vás naštve, ale takovým, který vás pobaví. :D
Místy je děj fakt až strašidelný a strašně se mi líbily i vedlejší postavy - jejich vtipné rozhovory. Nemyslím si, že knížka je jen pro malé holky, úplně s klidem jí může číst dospělák a dle komentářů to tak i je. :) Tahle kniha je tak dobře napsaná, že vůbec žádnou věkovou hranici řešit nemusíte. A troufám si říct, že kdyby kniha měla "dospělejší" obálky, tak opravdu osloví velkou škálu čtenářů. Za mě fakt paráda a hned se vrhám na další díl!
Knihu jsem přečetla za jeden den, což je asi víc než vypovídající. Čteno po knize Listopád, která mě vlastně donutila číst další knihy této autorky. Původně jsem si myslela, že se kniha celou dobu odehrává v koncentračním táboře a proto jsem ji číst nechtěla, překvapilo mě, že to tak vůbec není. :) Moc se rozepisovat nebudu, vše už bylo řečeno. Ale... Občas se člověk propadá do vlastních splínu a při čtení takových knih mu dojde, že na tom není až tak špatně.
Co může být smutnějšího, než ztratit celou rodinu a mít zlomenou duši?
Autorka nepíše nijak složitě, ale zároveň velice poutavě a to jak příběh podává, je obdivuhodné. Zkrátka musíte číst dál, přestože z každé stránky na vás tryská smutek a deprese... Přečtu si určitě i další knihy autorky, ale na chvíli si musím dát odpočinek, je to "těžké" čtení. :)
(SPOILER) Moje první kniha od paní Mornštajnové, původně jsem vůbec neměla v úmyslu číst tvorbu této autorky, ale tahle kniha mě intuitivně volala. :)) (A po téhle si určitě přečtu i ty další). Navíc ta obálka je neskutečně povedená, přitom tak jednoduchá a k tomu ten vypovídající název... Geniální! Mě osobně příběh vtáhl hned od první strany, moc se mi líbí styl autorky. U spousty knih mi vadí absence dialogu, tady vůbec. Naopak si myslím, že kdyby tu byly, příběh by to jen pokazilo. Hltala jsem stránku za stránkou, abych se dozvěděla, jestli se postavy dočkají spravedlnosti. Nedočkají... O to víc je ten příběh silnější.
Příběh je sice smyšlený, ale takové šílené životní příběhy se dějí i ve skutečnosti a v tomhle příběhu je to poselství jasné: "To, jak jste zareagovali v minulosti, určuje vaší budoucnost."
A vůbec to není příběh minulosti, vždyť ani dnes nemůžete říct, co si ve skutečnosti myslíte a hlavně v době sociálních sítích. Pokud vystoupíte z davu a řeknete něco, s čím většina nesouhlasí, budete odsouzeni. Svoboda dnešní doby je jen iluze.
ÚRYVEK Z KNIHY
„Život není to, co chceme, ale to, co máme. Tak jednoduché to je.“ Maje trvalo dlouho, než slova paní Karly přijala za své.
„Chcete říct, že se nemáme o nic snažit a jen čekat, kam nás osud postrčí?“ namítala.
