potok komentáře u knih
Literatura faktu. Takže takhle to bylo.
(SPOILER) Měl jsem za to, že se jedná o přepis deníku. Mýlka…
Představy o hrůzách v koncentračních táborech se nemůžou zřejmě ani přiblížit realitě. Escobar se však o to hodně slušně pokusil.
Pěkně popsaná témata zhrzených lidí. Poslední třetina však už poněkud zbytečná unavující.
Kdo si první přečte autorčinu Pustinu, Stříbrná cesta se mu možná nezavděčí.
Atmosféra drsného severního Švédska je ovšem nabuzena opět prvotřídně.
Písek skřípající mezi zuby, v uších, nose, botách... Jednoduše je písek všude.
Po Marťanovi jsem čekal přeci jen o trochu víc. Technické detaily, metalurgie, chemie... bylo toho trochu až přespříliš. Pokud by byla kniha někdy zfilmována, měl bych návrh na obsazení Jazz - Alicia Vikander.
Povinná četba pokračování Howeyho Písku na pláži senegalského MBour měla setsakramentsky něco do sebe.
Deník mladého kulometčíka wehrmachtu, který vzhlíží poněkud jinou optikou na hrůzy války.
Kterak zmrzačený bývalý policajt sériovému vrahu a celé FBI na frak dá.
Pokud je Bouře pouze "slabým odvarem" Mesiáše, pak si ho musím taky přečíst.
Průřez osobního i profesního života jednoho z nejlepších obránců historie hokeje.
Skvělý nápad. Zajímavý začátek postupně střídá až přespřílišná akčnost.