Pasadenka komentáře u knih

Proč je tato knížka tak výjimečná? Nestává se moc často, aby autor filmové předlohy napsal knižní adaptaci filmového pokračování. A jelikož Dave svého Johna zabil, tak nám dal na papír rozšířenou verzi filmu.

A jaké to je? V pohodě. :) Základní kostra je jasně daná a jelikož se jedná o nejpopulárnější díl ze série, je až chronicky známá. A já se přiznávám, že i když mě jako celek knížka nudila, ty rozšíření stály za to. :) Máme čas na to jednotlivé scény prozkoumat a trochu se v nich porochnit. Ko dostane větší prostor. A Johny? Johny si závěr sakra užívá a David napsal skvělou řežbu, za kterou by se nestyděl ani Mr. Kulhánek. Jiří, ne Petr. I když... :D

2 28.01.2024

Zprvu mi nebylo jasné, kam se bude příběh ubírat, ale po několika kapitolách to už bylo zjevné. Knížka mi připomněla Atlas mraků. Ale z Wishe. :D Ale ten Wish možná bude tím rozsahem. Autorka se nesnaží o nějak komplexní příběh. Máme zde dva hlavní motivy, a to cestování časem a pandemie. A pak už jen čteme útržky, které se nám ke konci propojí.

Osobně mi tento styl knih nesedí, kdy je to takové povídkové. A povídky já opravdu moc nemusím. No celkově mi knížka přišla jednoduše průměrná. Celkem hezká i zajímavá, ale žádné mrazení ani nadšení. A taky mám už dost slova pandemie. :D Leda by se jednalo o nemrtvé, nebo pořádné vyhubení lidstva. :)

2 16.01.2024

Tak se podíváme na Bobův profil. Začínáme Kuciakem, co se dá očekávat od jeho šéfa. Pak zabředeme do jeho předpolitických časů, co mě osobně zajímalo nejvíc a v knížce je toho nejmíň, nakolik Boby si střeží svou minulost jako ostříž. A pak už je to politická profilace, která prochází jeho působení ve veřejném životě víceméně do dnešní dní. A jak si knížka vede? Průměrně.

Jestli je čtenář Bobův odpůrce, bude si lahodit nad tím, jaká je to „svi*ě“ a jestli jeho volič, tak takovou snůšku ani nebude číst. :D Ale nehodnotíme tohoto borce, hodnotíme knížku. A ta selhává na dvou polích, které autor nemohl ovlivnit. První je Bobova osobnost, kdy, dle svědectví knížky, nenavazuje přátelské vztahy a drží si odstup i od dlouholetých spolupracovníků. Druhé je fakt, že vše, co čteme je jen pohled z venku, který nanejvýš interpretuje několik málo veřejných, nebo odposlechnutých vyjádření, nebo jak se říká, svědectví z druhé ruky. :D A to není mnoho.

Samozřejmě knížka podtrhává Bobův mediální profil, kde autor ozřejmuje mediální zkratky a kritiku, která se na Fice valí. Což je rozhodně pozitivní a závěrečné shrnutí je v zásadě velice laskavé, díváme-li se na něj v kontextu veřejného vystupování autora, ze kterého averze vůči tomuto politikovy leze z důlků, a to se dle svých slov ovládá. :)

Jaký Boby je však nevíme. Z těch mála střípků se ukazuje jako kluk, co se chtěl dostat k moci. Co konkrétně si tím kompenzoval, nebo jaké úmysly měl se nejspíš nikdy nedovíme. Následně postupoval v politickém světě vzhůru. Za čest mu jistě slouží jeho odbornost, a to jak školní, tak profesní, co ve slovenské politice nebývá zvykem. Zvenku pak pozorujeme jeho proměny, vyčerpání a neodmyslitelný populismus. I když zde si myslím, že jej autor milně interpretuje. Neboť Boby ví, čeho si jeho elektorát žádá a to mu i dodává. Takže možná problém ani tak není v Bobovi, jako v jeho voličích. Na druhé straně nedokázal obhájit své prospěchářské praktiky a morálně si více krát v očích velkého procenta Slovenska zdiskreditoval. Ale jeho elektorát drží. A nakonec pro něj dělá první poslední. A pro sebe. Ale s tím jeho voliči počítají. :)