„Naopak, prostě jen nesmíme marnit čas a trápit se kvůli něčemu, co už nemůžeme mít. Zůstat trčet na místě a ztratit se ve smutku není řešení. Člověk by měl jít dál, ať se mu to líbí, nebo ne. Z popela už dům znovu neuplácáš. Pevné stěny postavíš jen z nových cihel.“
Předem říkám, že si v téhle recenzi nebudu brát žádné servítky, takže citlivé dušičky nečíst. :)
Povězme si to narovinu. Tahle kniha je chválena a adorována především bookstagramery, kteří se s autorkou přátelí. A to i navzdory faktu, že tohle dílko je takový ten Wattpad a mimochodem, tou přezdívkou tomu nasadila korunu. Fakt regulerní Wattpad. :) Ale! Psal to někdo z komunity, takže to budeme za každou cenu podporovat, ačkoliv jindy podobné knihy dost kritizujeme. V tomhle případě je hybnou silou i Humbook, který Nofreeusernames vede, a tak si neznepřátelím někoho, kdo mi může poskytnout recenzák, že? Nebo mi může nějak pomoct ke slávě. Pro recenzák, či kousek slávy i duši Humbooku upíšeme. :D Jedna recenzentka se vyjádřila o dotyčných jako o: „vlezdo*rdeláčcích.“
Nejvíc mě u téhle knihy baví argumenty, proč by kniha měla být dobře hodnocená. Třeba proto, že byla psaná pro radost, neměla za cíl změnit svět, na žádnou velkou literaturu si nehraje apod. To je tak, když víme, že je ta kniha fakt špatná, ale navymýšlíme, co nejvíc argumentů, aby bylo jasné, že od toho nemá nikdo nic čekat a když budou hodnotit špatně, budou za idioty oni, ne my. Pokus hezký, nicméně… Pokud knihou nechci změnit svět, tak ji nechám v šuplíku a netisknu ji do papíru. :)
Líbí se mi (ironicky myšleno) hodnocení ostatních blogeru, protože jak se zdá, Navždycky mění knižní svět (alespoň ten na IG). Aneb co běžně vadilo (vadí) u jiných knih, je u téhle v naprostém pořádku.
- Klišé? Nevadí!
- Začátečnický styl? Nevadí!
- Nelogičnost? Nevadí!
- Dětinská, sobecká, rozmazlená, protivná hrdinka? Nevadí!
- Klišé? Nevadí!
- Krkolomost textu? Nevadí?
- Nevyzrálost příběhu? Nevadí!
- Klišé? NEVADÍ!
- Toxické vztahy? Nevadí!
- Že je příběh vystřihnutý jako z WP? Nevadí!
Kritizovat tuhle knihu? Jooo, to vadí! To vadí! :D
Úmyslně několikrát opakuji klišé, protože tenhle atribut byl hodně zdůrazňován jako něco, co je vlastně na téhle knize strašně super.
Z mého pohledu je kniha velice špatná, a to jak po dějové, tak stylistické stránce. Když se začtete do prvních řádků, opravdu máte silný pocit, že jste se ocitli na stránkách Wattpadu, kde by tenhle příběh zcela jistě skvěle zapadl. Jenže tohle dílko je na tom podstatně hůře, protože takhle tam píšou třináctileté slečny, což je tak nějak v pohodě a absolutně nic proti tomu nemám, ale tohle napsala dospělá paní, která navíc prý hodně čte. Bohužel to ale nejde moc poznat, jazyk téhle knihy je extrémně jednoduchý a ani se nedivím, že za dva měsíce bylo hotovo. Co se týče děje, tak to je taky velký špatný. Stupidní zápletky, které postrádají jakoukoliv logiku, hodné věku puberťáka a tomu bychom to snad i odpustili.
Literárně je takhle kniha tak nízko, že už to víc snad ani nejde a ta nesmyslná adorace některých mě akorát utvrdila v tom, že bych recenze dotyčných neměla brát vážně. Vlastně by je asi neměl brát nikdo vážně, když dokážou vychválit něco takového. Tahle kniha je jen podprůměrnou snůškou špatně poskládaných slov a ani kamarádky blogerky to nezachrání. Naopak, podle mě jí tou uměle vyvolanou chválou, která u některých vypadala jako špatně skrývaná křeč, akorát uškodily. Na druhou stranu je asi dobře, že tahle věc vyšla, protože ukázala, jaký je tenhle knižní svět ŽUMPA – blogeři hodnotí podle sympatií k autorovi, a o kvalitu textu jako takovou jim zase tolik nejde. Smutné.
