PetK komentáře u knih

Tuhle knížku ocení o něco víc lidi, kteří se aspoň trochu pohybují okolo umění a kaváren. Ne všechny povídky jsou na toto téma, ale upřímně mě tyhle bavily nejvíc. V nich si taky autor nejvíc božsky střílí ze všech těch rádody umělců a hpsterů a "Pražáků"... Fakt jsem se bavila.
Na to, že povídky prakticky vůbec nečtu, to bylo hodně zajímavé a milé překvapení. Lehkost, vtip, který mi sedl, a přesto místy tíseň. Moc fajn.

4 02.05.2019

...a pořád čtu (poslouchám) všechno, co May napíše, a pořád marně čekám na další Ostrovní trilogii... Tady jsem se těšila na prostředí Hebrid, ale nějak pro mě nebylo tak živé a strhující jako v Trilogii (i když Jiří Dvořák dělal, co mohl). Taková průměrná detektivka s nepříliš nápaditou zápletkou, konec přitažený za vlasy... má to něco do sebe, za mě je to ale průměr.

5 29.04.2019

Četla jsem před nějakou dobou a teď, před třetím, si oba předchozí díly osvěžila jako audio. Proto jsem se cítila být "v obraze", což se mi u sérií s například ročním odstupem nedaří. Je to klasický Bjork, navazuje na předchozí atmosféru, charakterové rysy postav a typy zločinů. Četlo se to dobře, lehce, přesto to na plný počet není. Chybí mi tam to "něco", wow efekt, který knížku vynese výš, než je pro mě teď - v lehkém nadprůměru.

4 29.04.2019

Jako vždy jsem se při poslouchání usmívala, sem tam se zasmála nahlas, občas se dojala a místy žasla... Kéž by všechny cestopisy byly tak zajímavé jako ty od prince Ládíka.

5 20.04.2019

Četla jsem Anežku, byla výborná, a tak jsem samozřejmě sáhla i po Houbařce. Opět tady máme rodinné drama, temné proudy od povrchem, vlastně velmi smutné čtení o osamělém životě jedné nešťastné holky. Knížka je velmi čtivá, dala jsem ji za dva dny. Místy jsem měla pocit, jako bych četla "pokračování" Do tmy Anny Bolavé, námět je dost podobný. Můžu doporučit. Akorát ten konec... ten si pro sebe pořád ještě přežvýkávám a nevím, jak si ho vlastně vyložit. Pro mě vyvolal víc otázek než odpovědí, ale... to je vlastně dobře, ne?

3 20.04.2019

Když jsem (pravda, drahně po třicítce) objevila Mládí v hajzlu, byla jsem nadšením doslova unešená, byla to bomba a můj tehdejší přítel už na Nicka pomalu žárlil, že mu věnuju víc času než chlapovi z masa a kostí. :-) Z Hovna bič byl jen slabý odvar. Pár výborných vtipů, slovní ekvilibristika v dialozích... Bohužel, Payne sám sobě nasadil hodně vysokou laťku. Ale šanci mu ještě dám, to zas ne že ne.

1 19.04.2019

Kamarádka, která už to četla, se mě ptala: "A ve které části teď jsi?" Uvědomila jsem si, že se mi chce odpovědět: "Je tam zima a něco je chce sežrat,", což byl ovšem prakticky přesný popis všeho, co jsem doposud přečetla...
I přes četné povzbuzování kolegů z Co čteme jsem nevydržela a knížku odložila nějak těsně před půlkou. Četla jsem to už snad měsíc, bojovala, chvíli mě to bavilo a pak zase dlouho nebavilo. Možná to na mě bylo moc "chlapské" téma, co já vím? (I když nerada takhle genderově rozlišuju, ale jistě mě chápete.) Ale nějak mi to neodsýpalo, a když cítím, že se na večerní čtení netěším... život je na to příliš krátký a můj seznam "to read" příliš dlouhý.
Terroru se ale nedá upřít atmosféra a atraktivní je jistě i to, že předlohou příběhu je skutečná událost. Tak vám ostatním přeju víc štěstí. :-)

7 19.04.2019

Kéž by se mi tahle série tak hrozně nepletla se sérií Angely Marsons. :-) Obě jsou moc fajn, čtivé, dávají čtenáři to, co chce. Akorát charakteristiky obou hlavních vyšetřovatelek jsou tak hrozně podobné... Podle mě má Marsons víc humoru, ale Bryndza i tak vždy nabízí poctivou detektivku, nějak z toho mám poct, že píše rád. Těším se na další díly.

