PetrCepek
komentáře u knih
Když Duben přichází
Jaroslav Foglar
Za mne absolutně nejlepší foglarovka. Samozřejmě (jako u Jestřába vždy) nic pro dámy.
Prsatý muž a zloděj příběhů
Josef Formánek
Hlavní hrdina není zrovna klaďák, ale příběh má šmrnc i špínu za nehty. Přesně tak, jak to mám rád. Asi tak o 100% lepší než pokračování o větrném synkovi a o 1000% lepší než rychlokvaška Létající jaguár
Vurt
Jeff Noon
Fantastická fantasmagorie fantastického fantasty. Přečteno na jeden zátah za čtyři hodiny a dvě pírka.
Harry Potter a Fénixův řád
J. K. Rowling (p)
Za mne nejslabší díl HP, ale moc pěkně zfilmovaný.
Pátý rozměr
Konrad Fiałkowski
Má úplně první sci-fi kniha někdy ve dvanácti, která nasadila laťku proklatě vysoko. Při pozdějším opětovném čtení jsem tam sice několik slabin objevil, ale znáte to - první je většinou nejlepší.
Čarodějky z Eastwicku
John Updike
Je to něco úplně jiného než slavné filmové zpracování, ale určitě jeden z nejlepších Updiků.
Ryzáček
John Steinbeck
Tenhle příběh mi vyprávěl táta, když mi bylo pět. Smutné, ale krásné.
Syn
Jo Nesbø
Téma policejních "leváků" je autorem skvěle nastíněno v sérii HH, takže román Syn na mne působil trošku jako repete.
Doktor Proktor a prdicí prášek
Jo Nesbø
Za mne nejlepší Proktor z dosavadních čtyř. Salva na počest norské královské rodiny mne (i mé děti) naprosto dostala.
Ostré konce
Joe Abercrombie
Možná jsou povídky o fous slabší než Trilogie prvního zákona, ale už kvůli dvěma závěrečným příběhům stojí zato si sbírku přečíst. A nezklamaly ani ostatní.
Sama čepel
Joe Abercrombie
Skvělý start skvělé trilogie plus několika dalších navazujících knih a předcházejících povídek. Od tohoto Angličana je každá kniha zážitek.
V objetí smrti
Miroslav Žamboch
Zklamání číslo dvě a něco mi říká, že to třetí díl "Armáda", který vyjde počátkem příštího roku, asi nezachrání. Snad nedopadne (literárně) Koniáš stejně jako Bakly.
21 topspinů Milana Orlowského
Petr Čepek
Před padesáti lety znal Milana Orlowského snad každý sportovní fanda v Československu, a to nejen z řad stolních tenistů. Dnes tomu už samozřejmě tak není, ale určitě neuškodí si tohoto charismatického sportovce připomenout v knize o tom, že stárnout se dá důstojně, ba dokonce s grácií.
Činčila čile cvičila: Logocvičky „Č“
Lucie Šetková
Typická Lucka Šetková. Rýmování jí jde samo a její verše mají šmrnc. K tomu přidejte vymazlené ilustrace Aleny Schulz a máte přinejmenším dva důvody tuto krásnou drobnůstku shánět.
Šušká myšák myšce
Petr Čepek
Šušká se, že z těch logocviček vznikne celá knížka. Uvidíme.
Jak jsem byl malej
Stanislav Juhaňák
Ke své hanbě jsem při hodnocení publikace Blackout zjistil, že jsem tuto skvělou knihu ještě v Databázi knih neohodnotil. Tímto vše napravuji a každému rodiči doporučuji. Určitě lepší než Boříkovy lapálie.
Blackout: Co dělat, když nastane
Stanislav Juhaňák
Patřím do klubu nenapravitelných optimistů, a proto mám tendenci rizika typu blackoutu podceňovat. Takže je moc dobře, když mě někdo přiměje k zamyšlení, co bych dělal kdyby... a dokonce mně minimalistickým způsobem poradí, na co bych měl zaměřit. Takže díky, ale raději ať se žádný veleprůser nekoná.
Zapomenuté příběhy 3
Marian Kechlibar
Takové moc hezky napsané články například do 100+1. Moje smůla u téhle knihy tkvěla v tom, že z pestré škály zpracovávaných témat mne zajímala sotva polovina. Ale určitě si ještě některý díl Zapomenutých příběhů rád přečtu.
Pravda o případu Savolta
Eduardo Mendoza
Na tomto románu mě nepotěšilo prakticky nic. Nepřehledné, nezajímavé, několikrát jsem měl chuť knihu odložit. Kdybych si nedal letos v lednu závazek, že podle abecedního pořadí autorů postupně přečtu všech 46 knih odeonské edice Galerie moderních autorů, tak bych ji nejspíš opravdu odložil. Už se těším na Merleho "Malevil" a Myrerův "Poslední kabriolet", které ve frontě čekají nyní. Oba romány jsem s nadšením četl před čtyřiceti lety a doufám, že mne nezklamou ani teď.
