PMR komentáře u knih
Čtenáře musí nutně zarazit, proč si někdo může dát takovou práci s dohledáním Holzmannových kosmických hlášek a jejich přiřazením k zobecněným problémům filosofie jazyka...
Já bych to osobně interpretoval spíš proti Wittgensteinovi:
Slovní humor je důkaz, že jazyk neselhává a že žádné jazykové hry nejsou.
To je ale zřejmě zcela v rozporu s cíly knihy.
(ulítnout se tedy dá minimálně dvěma způsoby :-)
Pro mě zbytečně moc odkazů na komunistickou éru.
Navíc mi připadá, že se v knize překvapivě málo využívá ten hlavní ovčáčkovský topos - ta naivní snaha převést politickou zvůli do nějaké lidsky přijatelné polohy. Tisková prohlášení hradní kanceláře jsou v tomhle prostě smrtící :-)
No, já myslím, že to bude dobrý prezident:
Státní velkokapitalista v tom panoptiku kuriozit zatím chybí :-)
Myslím, že kniha je slušná a stojí za to si ji přečíst.
Jenom je mi opravdu líto, že podobná "kniha Anti-Gott" nevyšla třeba koncem osmdesátek. Když už nic jiného, tak by se člověk nemusel cítit celé devadesátky a až dodnes, jako by žil v blázinci plném pokřivených zrcadel...
Vlastně je hlavně o tom, jak je nebezpečné se spoléhat na svoji mediální image (nebo si ji cíleně pěstovat).
Na druhou stranu je dobré vědět, že KG rozhodně nebyl žádný zločinec nebo tak něco, protože to by v knize bylo určitě víc rozmáznuto ...
Kniha je náročnější, než bývají běžné knihy o budhismu, ale ocení ji zvláště ti, co jako já prchají před armádami guruů :-)
Člověk ovšem moc nezvládá sledovat ani západní scholastiku, natožpak takovou exotiku.
Jenom mi připadá docela vtipné, že z některých příspěvků to vypadá, jako by všichni staří budhisté studovali u Bertranda Russella ...
Povedená kniha. Správně praštěná...
Jestli ale někdy ještě uslyším něco o kamenovaném ďáblu, tak za sebe asi moc neručím :-)
Je neuvěřitelné, že po více než 10 letech tu nikdo nenapsal žádný komentář, a tak ho musím napsat zrovna já se svojí zarytou nedůvěrou v analytickou filosofii a filosofii jazyka zvlášť.
Prostě legenda.
(Co člověk neudělá pro 5 bodů za první komentář, že ?-)
Myslím, že vzhledem k úrovni autora je kniha napsaná až možná moc populárně. Ovšem autor si je dobře vědom i nebezpečí popularizace:
"Stalo se tedy módou hovořit s mírnou nadřazeností o každé knize, která se dala pochopit. Snobské hnutí v literatuře začalo."
Jako správný literární snob samozřejmě vítám očerňování literárního snobismu :-)
Je to spíš evropská kniha, a tak by čtenář neměl čekat žádný americký mýtus o statečnosti a svobodě. Autor není určitě první, kdo si všimnul, že líčení válečných událostí (zvláště ta oficiální: "Na západní frontě klid",...) nijak zvlášť neodpovídají tomu, co se ve skutečnosti událo. A určitě není ani poslední, kdo se to pokusí převést do něčeho mezi absurdním a mystickým zážitkem.
Vpodstatě to je stará tradice: Válečné události jsou příliš individuální, aby se daly převést do běžných kategorií. To by bylo celkem v pořádku, ale nějak se mi nelíbí, že by na světovou literaturu mělo stačit jenom těch pár triků s metanarativy typu "tělo", "boj" ap.
Přijde mi, jako by si autor chtěl jenom něco vyzkoušet...
Hezky napsané ... zvlášť pokud právě uvažujete o sebevraždě.
(jak už to tak básníci mají ve zvyku :-)
Hm, já myslím, že už v době napsání knihy to muselo vypadat jako naprosto šílený nápad požadovat celkovou reformu filosofie (a zřejmě i celé vědy). Těžko říct, kolik by na to bylo třeba staletí. S výjimkou výzkumu logicko-matemetických entit to prostě nemohlo dobře dopadnout...
Protože je ale matematika fundamentální novověká věda, tak ten program nemusel vyznít až tak do ztracena. Chtělo to ale nějakou zdařilou aplikaci.
