PlaszCZ
komentáře u knih
Farma zvířat
George Orwell (p)
Klasika, kterou si každý musí přečíst. Nejen že kniha dobře popisuje vzestup a mnohé praktiky komunistické moci, ale zároveň je i dobrou nadčasovou záležitostí. Kniha je krátká, avšak velmi výstižná. Přečetla jsem ji jedním dechem.
My děti ze stanice ZOO
Christiane F. (p)
Každodenní život feťáckých teenagerů v 80.letech. Tehdy se ještě o tomto fenoménu ve společnosti příliš nehovořilo, neexistovala specializovaná oddělení, v tisku se občas mihnul krátký článek ... Kniha je velice upřímnou zpovědí hlavní zúčastněné (naschvál nepíšu hrdinky), která podává svůj příběh bez obalu až do sebemenších detailů. Oproti filmu autorka popisuje i život před drogovou dráhou - domácí násilí, nedostatek pozornosti, krach rodinného podniku, a hlavně opuštění a touha někam patřit. Je to velmi čtivé, takže pokud chcete více informací - jděte do knihy!
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Oproti filmovému zpracování je zde i velká část, která popisuje vývoj vztahu Betty s Moodym v USA. Vedle napínavého a dramatického příběhu se zde tedy naskytuje i hluboká psychologická sonda. Betty Íránce nehází do jednoho pytle - ba naopak. Mnoho lidí ji pomohlo, a to i bez záruky jakékoli odměny. Příběh je napínavý až do samého konce, a proto se kniha velice dobře čte. Knize bych před filmem určitě dala přednost.
Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti
Světlana Alexijevič (p)
Název Kronika budoucnosti celkem sedí. Uvažování nejvyšších představitelů SSSR tehdy a dnes se příliš nezměnilo. Lži, strach, špína a smrad. To vše za pozlátkem, že se vlastně nic až zas tak zásadního neděje. Smutné příběhy lidí, kteří věřili neuvěřitelnému i lidí, kteří milovali vlast více než svoje blízké. Některé příběhy jsou zahrnuty i v seriálu na HBO, ale kniha je přesto daleko syrovější, daleko tamnější …
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
(SPOILER) Případy prvního oddělení miluju, takže tahle kniha nemůže chybět v mé sbírce. Přesto si myslím, že není určena jen milovníkům tohoto seriálu, ale také lidem, kteří se o práci vyšetřovatele chtějí dozvědět více. Nicméně, i když to asi nebyl záměr, jsou v knize některé příběhy z Případů popsány a divák tak může posoudit, na kolik bylo autentické např. odhalení pachatele nebo výpovědi svědků v seriálu. Martin Moravec se zajímavě ptá, Mareš zase zajímavě odpovídá, a přestože už na mordpartě nepracuje, zachovává notnou dávku profesního tajemství a některé věci musí divákovi zůstat skyty.
Skvělá práce!
Zelená míle
Stephen King
Co dodat - King je naprostá klasika, a znalost jeho knih by měla patřit k základnímu vzdělání. Zelenou míli jsem si vypůjčila z rodinné knihovny, a okamžitě jsem se do ní zamilovala. Přečetla jsem ji ještě předtím, než jsem shlédla film, který je taktéž velmi kladně hodnocen. A nelituji, ba naopak - trochu mě mrzí, že jsem si před shlédnutím filmu nepřečetla Shawshank.
Pecka!
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Velice silná kniha. Je zajímavé pozorovat, jak lidé v nejpřísnější zemi světa dokáží vnímat a prožívat lásku, hledat úzké cestičky jak uniknout pravidlům, a vůbec - roztřídit to, co je nástrojí propagandy a co realita. Pokud vás zajímají neobyčejné příběhy zdánlivě obyčejných lidí, tak si knihu určitě přečtěte. Přečteno jedním dechem! Super.