Proti autorce jako takové nic nemám, ale když dostanu doslova na stříbrném podnose něco, na co jiní dřou roky, tak mi vadí, jaký k tomu dotyčná má přístup a mám potřebu se k tomu vyjádřit, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Oproti spoustě jiným začínajícím autorům měla obrovské výhody, ale ani tak je nevyužila k tomu, aby napsala něco smysluplného, či chcete-li, hodnotného. Spoléhala se na konexe v branži a na to, že jí kamarádky blogerky podpoří, což se taky stalo. Jsem zvědavá na druhou knihu, ale dost pochybuji, že se s tímhle přístupem vůbec někam posunula.
Poděkování vyznívá vyloženě směšně, ale ne tím způsobem, jak autorka původně zamýšlela a upřímně bych se styděla něco takového vyslat do světa. Snad se v té další knize autorka poučila. :)
(SPOILER) Nějak pořád nechápu, co na téhle knize má být skvělé, že jsou z ní všichni tak hotoví? Jediné, co autorce uznám je ten čtivý styl. Fakt, díky tomu to rychle přečtete i když příběh jako takový je pěkná blbost.
Většina dialogu jsou prostě hloupé plkaní, které nemají žádní hlubší smysl než zaplnit místo. Originální svět? A kde? Já tam nic takového neviděla. Maximálně jednoduchý příběh, který si bere inspiraci z HP a jede v zajetých schématech.
Sirotek, protože bez statusu osiřelého dítěte už by to nebyl tak epický příběh. To dá rozum. Výjimečná hrdinka, na jejichž bedrech leží dobro světa a bad boy, který má za cíl ji okouzlit a zradit. Bože, to je drama, fakt.
Určeno velice nenáročným čtenářkám, které vidí originální svět i tam, kde není a jako bonus je tu okouzlující temný čaroděj, ze kterého budou slintat. A některé tomu po dočtení dokonce budou říkat fantasy.
Za mě je to shit.
Líbilo se mi to víc než jsem čekala. Příjemné čtení a jak tu bylo zmíněno, skvělý záporák. Příběh určitě stál za přečtení.
(SPOILER) Na Prašinu jsem se extrémně těšila, hlavně kvůli té představě, že budeme bloudit temnými uličkami. Prostě takové lákavé dobrodružství, kdo by odolal? Samotný nápad je skvělý, název se taky povedl, ale za mě je kniha spíše zklamáním. A mrzí mě to, protože jsem chtěla chválit, být z knihy nadšená jako ostatní. Bohužel, já postavám celou dobu nevěřila. Nebyly mi blízké a v podstatě nevím, co bych o nich řekla. Z mého pohledu jsou to jen postavy na papíře, ke kterým jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah. Nedokázala jsem v En ani Jirku uvěřit, přišli mi vzdálení a díky tomu mě tolik příběh nebavil. Kdyby je fakt v knize někdo odpravil, asi by mi to ani nevadilo. :D
En byla chytrá jak rádio, až mi lezla na nervy, ale tedy chválím, že vlastně autor udělal hrdinku z ženy. Wau! :)
Jinak mi přišlo, že hrdinové jsou mnohem starší a že se vůbec nechovají na svůj věk. Má jim být třináct, ale mně přišlo, že jim je tak patnáct. Možná i víc. Jo a ta milostná linka tu byla docela úsměvná a škoda, že si jí autor nenechal spíše až do dalšího dílu. Trochu mi překážela, asi jako Tondovi. :D
Co mi dál vadilo, byla ta přílišná akce. Akce na úkor atmosféry! Prašina se za mě osobně nekonala a nebýt těch geniálních ilustrací, tak si ji nedokážu představit. Popisy! Popisy všech těch tmavých a úzkých uliček mi tu chyběly. Vůbec mi nepřišlo, že bloudíme uličkami devatenáctého století, kde se svět zastavil. V knize bylo strašně moc akce, ale téměř žádná atmosféra a popisy. To je pak fakt zklamání, když něco takového kniha slibuje a není to tam. Ulička sem, ulička tam mi nestačí.
Souhlasím s tím, že je to vlastně kopírka Stínadel, ale ani zdaleka ne tak dobře napsaná. Čekala jsem víc originality, ne převyprávěný příběh Foglara. Netvrdím, že je příběh úplně špatný, to není, jinak bych ho nedočetla. Myslím, že děti si ho užijí, ale dospělý nebo náročnější čtenář ho asi tolik neocení.