Je pochopitelné, že při sledování historických filmů dostává poučený historik tik v oku (v lepším případě :-). Ale na druhou stranu je trochu problém, jak vlastně vypadal třeba takový středověk, pokud se všichni filmaři skutečně mýlí...
Musím dát jednu hvězdu za legrační nápad zveřejnit "svoje" myšlenky v knize. Kdo je trochu zběhlejší ve čtení, tak krásně prokoukne tu manipulaci. Honoré de Babiš - proč v noci pořád svítíš ?-)
Kniha sice vzbuzuje respekt, ale stejně si nikdo nemůže asi být úplně jistý, jestli to nemá MH třeba všechno nějaké popletené: spravedlnost, pravdu, logiku, matematiku, umění atd.:
"I když je Nietzschův metafyzický pojem spravedlnosti cizí běžné představě, což je v pořádku, přesto vystihuje bytnost spravedlnosti,..."
To je třeba těžko říct, jestli to je tak úplně "v pořádku", že se používá zvláštní pojem spravedlnosti. Možná se hodnoty vzájemně suplují a bytí je pak struktura jejich dominance / suspenze. To ovšem mohou být dost nebezpečné hrátky i pro filosofii...
Sympatická knížka.
Jenom se mi zdá, že autor má po celou dobu na mysli jeden určitý metafyzický model (agenta), se kterým ale seznamuje detailněji až v samém závěru knihy. Možná to má nějaké didaktické důvody, ale člověku pak i ledacos uniká / nedochází. Přijde mi trochu zbytečné napínat čtenáře až do konce, jak to "dopadne" ... však to není detektivka :-)
Divná kniha.
Některé dobové citace popisující společnost jsou sice docela přesné, ale celkově si myslím, že autor je regulérní blázen.
Sepsat 900 stran o člověku, kterého bytostně nesnáším, mi přijde prostě nenormální.
Nejvíc mi ale vadí, že na mnoha místech prostě jenom klade Kunderu do srovnání s někým jiným a sugeruje tak závěry, které žádný soudný člověk nemůže ani vyslovit, natožpak přijmout:
-Nezval tvořil na základě vnitřní hudebnosti, Kundera ne.
-Havel veřejně požadoval omezení cenzury, Kundera ne.
-Zahradníček byl v kriminále, Kundera ne ...
No a co jako? To nemůže psát nikdo, kdo není na Nezvalově úrovni? Nebo máme kvůli tomu přestat číst Kunderovy knihy? Nebo měli Kunderu zavřít, aby se "srovnal", a jeho knihy rovnou spálit? Nebo se má provolat sláva autorovi, který objevil, že lidé jsou různí? Nebo máme ustát srovnání s kýmkoli a od nynějška všichni už žít jenom jako andělé nebeští?
Já prostě nechápu, o co autorovi jde.
Pokud tedy nemůžete skutečně žít bez toho, abyste si knihu přečetli, tak doporučuji aspoň přeskočit všechny pasáže o Kunderovi :-)
Sorry, doufám, že je to můj poslední hate.
Vyloženě špatné knihy ani nedočtu - tak to asi nebylo až tak hrozné :-)
Tak je to Čapek. Ale stejně by nemusela každá legrace končit až takovou alegorií na lidskou nemohoucnost a nenapravitelnost...
CERN jede !-)
Hezky napsané.
Výklad se drží poměrně konzervativního pojetí, takže je člověku i dost povědomé to, co mu ve škole vtloukali do hlavy :-)
Modernější pojetí cyrilometodějské mise pracuje ovšem s hypotézami o podstatně větší informovanosti jednotlivých aktérů (zvláště samozřejmě Říma) o jednotlivých událostech. Výsledkem bývají i odvážnější konspirace plné dvojitých agentů, kryptografických triků ap.
Ono je ale dnes už stejně docela lhostejné, jaká tajná poslání mohli mít naši nejznámější věrozvěstové. Hlavní je, že důsledkem byla christianizace východní Evropy a postupné zkulturnění politiky v Říši.
Že se při tom prostřídalo pár biskupů, papežů a císařů, není zas tak důležité (i když to v té době mohla být i otázka přežití) ...
100% především za přípravu českého vydání.
Jinak je ovšem zachycení vztahu realit a idealit v knize samozřejmě z více důvodů neuspokojivé ... Však to taky vzbudilo řadu polemik už v 19. století - natožpak po nástupu novější logiky.
Momentálně mi připadá, že hlavním problémem není ani tak, jestli musí být ideality vůbec kladeny, jako spíš proč vlastně musí být kladeny reality...
To ale vlastně není moc problém této knihy - ta je dost fascinující i tak.