8 01.04.2019

Jako když si obujete papuče a uvaříte čaj. Tak na mě působil Strážce nádrže. Ano, mezi typicky svěrákovskými vtípky (u popisu kolonoskopie: omluvte mě, že jsem se do tohoto problému tak hluboce ponořil) a krásnou poetikou zaznívá smutek a opuštěnost starého muže. Ale zároveň naděje a přesvědčení, že jaké si to uděláte, takové to máte. Může vám být 70, ale "duše kráva pořád odmítá stárnout". Moc hezké, 80stránková jednohubka na jeden až dva večery. A abych nezapomněla, moc krásné ilustrace.

8 29.03.2019

Jasně, je to fikce, román, ještě k tomu americký, takže tak jakože "americky" přibarvený. Ale jak se píše už na obálce - je docela pravděpodobné, že se podobný příběh právě teď na Korejském poloostrově odehrává - protože autor vycházel z reálií, výčet nastudované literatury je docela úctyhodný, taky mluvil s uprchlíky...
K příběhu samotnému - trochu bych to pokrátila, ale vzhledem k tomu, že sledujeme tři různé hlavní postavy, pomohlo to k udržení pozornosti. Nicméně jako připomínka toho, co se někde na světě doopravdy děje, to funguje. Vzpomeňme si na to, až zase budeme nadávat na své pos.ané životy.

4 23.03.2019

Porodní bába před pár let mě hodně zaujala. Bylo to fakt divné, ale dobré. Ovšem s Můrou jsme se nějak minuly... Možná to bylo tím, že Bábu jsem četla a Můru poslouchala, a sama na sobě jsem vnímala, že nejsem tak pozorná jako obvykle. To se mi stává, když mě knížka moc nebaví... No a pak už se začnu ztrácet a jsem v začarovaném kruhu. Jedna hvězdička dolů jde tedy na můj vrub. Co se týče pozitiv, oceňuji náhled do historie, zvyků Finů a jiné mentality.

1 15.03.2019

S Lackberg mám spojený začátek vztahu se severskou literaturou. Tehdy jsem před pár lety poměrně rychle přelouskala všechno, co napsala, hezky postupně. A teď, snad po třech letech, se mi dostalo do ruky další pokračování. Takový hezký návrat domů. :-)
Její série je mezi severskými detektivkami, řekla bych, "light", ale vlastně jsem si teď připomněla, že to není na škodu. Troška naivity, něco z románu, špetka humoru. Ale pozor - mám pocit, že v této knížce přitvrdila, především na konci. Taky mi připadalo, že je delší než předchozí díly. Ale celkově to byl opravdu milý návrat - četla jsem s potěšením a s chutí.

5 15.03.2019

Kolem třetího dílu jsem měla strach, že skvělá série bude mít sestupnou tendenci, podobně jako třeba Mayovy Čínské thrillery. Naštěstí to vypadá, že tohle nebude ten případ. Už čtvrtý díl se mi dost líbil a pátý to jen potvrdil.
Pohled do minulosti tady nepůsobí jako "už nevím, co bych psal", ale Minier našel přirozený způsob, jak to udělat. První část knihy je u "série Servaz" nezvykle označená názvy kapitol, což na mě působilo pozitivně. Velmi sympatické čtení, jen mě mrzí, že budu zase muset čekat na další příběh poměrně dlouho - jak už to u sérií bývá. :-)

4 03.03.2019

Chvíli mi trvalo, než jsem se k ní probojovala zástupem dalších knížek, které čekaly v řadě, ale ještě že jsem to udělala. Tohle bylo moc dobré. Úplně jiné než Trhliny, Strachy a Tmy. Děsivé taky - ale jinak.
Co se dělo na Slovensku před revolucí a hlavně po ní. Mafie, politika a jejich prorůstání. Najdeme k knížce předobraz "Měčiara" a jeho praktik (i když se samozřejmě jmenuje jinak), a můžeme se jen dohadovat, co ostatní je v knize pravda a co fikce. A já se obávám, že většina toho se skutečně stala, i když třeba jiným lidem, v jiných kulisách, ale ano. Postavy jsou plastické, nikdo není černý nebo bílý.
Mám snad jedinou výtku. Každá kapitola má své intro - takovou ochutnávku, co se v ní bude dít. To je v pohodě, často člověk netuší, ke které postavě se to vztahuje, a tak to jen zvýší zvědavost. Nicméně intro, které otevírá celou knížku, mi přišlo jako zbytečný spoiler od samotného autora. V podstatě hned víte, kam se bude ubírat vývoj příběhů hlavního hrdiny a jeho kamaráda.
Jen mě trochu mrzí, že jsem knížku neměla v originále, ale v češtině. Věřím, že ten zážitek by byl ještě autentičtější. Ale jinak - vřele doporučuju.

