PMR komentáře u knih
Kniha je sympatická jako pokus o "neanalytickou" filosofii vědy.
Nicméně se mi zdá, že si autor přeci jenom ukousnul příliš velké sousto.
Moderní věda je příliš složitá ...
Řada tezí v knize je ovšem velmi zajímavá a překvapivá: Moderní věda není nástrojem, nestará se o skutečnost, není jazyková, není srovnatelná s jinými epochami, je impozantnější než veškeré historické artefakty, ...
I když tyto myšlenky mají svoje opodstatnění, tak budou asi působit i docela bizarně (Já osobně budu zřejmě nějaký čas rozdýchávat zvlášť hlavní závěr části věnované filosofii - že filosofie je na rozdíl od vědy praktická. To by mě tedy nenapadlo skutečně ani ve snu !-)
Myslím, že hodně lidí kniha tak úplně neuspokojí: Je psaná hodně populárně, místy i docela povrchně, zato je ale docela tlustá :-)
Mě ale řada odstavců a stránek hodně potěšila.
Vzhledem k tomu, že i já sám chápu filosofii běžně jenom jako sekvenci více nebo méně šťastných nedorozumění (Sartre dezinterpretoval Heideggera, ten Husserla, ten Kanta, ten Aristotela ...), tak musím uznat, že autorčin příběh o existencialismu je mnohem lepší a především úplnější než ten můj.
Možná jenom Max Scheler tam nějak vypadl: Ten sice není bezprostřední součástí "existenciálního příběhu", ale aspoň malou zmínku by asi zasloužil - už jenom vzhledem k tomu, že Jan Patočka, který v knize je, taky nebyl přímo existencialista a MS patří k MH/EH dokonce významněji než JP/JPS...
Ovšem vzorné jsou hlavně odkazy na konci knihy - ty se budou určitě hodit všem :-)
Zajímavé názory na vybrané filosofické koncepce.
Občas opravdu zvláštní a kuriozní.
Bylo by to na 100%, ale opravdu nechápu, proč se dva filosofové, baví převážně jenom takovým žurnalistickým způsobem - bez výraznějšího oponování, bez kterého se člověk nedozví ty nejdůležitější věci.
Filosofický dialog je jako souboj v páce: nemá smysl s někým, kdo "dává ruce pryč"...
I tak jsem si to ale docela užil :-)
Výsledky strunových teoretiků jsou samozřejmě spíše pohádky.
Ale autor je velmi sympatický i přes to, že se zabývá takovými "zvěrstvy" :-)
Před desti lety, když jsem knihu četl poprvé, tak jsem ji těžce nedával.
Dnes už jsem schopný ocenit alespoň to, jak důsledně odděluje evoluční teorii od náboženství. Ono není nijak obtížné vytvořit náboženství, které by evoluční teorii obsahovalo, ale názory uveřejněné v knize to do značné míry znemožňují.
Ne tedy že by to bylo v současné době nezbytně zapotřebí, ale tato "Dawkinsova břitva" se může ještě hodit...
Jinak ale jsou samozřejmě mnohem zajímavější / komplikovanější aspekty evoluce než takové pitomosti jako spory s kreacionisty.
To už můžete rovnou vést spory například s českými monarchisty :-)
Geniální. Konečně se člověk něco užitečného naučil :-)
Hezká knížka o vazbách německé klasické filosofie na novoplatonismus.
Kniha by ale měla mít jiný název, protože ty kategorie jsou příliš hrubé.
To je, jako by akvarista popsal svojí "chloubu" v knize s názvem "Ryby a řasy" :-)
Nejsem si moc jistý, jestli někoho může opravdu zajímat otázka: "Co nemůžeme poznat?" :-)
Nicméně autor se dobře orientuje v řadě vědeckých oblastí a jeho výklady jsou velmi srozumitelné.
Teda, teda ... kdo by to řekl, že je Tomáš Halík takový démon zla, že ?-)
On je to sice spíš problém myšlenkového světa Jiřího Fuchse než Tomáše Halíka, ale je pravda, že by oba mohli své názory trochu korigovat, aby se v tom člověk lépe vyznal.
Řada úvah v knize směřuje sice správným směrem, nicméně je tam plno problematického, polemicky přeexponovaného zobecňování...
Rád jsem si přečetl knihu od tak schopného filosofa.
Na druhou stranu některé úvahy o jazyku mi zrovna dvakrát nesedí:
Zdá se mi, že jazyk příliš ztotožňují s normativní jazykovou vrstvou.
Pak se pochopitelně může nazvat "jazykem" skoro všechno: od matematiky a vědy až po etiku - což tedy asi není zrovna moc dobrý nápad.
Vzápětí se ale navíc řekne, že jde "jenom o jazyk" - a vyberte si...
Nicméně takové/příbuzné zmatky kolem jazyka přirozeně patří k "folklóru" programových prohlášení analytických filosofů a dnes obojí, myslím, už jenom málokdo bere úplně vážně.
