Prey
komentáře u knih
Mayday
Thomas H. Block
Tak jasně, že je to napínavé. Tolik záporáků na jeden let! Jak to asi dopadne? Až opakované čtení a dostatek kyslíku vyjevují, že je to brak, přehnaný a plný klišé. Zkuste raději Let číslo TPA 545 od Crichtona. (Čteno v překladu Zdeňka Hrona.)
Opona
Ondřej Hübl
Kniha má dvě hlavní linie. Většina čtenářů bude očekávat dystopii z 50. let, ale je to hlavně byznysový thriller o firmě vyvíjející umělou inteligenci. Dohromady to trochu drhne, přestože Hübl je bezesporu schopný kreativec. Kdyby nebyl, možná to bude méně přitažené za vlasy. Jestli by to tak bylo lepší, to je na každém.
Děravé paměti - Šedesát báječných let pod psa
Michal Viewegh
Lepší než všechny jeho fikce z posledních deseti let. O Monice Valentové jsem nevěděl. :-)
Dnes ještě ne
* antologie
Není to zázrak, ale plní to funkci sesbírat a přinést současné české povídky. Hlavně vztahové. Jako jednohubka všude tam, kde se vám hodí kratší texty - proč ne.
Ve stínu mafie
Jozef Karika
Lepší než Černá hra, díky vývoji postav, ale stále preferuji Karikovy pozdější knihy, spotřební horrory. Čteno v překladu Robina Brichty.
Zpověď kleptomanky
Florence Noiville
Těžko uvěřitelné jako reálný příběh, ale téma zajímavé. Příjemně stručný rozsah.
Žena filmového kritika
neznámý - neuveden
No jo, ty blogýsky. Zafixování do graficky pěkné knihy bohužel obnažuje úroveň tak do busu, vlaku... Což nemusí být pro mnoho lidí zápor.
To je metro, čéče!
Milada Rezková
Ta kniha je hezká, jakože opravdu krásná. Ale napasování faktů na dětský příběh trochu drhlo, čéče.
Převážně zdvořilý Leopold
Michal Viewegh
Ajajaj, to bolí, to bolí. X-tý pokus o comeback a pořád je to horší a horší. Asi se všichni nevyhnutelně staneme vlastními karikaturami.
Letuška z economy aneb Co na Instagramu neuvidíte
Petra Jirglová
Ale jo, párkrát se zasmějete, jenže celkově to žádné veledílo není, spíš deníček o navštívených zemích a dámských jízdách. Letectví je tam málo.
Nezvi si vraha do života
Blanka Faltová
Vždycky přemýšlím, jestli každý vydaný autor je automaticky profesionální autor. Tohle je spíš taková zapálená amatérská grafomanie, jak překombinovaným příběhem, tak zpracováním. Sex a zločin prodávají.
Koláčky a spiklenci
Theo Addair (p)
Lepší než první díl. Jako oddechová teen romantika naprosto ideální.
Bohemia
Jan Svěrák
Ne vyloženě špatné, ale hodně nevyrovnané v jednotlivých částech. Ve výsledku mě nestrhla ani rovina vztahová, ani ta o národních mentalitách.
Manuál pro uklízečky
Lucia Berlin
Nemůžu říct, že bych ty povídky chtěl číst vícekrát, ale ta lehkost pera, zaznamenávajícího proud životů určité doby a místa, je působivá. (Čteno v překladu Martiny Knápkové.)
Mým vrstevníkům a jiné fejetony
Michal Viewegh
Kolik fejetonů je možné napsat o tom, jak je těžké každý týden vyplivnout povrchní fejeton, to je neuvěřitelné. Doba Viewegha-spisovatele je dvacet let pryč, marketing nemarketing.
Dějiny násilí
Édouard Louis (p)
Když jste znásilňováni, myslete na umělou vůni pracích prostředků. :-) Za mě moc pozérské a vyprávění na přeskáčku tomu taky nepřidalo. Prvotina byla lepší výpovědí. (Čteno v překladu Sáry Vybíralové.)
Příběh české rekordwoman: Zákulisí největšího sportovního skandálu první republiky
Pavel Kovář
No paní jo... Teda pane jo... Zas jsme v něčem byli v Československu napřed. :-) Svět sportu prolnutý s pohnutým osobním osudem.
Dotek Anthropoidu
Jiří Padevět
Velkou předností i slabinou knihy je její impresionistický styl. Jedná se o koláž dokumentů, textů, fotografií. Po sto jiných titulech o atentátu, beletristických i faktografických, dává pocitové pojetí smysl. Ale stejně mi tam nakonec alespoň nějaké základní ukotvení (třeba seznam vyobrazení a osob) chybělo. Ne všechny střípky jsem si byl schopný správně zařadit, ne všem jsem věřil, že byly právě tak prožité. O dvojím citování jedné listiny ani nemluvě. Takže výsledek je působivý, ale trochu nedotažený.
Muffin a čaj
Theo Addair (p)
Tak je to samozřejmě částečně zastydlé a vyumělkované, ale to patří k žánru teen romance. :-) Přesto se mi to líbilo. Stereotypně pojatý britský internát a související rodinné vztahy bych v knize českého autora nečekal, celkový feeling knihy byl zvláštní (nemyšleno pejorativně). Což jsem pochopil, když jsem viděl rozhovor s tímto debutujícím spisovatelem. Uvidíme, jestli titulu pomůže nebo ublíží natáhnutí na sérii.
Jakubův cestovní deník
Jakub Čech
Literární úroveň je diskutabilní, autor se nepouští do žádných větších úvah, téměř vůbec nevidíme do jeho soukromí, mysli, vzpomínek, vztahů – přestože si myslím, že rekapitulace života je nedílnou součástí 4448 kilometrů dlouhého putování. Nemá však cenu chtít jinou knihu, intimnější, když jako deníkový záznam cesty s příjemným společníkem to funguje dobře. Každý den s ním hledíte na krajinu, kontrolujete zásoby, omotáváte prošoupané boty tejpou, vybíráte místo na spaní. Podprahová motivace také vyrazit do divoké přírody je silná, záznamy vyznívají tak, že se to dá dát, že člověk vydrží víc, než si myslí, a že nepohodlí, vyvážené zajímavými lidmi na trailu i kolem něho, hezky rovná priority a charakter. Fajn čtení z první ruky, včetně praktických informací o vybavení na cestu. Akorát se mohlo vejít více fotografií z blogu.