pedroK komentáře u knih
Není to jen YA romantika, je to zábavné, místy vážné, plné nefalšovaného citu, žádné klišé, i dospělého čtenáře to chytne. Je to má první kniha od autorek, ale Neexistence mě láká taky. Myslím, že holky to umí, umí hrát emocemi. A tady bych jen řekla, jde to, ano, láska hory přenáší :) Dojem/emoce, který ve vás kniha brzo po začtení začne vyvolávat, je láska. A tak to zůstane po celou dobu čtení a i po něm.
Přečetla jsem na dva zátahy. Nešlo od Lindy odejít. Brečela jsem, když jsem si ji představila, kam směřuje její život po návratu z kriminálu. Ale nakonec..nedopadlo to tak zle a já jsem jí to moc přála. Moc hezky psaný příběh.
Je to takový poetický příběh o ne úplně poetické realitě Irska v 80. letech. Rozhodně mě námět zaujal a na téma Magdaléniných prádelen si najdu i jiná díla. Ráda bych se dozvěděla více než zde, kde ,,máte číst mezi řádky ".
Taková klasická YA detektivka, napínavá, čtivá. S Karen na víkend tak nějak nikdy nešlápnete vedle.
Velmi neotřelé téma, takových knih mnoho není. A přitom manipulátorů je mezi námi kupa, snad každý kolektiv nějakého má či měl, ti méně šťastní měli takového partnera..a víme tedy, že tady je jen jedno jediné řešení:pryč od něj co nejdál a definitivně!
Díky Jakubovi za tento dramatický příběh. Myslím, že bude užitečný pro víc lidí, než by kdo myslel.
Po 50 stranách odkladám. Měla to být svižná detektivka,ale spíše je to ženský román a nijak propracovaný, kde se kdesi v dáli odehraje vražda, to mě naprosto nebaví. I z komentářů je to patrné, tedy pro paní Klevisovou nejsem cílovka a dál nepokračuju.
Velice zvláštní příběh. Zajímavá kombinace komentářů z filosofie a příběhů lidských slabostí. Čím více čtete, tím víc se noříte do příběhu plného zvratů, ani ne tak v událostech, jako v emocích,když aktérům ujíždí zem pod nohama. Jen hledíte a hádáte, z koho se vyklube padouch, z koho spíše troska než darebák, z koho oběť, kdo ještě zařve a jestli jim to nakonec projde. Rozhodně doporučuji,vtáhne vás to.
Líbil se mi hodně i Stehlík, ačkoli byl úplně jiný.
Stehlík je román osudových ztrát..Theo a jeho život jakoby byli soukromé hřiště "pana Osudu", kde je všechno dovoleno. Na 730 stránkách sledujeme, jak Theo přichází o milované bytosti nebo alespoň lidi, které považuje za jakési jistoty, které by se jeho zraněné, labilní já mohlo držet. Den, kdy v muzeu bouchnou bomby, Theo ztrácí osobu nejdražší. Co hůř ale, v den výbuchu získává Stehlíka, který se stává otevřenou ranou, ze které bude mnoho let proudit stres a strach. Stehlíka, který ovlivní jeho kroky víc, než cokoli jiného.
V Las Vegas Theo potká Borise, bezprizorního kluka, syna přistěhovalce. Boris, celou dobu velmi rozporuplná postava, Thea na jednu stranu okradl, naučil ho pít, krást a fetovat, na druhou stranu se stal jeho nejlepším přítelem, jakkoli paradoxně to zní. V době života v Las Vegas mu poskytoval to, co Theo potřeboval nejvíce, pozornost, oporu, bratrství, které mu jeho otec neposkytl ani vzdáleně. Po letech se díky Stehlíkovi znovu setkají a my znovu nevíme, co od Borise čekat, bude Theův přítel nebo ho podrazí? Naveze ho do problémů, aby pak pro něj riskoval život. A Theo se věčně potýká se ztrátami, jak lidí, tak Stehlíka, což vnímá o mnoho bolestněji. Na rozkolísané houpačce nejistot se nedokáže podržet stabilních postav, které mu osud jako náplast přihrál a bloudí údolím zmaru, smutku a depresí. Hledá spřízněnou ženu, ale nebojuje o ni, ačkoli čtenář by mu už kousek radosti tolik přál.
Rozhodně zajímavá kniha, bohatá na krásné popisy citů a pocitů, vztahů k lidem i věcem a v neposlední řadě k osudu a spravedlnosti.
Toto se vám dostane pod kůži. Podobné Karikově Trhlině? Možná trochu, ta psychohra je zde také rozehrána, ale ve složitějším stylu, což někteří čtenáři nekvitují úplně kladně, nicméně sem to patří, tady to má důvod. Některé čtenáře tato kniha motivuje k výletu na Šumavu, mě spíš obráceně, bylo to opravdu strašidelné a jako hororu tomu dávám plných 5 hvězd! Povedlo se! Vložené záznamy vyšetřovacího spisu za kapitolami mi tam úplně neseděly, ale smysl tam určitě měly. Každopádně milovníkům napětí IF doporučuji!
Neskutečný příběh. Člověk se vzpírá uvěřit,že bylo tehdy možné takové bezpráví, krutost bez hranic. Politický vězeň se stával hračkou v rukou psychpatů. A kdo jím nebyl,musel se tak začít chovat,jinak šel za mříže taky. Co za mříže, na šibenici. Nejhorší je doslov. Nikdo nikdy nebyl za úmrtí dětí,
za týrání a utýrání jejich rodičů souzen,potrestán..Jakákoli narážka na spravedlnost a šťastný konec je pouhá fikce.
Přidám se k většině, ze středověkého příběhu jsem byla nadšená, z novodobého na rozpacích. Ano,pochopila jsem poselství, ale do nebe mě nevystřelilo. Ty procítěné příběhy lásky Veronice jdou jak málokomu. Moc krásné popisy pocitů, procesů,co se v nitru odehrávají. Procházka nejistým mladým srdcem. Něžné. Kéž Veronika zas něco takového stvoří.
Poprvé jsem četla asi v 17, úplně jsem to hltala..wow Briony. Znovu jsem to zkusila asi ve 40 a nebesa,to se nedalo číst..taková blbost.. :) Chápu, že již nejsem cílová skupina pro tento žanr. Ale když si odmyslim prvoplánově dramatický děj a přihlouplé zápletky, bylo to psané čtivě. Nu, v těch 40 jsem to vydržela asi do strany 100. Pak šla Briony do knihobudky. Ale kdysi jsem ten její těžký osud a nesmlouvavou chuť rvát se se životem prožívala :)))
Klasická anglická detektivka, zajímavá, žádný krvák, oddechovka.
Taková slabší autorčina záležitost, přišla mi tak trochu ufňukaná..určitě napsala silnější příběhy.
Ačkoli poněkud frekventované téma zakázané lásky, byl to skvělý psychologický příběh.
Dodnes mi v hlavě utkvěly některé vtipy či obrázky..veselé, doporučuji.
Vážný, skvělý román, doporučuji. Začtete se a naráz je konec.