Perkonamel komentáře u knih
Příběh se mi celkově líbil, ALE. Vše je vybráno z děl H.P.L, tudíž mne nic nepřekvapilo. Nevytýkám, jen chci říct, že autoři mohli děj více rozvést i podle sebe v duchu mistra.
Celkově jsem byl spíše sklamán, knížečka za dvě kila s 80 ti herními odkazy a stylem provedení jak leták do obchoďáku. Klidně by se mi líbilo, kdyby byl formát menší, třeba a5, ale kniha tlustší. Voskovaný papír se mi líbí, ilustrace vynikly náramně. Celkově mi tahle tvorba příjde jako vytáhnout z lidí prachy, bez nějakého extra vkladu.
Nezklamala, jeho tvorbu mám rád, ale nenadchla, nedostal jsem přidanou hodnotu nové generace tvůrců.
Pak je otázka, jestli budu investovat do dvojky?
Celkem povedená zeměplocha. Bohužel jsem už od vnímal, jakoby knihu překládal někdo jiný, než pan Kantůrek. Jednou za čas mi některé z vět nedávaly smysl, musel jsem jej číst několikrát, a třeba ani v kontextu nepochopil. Díky toho a nakonec i kvůli příběhu dávám 70 %
"Dělá tyhlety gumové ochrany, sire, reservatýry."
"Aha. Preservativy."
"Spousta lidí s takovými věcmi nesouhlasí, sire."
"Ano, já vím."
Tračník se zase narovnal do pozoru. "Co se mě týka, nepovažuju to za normální. Je to proti přirozenému běhu věcí."
Vetinari vypadal užasle. "Takže vy svou potravu konzumujete syrovou a spíte na stromě?"
Nevím, prohlášení, že jde o skrytý poklad literatury je, dle mého názoru přehnané. Z devíti povídek se mi líbily dvě, bohužel až moc málo rozvinuté. Zbytek stál, s prominutím, za psí štěk. Asi nejsem fanda tohohle způsobu hororu, ale číst povídku, která je o ničem a nevyústí v nic se mi nelíbilo. Přitom takovéto příběhy mám rád, ale ne tady a ne v téhle knize. Žvatlaní o ničem.
Mě se líbí, jak Osho dokáže vysvětlovat věci polopaticky a k tomu dodává různé příklady. Tím nechci říct, že bych nepřemýšlel, ale při četbě některých děl buddhismu, kde se to cizími výrazy jen hemží, se do toho motám, kdežto u Osha ne.
I přesto se mi kniha nečetla lehce, některé pasáže mne zastavily a nějakou dobu jsem je musel zpracovávat.
Velká sútra, část buddhisického textu je úžasná, člověku praktikujícímu pomáhá rozeznat jsoucna.
Verš, či strofa "sarvadharma buddhadharma iti - každá dharma je buddhova dharma" se pro mě stala stálou připomínkou různorodosti pohledů veškerenstva na zemi žijícím.
Odborná část je velmi zajímavá, ale občas jsem se ztrácel a s některými odkazy si nevěděl rady.
Pár z příběhu jsem četl již dříve, par poprvé.
Medúsiny hadí vlasy mě absolutně nechytly, příběh byl suchý.
Další věci mne bavily, nejvíce asi branou stříbrného klíče.
Moje hodnocení je dobre 50%, neboť se v knize objevuje množství chyb gramatických i ve formátování textu. Nevím, jestli je to mou čtečkou, nebo přímo v díle, ale občas se mi část textu rozhodí do kurzivy a je podtržené písmeno Z.
Jakože cena 88 je fajn, ale reprezentativní to tedy není.
Úžasná knížka. Jsem nadšený z části o historii,o medu a různých receptech. Podle knihy jsem vařil nejeden recept, několik se mi jich nepovedlo, ale to spíše mou vinou. Jsem nadšený, takových knih bych ocenil vícero.
Zřejmě nejsem pivař klasický, konzumní, většinový, ale alternativec. Kniha mne bavila, od začátku do konce.
Kniha je plná historických faktů, informací o dřívějším využívání daných stromu a různých způsobech využití co se medicíny týče. Zajímavé jsou i pasáže o životě stromů, jejich růstu a vzájemném propojení, na které se dnes, mimochodem, dochází.
Člověk, který ví, tak toho tenhle ten svazek nadchne.
Plný počet máš, milá kniho!
Zatím nehvězdičkuji. Knihu jsem měl v rukou dvakrát, pokaždé přečetl asi 60-100 stran a konec. Na druhou stranu to tak s některýma knihama mám, že mi až až po čase dovolí pochopit je.
Po době jsem sáhl na Pratchetta, knize mého dětství. Tahle (a mnohé z jeho dalších) kniha je naprosto úžasná. Příběh odsýpá a mě se jen těžko přerušuje, navíc jeho humor je naprosto brilantní.
"Pije jenom, když má deprese," vysvětloval Karotka.
"A kdy má deprese?"
"Někdy třeba proto, že už se dlouho nenapil."
Knihu jsem nedočetl. Je v ní spousta pravdy, některé výrazy, jako kultivační ovoce, jsou pro mne méně známe. Asi proto, že jsem nečetl předchozí díl. Jak jsem už říkal, kniha zůstala ležet, neboť mám pocit, že tahle cesta pro mne není. Samozřejmě mi není lhostejný osud všech těch mírumilovných Číňanu co trpí, protože nějaký hloupý, protilidský a zkažený systém(samozřejmě lidi k němu se hlásící), se rozhodl o perzekuci a zničení dalšího “náboženského” směru, či lépe řečeno, životní filosofie. Takže pomyslně vyvěšuju buddhistickou vlajku na znamení, že s potlačováním nesouhlasím!