Co je však hodně symbolické, tak jeho italské příjmení, podobně, jako jeho odštiepok Pele. A nejvíc zábavné je, že má hned několik významů. Fík, jako figu je ti do toho, čo ja robím, ale také to znamená pohrdavé gesto a v neposlední řadě cool típek. S takovým jménem se pro politiku zrodil a když věříte na symboliku, tak možná to vysvětluje, jaký je a proč. :D

Závěrem hodnotím knížku na 3, neboť je zdlouhavá, místy opakuje věci, které jsou hodně mediálně známé a výčet jmen a kauz je zkrátka nudný. To, jaký dopad má tento aktivní politik na fungování Slovenska a jeho obyvatelstva nehodnotím.

2 23.12.2023

Na poměrně krátkém rozsahu nám autorka převypráví životní osud Sylvy, jako mladé holky, která rychle otěhotní, vdá se a zanedlouho zůstane sama. Aby knížka byla aktuální, většinu času strávíme v totalitě. A co dál? Dál se brodíme v hluboce depresivním příběhu který překračuje generace.

Závěr pak zanechává hlubokou pachuť deziluze a smutku. Děsivá knížka.

2 14.12.2023

Pokračování předchozího dílu, kde bude Will postaven před skutečnou výzvou dospělosti. I když mi samotný příběh obléhání tolik neseděl, přišel mi místy dosti zdlouhavý, pro Willův vývoj je tato knížka klíčová, nakolik je postaven před nelehký úkol bez ochrany svého učitele. Nemluvě o dozrávání Willových citů. :) Jinak řečeno, další kvalitní epizoda. :D

2 30.08.2023

Volně pokračujeme s Vikingy, teda Skandjci, pardon. :D Ale nyní se vrhneme do pouště. Potěšilo mě, že tentokrát se autor nebál a dopsal celé dobrodružství v jedné knížce. A že těch dobrodružství bylo. :) Jak to tak v arabském světě bývá, koníci zde mají nepopiratelné místo. Jen tak dál. :)

2 30.08.2023

Lucii znám z rozhlasu, moc ji nesleduji, ale vždy působí hrozně energicky a pozitivně. Tak mě zajímala její knížka. A vůbec mi nesedla. Samo sebou to chtělo audioknížku, když už ji čte sama autorka, na jejíž hlas je člověk navyklí. Ale nevím. Možná to byla chyba. Nakonec mi kniha nic nedala, a i když je krátká, tak čtení bylo opravdu úmorné.

Ale nemyslím si, že je to čistě chyba autorky a knížky, jako spíš nefunkční vztah autor-čtenář. Celý ten ezo styl ala Vlasta mě neskutečně ubíjel. Možná tomu křivdím, Vlastu nečtu, ale jednoduše mi celá knížka přišla jako slepenec floskule vedle floskule. I příběhy, které popisovaly mojí milovanou Antarktidu mě ubíjely, i když ne tak moc, jelikož má náklonost k ní promine hodně. :) Ale jednoduše ne. Knížka pro mě nefungovala emočně, informačně ani stylově. Ale věřím, že pro spoustu lidí to bude super. ;)

2 01.05.2023

Pro závislou osobu, jako já, která si šlehne každou dávku něčeho čínského byla tato knížka nezbytností. V rámci žánru knížka dopadla skvěle. A cože to je za žánr? :) Jedná se o kompendium blogových zápisků postpubertální školačky ze Slovenského východu, s rusínskými kořeny a zálibou v krojích, kterou to táhlo ještě víc na východ až na ostrov Taiwan, kde nějakou dobu žila a studovala. A tak objevujeme kulturní rozdíly, společně s Domčou prožíváme její integraci i neintegraci a lehkou zábavnou formou s ní prožijeme trochu toho času.

