Pralinka1910 komentáře u knih

Poslední knížku, od mé oblíbené autorky, jsem si sbalila (stáhla do mobilu) na dovolenou, jako úplně první věc. Ještě dřív než kartáček na zuby a plavky.
Přečetla jsem ji za dva dny, takže čtivé to je.
Mne se líbilo prostředí venkova, dva psi, koza Trampota a šití oblečení. Šicí stroj evidentně nepatří minulosti, tak ho zkusim po letech vytáhnout a taky něco stvořit.
Hlavní hrdinové si mne nijak zvlast nezískali.
V knížce jsou nastíněny různé společenské problémy z pohledu psychologa, což oceňuji. Nenáročné čtení na prázdniny.

14 08.07.2021

Něžná melancholie s mnohonásobně dobrým koncem, uvedomělým, výjimečně pouze kladným hrdinou, jehož partnerka se minimálně dvakrát denně dojímá tak, ze ji hrknou slzy do očí a v každé kapitole je něco “dechberouciho”…
Ale s autorkou bych si určitě rozuměla. Sdílím názor o výjimečnosti nejlepšího čísla ze všech - devatenáctky:)
Ke svým narozeninám, které slavím 19., jsem kdysi dostala šortky na fotbal ( i když ho nehraji), jen proto, že je na nich toto číslo.
A pak ty dopisy…
Jednou z věcí, proč lituji, ze nežijeme v minulém století, je právě ten dopisni styk. Dámy měly speciální dopisni papír, který před vložením do obálky rafinovaně nastrikaly osobní vůní a pánové mohli lehce přiložit prstýnek, přívěsek nebo vylisovany čtyřlístek pro štěstí, kamínek nebo mušličku…aaaaach
Škoda. Teď přiložíme tak maximálně emotikon, pokud to program podporuje.
Tím ale vůbec nechci zatracovat elektronickou poštu.
Milý osobní dopis je věc, která mi zaručeně vykouzlí úsměv na tváři. Často čtu i opakovaně, pak se trvale usmívám a okolí nechápe :)

15 03.07.2021

Těžko uvěřitelný, ale optimistický příběh o tom, ze věk je jen číslo v kalendáři.

11 26.06.2021

Mne se to líbilo. Originální příběh, sympatičtí hrdinové, dobrý konec.
Dovolím si dát doporučení nakladateli: ať si autor obálky knihu nejprve přečte. Vrcholky hor na obrázku připomínají Alpy, na kole se v příběhu nejezdi a podle popisu jsou Ellen i Ronny blondati.
Co se mi ale opravdu líbilo, je autentické chování obou hlavních hrdinu a nenásilná změna jejich životního postoje.
Každý musíme poznat sám sebe, abychom se dobře cítili ve vlastním životě, převzali za nej plnou zodpovědnost a prožili ho tak, jak chceme.

9 21.06.2021

Kouzelný příběh, který je kouzelně zpracován…
Pokud mate rady (i?) fantasy, tak určitě ANO!

Hranice mezi vtipným, už ne-vtipným, hloupým a trapným je vágní a každý ji máme jinde.
Podle mě se tato kniha pohybuje mezi posledními dvěma poli a opravdu nestojí za přečtení.
Jedinou hvězdu dávám za citáty na začátku každé kapitoly. Ty, naštěstí, napsal někdo jiný nez autorka.
Všechno na světě má nějaký smysl. Určitě i tento nepovedený roman.
Možna, ze jeho přečtení přiměje někoho, kdo má spisovatelský talent, aby ho využil pro dobrou věc a objeví se nový King nebo Christie…
Tímto zdravím autory spousty povedených komentářů tady na Databázi;)

7 02.06.2021

Ellen Bergová má dar chytit čtenáře na první stránce. Tady se jí to povedlo už v prvním odstavci. Ale po skvělém začátku následovalo až do konce čtení, které bych přirovnala k pouťovému kolotoči. Ano, tak strašně kýčovité. Celkový dojem sice vylepšovala Mary-Jo se svými fobiemi, která hledá za všemi životními osudy psychologické kulisy - jako já :)
Dále oceňuji báječné glosy:
“ Dobrá přítelkyně je jako podprsenka. Podepře tě, nenechá tě klesnout a je vždy blízko tvého srdce.”
„Dítě, to je deset vteřin slasti a třicet roků zlobení. “
Ale přesto jsem čekala víc.

