porcelainswan komentáře u knih
Musím říct, že jsem velmi překvapená, že má kniha tak nízké hodnocení. Houbařka sice ve mně rezonuje už dlouho, ale myslím, že s Rekonstrukcí to bude úplně stejné. Kniha je velice čtivá, přečteno za jeden den. Na začátku jsem měla pocit, že je kniha pozitivně laděná, ale nakonec vygradovala v pořádné "psycho", korunována zvláštním koncem - konec asi hodně lidí naštval, ale myslím, že kdyby byl jiný, vůbec by neměla knížka sílu, jakou nakonec měla; každý si může domýšlet, co chce. Jen mě mrzí, že zůstalo nakousnuto několik motivů, které nakonec nebyly nijak rozpracované a nějak jsem nepochopila, proč v knize byly (kamarádka ze základní školy, řetízek s blíženci, některé postavy ze seznamu, atd.)
Nebavilo a nebavilo. Trochu slátanina, nic objevného (pokud to ještě u motivačních knížek vůbec jde), páté přes deváté...za mě ne.
Kniha se mi dostala do rukou úplně náhodou a musím říct, že mě maximálně mile překvapila, vlastně i nadchla! Osudy hrdinů z různých epoch 20. století, osudy těžké, ale i úsměvné, příběhy neskutečně zajímavé. Výborně čtivě napsáno.
Velmi pěkné, pozitivní čtení. Sestra Angelika je nesmírně inspirující osobnost, ať už z pohledu duchovního, či lidského. Pokud si chcete přečíst něco příjemného, motivujícího a laskavého, ideální četba :-)
Knihu jsem v dětství nečetla, takže na ni nahlížím pouze z pohledu dospělého čtenáře. První stránky mě celkem zarazily, nedobře se mi orientovalo v postavách (spousta špatně zapamatovatelných arabských jmen) a na čtení jsem se musela opravdu hodně soustředit. Nakonec mě děj vtáhl a chutí jsem četla dál. Dle popisku v knize je kniha určena pro čtenáře od devíti let, což si vůbec neumím představit, že by mohlo devítileté dítě bavit (ale možná se jen do toho neumím vcítit a děti podceňuju), jazyk je rozhodně náročnější než u obvyklých dětských knih a líčení z některých lovů i vlastně celkem drastické. Z pohledu dospělého čtenáře mě kniha velmi potěšila, bylo to příjemné čtení z úplně jiného soudku, než jsem zvyklá, africký časoprostor vybízí k bohaté fantazii, jak to asi v lákavých dálkách vypadalo. Samotný příběh je krásně naivní (ano, v tomto ohledu je to opravdu kniha pro děti) a jak jinak než s dobrým koncem. Doporučuju všem, kteří chtějí osvěžit svou četbu něčím jiným, než čtou obvykle!
Po Skleněném pokoji jsem čekala dlouho na další Mawerovu knihu, která mě zaujme podobným způsobem. Tituly, které mezitím vyšly mě příliš neoslovily, až nyní, Pražské jaro. Kniha mě bavila od začátku do konce a přečetla ji jedním dechem. Co mi trošku vadilo byly použité stereotypy (vzhled a povaha Britové X Češi), jinak nemám co vytknout.
Po Heřmánkovém údolí jsem se velmi těšila na novou knížku této autorky. Opět úžasně čtivý a silný příběh žen na pozadí nelehkého 20. století. Co mi v knížce trošku nesedělo byly popisy historických událostí - v románu mi to přijde úplně zbytečné a přiznávám se, že jsem tyto stránky přeskakovala. Informace možná ocení jen ten, kdo o událostech druhé světové války neví nic, pro ostatní čtenáře mi to přijde opravdu zbytečné a působilo to na mě rušivě. Vždy jsem se těšila na hlavní dějovou linii.
Skvělé! Tohle by si měl přečíst každý katolík, a to opravdu. Myslím, že mnohým to změní život a začnou konečně žít :-)
Krása. Kniha Vás vtáhne a nepustí a ještě dlouho ve vás rezonuje. Doporučuju všem, kdo rád romány na pozadí nelehkého 20. století. Generace žen, podobné osudy - dokáže někdo vyjít z rodinných traumat?