Nejedná se o žádnou beletrii. Blogový styl působí lehce a osobnost Diny je nápomocná pro vytváření mikro příběhů. Z hlediska informačního se nejedná o nic převratné a myslím, že i běžně zorientovaný člověk v současné čínské kultuře bude celou dobu jenom přitakávat. :) Vtipná je pak kulturní výměna, kdy se s cizinci dostaneme na východní Slovensko. :) V tomto případě vtipnější než Pavel Dvořák, který má i svojí Čínskou ženu a aktivně vydává obsah o Číně a životě v ní (hlavně o té velké :D).

Pobavilo. :)

2 01.05.2023

Odpověď na nejtěžší otázku vesmíru, života a vůbec


Je knížka skvělá pro cílové publikum, jímž jsou středoškoláci? Odpověď zní jednoduše ANO. :) Ale to je slabé hodnocení. Zkusím se víc rozepsat.

Ľudo mi svým stylem nejvíc zapadá do blogového formátu. Takové to psaní článků na internet, bez toho, aby někdo zušlechťoval váš psaný projev. Na druhou stranu, je ekonomem a bankéřem, takže lze to chápat. V porovnání s knížkami od novinářů, je to zkrátka hned cítit.

Ke své cílovce se autor přibližuje jak neformálnější, místy až žoviální mluvou, tak celý text prokládá popkulturními referencemi i když spíše orientované na dospělé publiku a nevím, zdali u současných středoškoláků bude každá narážka srozumitelná. Autor také hodně pracuje s anglickými výrazy, které jednou překládá, jindy ne. Někdy se jedná o čistě doslovný překlad pojmu, který se běžně používá a působilo to na mě zmatečně. Velký třesk, nebo Big Bang? Proč nezůstat u jednoho obratu? Rušilo mě to.

Jednotlivá klíčová témata jsou pak výběrem, který autor zvolil podle svého svědomí a v úvodu sám říká, že je to výběr kompromisní tak, aby celková koncepce knihy dávala smysl a nepřesáhla snesitelnou hranici. Navíc, když už 42, tak proč ne? :D Každé téma je izolovanou jednotkou, které je označeno náročností 13 s následnými referencemi a čtenář může číst dle nálady, nebo vkusu.

Samotný výběr témat je tak široký, že jen těžko říct, jestli je ideální. :D Pro cílovou skupinu se jistě jedná o rozšiřující pohledy a některá témata budou jistě zcela nová. I starší čtenáři si v knížce najdou velkou hromadu informací a pohledů, a nakonec jediným kritériem je čtenářův rozhled.

Zde, stejně jak u jiných populárně naučných publikací se širokým rozptylem záleží čistě na zkušenostech čtenáře. Ti, kteří běžně čtou populárně naučné knížky, ať už aktuální, nebo po sériích, bude knížka hodně povědomá. Konec konců k referencím se autor sám přiznává a neuhýbá z faktu, že většina knížky vychází z knížek jiných. Ať už jsou to Sapiens od Harariho, nebo Faktomluva od Roslinga, nebo polovina mé oblíbené edice ZIP od Arga (teď jich tam je tak 80). :) Tato edice mi naskočila hned s názvem kapitoly Život verze 3.0, která se nebezpečně blíží k Tegmarkově knize Život 3.0 Člověk v éře umělé inteligence. :D Z tohoto pohledu autor odvádí dobrou práci a čtenářům neznalým ušetří spousty času. Čtenářům znalým zas připomene oblíbené knížky. :)

Neubráním se však nepřesnostem, které v knížce s takovým názvem vysloveně bijí do očí, i si čtenář říká, jestli je to snaha o probuzení čtenářské pozornosti. Ve směs se jednalo o nepodstatné drobnosti, které vyznění, ni informační hodnotu knížky nesnižují, jen opět působí rušivě. Ať už jsou to ušáci, nebo Champollion.

Knížka jednotlivá témata nastiňuje. Nepouští se do kontroverze. Nesnaží se o kritický pohled. Občas autor nastiňuje vlastní myšlenky a text je nekonfrontační, držící se hlavního proudu západních liberálně-demokratických států. K čemuž se autor opět přiznává a už v úvodu čtenáře varuje, že rozhodně se nebudeme bavit o celém světě, nakolik je tento moc velký. :) Z tohoto pohledu mi pak připadá, že knížka selhává v tom, aby po jejím přečtení byl čtenář s to argumentovat a uchopovat kritické a opozitní názory ve společenských tématech a v případném dialogu obstál se ctí.

