PetK komentáře u knih

Zajímavá záležitost. Začnu tím, co považuju za slabiny: ze začátku jsem se trochu srovnávala s archaickým jazykem a chvíli mi trvalo, než jsem pochopila nejrůznější vsuvky, které odkazovaly na dobové připomínky zločinu: knihy, články z časopisů apod. Sem tam báseň? Sice hezká, ale že by nějak souvisely s dějem...?
A teď klady: Jistě nevšední příběh. Negooglia jsem, jestli se to všechno opravdu stalo, ale v doslovu autorka mluví o tom, že vycházela z reálií, kolem kterých "upletla" románový příběh. Zdaleka nejzajímavější pro mě byly části, kdy Grace vyprávěla o svém živote, a to nejen o okolnostech vraždy. Docela překvapivé mně připadalo i vyústění osudů hlavních postav.
Každopádně i když je ta knížka docela tlustá, četla jsem s chutí, takže hodnotím kladně.

3 06.02.2019

Tohle se mi opravdu moc líbilo. Jako bych z celé knížky cítila zvláštní váhání (které mimochodem autorka přiznala v doslovu), zda má jako bílá právo mluvit o problémech černých lidí. Navíc když se v té situaci přímo nacházela jako "bílá panička". Ale ten příběh je jednoduše lidský - o odvaze, předsudcích, váhání a nejtěžších rozhodnutích. Hrozné je, že nám to připadá jako nějaká vzdálená minulost, ale 60. léta byla nedávno a černoši tehdy opravdu ještě nemohli do knihoven a bílí věřili, že šíří nemoci, na které běloch může umřít. A lidi to brali jako fakt. Ne, dnes to jistě není ideální, ale díky za to, že už žijeme přece jen v jiném světě, než je ten Černobílý.

10 26.01.2019

Když nastal boom Harryho, byla jsem zrovna v nějakém blbém mezivěku, kdy "už" ne a zase "ještě ne". A pořád jsem si říkala, že to musím napravit, že knihomol jako já nemůže pořádně neznat Harryho. A když jsem objevila audio s Jiřím Lábusem, bylo to jasné. Ano, je to knížka pro děti, jasně že jsem si pak musela dát na vyrovnání něco dospělého. Ale ta fantazie je nádherná. Opravdu doufám, že dceru (teď necelých 6) to nemine a znovu si to za pár let vychutnám znovu s ní.

7 26.01.2019

Tohle je přesný příklad toho, jak se z průměrně dobrého příběhu stane průšvih dobrý leda tak k uspávání hadů, pokud někdo podělá audio verzi. Je mi líto, ale ten monotónní přednes paní hlasatelky jsem prostě nedala.

5 25.01.2019

Řadím ji do sekce "Hana", i když tento příběh je možná o něco méně drsný. Přesto je to vyprávění o jednom krásném i těžkém životě, obdivuhodné síle hlavní hrdinky. Často jsem myslela na to, jak se život v minulém století strašně rychle proměnil - jak těžce žili lidé za války a potom cvak - pár desetiletí a komfort našeho života je úplně jiný. Hezké to bylo.

6 21.01.2019

Tohle bylo moc krásné. Smutně krásné, krásně smutné. Jak se všichni snažíme, ale protože spolu neumíme mluvit, tak si nerozumíme. Všechny postavy knihy jsou tak trochu sobci a zároveň se snaží dělat všechno pro to, aby oni i ostatní byli spokojení, a ono se to tak nějak pořád míjí účinkem. Copak to neznáme snad každý? Způsob psaní a vyprávění je nezvyklý, ale přitom mi připadá naprosto přesný. Monology se mísí s dialogy, vnitřní hlas s vnějším... Zkuste někdy poslouchat členy své rodiny, to je prostě přesné. :-) Moc jsem si to užila.

9 21.01.2019

Přečteno ta dva večery. Opravdu zvláštní forma vyprávění, jak se píše na obálce - na hranici dokumentu. Bolestný příběh, vyprávěný s místy až bolavou upřímností. Jako bych úplně cítila, že autor pociťoval skutečnou nutnost se ze svých traumatických zážitků vypsat, i za cenu, že tím ublíží svým blízkým. Zvláštní kniha plná bolesti, ale (naštěstí) s kapkou naděje.

2 19.01.2019

Pěti hvězdičkama hodnotím nejen tuhle knihu, ale vlastně spíš celou ságu. Moje výhrady jsou opravdu jenom velmi dílčí - třetí díl je na můj vkus hodně o italské politice půlky minulého století, o které vím prd, tak jsem se místy ztrácela. Hodně postav, které se dost pletou. Příběh je tak obsáhlý, že jsem na konci při vzpomínkách na dětství zjišťovala, že už jsem to stihla částečně zapomenout (i když to je spíš problém blbé paměti).
Ale celkově je to výjimečné dílo. Kompaktní, a přitom místy horečnaté a překotné, vyprávěné nádherným jazykem, schopným popsat nepostižitelné.
Jsem moc ráda, že jsem překonala počáteční rozladění ze zmatení postav a jmen, poslechla kamarádku, udělala si tahák, a díky němu jsem si mohla tuhle krásu přečíst. Je to něco, co opravdu ční vysoko nad průměr.

