petrarka72
komentáře u knih
Vrah andělů
Andrew Mayne
Čaroděj jako zvláštní pachatel, příběh o tom, kterak se iluzionistka ve službách FBI prosadila, mnoho informací o kouzlech, tricích a iluzích a pár působivých obrazů. Jinak deus ex machina Damian lepí logické díry a gradace nic moc, takže celkově průměr.
Pražská zima
Madeleine Albright
Výborné čtení. Protože paní Albright vnímá svůj život jako součást globálního dění. Protože dokáže člověku zprostředkovat nejen fakta, ale hlavně řetěz příčin a následků, které k té které události vedly. Protože mi dokázala představit dění mezi koncem třicátých let a pohřbem Jana Masaryka plasticky a poutavě. Protože mi dovolila pochopit, jak se z druhé války stala krok za krokem světová. Protože díky osobní známosti (její nebo jejího otce) dokáže přes detaily a zkratkou přiblížit osobnosti, které znám jen z knížek nebo dokumentárních filmů, navíc vnímá jejich význam a míru vlivu jinak než čeští historici. Ne že by se tam nenašly drobné chyby (Marta G. nikdy nebyla ženou jugoslávského velvyslance, film Údolí rozhodnutí se v roce 1946 netočil, ale už byl v kinech atd.), ale jako seznámení se způsobem myšlení chytré ženy a historií Československa trochu jinak funguje knížka bezvadně. Funguje asi i pro cizince, kteří o Čechách v životě neslyšeli. A určitě funguje jako milostný dopis Praze a Československu, jak autorka chtěla.
Není kouře bez ohýnku
Agatha Christie
K sežrání. Živočichopis městečka zvícího větší vesnice, Joanna a Jerry, slečna Marplová coby deus ex machina a neočekávaný pachatel. Tohle je pohádka pro dospělé, jak má být. Bratři Grimmové by zaplesali... :-)
Lepší člověk
Louise Penny
Vražedná voda, týraná těhotná žena, žalem šílený otec, poslední případ Jeana Guye, to zjevné není vždy pravdivé, i obrana může být surová, laskavost, laskavost, laskavost... Romány ze Three Pines jsou lepší díl od dílu, díky za to.
Mrtvá v knihovně
Agatha Christie
Jeden z nejsevřenějších případů slečny Marplové. Vždycky potěší, i když si pamatuji vraha. A povedený je i televizní film, ve kterém změnili, "aktualizovali" pachatele (nikoli však motivaci), který kupodivu rovněž dobře funguje.
Záhada sedmi ciferníků
Agatha Christie
Zábavné, svižné, lehkým perem psané. Možná jako reakce na četbu romantických dobrodružných románů.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
(SPOILER) Návykové, ale ne úplně komfortní čtení; stránky rychle ubíhají, bavíte se, přitom některé věci byste raději nevěděli... V prvním plánu všednodenní fungování Veroniky, jejího muže Michala, patnáctileté Máji-Včely a syna Míši-Pindi, ovšem v životní situaci, která je nelehká a která generuje několik dramatických zákrut (otec na pokraji Alzheimera, stres mířící k závislostem, první pubertální láska, plíživě se projevující šikana...). Veronika a děti se střídají ve vyprávění o tom, jak tančí tak rychle, jak dokážou (a Michal mlčí a je tak chápavý a bezpohlavní, že celou dobu čekám, jaká rána od něj přijde). Ve druhém plánu zpráva o generační nekompatibilitě (a je úplně jedno, že jeden ze zásadních hlasů má matka, která je mrtvá - či spíše dceřina představa o jejím hlasu). A ve třetím snad zachycení doby pohledem "zdola" - politika ani společnost se výslovně nepopisuje, ale rodinné fungování a nutnost řešit konkrétní situace ji myslím ilustrují dost přesně. (A mimochodem - na jakýkoli tvar slovesa "řešit/ vyřešit" jsem přečtením této knihy získala silnou alergii.)
Básně na děrné štítky
Radek Malý
Fascinující obraty, opulentní příběhy v minimu slov, opojné metafory. Pozice vězeňského knihovníka v očistci by se mi hodně líbila - ale zatím jsem jen
"Hladová, nápadná v té hučce, vůbec ne hubená
vždycky se drala do první řady
na vernisážích, kam ji nikdo nezval."
"Budem se mazlit v teple
řekl on
Budem se smažit v pekle
rozuměla"
Sbírka vášní aneb Dobrodružství mladé Ukrajinky
Natalka Sňadanko
Lehce napsané, přečteno za odpoledne. Škoda, že ve druhé části ztrácí dech jak obsah, tak humor.
Město v oblacích
Anthony Doerr
Oslava příběhů, oslava knih, oslava cest, které musíme projít. Konstance v Argu, Anna a Marie a Omeir, Zénón a Ray a děti v knihovně, vnitřní vyhnanec Seymour a pastýř Aithón. Všichni se vracejí domů - a "svět stačí tak, jak je".