Závěrem však zůstává, že knížka je skvělá. Srozumitelná. Uspořádána. Laskavá. A hlavně otevírá čtenářům dveře do nádherného světa populárně naučných knih, po jejichž přečtení bude čtenář absolventem Pomalého kurzu geniality. :D

2 24.03.2023

Po delší době návrat k Reacherovi mi po seriálu na Amazonu přišel náramně vhod. A je to absolutní spokojenost. Přesně takové, jak se dalo čekat od Leeho a jeho Reachera. Krásné pohádkové dobrodružství, do kterého se tento hromotluk dostane čirou náhodou, aby uplatnil své dovednosti a zpřetrhal plány padouchům. Je to čistá akční pohádka moc čtivě, a navíc uvěřitelně, napsaná (až na ty pohádkové části :D). Asi by mě to nebavilo hned po sobě, ale s delší pauzou je to krásný návrat k oblíbenému hrdinovy a hrozně mě to bavilo. :)

2 15.01.2023

Druhý díl je o poznání nudnější, nebo spíš opadnul ten wau efekt z hezkých kulis. Kate je zde akčnější a začíná se chovat jako nezničitelná super žena, která se všemu vysmívá, protože ona ví své. Bavilo mě to. Je to takové nenáročné čtení, u kterého se čtenář dozví něco víc o Aljašce. :)

2 14.01.2023

Pokračování série se taky dostává za hranu běžných romantických zápletek a hlavní milenecká dvojice se dostává do ne moc hezkých situací a nebezpečí je citelné. Docela dramatické. :) Druhý díl pak trpí tím, že je volným pokračováním a hlavní karty se odkryli. Tím se trošku vytratil vtipný náboj z jedničky. Jinak super knížka!

2 31.12.2022

Jo, bavilo. :) Deníček ze tří výprav za zvířátky. Jedná se o širší a podrobnější líčení toho, jak probíhala práce na cestách do divočiny, na které se David odkazuje i v jiných svých knihách. Proto pro mě nebyly zde popisované události ničím novým. Autor hezky popisoval svoji práci a úskalí, která jí provázejí.

Koho takovéto zápisky baví, tak si knížku užije. I se doví něco zajímavého a minimálně si udělá představu o tom, jak se hledají zvířata do zoo. :)

2 31.12.2022

Nepatřím k Vondruškovcům, ani k Antivondruškovcům. Je to pro mě druhá kniha od tohoto pána. První, beletrie na obdobné téma, mi přišla hrozně ledabyle napsaná. Zde je kvalita textu mnohem lepší a dosahuje běžné, očekávatelné úrovně.

V zásadě mi zde uvedené obavy a teze dávají smysl. Kniha je však velice zvláštně koncipována. Většina knihy je systematický, snad až učebnicový výklad nějakého tématu. Bylo to znát hlavně u témat, která znám právě z učebnic, které zde byly „přepsány“. Následně pak autor do textu vkládá své názory, postoje a morálku, které někdy jen v náznacích, jindy ani to, opírá o vybraný souhrn historických, nebo filozofických informací. Autor dále nepracuje na žádné polemice, nijak zvlášť své postoje nevysvětluje, ani je neprozkoumává skrze názory oponentní. V závěru knihy pak říká, že je otevřený diskusi, když bude věcná a smysluplná. Hned mě napadlo, proč se tato diskuse neodehrála na téměř 400 stranách této knihy? :D

Knížka je informačně zajímavá. Výběrem informací čtenář pochopí autorovo myšlenkové nastavení, co je fajn. V zásadě ale pořád platí, že jsou lepší knihy, kritičtější, víc vysvětlující své postoje (i když ne nutně v tomto tématu). Takže za 3.

2 31.12.2022

Autorka mě zaujala svou trilogií Bavettovi. V žánru to bylo osvěžující a hned první kniha si opravdu šáhla do vod, kam se normálně autorky nepouštějí. Tento kratší formát z českého prostředí mě už tolik nebavil, neboť mi to přišlo oproti předchozím knížkám uspěchané a žánrově zakotvené. Pořád je to ale standardní romantická oddechovka která pobaví a nebýt prvních autorčiných knih, tak by bylo o hvězdičku víc.