Pozn. pod čarou:
Název knihy je míněn jako návod na vraždu.
Tak jsem o provedení uvažovala technicky.
Pokud dostatečně velký protějšek vášnivé sevře oběma rukama hlavu líbané a začne opravdu zuřivě líbat, pak pro nemožnost nádechu muže dojít k jakési alternativě udušení, ale musí vydržet tak dlouho, až klesne její bezvládné tělo k zemi…
To běžný vrah nedá.
Možná proto jsme se o tom na cvičeních soudního lékařství neučili.
Ale jako nápad …

10 31.05.2021

Proč když se to v originále jmenuje Beautiful mistake, se to u nás jmenuje jinak? A další půlhvězda dolu za ten obal. S tím mám opravdu problém. Kdybych četla ve veřejné dopravě, tak se stydím knížku vytáhnout. To, co je na obálce, není ani sexy ani univerzitní profesor.
Vygooglila jsem si originál, tam má Cain na obálce aspoň košili. Sice vypadá spíš jak číšník, ale rozhodne je to lepší než u nás.
Obsah mě ale příjemně překvapil. Není to jedna erotická scénu za druhou…
Moc se mi líbila ústřední linka příběhu s falešným zpovědníkem, muzikoterapie u demence, řeč těla při lhaní …
Samozřejmě jsem si užila dobrý konec, protože v ty já v životě věřím.

Občas si z knihy něco vypíšu. Tady se mi zrovna hodí ze str. 219: “ Všichni děláme chyby. Nedostáváme žádný recept na život.Ten, kdo vás miluje, vám vaše chyby odpustí. Ale pokud je budete skrývat nebo o nich lhát, už to nebudou chyby - budou to rozhodnutí.”

17 24.05.2021

Hodně německé, ovšem překvapivě povedené čtení. Autorkou dobře vymyšlené, vtipně a zároveň svižně podané. Oceňuji i skvělý překlad.
Nevšední kniha o vaření. Asi vyzkouším i některý z uváděných receptu, ale bez modifikace naplne v pepřence.
Poprvé jsem v příběhu fandila vrahovi!

8 14.05.2021

Tak zase někdo objevil Ameriku.
Uznávám, ze za knihou je spousta práce, času, vědeckých pokusů, pozorování, citací, ale to, co autor popisuje na šestistech stranách eknihy, shrnuli moji prarodiče do dvou pouček.
“Spánek do půlnoci sílí” rikavali, když mne jako malou hnali v osm večer do postele. Většinou babička ještě dodala: “ Spaní je lepší než medu lízání!”
Rozumim tomu, proč je kniha tak populární. Dnešní společnost, která klade důraz na výkon, nás nepřímo nutí k prodlužování bdělosti na úkor spánku.
A pokud dlouhodobě budeme tělu odpírat to, co chce a na co je naprogramované, tak nám to pravděpodobně časem vrátí. Ať už demencí, infartem nebo cukrovkou...(dle autora).
Ale to je přeci logické.
A pokud ne nám, tak našim předkům to bylo jasné i bez pokusu a laboratoří.
V tomto kontextu mohou vyjít stejně “ohromující” díla na podobná témata, ze je lepší jist zdravě, dýchat čistý vzduch a řádně si čistit zuby...

10 06.05.2021

Knížku jsem si vybrala na doporučení Andy28 - děkuji za typ.:)
Asi jsem čekala něco trosku jiného, tak mám po dočteni, takový neurčitý pocit.
Úplně mne nevtahl ani jeden z příběhů, které vytváří děj. Tetička mne dokonce i místy iritovala a Jonathanova proměna byla až neuvěřitelná.
Na druhou stranu musím ocenit pěkné citáty a spoustu zajímavých informací o vztahu člověka k přírodě, zvířatům, květinám. Fakta z historie, geografie, psychologie, medicíny...Autor je jistě vzdělaný clovek s hodně širokým záběrem.