Tajemství Chimneys
Agatha Christie
Rozkošné - psáno lehkým perem, dialogy jiskřivé a sloučení atributů Jugoslávie, Ruska a dalších v jedno Herzoslovensko pikantní.
Ochutnavač: příběh mého neuvěřitelného života
Peter Elbling
Chytře vymyšlený a dobře napsaný román, jehož hlavním tématem je okouzlení šestnáctým stoletím. Freska doby stavěná na příběhu ochutnavače Uga, jeho dcery Mirandy a vévody Federica, bezbřehém jako Odysseova dobrodružství, tu a tam lehkém jako ty vtipné z Boccacciových dekameronských vyprávěnek, jindy padajícím do hlubin dantovského pekla. Kontrast chudoby, špíny a smradu venkova... s tímtéž, ale překrytým vonnými silicemi a vůní jídla ve městě Corsoli. Krutost, jedy, smrt jako každodenní společnice, úklady, boj o přežití, také láska, sex, užívání si života plnými doušky, krom toho hledání smyslu a vyrovnání se s Bohem; každý si najde, co mu libo. Pro mne podmanivé líčení morového dramatu, okouzlující snová odbočka a zábavné detaily typu první použití vidličky v Corsoli.
Třináct záhad
Agatha Christie
Rok s Agathou Christie pokračuje... Zde propojené povídky o cestě slečny Marplové z Úterního klubu do jídelny Bantryových a od teoretičky, trénující na případech z doslechu, po plnohodnotnou spolupracovnici na řešení skutečného případu vraždy. Povídky mi nevadí, i když je většinou nevyhledávám - ale tyhle jsou tak vtipné! Madam Christie byla mistryně zkratky...
Lisey a její příběh
Stephen King
Dala jsem Lisey novou šanci cca po pěti letech - dočetla jsem, a pořád si myslím, že je to jedna z nejslabších a nejméně originálních Kingových knih.
Horečka
Karel Pecka
Nevím, jestli je tahle zpráva o jednom útěku s prvky tragického westernu Peckův nejlepší román - ale je proklatě dobrý. Nejednoznačnost činů Bohdana a Oty, naopak jednoznačnost Lukášova jednání je znepokojující.
Pod šeptajícími dveřmi
TJ Klune (p)
Podobné ingredience jako u Domu - tady kombinovány nápaditě a gay romance poutavá - ale přece jen těch pseudofilozofických keců na mne bylo moc.
Broučci
Jan Karafiát
Příběh silný, ilustrace skvělé. "Poslušnost" jako metafora pokory a smíření, hodnotový systém čitelný a nerelativizovaný (jasně, každému to nemusí vyhovovat), broučci charakterizovaní pár slovy, přesto tak, tak živí, úžasný smysl pro vnímání času, koloběh života a smrti, práce s jazykem a repeticemi podmanivá, popisy přírody kouzelné (mé oblíbené - když broučci koukají z okýnka v zimě: "Samý, samý sníh, palouk pryč, stráň pryč, a nic než sníh. Na jalovci nad chaloupkou jim ho tolik leželo, že se větve až prohýbaly. Sluníčko tak trošku svítilo a sníh se tak krásně třpytil a bylo pratichoučko."). Pamatuji si z dětství ten úžas na konci, byl stejně silný jako na konci Princezny Pampelišky - obrečela jsem to, přesto jsem se k oběma příběhům ráda vracela... (p.s. Věřící nejsem, za oběť "křesťanské propagandy" se nepovažuji.)
Vražda na faře
Agatha Christie
Rok s Agathou Christie zahájen. Slečna Jane Marplová poprvé. Anglický venkov, zajímavý vypravěč - vikář s mladou ženou a pubertálním synovcem, vražda plukovníka Protheroa, který nepatřil mezi nejpříjemnější obyvatele St. Mary Mead, v hlavní roli postřeh či všetečnost staré dámy, znalost lidské povahy a neúprosná logika, nečekaný vrah a sympatická pointa.
To je to, co dělám
Lynsey Addario
Než jsem narazila na její fotku, představovala jsem si Lynsey jako Válku, jednoho ze čtyř jezdců Apokalypsy, z Pratchettových a Gaimanových Dobrých znamení. (To je lichotka, aby bylo jasno.) Její příběh, potažmo její odhodlání do jisté míry obětovat svůj příběh příběhům trpících tohoto světa tím, že je zachytí a zprostředkuje, je respektuhodný. Mně osvětlila leccos, co jsem nechápala na afghánských událostech či arabském jaru. Ještě by to chtělo pečlivější překladatelku a odpovědnější odpovědnou redaktorku.
Dům tajemných stínů
Darcy Coates
Konvenční námět a v příběhu žádné výrazné překvapení. Nicméně Darcy Coates umí kombinovat hororové prvky poměrně zručně, takže čtenář dostane to, co chce. Bohužel nic navíc.