Chválím konečné vysvětlení, které se povedlo a dávalo velký smysl. Dokonale chápu, proč někteří odmítají pokrok. Pokrok je někdy krok vzad v porozumění mezi lidmi, jak dokazuje dnešní doba, naopak ustrnutí v čase může lidi sblížit. Bez vymožeností jsou si lidi nucení pomáhat a komunikovat. :) A za tu myšlenku hvězda navíc.
Ještě jednou bych ráda pochválila ilustrace, ty jsou naprosto parádní a dokonalé. Pokaždé jsem se těšila, až se zase u nějaké kapitoly objeví.
Druhý díl asi ze zvědavosti zkusím.
(SPOILER) Asi dvě stě stran jsem čekala, kdy už se konečně začne něco dít! Skoro celý děj mi však přišel o tom, jak muži v čele s Rossem stále konverzují o práci! Když na to přijde, tak on někoho vytáhne z maléru. Jako například Demelzu, kterou zachrání i s jejím psím přítelem před chuligány z ulice. Čekala jsem, že v této části bude děj zajímavější, ale opět jsou tu nějaké ty konflikty s nepříliš oblíbenými sousedy, nebo řeči o práci. A tak to jde skoro celou knihu! Dokud Demelza trochu nedospěje, jinak se objevuje na stránkách jen poskvrnou, a pokud už se objeví, tak jsou to nevýznamné situace. Spíše takové zmínky. Jako já chápu, že to v té době nějak takhle chodilo, ale prostě… stránky, kde se vedou řeči o politice a práci, tam jsem zívala nudou.
Ross Poldark je samozřejmě sympaťák a džentlmen, po kterém musí ve skrytu toužit každá žena. Je citlivý, ale zároveň mu to neubírá na mužnosti. Prostě přitažlivá kombinace! Jestli jsem knihu dočetla, tak nejspíš kvůli téhle postavě.
Demelza se vyskytuje spíše až ke konci, a je zkrátka taková dětinská, praštěná. Víc mi z ni v hlavě neutkvělo. No, a ten jejich vztah... přišlo mi, že vznikl, ze dne na den. Že se tomu vztahu autor příliš nevěnoval, takže za tohle taky velké mínus. Skoro nic mezi nimi neproběhlo, a najednou byly spolu. Bylo to takové uspěchané! V té době bych čekala, že vztahy vznikají nějak postupně a pomalu se vyvíjejí. Mám obavy, že se Winston Graham více věnoval řečem o práci, a hrdinským skutkům, na úkor jejich vztahu...
Ale když už spolu byli, tak mě ty jejich postelové rozhovory dost bavily! To jsem se docela nasmála. Ke konci mě tedy Návrat Poldarka zaujal trochu více! I když měl příběh docela velký potenciál, tak nebyl využit - za mě teda bohužel, celkově jsem z knihy zklamaná! Čekala jsem trochu něco jiného, ze zvědavosti si snad přečtu druhý díl, uvidíme. Třeba mě ještě autor překvapí!
Já jsem si vždycky o téhle knize myslela, že to bude hrozná slatanina... Překvapilo mě proto, že je to spíše gotický román - horor, kde nechybí velká a nenaplněná láska. Hrozně se mi líbily dialogy a ty nadávky. Bavila jsem se! Přitom to všechno znělo přirozeně a zároveň komicky. Našla bych pár nelogičnosti v ději... Například, jak je možné se za pár dní zbláznit? V knize se o tomu říká přijít o rozum. Tuhle část si autorka dost ulehčila, aby pak mohla hrdinku poslat tam, kam ji poslala. Stejně to vyřešila i s hrdinou. Ale... Příběh se mi fakt líbil. Postavy byly skvělé. Někdo jim říká psychopati, já tomu říkám upřímnost. Lidi se ve skutečnosti nemají rádi, v dnešní době obzvláště, jen to nedávají najevo. :D Žádná přetvářka, to se i líbilo. Na téhle knize je nejlepší to místo, kde se děj odehrává. Pochmurnost, tajemnost, mlhy, náhrobky... Autorka geniálně zasadila příběh na místo, které jen tak nezapomenete. A ještě geniálnější jsou názvy: Větrná hůrka a Drozdov. Totálně věrná postava byl Josef... Skvělé propracovaná postava, která se nezměnila ani s koncem příběhu. Hrozně jsem se při tom jeho klení nasmála... A vůbec všechny hádky postav jsou úžasně vtipné. Víc mě zaujala první část, ta byla parádně tajemná. Služebnou bych vzala lopatou, jak mi lezla na nervy. :D Hvězdičku ubírám za konec. Přišel mi málo propracovaný a urychlený. Po tom všem bych čekala velkolepější ukončení příběhu. Jinak ale paráda!