6 24.02.2019

Mno. Kde začít. Ok, pozitivy. Bavil mě ten základní příběh - ovdovělý spisovatel s blokem, těhotná mrtvá manželka s tajemstvím, mladá vdova v nesnázích s rozkošnou holčičkou. Ale bohužel snad víc než polovinu (podotýkám že pro mě už tak dost rozvleklé knížky) zabírala duchařina. A to mě fakt, ale fakt nebavilo. Rozumím, že to je asi to, co milovníci Kinga chtějí a oceňují, ale tak holt asi nebudu jeho věrná fanynka. Na druhou stranu jsem poslouchala Pod kupolí, Nadějného žáka a dokonce i To, a nikde mi to nepřišlo - ta duchařská stránka - tak otravná jako tady. Tož tak. Uzavřela bych to tím, že Kingovi vždycky tak jednou za půl roku dám šanci, a zřejmě to zkusím zas, ale tohle nebyl můj šálek kafe.

4 20.02.2019

Od začátku mě to bavilo. Svižné, civilní vyprávění s trochou humoru (lehce mi to připomnělo Temné lesy H. Cobena), slušně propracovaný příběh od minulosti až do současnosti. O odvaze a slabošství, o vině a tajemstvích až za hrob normálního života.
A pak... konec. Jakože cože? Abych nespoilerovala, můžu jen říct, že mi v podstatě "rozbil" celou zápletku a teď přemýšlím, jak to vlastně bylo, kdy se co stalo... On ten konec sice v návaznosti příběhu asi dává smysl, ale na druhou stranu popírá spoustu věcí, které se v knížce staly. Nebo jsem jen prostě něco nepochopila, nedávala pozor...? Jsem z toho rozpačitá a nevím, co si o tom mám myslet. Jinak mě to celé bavilo, o tom žádná. Zkrátka jen ten konec mě nějak minul nebo co. A štve mě to. :-)

5 17.02.2019

Tohle je teda docela síla. Všichni tak nějak obecně víme, že válka rovná se nelidské zvěrstva, ale asi si těžko - pokud jsme to nezažili - můžeme představit všechny jeho podoby. Přiznávám na rovinu - neměla jsem ponětí o (zřejmě) největším lodním neštěstí, jaké kdy bylo zaznamenáno, ani o Jantarové komnatě. Nejde mi na rozum, že něco takového může být nezvěstné.
Krátké kapitoly jsou příjemné na čtení. Každý ze čtyř hlavních hrdinů je něčím zajímavý, ale nejvíc mě "zaujal" magor Alfred. Jo a ty krátké kapitoly a celkově délka knihy dokazují, že dobrý historický román nemusí být bichle o tisíci stran.
Zase jsem si trochu rozšířila historické obzory a znovu o něco víc děkuju, že žijeme v nádherné době.

9 13.02.2019

Angela Marsons pokračuje ve výběru silných a zajímavých témat. V této knize se věnuje "nenávisti k odlišnosti" - rasismu, xenofobii a všem ostatním podobným hnusům. Těší mě, že to má evidentně promyšlené - světlo až v této knize vnesla například do vztahu Kim s bývalým kolegou, jejichž řevnivost byla v sérii od prvního dílu. Víc jsme se dozvěděli také o člence týmu, která byla doteď spíš na okraji zájmu. A opět nechybělo pár sarkasticky sžíravých dialogů. Prostě a jednoduše mě to baví.

5 13.02.2019

Mno. Tohle bylo takové retro na druhou. Jednak audio zpracování někdy snad z 80. nebo začátku 90. let, kdy pán je asi profík, ale ta přehnaná dikce mi dost lezla na nervy. A za druhé - ze které doby to je, že ještě věřili na léčbu homosexuality? Jasně, taková doba byla, ale připadalo mi to strašně naivní - a taky vlastně nuda. Doposlouchala jsem to, abych zase neodložila další knížku, a protože to nebylo zas tak dlouhé. Ale spíš zklamání.

1 09.02.2019

Bylo docela zajímavé, že případ "detektivky" čtenář sleduje ne z pohledu policisty, jak je obvyklé, ale z pohledu vědce. Nevím, zda vše, co bylo v knize řečeno o přírodě i počítačových systémech platí, rozhodně jsou to ale zajímavé možnosti, které běžného smrtelníka nenapadnou.
Ale na druhou stranu - jako že by člověk úplně bez zkušeností dokázal přečurat policejní sbory včetně FBI, to je, pardon, dost přitažené za vlasy. Je třeba to brát jako licenci, ale na tyhle supermany už bývám občas malinko alergická. :-) Radši mám hrdiny z masa a kostí.
Hvězdu nahoru dávám za audio zpracování.

3 07.02.2019