Pett komentáře u knih

Jak už napovídá sám název, který neznamená podzim a už vůbec ne v Pekingu...jde opět o absurdní, nevšední a parádní čtení...nejednou mi vykouzlil úsměv na rtech... není třeba hledat logiku, je třeba si užít tu hru se slovy a slovíčky...jelikož zde opravdu nic není nemožné...enyky, benyky, kliky bé, ábr, fábr, domine...ámen!
Pěna dní je moje srdcovka, ta zůstala nepřekonána :)

6 25.08.2014

Prvotní vyšlápnutí do československého poválečného nepříjemna rozjitřilo moji mysl očekáváním dalšího důležitého svědectví o malosti člověčího společenství... já se úplně nejvíc těšila na vyprávění zase trochu z jiné historické perspektivy... no a pak přišly holky... miluju nemiluju... zacyklení v kruhu postelovém... v kruhu internátním... příliš upovídaná vztahová mlha... příliš upovídané úplně všechno... začíná mi to být jedno... nepatrně větší ztráta pozornosti... sakra škoda... nepopírám neotřelou zajímavost tématu... jen toho bylo tentokrát asi prostě jenom moc.

5 06.11.2024

Těšila jsem se na Jonase a dostala jsem Kiru... bylo mi trošičku líto, že mezi řádky není k nalezení ani jeden maličkatý náznak spojitosti s Jonasovým světem... no nic, navlíkla jsem tedy zbrusu novou nit a tiše pozorovala vybarvení příběhu zase z jinak nemocného kousku světa... a své kouzlo ani tohle vyprávění neztratilo, leč nevnímala jsem dané poselství s tak všeříkající naléhavostí jako u ostatních... i když záložku takového toho milého čtení si drží stále stejně bravurně ;)

5 24.04.2020

Ponoření se do prvních tónů Frankova příběhu mi vykouzlilo na tváři jakoby takový ten malý milý rohlíček... tak jo, to by šlo... jenže pak se ta uchu lahodící tajemná melodie rozehraje do něčeho, co už se tak moc poslouchat nedalo... asi jsem čekala něco jiného... něco méně klišoidního aneb tahle muzikálová verze mojí maličkost bohužel úplně nenadchla... a je mi to líto, protože putování Harolda mi bylo tak blízké. Inu, snad tohle lehké zklamání jednou napraví Queenie, kterou mám taktéž v hledáčku ;)

5 26.06.2019

Smrdutá Bábinka měla určitý šarm a kouzlo... první stránky měla i docela slibně našlápnuto... ale pak se z toho stala taková podivná divnost a já se málem utopila v tý zapáchající bažině zbytečných slov a akcí... ani mi nesedla ta naroubovaná citová piplačka... přitom já se tolik těšila na pořádně děsivou nakládačku... škoda totiž každého hororu, který padne vedle... navíc... chvílema z některých scén dost smrděla Záhada Blair Witch... a tohle já fakt nemám rád...

5 14.11.2017

Podivně, až téměř magicky, jsem byla držena ve stavu zvláštního napětí a potichu jsem našlapovala v Olliho podivuhodném světě ve městě pod pahorkem... a čím více vyprávění gradovalo, tím více mi nedopřávalo klidného spánku... ta potemnělá atmosféra byla svým podivným způsobem uhrančivá... bavilo mě to dokonce víc než Laura... jen toho "zprzněného" konce je škoda... ty ztracené duše by si zasloužili o píď víc...

5 22.09.2017

Já snad poprvé neumím popsat své myšlenkové pochody... stejně jako se snad poprvé neumím jasně vyjádřit co, jak a proč... nevím, co ve mně mělo tohle vyprávění zanechat... a přece něco zanechalo... v průběhu otáčení stránek mě přepadaly vzpomínky na mé československé dětství ze sídláku... mlelo se ve mně pátý přes dvanáctý... možná je to i tím, že je sakra těžký udržet pozornost u tak jednorázového toku slov... vnímat mezi řádky... zorientovat se a zachytit tu správnou emoci v ten správný čas... sakra těžký! A já se tím pročítávala sakra dlouho!

5 03.04.2017

Vcelku zmatené čtení... než jsem se zorientovala jaký, který, čí... tak byl konec... a vlastně už teď nevím o čem to celé bylo... velká škoda, protože jsem se těšila na něco rusky velkolepého a dostalo se mi jen nemastného neslaného boršče, který se mi chvílema zajídal...

5 11.06.2016

Konečně! Konečně zase něco, co mi bralo dech... počáteční rozčarování z gangsterského prostředí vystřídala nekompromisní závislost na každém písmenku... nejvíc si mě zaháčkoval styl vyprávění, kdy každý chvilku tahá pilku... v tomhle případě spíše kvér... ani k jednomu z nich se už nevrátíte a sledujete jeho osud očima zase toho dalšího a to jen na základě chytře hozených indicií... což vás nenechá vydechnout a je to... geniální!
Roztříští vás myšlenkové pochody dětí ulice... syrovost života v gangu i mimo něj... zároveň se pozastavíte nad lidskostí a hlavně... tu všudypřítomnou krev a špínu ze sebe jen tak nevydrhnete!

5 21.03.2016

To je tak, když začnete číst příběh od někoho, kdo napsal Ripleyho... čekáte šokující zvraty za každým prvním rohem... a že si s vámi vyprávění setsakra zahrává... libujete si ve svých vlastních konspiračních teoriích... a najednou zbývá 20 stran do konce a vám dochází, že jde o úplně jiný příběh... daleko civilnější, zato s úžasnou atmosférou... ale i přesto je to nadčasové, gradující, tajuplné...