(SPOILER) S touhle knihou já mám docela problém. To tak čekáte něco fakt vyspělého, co vám vyrazí dech a ono vám to fakt vyrazí dech, ale tím, jak je to špatné. Toto se opravdu někomu líbí?? Hned od začátku musím říct, že mi nesedl autorův styl psaní, ale časem se na něj dá zvyknout. A ty poznámky byly úplně zbytečné! Pak ten děj. Ten začátek je příšerný, skoro do poloviny knihy se nic neděje. Jakože krakeni atd? To jako vážně? Tak jestli tohle není YA, tak já už pak nevím. Ano, hlavní hrdinové mluví sprostě, ale jsou to pořád takové děcka. Jakože autor asi zamýšlel, že napíše něco dospělého, ale bohužel je vidět, že píše pro mladší publikum. Chvíli mi to přišlo, jako by chtěl kopírovat Hry o trůny, nebo Harryho Pottera, jen se snažil vše dát do temnějších a sprostějších kulis. Originalita fakt mínus nula, vůbec nechápu, čím si kniha zasloužila tak vysoké hodnocení. Jo, v polovině se děj celkem rozjede, ale z mého pohledu autor do YA, ani fantasy nevnesl nic nového. Hlavní hrdinka mi celkem sedla, ale BOHA JEHO, ta byla taky celkem divná. Tam se v jedné scéně chce s chlapcem prát, a to jí tak vzruší, že si to chce nakonec s ním rozdat?! :D Já nevím, ale tohle si chce hrát na dospělou věc tím, že tam narveme co nejvíc sprostých slov a sem tam sex, jenže autorovi se to díky stylu psaní, jakým je to psáno zkrátka nepovedlo. Ačkoliv tam ten úmysl vidím. Je to prostě psáno dětinsky a ani se nedivím, že to bylo zařazeno do YA, protože to YA je. Sex ani sprostá slova z toho dospělou knihu nedělají. Jinak příběh docela děs, další díly číst nebudu. Jedna hvězda za parádní grafiku, druhá za snahu.
Na to, že je kniha poměrně stará, je opravdu čtivě napsaná. Pořád se něco děje, i když se našlo pár věcí, které bych klidně přeskočila. Vlastně se mi kniha líbila hodně, ale na tu pátou hvězdičku mi tam něco chybělo. Možná trochu víc popisů, autorka celou knihu napsala převážně v dialozích. Ty postavy pořád o něčem mluví, ale nedokázala jsem si k nim udělat nějak bližší vztah, protože mi byly vzdálené... Autorka je popisuje jaksi povrchně, nevím jak to říct. Ale některé pasáže mi přišly strašně urychlené a skokovité. Popsala nějakou situaci pár věty a hotovo. Kniha nešla prostě do hloubky. Chvíli snad Stanka a lehce Meško a ten konec byl až moc sladký a urychlený na můj vkus. Přesto se mi kniha vážně líbila. Spousta tajemství a čtivý styl jsou předností této knihy.
Tuhle knihu jsem vůbec neměla v plánu číst, nechtěla jsem číst další převyprávění Krásky a Zvířete...