Duben 2020: Knihovna je už měsíc zavřená kvůli koronaviru SARS-CoV-2, a tak čtu kdeco a snažím se stát dokonalou krysou :-)
Ovšem pozor - čtenářský orgasmus:
"Konečně dveře skutečně zavrzaly a zaskřípěly - neboť ani v palácích se v patnáctém století dveře neotáčely ve svých veřejích tak tiše jako dnes ..."
:-)
Krásná knížka, i když myslím, že autor mohl být přeci jenom trochu stručnější
(vždyť Platón sám je kromě jiného také nedostižný vzor stručnosti !-)
Po přečtění budou určitě jasnější minimálně některé podivné poznámky k Platónovi, na které člověk narazí u Aristotela.
Na druhou stranu ale těžko říct, co si člověk přesně má počít s Platónem interpretovaným tak široce, že do sebe pojme i všechny žáky své školy (včetně právě i Aristotela*)...
*přes nematematizovatelný látkový princip
Myslím, že čtenář nemusí být žádný profi historik, aby poznal, že některé autorovy formulace jsou docela zvláštní. V knize je vše ovšem velmi, velmi stručné. Ale kupodivu i ta drtivá komprese, kterou historie v knize prochází, ji činí skutečně fascinující.
Božská komedie - tentokrát bez božského Vergilia (a možná dokonce i bez Boha :-)
Radši ještě dodám, že kniha pravděpodobně nechce být především kritikou církve.
A i kdyby, tak Bůh určitě není historizující religionista :-)
Dost populárně napsaná kniha. Čte se dobře, ale asi to nepostihuje fenomény inkvizice v takové úplnosti, jak by bylo třeba. Taky to bylo vydané ještě před rokem 89 - což přirozeně ani neumožňovalo publikovat kompletní závěry o vlivu náboženství na politiku, vědu atd.
Ale není to zase taková soc-real slátanina, jak by člověk klidně mohl očekávat...
Je možné, že se to autorovi nepovedlo až tak, jak si přál. Ale snaha se cení.
Matematické povědomí čtenářské obce je přeci jenom různé, a tak je přirozeně velmi obtížné psát knihu o "high-tech" alternativách k Eukleidovi:
Pokročilejší se tomu vysmějí, slabší se moc nechytnou.
Myslím, že když se někdo skutečně pokusí prokousat těmi všemi vzorečky, které postuluje matematika o prostoru, a pak se to pokusí formulovat bez nich, tak mu s nejvyšši pravděpodobností vyjde nějaká podobná kniha.
Nicméně je skutečně depresivní, že zákonitosti prostoru se vyjevují především v takových problémech, které vyžadují často až "drastickou" formalizaci :-( Tím se moderní doba od Eukleida vlastně moc neliší )
Srozumitelný a velmi přístupný přehled historie a perspektiv filosofických nauk a disciplín, které je možné normativně označit jako "metafyzické".
Asi tak od půlky je ale už docela dobře poznat, jak to asi "dopadne" - tj., že závěr bude obsahovat nějakou heideggerovskou variaci.
Zde by se měl čtenář nejspíše pokřižovat :-)
(I když je pravda, že také podle názoru autora jsou některé Heideggerovy výsledky z hlediska filosofie "mimo kontrolu")
Zajímavý je také doslov překladatele:
Je přinejmenším zvláštní, že 20 stránek doslovu překladatele v tolika bodech předčí 400 stránek samotného překládaného textu :-)
Hezká přehledová knížka věnovaná středověkému myšlení.
Člověka vždycky udiví, že porozumí víc dnešní době, když se zabývá starými modely. Jenom ty konstanty a neznámé jsou na jiných místech ...
Obávám se, že kniha nikomu moc nepomůže:
Lidi ze sociálních sítí jsou občas docela nebezpeční, když vytváří něco, o čem ani neví, jestli a jak vůbec bude fungovat. Co je docela fajn třeba na hobby serverech (např. čtenářských:-), tak může být docela problém, pokud jde o majetek, zdraví nebo životy.
Autorka je bohužel místama až neuvěřitelně povrchní - a kniha pak připomíná spíš "seznam úžasných bohatých IT byznysmenů, se kterými jsem se setkala během psaní knihy", místo aby něčím přispívala k orientaci na netu, analyzovala rizika nebo tak...
Na druhou stranu aspoň něco málo o "stále větším bratru" v knize je - i když příliš málo a příliš pozdě.
Pěkně napsané, i když ten typ poetiky se k příběhu zrovna dvakrát nehodí.
Novelka o vyšehradském gangu z padesátek snad mohla být slušná jízda i bez těch retrospektivních podobenství...
Sympatický modernější výklad k cyrilometodějské misii.
Samozřejmě je to čistě pohled historika a kniha by mohla být klidně třikrát delší. Ale stojí za přečtení.