Nebuď p*ča aneb Jak (ne)pracovat s dětmi: Příběhy z ústavní péče
Tomáš Morávek
Kniha se zabývá dětmi převážně z dětských domovů a různých zařízení, které by jim měly suplovat rodinu. Při čtení jednotlivých příběhů mi bylo smutno, protože takoví jedinci budou akorát opakovat patologické chování svých rodičů a cyklus pojede dál. V čem jsem měla trochu problém bylo autorovo neustálé vymezování se vůči ostatním a někdy až přehnaná chvála vlastních nápadů a řešení. To opravdu autor nepotkal nikoho, kdo by se k dětem choval správně? Opravdu mu nikdy neruply nervy a vše vyřešil klidnou hlavou? Občas jsem si kladla tyto otázky. Je však nutné říct, že kniha je čtivá, a rozhodne nemusí být pouze pro pedagogy. Ústavní péče v Česku tvoří jakousi šedou zónu, o které málokdo ví, a prostřednictvím této knihy může čtenář alespoň nahlédnout, co se děje za zdmi těchto zařízení
Všichni žijem' v blázinci
Radkin Honzák
Zajímavý rozhovor o všech možných tématech, a to nejen z oblasti medicíny. Pan Honzák působí lehce konzervativním dojmem, ale celou dobu jsem měla pocit, jako by ke mě mluvil moudrý kmet, jehož rady a postřehy nejsou k zahození.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Přestože se děj odehrává na pozadí války a neskutečného lidského utrpení, je zde i mnoho lásky, sounáležitosti a odhodlání. Kniha se skutečně četla jedním vrzem - jinak to snad ani nešlo. Nejvíce mě však dostaly poslední dvě strany - slzička ukápla... Dojemný, smutný a hořkosladký příběh nesmírně statečné ženy, se kterou si osud neskutečně krutě pohrál. Viola je skutečnou hrdinkou. Skvělá kniha!
Bílá Masajka
Corinne Hofmann
(SPOILER) Bláznivá a mladá bílá holka, která se vydá za krásami exotiky, a tím dostává její život úplně jiné obrátky ... Chvílemi jsem byla až šokovaná autorčinou najivitou, na druhou stranu, o to lépe a s větší zvědavostí jsem knihu četla. Po vystřízlivění se nakonec Corinne rozhoupává a Afriku i s dcerou opouští. Ještě že tak ... jsem ráda, že se kniha nestala africkou verzí Bez dcerky neodejdu ...
Severka
Nina Špitálníková
Na knihu jsem se hodně těšila už od vydání Svědectví. Kniha byla trošku zklamání, hlavně protože jsem čekala více informací o životě protagonistky. Nelíbil se mi také styl - místy se jednalo o přepis rozhovoru, následovala pasáž z koncentračního tábora zakončená autentickým vyprávěním ze života na Jihu. Konkrétně kapitola z koncentračního tábora mi tam nejvíce nesedla. Jinak se určitě jedná o zajímavé čtení, které člověka nutí k velké sebereflexi a v neposlední řadě také k vděku za svobodu, která rozhodně není samozřejmostí. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale podruhé ji asi číst nepotřebuji.
Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR
Nina Špitálníková
Špitálníková je teď ,,IN´´. Knihu jsem si zarezervovala v knihovně hned když vyšlo Svědectví, a čekala jsem na ni takřka 10 měsíců! Ale teď už k mým dojmům. Začnu s názvem. Stačilo by nechat pouze ,,na studiích v KLDR´´, protože o tom vlastně celá kniha je. Srovnání vlády dvou Kimů v knize úplně opomenuto není, ale nachází se zde pouze okrajově. Knížka se čte dobře. Nina je v ní upřímná a rozhodně si nehraje na někoho, kdo ví o KLDR všechno. Naopak cituje i mnoho zahraničních autorů, kteří se KLDR také věnují. Za mě je ta knížka na hranici odborné a naučné literatury, a doporučila bych ji všem, kteří se o KLDR chtějí dozvědět více. Oceňuji také fotky!
