pedroK komentáře u knih

Opravdu ubohost. Čekala jsem duchařský horor.
POZOR SPOILER: místo ducha zombie, hlavní hrdinka dělá jeden nelogický krok za druhým. Autorka chová kočky, což se bolestně podepsalo i na obsahu tohoto díla. Holka se nastěhuje do baráku, o kterém lautrnic neví. Pak si prohlídne tři pokoje, pak už je noc. Druhý den začne hledat koupelnu, protože má už nemožné vlasy.. V podstatě se autorka zabývá jen časem, kdy se stmívá, je tma. S tím, co má hrdinka dělat přes den, si prostě nevěděla rady,tak byly dny velmi krátké. To bylo k smíchu. Překladatelské chyby jako: "sluší ti ty oční čočky, uvařila si vejce a pak si do nich namáčela toust". Děj prostoduchý, hrdinka tupá, překlad zoufalý. Možná jako hororové čtivo pro čtrnáctileté by to obstálo. Na straně 174, když se zombie zakousla hrdince do nohy, jsem knihu vzdala. Myslím, že mi odumřel milion mozkových buněk a další bude následovat, protože jdu bít hlavou do zdi, za co jsem to utratila peníze.

Tři ženy vypráví svůj příběh, své pocity. Každá je úplně jiná, ale mají společný cíl. Poutavě psané vyprávění s takovým množstvím detailů, abyste dokázali pocítit mississippské horko, ale nebyli jimi zahlceni. Realita byla tíživá a nabubřelost bílých paniček donebevolající. Nespravedlnost zcela běžná v minulosti ne zas tak vzdálené je pro mě nepochopitelná. A co se týká Minniina kousku s dortem, musím říct, že se skláním před genialitou toho nápadu a odvahou ho provést! Minny, já ti tleskám!! Čokoláda už nikdy nebude to co dřív :)))

18 27.04.2019

Přečetla jsem všechny tři knihy paní Alenky M. Má svůj styl vyprávění, který mě fakt baví. Píše čtivě, píše příběhy ze života, které nejsou jen plytké lovestory. Někomu vadí množství postav, ale tak to v životě máme..postavy významné i méně významné z douhodobého hlediska, ačkoli jistou roli pro nás sehrály. A ve vyprávění mají své místo. Když jsem dočeta poslední stránku Hotýlku, vrátila jsem na první, která je fakticky závěrem příběhu. Taky taková autorčina zajímavost. stejně jako v předchozích knihách i tady se mi líbí, že autorka jen vypráví, nehodnotí a ponechává čtenáři samotnému možnost udělat si názor takový nebo onaký na činy hrdinů svých příběhů. Nepředkládá nám emoční výlevy při tragických událostech, jen vypráví a nechává na čtenáři, jak moc se ztotožní s osudy, jak mc chce příběh prožívat. Ćte se to příjemně. Ćasto si řeknete, že byste nechtěli být v kůži jejích postav, a přesto mnoho z nás bylo. Takový byl život obyčejného socialistického člověka

22 04.04.2019

Další z Kingových knih, která se točí "jen" kolem jedné ústřední postavy, jejího boje. Co říci... Kingův styl, napínavé, propracované postavy, uvěřitelné.. standardně vás bude napadat: "a co bych dělala já??" Mám to u Kinga skoro pokaždé. Děj obsahuje několik linií a snad jen jedna, dvě končí dobře, ostatní tragicky, ten závěr byl na mě teda těžký :(
Jinak jako thriller za mě fakt dobrý! Ale kterou si od něj vezmu příště???

12 18.03.2019

Kdo chce klidnou detektivku, nad kterou si popřemýšlí, právě ji našel. Zařve pár lidí, to jo, ale žádný masový krváky a akční závěry s hrdiny na okenní římse či s prostřílenými hrudníky nečekejte.
Sem tam tu někdo srovnává Agathu s P.D., za mě je Agathin Poirot zábavnější prďola než Dorothin melancholický, pasívní snílek Dalgliesh. To nemluvím o jejich detektivních schopnostech ale o přístupu k ostatním lidským bytostem. Detektivky jsou ovšem vymyšleny precizně, o vrahovi jsem jen dumala a nepřišla na to. Má to taky svoje kouzlo! Je to takové chytré psaní.