7 04.05.2021

I když si autorka bere na mušku větší či menší životní karamboly, má obdivuhodnou schopnost líčit je s úžasnou lehkostí. Knížka se mi dobře četla. Trosku mi nevyhovovalo občasné retrospektivní zabíhavé vyprávění, ale určitě si ještě něco od L. Moriarti přečtu.
Aneb
vyjádřeno obratem půjčeným od uživatele jprst: “ zase jeden úspěšný výlov z ženské části naší městské knihovny”.

7 26.04.2021

Středověk nemam v oblibě, ale pan Vondruška mi náhled trosku vylepšil. Dej je občas hodně překombinovaný až nelogicky. Knížku jsem pojala jako pozvánku na místa o kterých píše. Hned bych se jela podívat na Bezděz, Kokořín, Harasov a do lékárny v Mělníku.
Jako bonus je 21 písmen v názvu knihy.

8 22.04.2021

Nemůžu napsat, ze by se mi to líbilo, asi nenajdu ve svém okolí čtenáře, kterému bych dílo doporučila, ale jsem rada, ze jsem knihu přečetla.
Co se dá na toto téma dodat?
Určitě není ideální uspořádání ve kterém žijeme, ale par neuvážených tahů nebo možná správně uvážených tahů nás muže vrhnout do mnohem horší reality...
A proto je dobre, ze 1984 patří mezi doporučenou četbu k maturitě.


“Nejhorší nepřítel člověka, napadlo ho, je jeho vlastní nervový systém. Napětí, které mate v sobě, se může kdykoli proměnit v nějaký viditelný příznak.”
.....genialni na str. 68

23 21.04.2021

Už nepatřím mezi cílovou skupinu, takže
jsem váhala, ale nakonec rozhodly krásné obrázky Barbory Kyškové a King´s Cross, kde se děj odehrává. V Londýně se před několika lety odehrávaly i moje prodloužené prázdniny, tak jsem zavzpomínala. Přechodně se mi dokonce v noci do snu vrátila plynná angličtina. Před touto pohádkovou sci-fi, jsem četla psychothriller taky z Londýna, tak se nemůžu ubránit srovnání.
V pohádce je všechno přímočaré. Ti špatní - tady pro větší názornost se jmenují
Trottlovi. Vypadají směšně, dělají nesprávně věci a šíří zlo. Proti nim stojí ti správní. Někteří jsou staří (Kornelius), odlišní (Trudi)
oškliví ( Ogr), ale protože bojují za správnou věc, máme je rádi. V okamžiku, kdy autorka velmi sugestivně, představí hlavní hrdiny, je jasné, jak příběh dopadne.
Nevím, jestli malí čtenáři ocení banku s názvem Trottle&Blabols nebo chůvu, která si umělé zuby strká do hrnku s brandy. Mne se to moc líbilo.
Nejúžasnější je čarodějnice Ofka, která ví, ze na každého dospělého chlapa nejvíc zabere plešatící kouzlo...Houževnatě si jde za svým, a nakonec získá přesně to a toho, co chtěla.
Protože hned od začátku poznala, ze je ten pravý.
Kdežto v psychothrilleru nám to přebíhá z jednoho tábora do druhého a zase zpět. Zorientovat se je poměrně složité, navíc podtrženo mocí peněz. Nenašla jsem v knize žádný zdravý vztah: kamarádský, profesní, partnerský.... Opravdu je náš dospělý svět takový nepřehledný, nejednoznačný, složitý a s intrikami?

Až vám bude z toho našeho dospělého světa divně, zkuste se nechat obejmout pohádkou. I přes to, že už nejste cílová skupina. Pomáhá to!