2 25.12.2022

Miluji Čínu. Přesněji miluji čtení o Číně. Silnými slovy by se dalo říct, že mě zajímá pozadí geopolitického a mocenského přepólování a sledování v přímém přenosu nástup nové dominantní neevropské kultury. Když je vás 20% světa, svojí historii počítáte na tisíciletí a to dávno před Kristem a v posledních staletích vám vyprášili kožich dva národy z ostrovů velkých jak jedna vaše provincie, tak se zde začíná unikátní zápletka, jaká se nejspíš už nikdy nezopakuje.

Již od časů Denga mě Čína nepřestává udivovat. Takřka 80letý stařík se postaví do čela jedné z nejlidnatějších zemí světa a započne nevídané reformy a určí trajektorii celé země na mnoho let dopředu. To jednomu naruší stereotypní vnímání vlastní kultury. :D

A teď ke knížce. :) Jeden z lidí, také dlouho žijících v Číně, se o knížce vyjádřil: „Chápu, že Tomáš píše to, co píše, protože si vybírá to nejhorší z nejhoršího. Ale to není život běžných lidí.“ Říká se, že úroveň civilizace se pozná dle toho, jak se chová k těm nejzranitelnějším. V tomto ohledu Čína selhává na plné čáře.

Popis Tomovi cesty do Číny a jeho působení zde mě moc bavil. Škoda, že se víc nerozepsal a nedal víc perliček. Každého, alespoň trochu soucitného člověka, musí věci v knížce zmiňované znepokojit. Pro mě, jako blázna do čínské problematiky je to skvělí kamínek mozaiky. Když psal o věcech z osobní roviny, tak by mě moc zajímalo, jak to má s dětma. Ale to je zde jen v náznacích, což je škoda, protože mě právě zajímalo, jak se celé to jeho profesní nasazení a vyžití promítlo do vztahů s nejbližšími. I když je pravda, že v náčrtcích to v knížce je a pro nešťouravé čtenáře to bude jistě dostatečné.

Knížka mě moc bavila. Uteklo to jako voda a čtenář bude mít pocit, jako by s Tomášem zažíval velké novinářské dobrodružství. Samotný pochmurný nástin ukazuje přesně ty stinné stránky totalitních režimů, které konec konců známe i z našich krajů. Nedávno vydaná Čínská dekáda od Dvořáka je takřka protipólem této knížky, kde je autor nepokrytým fanouškem Číny a její kultury a ty temnější stránky míjí mlčením. A myslím, že obě knížky se ve svém vyznění skvěle doplňují. :)

2 23.12.2022

Mám pocit, že se budu opakovat stejně, jak u předchozí knížky

Jednoduše stále platí základní poučka. Jednou za dva roky na Vánoce dáme broky. Aneb Jonas nám naservíruje stejný pokrm v nových kulisách, protože jinak to ani nejde. :D Skvadra postav, budování příběhů, silný prvek náhody a šťastný konec. Je to tam.

Pořád pro mě platí, že nejvíc mě baví analfabetka. Zde mě asi nejvíc mrzelo, že konec byl typický a že hrdinové nepřesáhli své škatulky. Zde by se mi to moc líbilo a myslím, že tím by knížka přesáhla své předešlé sestry.

A tedy, koho Jonas nebavil, nebo již nebaví, tak na knížku se ani nedívejte. Nedostanete vůbec nic jiného, jako další variantu stoletého staříka.