Knihu jsem si koupil, neboť, ale to je dlouhý příběh, se u nás v domě objevil duch. Dům jsme sice stavěli nový, ale některé materiály byly recyklovány. No a tohle byla snad jediná kniha, která mne v koutku esoterika zaujala. Přečtením se mi rozšířily obzory toho, co už poznám a po jedné nahodilé příhodě, kdy jsem “zase” odmítal, že by něco takového existovalo, se mi to celé potvrdilo. Takže knihu doporučuji ku přečtení, myslím, že i skeptik by nakonec přiznal “něco na tom je”.
Tato kniha bylopro mne neočekávanou sondou a tak jsem se jako na palubě voyageru dostal do hloubi arabského světa. Jako takovou bych jí pochválil, atmosféru jsem si náležitě užíval.
Ale! Díky spoustě jak francouzských, tak arabských slov (sousloví často ponechána nevysvětlena) a místům, kdy se (snad vlivem špatného překladatele/korektury) opakovala několikrát po sobě několikrát stejná několikrát slova bylo pro mne čtení složitější. K výčtu bych ještě připočetl několik pasáží, které pro mne byly nepochopitelné, až surrealisticke - postavy se naráz dostávaly do situací,á však netušil jakto.
Kniha zajisté není jednohubka, jeden u ní přemýšlí i nad myšlenkama, které budou platné asi navždy - dualita světa, světy víry, nepochopení i oddání se bohu atd.
Příběh je krásný, díky spisu jsem se stal dobrodruhem, aniž bych opustil domovský přístav. Nakonec ještě dodat, že prozářil toliko mlhou a vánicí stižené dny.
Krásná kniha.
Vždy, když mne nějaká kniha nadchne pozná to má žena tak, že ji knihu doporučím, takže DOPORUČIL bych ji všem přemýšlivým lidem. Kniha je vtipná, většina hlášek je trefná a i když se hlavní myšlenka knihy dosti často opakuje, neopakuje se vlastně vůbec. Vím, odporuji si, ale po přečtení pochopíte.
Myslím, že nemá cenu říkat nic moc dalšího, stejně vše co napíšu/řeknu jsou jen pojmy k uchycení mokré vody. Nakonec : “MU”
(SPOILER) Konečně jsem tohle dílo dočetl a rozhodl jsem se, že bych mohl na jeho konto něco přihodit. V prvé řadě nechápu hodnocení 86%? Proč? Za co?
Kniha mi, když jsem nad tím hlouběji přemýšlel, příjde dost prvoplánova- třeba zrovna "velký výr". Celou knihu tam není o Waltově velkém výru ani slovo (i když by podle mne mohlo a mělo) a nakonec, aby dal autor důležitost ohrožení garpa tak ho vytáhne.
Garp jako osoba, která se bojí o svého syna v nemoci tak moc, že mu leží na hrudníku a poslouchá, jestli dýchá, se na druhou stranu přiklání ke hře jízda bez světel, bez motoru, bez bezpečnostních pásu zrovna se svýma dvěma dětma. Pak se stane nehoda, kterou garp ani sobě, ani ženě nedává za vinu, přitom bych řekl, že ve státech by šel sedět- zabití syna z nedbalosti, zmrzačení druhého syna z nedbalosti, zranění sebe a ženy a nakonec amputace penisu.
Když jsem přemýšlel, proč ho zabila zrovna plínu pů, přišlo mi to zase úplně nesmyslné a do děje nezapadající, spíše by mi seděla vražda jako vendeta od Michaela.
Pak autorův přístup ke psaní textu, jakoby zrovna sledoval nějakou smutnou telenovelu "a teď je moderní, když postava umře, tak to tam šoupnu" a začal rozsévat kosou jak urvaný ze řetezu. Co jedna smrt, alespoň deset, ať to stojí za to. Tohle má být vyobrazení strachu ze smrti.
Takhle můžu pokračovat dál a dál, ale nemyslím si, že to má smysl. Za mě má romám 53%. Je to dlouhé a o ničem. To už Burroughsuv feťák ja víc o životě a smrti, než tohle.
Dosti zajímavé čtení, jen v některých chvílích jsem se ztracel a některá slova nechápal.
Abych to shnul, přečetl jsem spousty knih, čtu rád. Ale těch opravdových knih, kde TO je, je setsakramentsky málo. Tohle je jedna z nich. Vlastne se dá říct, že prvky příběhu mne inspirovaly a po světě běhá jedno tele( dnes už to bude asi vzrostly býk) a můj život nabral směr, který se mi díky přečtení vyjevil. Doporučuju všem lidem, kteří rádi realistické romány, obzvláště z ameriky těch let ( už si nepamatuju přesný rok).
Kniha je zajímavá, ale. Nevím, jestli ji neumím číst (nejsem tak duchovně vyspělý?), anebo jde opravdu o překlepy, ale zdá se mi, že je plná gramatických chyb a nedává tak jednoduchý obraz toho, co chtěl autor říct. Některé pasáže tak musím číst třikrát čtyřikrát po sobě, abych pochopil o čem je řeč.
Po stránce obsahové jsou v knize určitě krásná moudra a za přečtení mi stála.