Prey komentáře u knih
Rozsahem a počtem zařazených materiálů vysoce nadprůměrná biografie, dokumentující celou životní a mediální pouť Ivety Bartošové.
Já si nemůžu pomoct, ale na rozdíl od ostatních hodnotících jsem nečetl provokativní thriller, ale tuctový kalkul. Už obálka slibuje "hlubiny darknetu", takže nemůžete být překvapeni, o co půjde. Všechno jede podle šablony, jak rozjet ubercool sérii s moderními technologiemi.
Mareš určitě dělá i původní výzkum, ale výsledek působí jako recyklát všeho možného i nemožného. Hádám, že se to tak dobře prodává, ale raději bych méně témat a větší hloubku.
Kontemplace nad nesnesitelnou lehkostí kamene… :-) Ale ne historický román, bohužel. Fascinující děj se odehrává jaksi mimochodem, často mezi kapitolami. A laik se ztrácí ve stavitelských i církevních pojmech, zoufale vzpomínaje na knihy, které nepotřebují dodatky – protože čtenáře do tématu uvádějí každou větou, každým odstavcem, každou stránkou. Obdivuhodná práce autora i překladatele vychází tak trochu vniveč. (Čteno v překladu Denise Molčanova.)
Mám s tím pár problémů. Zejména ten, že není jasné, jestli je autor nezávislý cestovatel, který s vypětím všech sil, ohrožen na životě, podniká filozofickou pouť, nebo profík s GoPro, který šikovně monetizuje své globální souložení. :-) Protože však dokážu uznale pokývat hlavou nad oběma možnostmi, zůstává mi tu velký obdiv k Matějově otevřenosti světu.
Nával lásky a chtíče vyjádřený pěkně. Ale tu osudovost, celoživotní vzpomínání, už jsem tomu nevěřil. (Čteno v překladu Anny Plasové.)
Poněkud zvláštní feeling většiny povídek. Nějak jsem se nemohl začíst, bohužel. Až moc suché, odtažité. (Čteno v překladu Jiřího Hrubého.)
Ne pokaždé má člověk náladu na sofistikovaný literární jazyk. Tohle je prosté vyprávění, ale čtivé. Pokračuje skvělým titulem Dům z mlhy.
První díl mě strhl víc, tohle je takový bonus.
Škoda té americké přehnanosti... Bylo by snadné se tomuhle pornu pro paničky úplně vysmát, ale je napsané se značným tahem na branku, dávno před érou Fifty Shades. Zajímavá součást českých literárních devadesátek.
Čistě pro nadšence a účastníky projektu, hodně fragmentované. Autoři mohli počkat na dokončení obnovy.
Dobrý záměr, dobrá grafická úprava, ale trochu dort pejska s kočičkou. Zpovídané osobnosti nejsou úplně typičtí současní bezdomovci. Text brzdí triviální statistiky a návody („dodržuj nepsaná pravidla“). Drogy a prostituce by mohly mít vlastní guide.
Zavádějící nakladatelská anotace slibuje (generační) výpověď o dnešní mladé ženě, ale je to studie jedné konkrétní rozložené osobnosti. Dobře napsané psycho, ale něco tomu ještě chybí, aby vznikla literární událost.
Nejlepší na tom byl humor ve vybraných panelech/bublinách. Naopak edukativní složka mi přišla rozvleklá, hlavně v některých obdobích. Nicméně skvělý nápad a námět. :-) (Čteno v překladu Michaly Markové.)
Naprosto typický Cook – studenti medicíny, podezřelé případy, zlá instituce, pátrání. Víceméně přepracování legendárního titulu Kóma pro 21. století. Dobře se to čte. (Čteno v překladu Aleny Amchové.)
V podstatě platí to, co u jedničky – hodně trailu, málo soukromých myšlenek. Bylo něco se Sarah? :-) Ale celkově opět dobře zprostředkované putování.
Zajímavé téma (spojení slepé víry s americkým způsobem přemýšlení, kdy všichni vesele skandujeme a hezky se měníme), ale literární zpracování slabé.
Nebylo to špatné, rodina výstižně popsána, ale poslední třetina je takový deus ex machina.
V českých románech zjevení. Sakra, kdo je tím tajemným autorem? Na to, že kniha nedává běžný beletristický smysl, to pro mě byl jeden z nejlepších čtenářských zážitků roku. Atraktivní prostředí, nepředvídatelný děj, intelektuální hra. Chtěl jsem, aby to nikdy neskončilo, protože jsem tušil, že konec něčeho takového nemusí být uspokojivý.
Zajímavé profesní prostředí, ale zpracováním spíš podprůměr. Čekal jsem tvrdší pohled.