PetK komentáře u knih

Ove bylo zjevení, a tak jsem s velkým očekáváním sáhla po audiu v podání Valérie Zawadské. Bylo to opět moc milé, dojemné i vtipné. Prostě zážitek.

6 17.08.2017

Kromě jiného mě na tom baví Island - ráda si představuju zdejší atmosféru a přírodu. Je to dobrá série, taková jistota - když náhodou nemám co číst (haha, můj seznam mi "padá na hlavu"), sáhnu po "další Tóře".

2 17.08.2017

Nenapsala jsem komentář hned a už si samozřejmě moc nepamatuju dojmy. Akorát ten, že mě to bavilo, je to taková ta klasika. Hlavní hrdinka je "trochu jiná", tak to mám ráda. :-)

1 17.08.2017

Hodně jsem se na ni těšila, i když mi bylo jasné, že to bude něco jiného než originální Ziburovy cestopisy. :-) Začátek vypadal hodně slibně. Pak hrdinka vyrazila a chvíli jsem měla docela strach, že budu dál číst už jen popis cesty, kamení, stromů a počítat odpadlé nehty. Naštěstí to tak nebylo a na konci jsem dokonce byla i dojatá. Ve výsledku - rozhodně to musela být životní zkušenost, i když nijak extra strhujícím dojmem na mě kniha nezapůsobila. Oceňuji ale autorčinu upřímnost až na kost, to zase jo.

3 17.08.2017

Mou první severskou detektivkou, která odstartovala dlouholetou vášeň, bylo něco od Theorina (a pak postupně všechno od něj). Tahle kniha mi jeho dílo hodně připomíná - atmosférou, příběhy nejsou nijak extrémně komplikované, přesto čtivé. Nezanechá dojem na roky, ale je to velmi dobrý standard.

16.08.2017

Trošku zklamané očekávání. Proč? Protože je kniha prezentována jako humorná detektivka, a humoru tam bylo na můj vkus pomálu. Přitom výchozí situace a samotné postavy tomu víc než nahrávaly. Mám pocit, jako by autorka nevyužila možností, které měla přímo pod nosem. Škoda. Můj dojem je, že se z toho dalo vytřískat mnohem, mnohem víc.
Poznámka na okraj - co se týče námětu, neustále se mi do hlavy vkrádalo Oddělení Q. Carl byl taky takový odpadlík, kterého bylo třeba uklidit. A přesně tak si představuju humornou detektivku - kde humor vychází z rozdílnosti postav, krásně promíchaný s temnotou.

1 12.08.2017

Německý humorně-milostný román pro ženy. Tak něco takového jsem opravdu nikdy předtím nečetla. :-) Nicméně to byla velmi příjemná a místy skutečně vtipná oddechovka, na dva tři letní večery jako dělaná. Asi se tomuto žánru nebudu věnovat pravidelně, ale byla to docela osvěžující změna mezi záplavou realistických detektivek. Oceňuji, že autorka dokázala s nadhledem a humorem psát o sebevraždě.

2 07.08.2017

Zvláštní kniha, trochu se zdráhám říct detektivka. Protože to podle mě detektivka v pravém smyslu slova není. Spíš příběh, nebo jak napovídá název, kronika.
Na rozdíl od typově severských či britských detektivek tu mimo jiné zcela chyběly konkrétní popisy... vlastně čehokoli, nejen činů samotných. Autor mluví v náznacích, párkrát jsem se musela i vrátit, abych pochopila smysl náznaku.
Kniha, především způsob zpracování, mě nijak extra neuchvátila, ale příběh je hezký. A délka byla únosná tak, aby mi stálo za to to dočíst a dozvědět se, jak to dopadlo.

3 07.08.2017

Připadalo mně to trochu dlouhé... A asi je to spíš můj osobní problém, ale v audiu mně nesedala předčítající a její způsob. Určitě se ale do dalších dílů o Lincolnovi a Amélii ještě pustím.

2 26.07.2017

Váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale nakonec jsem se rozhodla pro nejvyšší hodnocení, protože:
- docela zajímavý námět
- krutá upřímnost, někdy až na kost, toho druhu, kdy se člověk i sám sobě občas bojí/stydí něco přiznat, ale Moriarty se toho nebojí
- situace, kdy se děj zvrhává až do situační komedie
- palec hore za "konec" příběhu Sophie
Jediné drobné mínus - musela jsem se soustředit, abych se neztratila v množství (především ženských) postav a příbuzenských vztahů. Celkově Moriarty super. Žádná červená knihovna, ale inteligentní ženské čtení s trochou tajemna a trochou humoru.