5 10.02.2016

Abych byla stylová, tak v tomhle jsem se trochu strayed... opravdu může být někdo v šestadvaceti po takovém dětství takové "tele" ? Mě z ní málem trefilo, její (nejen nadržené) myšlenkové pochody pro mě byly utrpením...
Četla jsem na doporučení, pro krásný a dojemný příběh- film jsem neviděla... ale bohužel já v tom shledala pouze naivní a plochou povrchnost... chyběla mi atmosféra, síla jejího zoufalství, napětí a strach o ní samotnou... jen jsem se modlila, aby zase neutratila všechny peníze a nepotkala dalšího krásného svalnatého chlapa, který by jí mohl v té její "duševní pouti" pořádně o*ukat..... snad jen ke konci příběh vygradoval a tím myslím tak posledních 50 stran, které jsem si užila... v tu jedinou chvíli jsem s ní cítila to zadostiučinění, strach a velký obdiv, že to dokázala .... a měla chuť sama sobě taky natrhnout v něčem zadek... nabízela se jedna hvězda navíc, ale bohužel těch 50 stran, které tomu předcházely jí zase ubraly... je mi líto, tato paní mi prostě nesedla...

5 15.03.2015

"Netvrdim, že vyprávění dycky musí dávat plnej pytel smyslu, porád si ho ale pamatuju a sou časy, kdy míň smyslu znamená víc. "

..tak tohle rozhodně není jednohubka na víkend... chvíle nadšení střídaly rozpaky... možná mě trochu rušilo mé vlastní já, které toužilo po ještě větší provázanosti a pointě, nedokázalo si mnohdy střípky poskládat a bylo z toho tentokrát krapet nervózní... je mi třeba v sobě ten atlas lidských či snad servantských duší nechat doznít... jako... žádný extra ohňostroj se nekonal, ale i tak stojí za to si jí přečíst, za pár let se k ní vrátit a dostat se v ní zase o kousek dál...

5 05.12.2014

Obešla bych se bez Mirandiných "přechytračelých" řečí... chvílema mi vcelku slušně brnkala na nervy a já osobně bych jí zabila asi už po třech dnech...ale k příběhu... je to děsivé...je to šokující... nevíte, zda by vám mělo být líto jeho nebo jí... vaše názory se mění ze stránky na stránku... až dočtete tu poslední...jednou, dvakrát, potřetí... nechce se vám věřit a té husí kůže už se jen tak nezbavíte... ten pocit je opravdu nezapomenutelný!

5 12.10.2014

Po dlouhé době nevím co napsat...nerada knihám "škodím" jen proto, že jsem si nesedla se žánrem a zde mám ten pocit... děj se ubíral klasickým středoškolským tempem... ona je dokonalá, on outsider... ona má přítele blbce... on jí miluje... blbec je mu v patách... rozplétáte příběh jedné nešťastné první lásky...já v tom bohužel větší poselství nenašla...postavy i děj mi přišly ploché a nezajímavé...pouze konec mě překvapil...čekala jsem trochu víc, ale předesílám, že nejsem čtenářem středoškolských dramat :)

5 25.08.2014

Mám slabost pro Tany styl psaní... skvělý nápad v každé knize rozpracovat příběh člověka, který se mihne v té předchozí... nemám totiž ráda ságy detektivek o jednom vyšetřovateli...ale přeci jen tahle trochu pokulhává za ostatníma... možná zklamání nad absurdním plynutím případu, ale možná mi prostě jen nesedla... každopádně i tak se už těším na další!

...milé setkání se starými přáteli...čteno po nějakém čase...pomalejší a rozvláčnější, ale stejně má pořád pevně našlápnuto k podstatě mého já...bez rizika zabloudění v ději i skrz proložení mezi prvními dvěma značným množstvím jiné četby...on je prostě klasik :)

5 25.08.2014

...je skvostná! Trochu jsem se zalekla té hovorové, vulgární řeči...ale sedí jí to jako p...l na hrnec, holce jedný bláznivý :) úžasná "gavaldovská" óda na přátelství a klasické její poselství, že vlastně nic není nemožné....jen se člověk nesmí bát a vzít občas osud do svých rukou... lehce ironické, místy vtipné...a ani smutno se vám nevyhne...miluju takovéto emocemi a vzkazky nabité příběhy a miluju Gavaldu samotnou :)) howgh!

5 25.08.2014

Pro mě zklamání, těšila jsem se na něco nového a neokoukaného....po pár stránkách mi to celé přišlo bohužel néé vtipné ani hororové, ale spíše absurdní a chvílema nechutné...trochu pocit zmatenosti, že Marion vlastně nevěděl do jakého žánru se pustit a splácal vše dohromady, což ve finále vyznělo prostě zvláštně...

5 25.08.2014

Téměř pohádkový příběh plný emocí je jako pohlazení- naprosto mi sednul....krásně napsáno! Smála jsem se rázné a věčně nespokojené Meruňce, mračila se nad nespravedlností jeho světa a od začátku až do konce jsem si užívala té nádhery a svobody Gabriela, která mě pohltila :) Prostě paráda

5 25.08.2014

Nemám moc ráda vtipný a absurdní knížky, ale téhle jsem neodolala- na doporučení... a je snad první, u které jsem se opravdu smála nahlas :) Paráda!

5 25.08.2014