4 17.01.2019

Vybavuju si, že Hadrového panáka jsem považovala spíš za průměr, ale když mě v knihovně cvrnkl do nosu Loutkář, řekla jsem si, že tomu dám šanci. Co mě hodně překvapilo a z Hadrového panáka si vůbec nepamatuju, byla míra humoru v knížce obsažená. Jakože normálně situační humor, kdy se agenti ožerou a v noci v hotelu vraždí pavouka.
Na druhou stranu, jednotlivé vraždy už mi přišly trochu za čárou. Jakože - co nejhnusnějšího můžu vymyslet, aby to bylo fakt děsivé. A přitom děs je podle mě trochu v něčem jiném. Každopádně ale převládá spíš pocit docela příjemného překvapení, právě vzhledem k odlehčení příběhu humornými situacemi.

7 12.01.2019

Asi bych to úplně nedoporučila ženám, které přišly o dítě nebo se trápí tím, že ho nemůžou mít. I když - těžko říct. Každopádně je to knížka o tom, jak jedné ženě tak trochu hráblo z nemateřství a mateřství. Jaké chyby rodiče dělají ve snaze být dokonalí a mít perfektní děti. A o tom, že adopce má úskalí, které by nás na první dobrou vůbec nenapadly. Nelze si nevzpomenout na Rok kohouta s obdobným tématem (dokonce je tam ta knížka zmíněná). Přečetla jsem za víkend, čtivost nelze upřít.

5 06.01.2019

Tohle pro mě bylo zase o kousek výš než předchozí díl. A po pěti dílech asi už vím proč - bylo tam víc ze soukromí hlavní hrdinky, a s tím souvisí i návrat sociopatky Alex. Nějak mi ta dějová linka Kim připadá zajímavější než jednotlivé případy. Protože i když jsou propracované, prostě je to už vždycky "jen" detektivka a řešení nějakého případu, který se nakonec na poslední chvíli vyřeší... holt jako knižní detektivka. Nicméně si pořád myslím, že tahle série je v rámci žánru nadstandard.

3 05.01.2019

Typický příběh/příběhy Patrika Hartla plné vztahů, situačního humoru i smutku. Baví mě ho číst. A co si budeme povídat - kdo z nás občas neměl pocit, že mu život bez užitku proniká mezi prsty?

5 31.12.2018

Tohle byla na rozdíl od předchozích dvou dílů víc politika než vztahovka, ale pořád obsahuje to kouzlo, které je v knížkách neuvěřitelně vzácné. Ten jazyk (a překlad), ta schopnost vyjádření nevyslovitelného. Skvělé.

4 31.12.2018

Několikrát jsem se od srdce zasmála. Boček zkrátka ten situační humor umí. Je to krátké, svižné, oddechové a zatím mě to pořád ještě nenudí.

10 18.12.2018

Neurazí, nenadchne. Doposlouchala jsem to jen abych se dozvěděla rozuzlení. Za něj dávám o hvězdičku víc.

1 18.12.2018

Čte se to velice dobře. Na několika místech jsem se dokonce od plic zasmála, což je u detektivky velmi milé osvěžení. Proto mám ráda Oddělení Q nebo dánovky. Ke konci jsem se ale nedokázala ubránit mírnému pocitu, že to je tak trochu pořád stejné... Já to vlastně chápu, co furt vymýšlet, ale nějak si nejsem jistá, jestli si tenhle příběh budu pamatovat. Na rozdíl třeba od dílu s "magorkou psycholožkou", to bylo prostě něco jiného, originálního. Ale i tak už mám nachystaný pátý díl.

10 17.12.2018

Docela originální výchozí situace a styl, který se dobře čte. Jinak ale v rámci žánru nic, co by nějak extra vyčuhovalo nad průměr. Možná je to i tím, že jsem se na ni docela hodně těšila, když jsem vycházela z recenzí. Vlastně tomu není co vytknout, ale... Ale. Je holt trochu peklo mít v jednom žánru dost načteno. :-)

4 13.12.2018

Zatím pořád ještě přemýšlím, čím to je, ale pro mě to byla neskutečná nuda. Knížku jsem odložila a audio nakonec na naléhání nadšených kamarádek doposlouchala, protože jsem to považovala už snad za otázku ruské cti nebo co. :-) Ale kouzlo téhle knížky mi zůstalo skryté.
Ostrovní trilogie - lány popisů přírody. Geniální přítelkyně - hromada řekněme "hluchých" míst. A přesto mě to bavilo, byla v tom pro mě barva a vůně. Ale tady? 15 minut o tom, jak hrabě skládá příbory, pro mě bylo 14 minut utrpení. Trošičku zajímavé to snad začalo být, když se objevila Sofie, přesto je můj dojem z toho tristní. Bohužel to nezachránil ani skvělý Igor Bareš.

6 11.12.2018

Co se týče "zmatení postav a jmen", už to bylo o něco lepší než v prvním dílu, kde bych se bez taháku neobešla. Ferrante má dar jazykové obrazotvornosti, bohatou slovní zásobu, kterou dokáže přesně vyjádřit pocit. To je opravdu radost číst.
Baví mě na tom asi především nepředvídatelnost děje - ona nepředvídatelná je sice především postava Lily a její jednání, ale v zásadě se od toho odvíjí celý příběh. A tak když už si říkáte - je jasné, jak se tohle vyvrbí, většinou jste úplně vedle. :-)
Čte se to krásně, knížka vyžaduje pozornost, a tak to není oddechovka, kterou si večer zresetujete mozek. Ale stojí to za to, věnovat četbě Přítelkyně energii.

5 09.12.2018

Nedoposloucháno. Nějak mě to nechytlo, ani přednes herce. Navíc celá kniha ve 4 audio kapitolách, jak tam má pak člověk z mobilu lovit, navazovat, kde včera skončil... je to spíš technická, ale nenahrává to příjemnému dojmu.