Pavouček2 komentáře u knih
Rozhodně čtivá a zajímavá. Jen mě mrzo, že i když je to opravdu tlustá kniha, tak mě by zajímalo podrobně, ne přeskočeně: jak porodila, první rok dítě, jak onemocnělo a umřelo / jak se zabydlovala a pořídila ordinaci po přestěhování / jak se přiznala Markovi že měli spolu dítě/
Malá, útlá kniha, ze které je smutno. Báry mi bylo strašně líto. Zajímavé je, jak je popsáno, jak stejnou situaci vnímá dítě, jak dospělý. Ale ta matka..fuj.
Za mě nejlepší knížka od této autorky, čtivá, příběh ze života, krásně popsané prostředí.
Ze začátku fajn, pak nějak už chaos v postavách, všechno jenom smutek, nikde žádná radost z ničeho... třikrát jsem během ní četla i jiné knihy, protože mě dočtení této lákalo míň a míň. Škoda.
Poslechnuto jako audioknihu a líbilo se mi to, moc pěkný příběh a navíc v podání Jiří Dvořáka :-))
Také tak, nedočteno, nečtivé, ne nezajímavé, spousta jmen, čísel, nedalo se v tom ani za mák orientovat, ani ne v půli jsem jí odložila, že se k ní vrátím, ale nechce se mi k ní vracet. Vím že je to literatura faktu, nečekala jsem příběh, ale kdyby to bylo napsané uceleně vždy o jedné osobě ...
No... že jde o příběh smyšlený "co by kdyby" jsem věděla a trochu se toho bála, ale nakonec to mi vůbec nevadilo. Ale vadilo mi, že některé části jsou zdlouhavě popisované na úkor příběhu, že je ten příběh strašně málo rozvinutý. Z části z pobytu ve věznění mi když to teď píšu v hlavě nezůstalo nic. Z Magdiny části v léčebně si budu pamatovat jen tu koupelnovou scénu. O životě po vězení skoro nic až pak zase skok a několik let. Skoky v rocích jsem vlasně ani pořádně nevnímala. Za přečtení rozhodně stojí a líbí se mi ten nápad který autorka měla, ale podruhé už jí číst nebudu, to vím.
Paráda, jako první díl, už ať je i třetí. Hlavně se mi líbí popisování událostí z pohledu obyčejných lidí.
Poslechnuto jako audiokniha, kde určité situace byly podbarvené hudbou, nebo jiným zvukem. Stojí za přečtení, nebo poslechnutí.
Taky poslechnuto jako audiokniha a díky p. Donutilovy je to skvělý.
Jako audio kniha mě to bavilo a provedení v Listování je skvělý :-)
Opět dobrý a čtivý, jen bych ubrala na časté popisování pocitů a víc děje, tenhle příběh by si ho zasloužil.
Já nevím, ze začátku mě to bavilo, pak jsem byla zklamaná, když se probrala z kómatu, pobyt v nemocnici a v lázních, o tom skoro nic... do toho i víc toho náboženství...
Kniha mě bavila, i když ta přímá řeč, která tam vůbec není mi ze začátku chyběla. Osobně nechápu lidi, kteří jsou ve vztahu bez lásky, kteří jen vedle sebe fungují, ale nejsou spolu šťastni, ale vím, že takových je spousta. Je to kniha ze života, navíc i protkaná jak to vnímají děti.
Četla jsem Terezu a Když ptáčka lapají, ale tahle vede, bavila mě od začátku až dokonce :-) Kdo má rád normální příběhy ze života, doporučuju.
Za mě taky zklamání, musela jsem jí odložit ani ne v půlce. Jak už zde bylo psáno...
Poslechnuto a diky Vandě Hybnerový se mi to líbilo asi o víc, než bych to četla ????
Po 70-tý stránce jsem to vzdala. Vadil mi styl psaní, krátké kapitoly, kdy se hodně popisovalo okolí, ne děj, pak skoky v příběhu... A to jsem se na ní po Podbrdských ženách těšila.
Tak za mě ne, začátek mě chytl, pak nic moc, pak morová epidemie, to mě bavilo a pak dlooohá nuda a nakonec nedočteno, jen jsem mrkla na konec, jak to dopadlo.