pawla.sevcikova komentáře u knih

".. strčil jsem hlavu pod polštář a nechal jsem ticho, aby všecko napravilo."

"Vidíš věci kolem sebe. Mlčíš o nich. A rozumíš."

"A myslel jsem na to, že všechny ty děti jednoho dne vyrostou. A že všechny budou dělat věci, které děláme my. Ale pro teď jim stačí sáňkování. Myslím, že by bylo skvělé, kdyby sáňkování stačilo vždycky, ale tak to není."

"A chceš akorát, abys jim vždycky jenom přál štěstí, protože víš, že když jim ho budeš přát, tak to znamená, že jsi taky šťastný."

Neskutečná kniha. Moc silnějších a dojemnějších knih jsem nečetla, tahle má opravdu hloubku. Musela jsem si z ní vypsat spoustu úryvků, které si často pročítám. S jistotou můžu říct, že ji přečtu ještě mnohokrát.

9 27.10.2016

Úžasné završení příběhu o Helence Součkové. S prvními dvěma díly se to nedá vůbec porovnat, tahle žena už má "celý život" za sebou, není spontánní a bláznivá jako v Oněginovi... Ale je skvělá. Úžasně zakončená trilogie. To, že se při tom člověk už tak nesměje, jako se smál u předchozích dvou dílů, není vůbec na škodu. Život není jen smích a radost... naopak.

7 29.11.2016

Dokonalá kniha. Jedna z nejlepších, kterou jsem kdy četla. Zažila jsem u ní snad všechny emoce, jaké lze u knihy zažít. Smála jsem se, brečela, cítila k postavám nechuť, opovržení, nenávist, soucit, lásku... Geniální dílo!

5 16.08.2017

Charlie měl fialkově modrý smavý oči, a kdyby to záleželo jenom na něm, tak by měl od rána do večera dobrou náladu, ale vzhledem k tomu, že svět je plnej idiotů, který vám nálady měněj, a většinou tak, že k horšímu, časem se do těch dobráckejch očí Charliemu vloudil stín podezíravosti, takovýho jako jemnýho "Buď připraven!"

5 21.11.2016

"Bůh mi nepřidělil lepší ksicht. Počínaje pubertou nevstoupím do žádného kostela – tak jako už nikdy nejdu do restaurace, kde mě předtím ošidili."

Geniální přirovnání, metafory, skvělý čtivý (typický Vieweghův) jazyk... a do toho úžasné realistické příběhy pár životních ztroskotanců. Jednoznačně plný počet hvězdiček! Nadchlo mě to :)

4 23.11.2016

"Pokud myslíte, že je něco špatně, mluvte o tom.
Nejste sami. Není to vaše vina.
Pomoc je tam venku."

Neskutečná kniha. Bylo by zbytečné na ni plýtvat slovy, to si musí prožít a procítit každý sám...

4 27.10.2016

Od prvního do posledního písmenka jsem knížku hltala. Procítila jsem si během čtení úplně všechny emoce. Hlasitý smích i pláč, znechucení... Parádně vyobrazena tehdejší doba. Smekám a těším se na Dardu :)

3 28.11.2016

"Chytrou knížku já poznám tak, že ji většinou nepochopím (...) V životě si nikdo nedovolil říct o knížce, kterou nepochopil, že je blbá. Což mě vede k úvaze, že i můj život je asi velmi kvalitní, když mi pořád uniká jeho smysl."

"Necítila se ničím ukřivděná. Copak člověku můžou lidé ukřivdit? Život sám je křivda."

Velice hluboká kniha obsahující spousty jímavých lidských příběhů.

3 05.11.2016

"Co kdybychom, Veverko, udělali takovou výměnu. Ty nám odvoláš Bílou horu a my ti necháme Václavák."

Geniální humor pánů Svěráka a Smoljaka. Hra je bezchybná jak v psané, tak hrané podobě. Těším se na další hry :)

3 29.10.2016

Srdcovka srdcovek. Popsaných několik stran wordu ukázkami z téhle knížky. Jedna z mála knih, kterou jsem četla víckrát než jednou.

"Co se mě týče, jsem především fanoušek Arsenalu a až teprve pak fanoušek fotbalu."

aneb jak říká sám autor knihy: "Kromě fotbalu nikdy na ničem nezáleží."

3 27.10.2016

...a cítí únavu, kterou už žádný spánek nezažene...

2 06.01.2017

Copak jmelí, ale jmelí!
Já jsem se moc bavila :)

2 15.11.2016

"Podobně jsem se od dětství styděl Pána Ježíše. Já bych skutečně hrozně nechtěl prožít to co on. Proto máme nedělní školu a celý ten tyátr, abychom nemusili prožívat to co on. Litujeme ho, litujeme, ale hlavně se ubezpečujeme, že už nás nikdy nebudou bít a přitloukat, i když bychom to zasloužili."

Všechny povídky jsou v něčem stejné, a přitom každá jiná. Mě asi nejvíc nadchla "Světlana" :)

2 12.11.2016

Dokonalá, četla se sama. Úžasně jsem se u ní nasmála. Krásný nadhled vypravěče, svět by hned vypadal líp, kdyby na něj člověk koukal jeho očima :)

2 28.10.2016

Zazvoň

Zvonek sice nefunguje
Ale já poznám
Že jsi to ty
A rychle se schovám
Do té paní
O které všichni říkají
Že jsem to já

1 05.12.2016

"Odvážně například snížil počet sester v Čechovově hře na jednu, Alibabu a čtyřicet loupežníků úspěšně uváděl pod názvem Samotář Alibaba."

Moje možná úplně nejoblíbenější hra od dvojice Svěrák–Smoljak. Ale v konkurenci ostatních dokonalých her je opravdu těžké vybírat.

1 29.10.2016

Úžasná kniha, která mi přiblížila spoustu věcí ohledně mého milovaného klubu. Ba co víc, po jejím přečtení v mých očích pan Wenger neskutečně stoupl v ceně (a to jsem si myslela, že víc to už nejde).

Doporučuji nejen všem fanouškům Arsenalu a pana Wengera, ale i jeho odpůrcům – je dost možné, že po přečtení pozměníte názory :)

1 27.10.2016

Úžasná kniha, nadčasová, hluboká...

PAVLA: A co značí vaše jméno?
MISE: Smrt. Jsem smrt. Jsem zde proto, dceruško, abych, když nikdo vám nemůže pomoci a zbavit vás vašeho trápení, nuže, abych vás vzal za ruku a převedl ze života do smrti.

1 23.10.2016

Úžasná kniha od začátku do konce. Očima malé holčičky zobrazeno vážné téma, které se tím pádem ukazuje v zábavném světle. Moc se těším na pokračování (Oněgin byl Rusák).

1 22.10.2016