2 23.12.2022

Knížka mě hrozně zaujala hned na prvních slovech. Líbí se mi když je dost prostoru pro objevování nového světa protkaného tajemstvím. A tady mi celkové budování světa přišlo psané jak pro mě. Druhý díl se nabízí jako absolutní nutnost, protože ten první je jen opravdová ochutnávka. :)

2 17.12.2022

Knížka docela dlouhá a někdy nudná. Z počátku mi Bary přišel sympatico. Pak přišli na řadu jeho ambice a už se to valilo. Jsem pánem světa. :D

Knížka není intimní autobiografií podle mého gusta. Je osobní, no zároveň jde až příliš málo na dřeň. Nedotýká se pro mě opravdu zajímavých témat, jako je vyrůstání bez otce, smíšený původ, řešení rasové otázky v dětství, také postoj k domorodým Havajcům, reflexe irského původu, vychovávání běloškou částí rodiny a spousta dalšího. Jednoduše život před. Leč jedná se primárně o prezidentské paměti.

Ze začátku to byl zajímavý mladík. Pak přičichnul k politice a už to jelo. V jistém okamžiku, kdy se z muže přerodil v politika, mi začal připadat jak slaměný panák. Značka. V této rovině mě knížka bavila asi nejvíc. Jak musel začít dělat řemeslo, které je tak těžké. Co ho to stálo. Jak se měnil. A pak ty zákulisní čachre. I když o těch bylo natočeno tolik filmů a seriálů, že to snad nikoho nemůže překvapit. :)

A pak je tu spousta ideálů, které by si přál snad každý občan od svého politika. Zanícení a víra v něco většího, správného; snaha o nedosažitelný ideál. Ano i o tomto je tato kniha. Kéž by bylo víc takových politiků.

A také o chybách. Bolesti. Ješitnosti. Pořád se bavíme o americkém prezidentu, takže některé reálie u nás nejsou moc funkční. Neodmyslitelnou součástí je i rasismus. Zde musím podotknout, že mi knížka pomohla jej zas o kousek víc pochopit. Jakési univerzální propojení na základě barvy kůže bez ohledu na historii a původ. A pak stará známá nenávist na obou stranách a historické křivdy – generační hřích který nebude nikdy splacen.

Závěrem mi přišlo, že celá ta symbolika stejně nic nezměnila. Všechny ty ideálny a černošství stejně poslaly jako nástupce oranžového mužíka, který se snad narodil, jako Baryho protipól. Uvidíme, jak se vybarví druhý díl. No pro mě je Teddy pořád nejoblíbenější prezident – a nejen pro to, že jsou podle něj plyšáci. :D Jeho paměti i on sám jsou něco neskutečného.

2 26.10.2022

Tak čteno podruhé, tentokrát v češtině

A pořád dobrý. Jane mě padla do oka již před léty v Simpsonech v Africe, kdy se divák dověděl, že patří mezi deset nejbohatších šimpanzologů na světě – bodejď by ne, když zotročila šimpanzi, aby jí tahali diamanty z dolu. :D A navíc se i sama dabovala. :D Nicméně, v epizodě se také ukáže, jak se nosorožčí mládě klove z vejce…

Její cesta životem je příjemná. Není zbytečně dlouhá. Je odležená věkem a správně citlivá v těch správných místech, ale nepůsobí naivně, až hloupě, jako některé dnešní 26+ ženy ostřílené životem. :D Toto je prostě stará škola a příběh ženy, která si šla za svým, občas udělala botu, občas se musela porvat s chlapským světem, ale nakonec si vydobyla popřední místo na světě.

Bavil mě její život. Bavili mě i její odkazy na knížku Tiché jaro od Carsonové, která stála za tím, že se přestalo práškovat s DDT a ze které mi zůstává ještě 50 stran – Shame on me! :D

Hezky popsala i to, jak se její život změnil, když se stala – dnešním jazykem influenserkou – a spíš nežli výzkumu, se věnuje osvětě a své organizaci, se kterou se pokouší spasit svět. Tak uvidíme. Její mamka i stará mamka se dožili takřka 100ky, tak snad tady ještě nějakou dobu bude. :)

Jestli knížka dává důvod k naději, co je asi stěžejní otázka, tak úplně nevím. Jane tvrdí, že ještě jsme v okně, kdy to zvládneme – zrovna to dnes povídala ve filmu Civilizace v kině :D – ale těžko říct. Zrovna ten film na mě hodil takovou trochu chandru, že i když to dopadne dobře, tak to bude spíš docela dobře, nežli opravdu dobře.

2 13.10.2022