7 15.04.2021

Musím jít proti všem nadšeným čtenářům této knihy. Mne to opravdu připadá nezajímavé a pořad jsem čekala kdy přijde to Wow! .... a ono nepřišlo. S pomalými příběhy já mám problém. To bude asi tím, ze jsem jeden z mála lidí, kteří v dospívání nevyrostli z ADHD. Naštěstí jsem se v prologu dočetla, ze asi budu zástupce tzv. západního čtenáře.
To mne uklidnilo. Tak, jak neumím číst poezii, ani tady nezachytim kouzlo příběhu, jeho skryté poslání, jemnost a krásu melancholie.

Jediné co mne zaujalo je:

Co je vůbec zač, ta potřeba navštěvovat místo, kde spočívá něčí mrtvé tělo? Snad se jen toužíme utvrzovat o nenahraditelnosti milované bytosti, jež navždy odešla, a přejeme si najít k ní znovu cestu skrze jinou dimenzi.

11 08.04.2021

Přesně tak si představuji moderní psychothriller. Slovo “moderní” teď neuzivam v žádném hanlivém kontextu. Příběh rozhodne originální, tak na hranici uvěřitelnosti, dobře zpracován. Pachatele jsem neodhadla.
Ke konci už mi děj přišel trosku překombinovaný a tím nereálný.
Rozhodně stojí za přečtení.

14 07.04.2021

Příběh o lidské odlišnosti, společenské toleranci, síle kamarádství a důležitosti správného ukotvení v rodině. Děj není nijak atraktivni, přesto se mi velmi dobře četl.
Hlavní hrdinka je emočně mírně oploštělá, sociálně nedozrálá a vykazuje aspekty PAS (porucha autistickeho spektra).
Za skvělé považuji, zde v komentářích, přirovnání k Sheldonu Cooperovi z Teorie Velkého třesku. Sheldon je typický Asperger, což je jedna z forem PAS.
Po přečtení této knihy, si začínáme uvědomovat, ze podobných “jiných” lidí je na světě víc.
Když se kolem sebe podívám já, takové “nestandardní typy” napočítám hned čtyři.
Jednoho z nich považuji za svého kamaráda.
Je to lékař, momentálně pokořující x-tou atestaci, sportovec s vypracovanými bicepsy, štíhlý, vysoký, černovlasý, inteligentní, cestovatel, fotograf... Když vystoupí v záchranářském ze sanitky RZP, musí plesat srdce všech dívek, které ho spatří.
Přesto jeho tajným přáním je mít aspoň par kamarádů, přítelkyni (tu mu nenápadně pomáhám najít i já), založit vlastní rodinu, vychovávat děti.
Nevím, zda se to někdy podaří. Je mu čtyřicet a je to Asperger. Většina lidí v okolí ho nemá, pro jeho odlišnost, ráda, někteří se veřejně radují nad jeho sociálními neúspěchy.(potíže při vyřizování věcí na úřadech, neohrabanost při jednání s vedením ...)
Muj život jeho existence hodně obohatila. Mám kamaráda s křišťálovou duší, která není schopná závidět, prospěchařit, cítit zášť.
Pokud jsme schopni pustit si do života takového nestandartního člověka, dostane kamarádství nový rozměr.
A to je poslání knihy o Eleanor.

27 01.04.2021

A. Christie je fenomén a chyběla mi v portfoliu. Černoušci jsou nadčasová záležitost , která se bude číst ještě hodně dlouho.
Příběh je ohromně vymyšlen a do detailu vyšperkován. Svižně ubíhá, asi i díky krátkým kapitolam. I když při čtení netušíte, nakonec je vše naprosto logické a zapadá to do sebe.
A vrah je samozřejmě, jako ve všech detektivkach, psychopat.

33 26.03.2021

I když jsem začala druhým dílem, nijak to nevadilo. Autorka vymyslela ne úplně uvěřitelný příběh. Je to takové nekomplikované čtení. Hned od začátku je jasné, jak to dopadne a ono to tak opravdu dopadne:), ale proto to čteme - aby láska zvítězila. Pro mne byla příjemná změna, ze hlavní hrdina se živil prací se dřevem a nebyl, jak obvykle v podobných knihách bývá, architekt, hoteliér, bankéř nebo fotograf.

11 23.03.2021