Jenže tenhle retelling mě mile překvapil! Hned ze začátku mě chytil a nepustil. Hrdinka mi byla okamžitě sympatická, líbila se mi ji její prostořekost. Víc, než když se z ní od jisté části stávala ta zamilovaná princezna z DC. :D
Dýsí... Fakt si autorka nemohla vybrat horší název pro ono království. Vždycky když to tam řekla, tak se z příběhu na okamžik stala tak trochu parodie. :)
Spousta čtenářů tady píše, že mezi hlavními hrdiny necítila chemii... To vážně? Náhodou tam byla krásná jiskra mezi nimi, uvítala jsem to víc, než všechny ty dívenky, co se na třetí straně zamilují a princ už o nich první noc tajně sní. Tenhle vývoj vztahu byl mnohem uvěřitelnější a jsem ráda, že to autorka zvládla ukočírovat. Akorát mi trochu přišlo přehnané, jak nakonec princezně z Dýsí všechno šlo - hlavně ta válečná strategie. :)
Nejvíc se mi však zamlouval Rhen... Prostě mám slabost pro navenek chladné, ale uvnitř rozervané a citlivé hochy. :D
Uznávám, že konec by zvláštní a ačkoliv jsem pochopila oč šlo, čekala jsem, že se víc bude řešit něco jiného. Čarodějnice mimochodem skvělý záporák - čekala jsem trochu lepší vysvětlení, ale hádám, že se snad ještě v pokračování objeví a proto to dopadlo, jako dopadlo. Měla bych ještě pár ale, spíše k tomu konci... Ale! Kniha mě vytáhla z krize, byla vtipná a musím říct, že je to asi nejlepší moderní převyprávění Krásky a Zvířete, jaké jsem četla. Autorka z toho vytřískala mnohem víc a není to jen příběh plný klišé. Těším se na další díl!
Upřímně? Nevím, kde začít. Nemyslela jsem si, že mě kniha bude tolik bavit, ale po pár stranách mě úplně pohltila! Nechápu, jak někdo může napsat, že je to červená knihovna. Vůbec to není pravda! Žádné sladké lásky se tu nedočkáte. Ani pořádného vyznaní tam, kde to čekáte. Všechny vztahy jsou tu tak povrchní.
A o to lepší kniha to je, protože takhle je to jaksi skutečnější. Ambra mi byla zpočátku sympatická, ale ke konci už mi lezla na nervy a přála jsem jí něco hodně ošklivého! Protože byla neskutečně hloupá a sebestředná. Kde jsem čekala, že projeví soucit, tam se to nestalo. Naopak, kde jsem to nečekala, tam ho projevila. Ona měla jedinou vadu a to byli právě ti chlapi. Ti byli její zkázou!
Byla tak strašně urputná, co se týče chlapů a musím říct, že morálka tehdejších vztahů mi přišla snad horší než v této době. Jsem asi puritán, ale mě ten jejich způsob manželského života pohoršoval. Každý s každým a veřejně. :D Věčná Ambra mi nápadně připomíná mou milovanou knihu Jih proti Severu, akorát musím říct, že Ambra je dobrodružnější. A na druhou stranu Jih proti Severu je psán modernějším jazykem. Všechna ta "Ó" mi vážně lezla na nervy. Vím, je to psáno zastaralým jazykem, ale... Jo, musím říct, že mě ta kniha strhla. Navíc ten středověký svět je tu vážně skvěle popsaný. Myslím, že jsem ještě nikde nečetla tak věrně popsaný život ve středověkém městě. Ačkoliv mi Ambra lezla na nervy a měla jsem chut jí plesknout, aby se konečně probrala, tak na druhou stranu musím říct, že jsem ji i litovala.
Ten Bruce byl neskutečně bídný chlap. Možná hezký, ale tak je tak všechno. On si ani nezasloužil, aby ho tak někdo miloval. Měla ho nechat umřít na mor. :D Nebo alespoň proklít, já bych to na jejím místě udělala. :D Takový ten typ muže, který nemiluje nikoho, jen sám sebe. Ani svou ženu skutečně nemiloval, ač to tvrdil.