Žiju bez dětí
Martina Hynková Vrbová
Od knihy jsem vůbec nevěděla, co očekávat. Momentálně procházím lehkou životní krizí a často se ptám, zda mít či nemít. Formát rozhovorů mi docela sedí, ale v tomto případě si myslím, že by nebylo od věci, nechat vyniknout skutečný hlas žen, emoce … Všechny ženy mají pouze jeden společný jmenovatel - nechtějí/nemůžou mít děti. Jinak zde nelze najít žádný stereotyp typu kariéristka apod. Na mě byla kniha zbytečně dlouhá, ale pokud nepátráte po něčem hlubokém, tak asi stojí za přečtení.
Hořím
Simona Bagarová
Kniha je v podstatě soubor rozhovorů s lidmi pracujícími v sociálních službách - zejména v domovech pro seniory. Na můj vkus je to čtivě napsané a líbí se mi i fotky - vždy je fajn si pod příběhem zobrazit i konkrétní tvář. Kniha určitě nutí k zamyšlení. Na jednu stranu ve mě vzbudila naději, ale také obavy, neboť současný systém péče nejen o seniory není v Česku koncipován dobře a dlouhodobě udržitelně. Jsem ráda, že ještě v oboru existují srdcaři, kteří celý systém drží nad vodou.
Můj život s Elvisem
Priscilla Beaulieu Presley
Líbil se mi styl, jakým byla knížka napsaná. Cilla působí dojmem člověka s nohama pevně na zemi, na nic si nehraje a je velmi upřímná. Všechny holky ji pravděpodobně v tehdejší době záviděly, ale není všechno zlato co se třpytí. U Priscilly a Elvise to platí dvojnásobně. Myslím si, že některé aspekty jejich soužití by se v dnešní době daly s klidem klasifikovat jako domácí násilí.
Působí to tak trochu jako pohádka ale s tragickým a nevyhnutelným koncem.
Priscilla je inteligentní žena, která se dokázala osamostatnit a podívat se na věc kriticky. A i když je z vyprávění jasné, že jejich vztah nebyl ideální, přijde mi hezké, jak Elvise nikdy nepřestala respektovat a stále udržuje jeho památku.
Persepolis 1
Marjane Satrapi
Kniha je zpracovaná formou komixu, a proto by se mohla dobře číst i lidem, kteří tuto aktivitu až tak moc nevyhledávají. Kniha může být zajímavá jak pro děti, tak i pro dospělé. Popisuje íránskou revoluci a celkovou politickou atmosféru v Íránu v divokých osmdesátých letech, na druhou stranu je zde i mnoho peprných (a velmi vtipných) zážitků z autorčina osobního života. Je zajímavé sledovat očekávání a následnou realitu života imigrantky, která se musí vyrovnávat s nástrahami jiného světa - světa, ve kterém je zprvu považována za exotické zvíře, a nakonec se v něm dokáže naučit žít, a to velmi úspěšně. Autorce dávám velký palec nahoru nejen za to, jak vtipně svůj osobní příběh zpracovala, ale také za to, jak se dokázala prosadit v jiné společnosti. Doporučuji i film!
Opuštěná společnost: Česká cesta od Masaryka po Babiše
Erik Tabery
Zajímavý náhled na českou společnost s připomenutím historie, ze které jako by se nikdo nepoučil … místy poměrně těžké čtení, ale určitě nutí k zamyšlení.
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Srdcař každým coulem. Je fajn vědět, že takoví lidé existují. Kniha se četla sama, i když u některých pasáží je třeba se na chvíli pozastavit a uvědomit si, jak život dokáže být křehký a nepředvídatelný.
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Toto je již moje třetí kniha od pana Moravce. Stejně jako v předchozích knihách v sobě pan Moravec nezapře žurnalistu s citem pro detail. Dobře se ptá, a když má naproti sobě profíka z oboru, je úspěch téměř zajištěn. Pan Beneš mi byl od začátku sympatický, zároveň z něj sálá neuvěřitelná pokora a skromnost. Doporučuji všem, kteří se chtějí o mozku dozvědět více zábavnou a čtivou formou.