Pro mě smutný příběh skupiny chlapců vyrůstajících v dětském domově. Dá se na příběh nahlížet jako na milý příběh hrajících si kluků, ale já, protože jsem četla už v dospělém věku, jsem v tom viděla syrovou realitu opuštěných dětí, kterak se chytaly skromných projevů lásky, pozornosti personálu děcáku, ačkoli ti dělali svou práci, jak měli. Číst to jako malý kluk jistě by mě mnohem více bavily pasáže indiánských bojůvek a nezískala bych z knihy tak smutný dojem.

2 04.03.2019

Knihy paní Mornštajnové jsou výjimečné v tom, jak bez příkras přiznávají chyby a přehmaty hlavních hrdinů. Není to jen dobrák, oběť. Jsou to i sobecké naivky, co zničí životy. Protože takový je život, protože chyby děláme všichni a občas i velké. S Annou byste se chtěli kamarádit, s Alžbětou už hůře a o Anežce nemluvě. A přesto věta, která mě stále napadá, je, takový je život a lidi jsou bytosti chybující.
Byl to moc hezký příběh o obyčejných lidech a těžkých životech v těžkých dobách.

36 03.03.2019

Jsem fanda severské krimi. Přečetla jsem xx knih od xx autorů. Tato autorská dvojice, scénaristé, slibovala dobrý příběh. Ale..spousta věcí dobře rozehraných, ale nedokončených. Jakoby autorům došly nápady. Zničehonic se objeví nějaký Abbas, který defacto vyřeší jednu půlku problémů, ačkoli o něm nebyla dříve ani zmínka, takže jejich citové vazby z minulosti jsou stále jen v pozdním náznaku. Stilton, který má být jednou z hlavních postav, se tam spíš jako oběť nachomýtá, jeho osud není dobře vysvětlen. Část zločinů kolem Magnusona skončí poněkud naivně, jiná část nevysvětlená. A až posledních cca 50 stran přichystalo wow překvapení u vraždy na Nordkosteru. Takže za mě? Další díl už ne. Pan Nesbo a Jussi nasadili jinou laťku. Dočetla jsem, ale už od strany 300 jsem se těšila na jinou knihu.

5 20.02.2019

Smutný příběh.. už jsem knih s válečnou tématikou přečetla mnoho. Vždycky mě dostane, jak to v moderní civilizované době mohlo zajít tak daleko. Jak mohla lidskost tak rychle zmizet. A tyfus.. dnes už si neumíme představit, že přijde choroba a vylidní město. Příliš mnoho neštěstí na jeden lidský život. Smekám před Hanou.
Pozor SPOILER: A co je pro mě největší ironií? Že se mohli včasným útěkem zachránit. Ale Hana to celé zhatila z toho nejblbějšího důvodu, plané lásky naděje. Neupřímnost a slabost mužská..toto mi rve srdce. Zaplatila za to cenu převysokou.

33 08.02.2019

Vztah od začátku odsouzený k problémům nejen kvůli věkovému rozdílu, ale i kvůli povahovým rozdílům. Wernerův vztah k ní byl ten druh lásky, kterému se říká "až za hrob".. taková sebedestrukce láskou. Hodně z nás to zažilo, hodně z nás to chápe. A my se zkušeností vlastní víme, že takovému člověku není pomoci. Strašně jsem držela palce Livii, aby ona kvůli rozhodnutím matky netrpěla celý život.
Kniha je vyprávěna profesorem latiny, fanouškem antické poezie, lidově řečeno. A podle toho vypadá i styl a tempo vyprávění. Takže úplně strhující to není, nicméně obsahem mě to ke čtení přitahovalo. A některé citáty v knize jsou tak bolestně výstižné.. člověk si je vryje do paměti na dlouho.