A ten konec mě štve! Taková kniha by měla mít pořádný konec, ale autorka nám dala nijaký konec.
Stejně dávám pět hvězd, protože je to vážně nezapomenutelná kniha. A ted nemám co číst, chjoo... :)
Jsem překvapená, ale ne nepříjemně. Naopak! Čekala jsem zase něco, co pojede podle šablony, něco sladkého až mě z toho rozbolí zuby. Ale kdepak. Opravdu povedený retelling Krásky a Zvířete - troufám si říct, že lepší než Dvůr trnů a růží, který jsem ani nedočetla, jak moc předvídatelné a přeslazené to bylo. Začátek mi přišel trochu pomalejší, ale jakmile se to přehouplo a hlavní hrdinka byla uvězněná Zvířetem, nedokázala jsem se od příběhu odtrhnout.
V příběhu je víc než čekáte...
Čekáte klišé, ale dostanete víc. Možná se v tom i najdete. :) Líbí se mi ta provázanost s Ptákem ohnivákem, zajímavé spojení dvou pohádek. Zvíře byla skvělá postava. Líbilo se mi dokonce víc, než samotná Krása. Jeho party sice byly krátké, ale měly v sobě tak nějak větší hloubku. Jediné, co mě trošku zklamalo, byl ten konec. Čekala jsem možná nějaké větší moudro... Takovou tu třešničku na dortu, která z vás vyrazí poslední výdech, který po celou dobu čtení zadržujete. :)
Ale i přesto jsem si po dlouhé době užila čtení od tohoto nakladatelství. Přijde mi, že CooBoo poslední dobou vydává pořád ty stejné příběhy, jen vyprávěné jiným vypravěčem. Zkrátka pořád dokola stejná písnička - už jsem chtěla rezignovat na toto nakladatelství, ale Na lovu se povedlo, takže od toho nakonec upouštím. Vskutku hezké zpestření. A nakonec musím pochválit obálku, která je ve skutečnosti ještě krásnější a vábí stejně jako zpěv Ptáka ohniváka. :))
Dlouho jsem se téhle knize vyhýbala... V domnění, že to bude nějaká sladkobolná blbost s typickým scénářem pro tuto kategorii. Jak jsem k tomu přistupovala skepticky, tak mě kniha mile překvapila! Jakože ten svět mi až tak originální nepřišel, ale kdo se alespoň trochu zajímá o esoteriku, tak tohle všechno zná. :D Ale ten příběh byl prostě boží. Skvěle vymyšlená zápletka a postavy! Nebylo to žádné plytké vyprávění, ale ta kniha prostě měla děj. Děj o něčem! Děj, který vám nedá spát. Žádná hluchá místa, pořád mě to nutilo číst dál a dál. Jak jsem se bála, že tam bude moc lásky, tak vlastně vůbec... Je tam sice taková linka, ale láska je tady spíše v pozadí. Za mě skvělý příběh a skvělí záporáci. Každá postava zkrátka měla něco do sebe... A hrdinku jsem si hned oblíbila, přesně můj šálek čaje! Prosím, ať už autorka konečně dopíše celou sérií!
U téhle knihy mě zaujala hlavně anotace, přišla mi velice originální. A říkala jsem si, že by to snad mohlo být trochu jiné počtení, než u YA příběhů bývá zvykem. Zpočátku mi počin trochu připomínal úspěšnou sérií Měsíční kroniky. Sice se ocitáme v pohádkovém světě, je však zasazen do toho našeho současného. Příběh je psán ich formou, takže není vůbec těžké se vžít do děje.