Po Citovém životu zvířat mi nemohl uniknout ani tento titul. Bohužel, nemůžu si pomoct, ale u obou knih mám pocit, že oba tituly měly skvělý marketing, který trochu předčil obsah knih. A to jsem velký nadšenec přírody, mám načteno spoustu titulů v podobném duchu. Jinak se mi líbí autorův pohled na celou věc, jen nejsem úplně ztotožněna se stylem jeho psaní. Věřím, že by šla napsat ještě mnohem, mnohem čtivěji a působivěji :-)
Douskovou mám ráda a sleduju veškerou její tvorbu. Proto vím, že ne všechny její knížky jsou zábavné a úsměvné - Kromě Budžese a Oněgina tomu opravdu tak není. Rakvičky na mě působily nějak depresivně od začátku do konce a těšila jsem se, až je dočtu. Co se týče témat a motivů, jsou stále stejné, ať už se podíváte na prvopočátky autorčiny tvorby, nebo poslední kousky. Akorát mám pocit, čím je autorka starší, tím víc jde vidět, že se z určitých traumat (chybějící otec, židovství, pocit, že nikam nepatří, hledání sama sebe) nějak nemůže dostat, ale spíše nabírají na intenzitě. Budu se těšit na další titul a doufejme, že bude pozitivnější :-)
Kniha se mi dostala do ruky úplnou náhodou, o to větší bylo následně mé překvapení! Prvotina autorky, která rozhodně nezapadne v českém literárním rybníčku. Zajímavé téma adopce z pohledu více postav, to mě vlastně na tom bavilo nejvíc. Velmi čtivě napsáno, na to, že má román přes 400 stran, přečtete ho za chvíli, nedá se odtrhnout.
Kniha plná traumat a útěkem před nimi. Něco mi tam chybělo, možná kdyby byl titul rozsáhlejší, neuškodilo by mu to.
Úžasný román o vzniku státu Izrael. Vše již bylo asi napsáno níže :-) Jen trochu zklamání z překladu a gramatických chyb, ale třeba to bylo jen vydáním, které jsem měla doma. I tak skvělé počtení, od kterého se nejde odtrhnout. Nejsem si ale jistá, zda bude bavit člověka, který neví o historii a vzniku Izraele vůbec nic - je tam dost pasáží o politice a kdybych neměla o tom povědomí, asi mě čtení moc bavit nebude.
Nic podobného jsem dlouho nečetla a jsem nadšená. Ačkoliv na začátku jsem uvažovala, zda knihu vůbec dočtu, špatně se mi orientovalo v postavách, po polovině jsem se nemohla odtrhnout a musela ji dočíst na jeden zátah. Vše se krásně a pomalu odkrývá a konec je prostě příjemný :-)
Navíc ocení každý, kdo rád čte o židovských předválečných imigrantech v Americe.
Autorku jsem poznala díky knize Marie a Magdalény, která je neskutečně čtivá a krásná. Těšila jsem se na Grófku, a ta byla úplně jiná. Kniha je velmi snová, poetická a ne moc dobře se čte..ke konci už jsem se do čtení musela dost nutit, ale i tak si nemyslím, že by to byla špatná kniha. Jen je prostě úplně jiná než předešlé tituly této autorky.
Jeden z tisíců příběhů, které se v Sudetech odehrály. Téma, o kterém ne každý ví a hlavně téma, na které by se nemělo zapomínat.
Psáno nenáročnou čtivou formou, kniha tak bude skvěle dostupná každému čtenáři.
Velmi mne udivilo, že má tato kniha tak slabé hodnocení, přijde mi, že neoprávněně. Sama miluju knihy bratrů Singerů a když jsem nyní objevila jejich sestru Esther, musela jsem ji přečíst. Prvních několik stran nebylo vůbec jednoduchých, trvalo, než jsem se začetla, ale nakonec jsem se nedokázala odtrhnout. Kdo miluje svět štetlů z počátku 20. století, bude nadšený. Výpověď ženy, která ukazuje, že být ženou a židovkou nebylo vůbec jednoduché a v podstatě stála na pokraji společnosti, co naplat, že byla inteligentní a dnes by toho v životě jistě mnoho dokázala...Cadikové, rabíni, Polsko, Berlín, začátek 20. století...svět sám pro sebe :-)
Asi jako většina jsem čekala něco jiného - především román. Kniha je dosti faktografická a myslím, že člověka neznalého historie a kontextu nebude příliš bavit a bude se v ní ztrácet. Ráda bych si někdy přečetla beletrizující životopis A. Sacher, tak snad se někdy objeví :-)
Za mě trochu zklamání, tolik hvězd dávám jen za téma a čtivost. Samotný příběh je zajímavý, ale celou dobu čekáte,"až se něco stane", ale ono se pořádně nic zásadního nestane, až ke konci románu je více zásadních zvratů. Jinak v podstatě od začátku do konce happy end :-) Také mě zaráželo, že na některých stranách se opakoval neustále text z předchozích stran, možná tím chtěla autorka něco zdůraznit, ale za mě zbytečně a matoucí. Ale určitě dávám hodně bodů za obrovskou čtivost, ideální román na dovolenou :-)