pavla.ctenarka komentáře u knih
Největším nedostatkem knihy jsou pro mě chabé popisy - míst, událostí, ale i postav. Třeba takový Gauntlet hned z úvodní části - čiré zoufalství. Spousta postav jsou jen nahodilá jména, která se průběžně objevují a zase mizí, bez vykreslení charakterů. Některé informace jsou naopak duplicitní a autorka je zbytečně opakuje pořád dokola. Co se opravdu povedlo, jsou draci. Myslím, že kvůli nim nakonec po pokračování sáhnu.
Ladislavův humor mě baví, v knížkách i na přednáškách. U Prázdnin v Česku je navíc velká výhoda, že si z něj odnesete řadu tipů na výletní cíle. U Ládi ale dvojnásob platí, že cesta je cíl, takže v knize nejde jen o navštívené památky, ale i o průběh cesty samotné a setkávání s řadou zajímavých lidí.
Geniálně vystavěný příběh, ve kterém nepoznáte, co je pravda a co je lež. Držet čtenáře při tolika stranách v napětí, tomu říkám umění. Můj zatím nejoblíbenější díl ze série. Kromě detektivní zápletky mě nesmírně baví i vývoj ve vztahu Strika a Robin.
Knížkám Ládi Zibury jsem dlouho odolávala. Věděla jsem, že v jeho cestopisech se asi nedozvím tolik faktických informací, kolik bych preferovala. Nakonec mě k němu ale dovedl tinnitus - pěkná to potvora :-) Láďův humor mě baví, navštívila jsem i přednášku a hodnotím také velmi kladně.
Příjemná knížka, podobně jako ostatní od Hartla. Tři propojené příběhy o třech fajn babách. Jen ten závěr už je takové plácání pátého přes deváté.
(SPOILER) Poslední díl nedosahuje kvalit Exodu. Přesto se mi líbily pasáže z Tadeášovy minulosti, které dovysvětlily fungování bratrstva. Linka ze současnosti je poměrně jednotvárná a podstatnou část knihy se nic neděje. Vyvrcholení a celá zápletka s Antoinem mi přišla podivně našroubovaná na prvních 400 stran. Nesedělo mi to. Líbil se mi dojemný konec mezi Tobiášem a Dominikem. Zklamala mě poslední část epilogu, která je jen opakováním toho, co se už objevilo v Exodu.
První díl se mi líbil, ale druhý mě vyloženě chytil za srdce. Ronila jsem slzy i na veřejnosti a bylo mi to jedno. Jsem ráda, že se po několika letech nějaké knížce podařilo ve mně vyvolat tolik emocí.
Slušný rozjezd, napínavá a vzrušující první polovina, kdy teprve pomalu našlapujeme okolo. Ve druhá půlce už to začíná být moc divoká a nepravděpodobná jízda, kdy je upozaděna erotika a řeší se spíše úloha havraního bratrstva. Své čtenáře si to však jistě najde. I já se pouštím do dalšího dílu.
Zajímavý koncept, kdy čtenář hádá vraha i oběť s několika provázanými osudy hlavních postav. Nejvíce mě zaujaly dějové linky Olivie a Johna. Přesto mi však příběh přišel příliš nedotažený s ukvapeným závěrem. Po týdnu jsem musela pátrat v paměti, jak to vlastně celé bylo.
Z tohoto dílu Cormorana Strika jsem měla trochu obavu, protože úplně nevyhledávám témata zasahující do vysoké politiky. Proto jsem od knihy neměla podle anotace velká očekávání, ale v sérii, kterou mám jinak ráda, jsem chtěla pokračovat. Kniha mě nakonec mile překvapila a neskutečně bavila. Příběh je poměrně zamotaný, ale orientovat se v něm dá dobře. Vytkla bych, což bývá u detektivních příběhů časté, uspěchaný konec. I když si nemyslím, že bych byla nějaký nechápavý blb, přečetla jsem si poslední dvě kapitoly raději dvakrát, abych to pořádně vstřebala. Konec bych ocenila přehlednější.
Pokud bych si odmyslela omáčku okolo, jedná se o poměrně průměrnou detektivku, kde brzy odhalíte pachatele a čekáte spíše na dovysvětlení motivu. Kouzlo knížky spočívá v netradiční atmosféře - prostředí Vídně na konci 19. století, postava hrobníka a jeho almanach. Dala bych 3.5 hvězdičky, ale díky těmto aspektům přivírám oko.
Hutná četba, zejména v první části, než se kniha pořádně rozjede. Během první poloviny jsem ji i několikrát odložila. Druhá půlka už super. Rozhodně nakonec nedá odpověď na všechny otázky, ale vede k zamyšlení.
Knížka se ke mně dostala díky mé zálibě v sociálních sítích, ačkoliv romanťárnám se jinak vyhýbám. Nápad se mi líbil, hlavní postavy sympatické. Kolem poloviny mi ale začalo připadat, že je děj až moc uměle natahovaný. Jako letní oddechovka akceptovatelné, hvězdička navíc za dojemný, byť předvídatelný, konec.