Styl autorky je poměrně čtivý, takže se to opravdu dobře čte. Plusem jsou místa, kde hrdinka mluví o lektvarech, k čemu slouží apod. Tvoří to hezkou atmosféru celého příběhu a působí to velmi přirozeně. Jak už jsem řekla, místy mi to trochu připomínalo Měsíční kroniky. Jen trošku. Protože jinak je tenhle příběh spíše odpočinkový. Pokud máte náladu na něco u čeho nemusíte moc přemýšlet, tak Deník Alchymistky je tou správou volbou. Námět je skvělý, ale mě chyběla nějaká ta pořádná akce. Celý příběh se veze na takové poklidné vlně. Kdyby na téhle části autorka zapracovala, byl by dojem z knihy mnohem lepší. Pasáže, kde prostor dostává samotná princezna vyznívají docela úsměvně. Hlavně díky faktu, že je zamilovaná sama do sebe. Takže kniha dokáže pobavit. Pro příznivce romantiky je tu připravená i nějaká ta romance a pokud přímo tohle vyhledáváte, tak si myslím, že budete spokojeni. Deník Alchymistky bych zhodnotila jako takové milé, pohádkové a odpočinkové dílo. Myslím, že má vše, co má taková správná YA četba mít.
Děj se odehrává v New Yorku - současnost se střídá s minulostí, konkrétně rokem 1907. Hlavní hrdinka Amanda vlastní butik na ulici Astor Place, kde vykupuje a zároveň prodává retro oblečení, neboť je její velkou vášní. Jednou, když navštíví starou paní, aby od ní odkoupila nějaké ty vzácné kousky, najde mezi oblečením i deník. Jako každou ženu, i ji přemůže zvědavost a starý deník, který obsahuje zápisky z roku 1907 si odnese sebou.
No, a tady začíná celý děj. Musím říct, že autorka skvěle vystihla starý New York, opravdu na mě dýchala atmosféru té doby. Navíc je kniha doplněná o dobové obrázky a fotografie, kde se román odehrává. Taky se mi velmi líbil butik hrdinky, takový by si přála vlastnit asi každá z nás... Z toho jak autorka píše, je znát její láska k módě, a oblečení. Stránky se čtou téměř samy, budete napnutí až do konce. Jediné, co mě na knize trošku mrzelo bylo to, že jednu linií příběhu, kterou jsem chtěla znát, autorka trochu vypustila. Škoda, každopádně Butik Astor Place vřele doporučuji těm, kteří mají rádi historií, tajemství, módu, staré zápisky z doby minulé...
"Já se těch stínů bojím, tati."
"Stínů se přece bát nemusíš, moje malá, skrývají jen odvrácenou stranu pravdy.
Pokud se nebojíš pravdy, nemusíš se bát ani stínů..."
Příběh je smutný, místy neveselý... Škoda jen toho nevyužitého potenciálů a nápadu, který se přímo nabízel pro zpracování úžasného gotického románu! Purpurová stuha je spíš taková jednohubka na hodinku, či dvě. Koupi určitě nelituji, neboť po vizuální stránce je to opravdu skvost! A navíc, stála mě jen 29 korun, no nekupte to, za ty peníze! :) Myslím, že počin ocení hlavně ti, kteří mají stejně jako já, rádi ilustrované knihy.
Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst už dávno, ale nějak jsem na ní v té záplavě knih zapomněla. Kniha mě hned zaujala tou překrásnou obálkou! I kdyby se mi obsah nelíbil, tak nebudu litovat, že mám tuhle krásku v knihovničce. :)
Kniha se mi četla lehce, Sophie Kinsella píše čtivě, takže to snad ani jinak nejde. Ono se toho v příběhu zase tolik neděje, je to spíše sonda do křehké dívčí duše... Snad i takový návod pro lidi, kteří se prošly něčím podobným jako Audrey, tedy šikanou. Hrdinka mi byla sympatická, a musím říct, že hodně! Protože ač ji bylo teprve čtrnáct let, vůbec se nechovala jako typický puberťák. Až jsem se musela znovu kouknout na přebal, kolik té holce vlastně je. Ale myslím, že její dospělost má za následek právě to, co si musela prožít. A ne, vůbec to není depresivní román, místy jsem se dost nasmála. Vlastně se celá kniha nese v duchu rodiny, a společného překonávání překážek. Je to realisticky podaný příběh mladé ženy, která hledá cestu zpátky... Určitě doporučuji!