6 24.07.2017

Knihy Picoult mám ráda především pro otevírání nejrůznějších otázek, etických, hodnotových i právních. Ze všech (a myslím, že už jsem přečetla všechny) mi ale tato přišla tak nějak nejvíc přitažená za vlasy. A konec snad... odfláknutý? Hrozně rychlý a bez katarze...?
Nebylo to vůbec špatné čtení. Jen ve srovnání s ostatními pro mě trochu pokulhávala. Nejsilnější zůstává Vypravěčka, otázka etiky jde nejvíce do hloubky asi v Je to i můj život. Nicméně ji řadím mezi své oblíbené autory a těším se na další díla z jejího pera.

24.07.2017

Standardně dobrý, vtipný, suchohumorný Dán s trochou temna. Baví mě stále.

2 21.07.2017

Kdysi dávno jsem četla, teď jsem si po letech poslechla. Baví, spokojenost, těším se na další díly.

"Já si myslím, že Jiskřičky nejsou vůbec žádný zasraný!"
Divadelní představení jsem viděla, a audio v podání (samozřejmě) Báry Hrzánové je prostě jako oblíbený film - znáte to nazpaměť a stejně se pořád a znovu smějete. Je to prostě boží.

1 11.07.2017

Takový lepší průměr. Po třech knihách se zašmodrchaný děj konečně (víceméně) rozšmodrchal, i závěr se mi docela líbil - proč vlastně ne, takhle to v životě většinou dopadá. Pořád mám takový zvláštní pocit z postavy Sofie, do jaké míry je vlastně (ne)normální? I když to je možná dobře. Celkově měla pro mě série vzestupnou tendenci, i když úkroky do minulosti několika postav občas mátly a až po chvíli mně došlo, kdo to vlastně vzpomíná.

1 10.07.2017

Ze začátku jsem měla strach, že se budu ztrácet v množství postav, ale neměla jsem s tím větší problém. Navíc je fajn, když ani jedna postava není černobílá, každá má nakonec nějaký ten škraloup nebo šrám. Ale konec mně přišel takový nějaký zamotaný a komplikovaný a překombinovaný. Nejsem si úplně jistá, zda jsem to nakonec pochopila správně. :-) Dívka ve vlaku mě bavila víc, navíc v audio verzi. (Na audio Do vody jsem četla poměrně poměrně nelichotivou kritiku.) Takže za mě ok, docela fajn počtení, ale hlubší brázdu to ve mně asi nezanechá.

1 10.07.2017

První díl jsem četla před pár lety (asi třemi) a připadalo mi, že se zaměřuje víceméně jen na popisy co největších krutostí a nechutností. Pak jsem celou sérii objevila jako audio a dávám to celé od začátku. Druhý díl už mi přišel zajímavější, asi nic, co by mě srazilo do kolen, ale přece jen lepší než první.

1 07.07.2017

Prostě jsem se nedonutila to doposlouchat... Pasáže ze soukromého života mě bavily (nebo spíše zajímaly), ale jakmile člověk aspoň trochu nerozumí počítačům, myslím, že se ztrácí. Ještě víc jsem se ztrácela v množství postav, nebyla jsem schopná si zapamatovat, kdo je s kým v koalici, už není nebo už zase je... Třeba se k tomu ještě někdy vrátím. Možná kdyby byla kniha kratší, bylo by to lepší. Navíc mám tak trochu pocit, že autor Jobsovi celkem mazal med kolem huby a snažil se ho vykreslit v méně realistickém světle, než jak se skutečně choval, zjemňovat negativní stránky jeho povahy a chování, aby z toho vždy tak jako tak vyšel dobře. To se mi moc nelíbí - když už to má být skutečný životopis, tak bez příkras.

2 07.07.2017

Klasický Nesbo, klasický Harry. Umí krásně mást a navádět na falešné stopy, i když - co ještě vymyslet? Desítka mně přišla na konci už dost silně přitažená za vlasy, tak jsem se trochu bála, co bude dál. Ale pořád ještě dokázal překvapit. :-) Zdá se, že příběh bude pokračovat, což potěší jistě všechny nesbofily.

3 04.07.2017

Povídky normálně skoro nečtu, tyto jsem poslouchala. Jak už to bývá, některé mě bavily víc, některé míň... Ale čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc ochabovala moje pozornost.

1 30.06.2017