8 05.02.2019

Četla jsem od paní K. Heřmánkové údolí, které mě uchvátilo. Tak jsem se těšila na stejně silný příběh a narazila jsem na červenou knihovnu od A do Z. Čtení mě nezaujalo, protože jak se již psalo níže, dopředu víte, jak to dopadne. Poslední stránky jsem už jen prolistovala, hlavně ať už je to za mnou. Psané čtivě, ano, ale i Angelika je vedle toho psychothriler. Takže další knihu už ne, nejsem ta správná skupina romantických čtenářek.

3 23.01.2019

Sem tam se objeví kniha, která vám předkládá otázku: pravda nebo fikce? Jozef Karika vypráví těžce uvěřitelný příběh. K tomu ale místy přihodí oficielně ověřitelná fakta. Což mnohý čtenář využije a ověřuje, nejinak já. Stav hlavního hrdiny nás ovšem nabádá zamyslet se nad myslí člověka s "poruchou" spíš než nad nadpřirozenem či neprobádanou realitou. To je ale jen můj názor. Nicméně je to výborná, chytlavá kniha, která vám nedovolí ji odložit. Přetěte si ji, je to fakt ďábelská jízda, kdy až do konce nevíte, co na vás vybafne!

18 30.12.2018

Příběh dvou sester, kterým osud namíchal nemilosrdné karty..a jak se se zajetím dokázaly rozdílně vyrovnat. Příběh tak neuvěřitelný, že si říkáte, že to se přeci nemohlo stát-taková nesmyslná absurdita. A přece. Ještě léta po pádu komunismu se člověku dělá zle při vzpomínce na dobu minulou. Paní Věře skládám hold, že se z toho nezbláznila, že ji nezlomili!

12 21.11.2018

V tomto díle vlastně Marie vypráví o jednom průšvihu, co se udál na Kostce. Není to tedy o jednotkivých persónách Kostky, jak jsme zvyklí, ale o dvou různých partách ,které si na poklady Kostky brousily zuby. A musím říct, že mě to bavilo. Bylo lehké, svižné čtení a zejména rozhovory Majerových byly jak vystřižené z reálného života. Marie byla jako vždy při zemi..: "co se tak na Kostce mohlo odehrát? Zabil Josef nějaké návštěvníky? Zabila Milada Josefa? Zabil Josef Miladu? Zabili někoho naši psi? Uřkla někoho tetička Nora? Předávkoval se někdo prozacem nebo ořechovkou? Otrávil někdo něčím někoho? Vysála někomu Deniska krev? Zabil otec kontrolu z finančního úřadu? "

17 18.11.2018

Protože jsem měla doma nemlich to samý, četla se mi kniha obzvlášť těžce. Simonka uměla precizně popsat chování a pojmenovat vlastnosti člověka, jakož i pocity a pohnutky lidské duše. Celou dobu mi bylo strašně líto toho, jak skončila, že ona to nevyhrála. A už jen kvůli ní jsem si říkala, že my ostatní, lapené stejným démonem, to musíme dotáhnout. Protože ona nám dala alespoň v knize příklad, že to jde.

8 13.11.2018

Už je to nějaký pátek, co jsem knihu četla. Okouzlila mě. Krásně popsaný starověký Egypt, romantický, dobrodružný příběh. No na dovolenou jak dělané.

11 01.11.2018

Vynikající životopisný román, spoustu se toho dozvíte. Ale je to nudně psáno. Dašího Zweiga už ne.

3 01.11.2018

Pes na zabití, knížka výborná..smála jsem se celou dobu. Já bych ho dala do guláše :D

14 01.11.2018

Báječná, smutná kniha.

1 01.11.2018

Miluju Jussiho, tato knížka byla stejně skvělá jako ostatní. Bavila mě moc! Sociální přesah běžné detektivky je to, proč jsou jeho knížky tak poutavé. A téma ústavů a zbavování svéprávnosti je mrazivé.

9 31.10.2018