pietroaretino komentáře u knih
" To bude mumraj a zmatek při posledním soudu, až se všichni dozvíme, kdy jsme chybovali, kdy jsme se zachovali jako svině a ničemové, kdy jsme se báli někoho zlého a nezabránili mu, aby páchal zlo. "
Skutečně brilantní román.
" A potom byl mrtvý, tak mrtvý, že nemohl ani zemřít."
" Není na světě nikoho, jehož by bylo obtížnější zachránit, než zdrceného charakterního muže. "
" Vladimír a Bondy a já jsme měli tak rádi pivo, že jak přinesli první sklenice na stůl, zděsili jsme všichni celou hospodu, nabírali jsme pěnu rukama, pomazávali jsme si obličeje a vtírali pěnu do vlasů jako židé mazající si pejzy cukrovou vodou, při druhém pivě jsme si dali repete pomazání pěnou, takže jsme se leskli a voněli pivem na sto honů. Hlavně ale byla to recese, byla to exprese nadšení pro pivo a nadšení mládím, které z nás hýřilo. "
" Stejnou měrou, jakou ztratil svou sebeúctu, ospravedlnění své existence, samotný smysl svého života, oslavuje a posvěcuje ospravedlňování jeho náboženství, národa, rasy, ideálu, na kterém lpěl, nebo hnutí, kterému přísahal věrnost. "
" Lidi přicházejí do týhle země buď kvůli penězům, nebo za svobodou. A když někdo nemá peníze, o to zuřivějš se drží svejch svobod. I když tě kouření zabíjí, i když si nemůžeš dovolit ani jídlo pro děti, i když tvoje děti může každou chvíli zastřelit maniak s poloautomatickou puškou. Můžeš bejt chudej, ale co ti nikdo nemůže vzít, je svoboda posrat si život, jak se ti zlíbí. "
V povídkách se střídá slovní ekvilibristika s překvapivou akcí, skutečnost s imaginací a náznak s dopovězením.
Vynikající román. Lahůdka. Kniha sleduje osudy tří mladých Američanů v průběhu a po skončení univerzitních studií na začátku 80.let minulého století. Studentka anglické literatury Madelaine píše diplomovou práci na téma manželství v anglické viktoriánské literatuře a sama spěje k manželství s maniodepresivním spolužákem a studentem biologie Leonardem. Do Madelaine je ale zamilovaný i Mitchell, který studuje religionistiku.
(Kniha obsahuje mnoho autobiografických prvků. Trojice hrdinů absolvuje Brownovu univerzitu, kterou vystudoval i autor. Madelaine, tak jako Eugenides, studuje anglickou literaturu. Mitchellovo příjmení je Grammaticus, což dává tušit, že má, stejně jako autor, řecké předky. Eugenides rovněž podnikl cestu do Indie a pracoval jako dobrovolník v nemocnici Matky Terezy, čímž nechává projít také Mitchella. Autor se vlastním životem podle všeho neinspiruje z nedostatku invence. Osobní zážitky ho spíš vybavily množstvím detailních postřehů, které ve Hře o manželství využívá k tvorbě tří odzbrojujícím způsobem propracovaných postav).
Něco je ve vzduchu, ale co vlastně, toť otázka. Proč jsou děti na internátní škole Hailsham izolovány od ostatního světa? Co mají znamenat všechny ty řeči o opatrovnících, dárcích a neplodnosti? Kdo vlastně tyhle děti jsou? Trvá dlouho, než čtenář spolu s postavami pochopí celou pravdu.
" Kdybych měl být simultánním tlumočníkem projevu pana Omočiho, přeložila bych to takto: " Ano, vážím sto padesát kilo a ty padesát, dohromady vážíme dva centy a to mě vzrušuje. Tuk mi brání v pohybech, těžko bych tě uspokojil, ale díky své hmotě tě můžu překulit, drtit tě, což zbožňuju, hlavně s těmi kretény, co nás pozorují. Zbožňuju, jak tím trpí tvá pýcha, zbožňuju, že se nemáš právo hájit, zbožňuju tenhle druh znásilnění." "
" Ale opětovně jsem poznal, že skutečnost, věčně plná neuvěřitelných paradoxů, si vždycky umí najít nejrozmarnější arabesky, protože je odvážnější než spisovatel, který by si je ani nevymyslel. Skutečnost si bez váhání troufne postavit něco zcela výjimečného vedle něčeho směšného, a to, co je nejvšednější, zlomyslně postavit vedle něčeho podivuhodného. "
" Člověk dospívá ke konci života. Ne, nemyslím tím život jako takový, ale něco úplně jiného. Konec sebemenší pravděpodobnosti, že se ve vašem životě ještě něco změní. Všechno se zastaví a vy máte najednou dost času na to, abyste se ptali, co zlého jste ještě mohli provést ".
V MLZE
"Kurva jsem, to je pravda, ale zkysaný pivo chlemtat nebudu".
ZEĎ
"Obsypali mrtvolu oběšeného, namačkali se jeden na druhého, škrábali se a kousali, mlaskali, jak jim chutnalo, a nebožtíkovy kosti jim chřupaly v zubech. "
" V chatrči se živil, jak zaznamenal kapitán, třicet let starými masovými konzervami a sušenkami. Společnost mu dělala pouze vysílačka a mrtvý, dokonale zachovalý tučňák. Trápily ho kurděje, omrzliny, anémie a špatně se hojící střelná rána, která se nezanítila jen díky antarktickému podnebí, jež mikrobům nesvědčí. Podle lodního lékaře, který nalezence vyšetřil, také spotřeboval dvě a půl krabičky morfia, stejně starého jako konzervy. "
" Byli jsme staří häftlingové. Moudrost, k níž jsme došli, zněla "nesnažit se pochopit", nepředstavovat si budoucnost a netrýznit se otázkami, jak a kdy všechno skončí, nic nepředpokládat a neklást si otázky ".
Přišlo mi to jaksi jednoduše jednoduché. Takové knihy se čtou, když je člověk nevyspaný, nebo nic jiného není po ruce. Dvojka málo, trojka moc. Jako již poněkolikáté při hodnocení bych dal přednost percentuálnímu vyjádření. Tedy ani 2, ani 3, ale 50 %.
" Mí rodiče byli bratr a sestra jako jejich rodiče. V naší rodině jsme všichni totální kreténi už celé generace. Tohle pokrevní rodičovství se však u mne zastaví: i své sestře totiž připadám příliš ohavný".
Co se to tady děje, pomyslela si unaveně. Jak to všechno začalo, jak se z toho najednou stal můj svět, můj život. V určité chvíli, říkala si, vybočíš jediným kratičkým krokem, nepatrným jak tenounký vlas, a potom musí následovat druhá noha, a zničehonic ses ocitla na neznámé cestě. Každý krok je víceméně logický, rodí se z toho předešlého, a ty se najednou pohybuješ uprostřed noční můry.
Ba ne, život je krása, život je bolest, život je hanba.
- "Začít od nuly. S ničím. Ne s ničím, ale skoro. S ničím. Žádné trumfy, žádné zbraně, žádný majetek, žádná práva, žádná důstojnost."
- "Jako pes."
- "Ano, jako pes."