Krásný obal, poutavý obsah a skvělý nápad s přehozením kapitol, které ale i tak perfektně navazují jedna na druhou. Knížka vás nutí zamyslet se nad vlastním chováním a vztahy.
(SPOILER) Na přebalu knihy se dočtete, že román nabídne vzrušující zápletku a překvapivý závěr. Závěr je překvapivý hlavně v tom, že na skoro žádné otázky nedá odpověď, protože kniha je teprve prvním dílem dvoudílné série. Prostředek knihy, kde autorka úplně rezignovala na kapitoly, je až moc zdlouhavý. Škoda té pachuti na konci, kniha se mi jinak poměrně líbila. Dýchla na mě atmosféra takových těch českých filmů typu Den, kdy nevyšlo slunce nebo Domina.
Jsou autoři, kteří díky 250 stranám vstoupí do dějin, a naopak tací, kterým se to nepodaří nikdy. Darcy Coates bohužel patří do té druhé skupiny. Neskutečně plytký příběh, dokonce bych řekla, že hloupý (a tím nemám na mysli duchařskou stránku věci). Po dlouhé době kniha, u které si říkám, jak ji mohl někdo vydat. Abych ale nebyla jen negativní, přestože mě kniha už od počátku iritovala, dočetla jsem ji díky tomu, že je poměrně čtivá a rychle plyne. Nejlepší postava: Wolfgang.
Velmi příjemná kniha. Ačkoliv se jedná o memoáry, má i určitou gradaci, proto hodnotím o hvězdu lépe, než jsem v průběhu čtení zamýšlela. Konec byl velmi silný. Tom vzpomíná na život před i po HP, podstatná část je ale poměrně logicky věnována natáčení HP filmů. I když knihu hodnotím kladně, dovolím si jedno malé upozornění, že člověk, který HP svět tolik nezná, se bude v knize a postavách špatně orientovat. Jednu hvězdu strhávám zejména za spíše jednoduchý jazyk, opakování slov atp., chyby v textu a zbytečně řídký text.
(SPOILER) Jejda, tak od téhle knížky jsem na základě tolika kladných recenzí čekala o hodně více. Dala bych 2,5 hvězdičky. Uznávám, že příběh je velmi čtivý, dokonce se mi líbila pachatelova brutalita, protože to je něco, s čím se běžně v detektivkách nesetkávám. Bohužel mi to už od začátku přišlo jako vykrádačka slavných filmů typu Sedm (z r. 95), 8 MM (z r. 99) či Saw (z r. 04). Co ale ještě podstatně snížilo moje hodnocení, bylo neuvěřitelné rozuzlení.
ZAČÁTEK SPOILERU
Nevím jak vy, ale já měla už od počátku dva podezřelé. Brendu a doktora Winstona, kteří podle mě jako jediní disponovali potřebnými znalostmi a vybavením. Postřehla jsem, že vícero indicií směřuje k Brendě, ale pořád jsem byla přesvědčená, že je to autorova hra se čtenářem. Nevěřím, že by žena byla schopná někoho pověsit na kříž, zdrogovaného chlapa odtáhnout do dodávky atp. Čekala jsem nějaké geniální vysvětlení, proč je pachatelem doktor Winston, takže pro mě přišlo zklamání :-)
KONEC SPOILERU
(SPOILER) Knížka je velmi čtivá, jako letní oddechovku v rámci svého žánru hodnotím poměrně kladně. Nicméně, je to pro mě druhá kniha od autora a opakuje se zde stejný problém jako u knihy Nejlepší víkend. Slušná první polovina a slabá druhá polovina. Úvodní část s Jelenou mě bavila a navnadila mě na pokračování. V první polovině mě bavily i postavy jako Lenka, Radek či Kišmo. Všichni se v druhé polovině kromě občasných nepodstatných zmínek vypařili. V druhé půlce je více prostoru věnováno holkám a Alešovi a v této části už mi děj přišel až moc přitažený za vlasy. Závěrečná část, kdy do děje vstoupí Sova, na mě působila tak, že jde o happy end za každou cenu.
Napsáno toho bylo už tolik, že těžko volím slova. To je určitě zapamatovatelná kniha, fascinující dílo, ať se se někomu trefí do vkusu více či méně. Líbila se mi její rozvláčnost, zabíhání do těch nejmenších detailů, vykreslení všech hlavních i vedlejších postav. Ne každé dílo si může dovolit mít 1100 stran a nenudit. Bylo by nefér hodnotit méně než 5 hvězdičkami. Nicméně musím i já (jako mnoho dalších) konstatovat, že konec se Kingovi příliš nevydařil. Mě tedy mnohem více děsí klaun než to, jak bylo To vykresleno na konci, který mi přišel skoro až trapný. Završení celého příběhu mě nakonec ale velmi dojalo a tuto klasiku doporučuji.