puczmeloun komentáře u knih

Čekal jsem spoustu zajímavých historek a dostal velmi dobrou motivaci k tomu se zase něco přiučit ohledně první pomoci. A i na ty historky došlo...

Téma je zábavně a poutavě podáno, jednotlivé typy případů, se kterými se záchranáři setkávají, doplňují jak příklady z praxe (a to i skrze rozhovory s konkrétními odborníky), tak zjednodušené rady pro čtenáře. Jen škoda, že neexistuje (nebo jsem jen špatně hledal?) nějaký shrnující leták, který by si zájemce vytiskl a přidal do peněženky. Když už si s tím autor dal takovou práci, je rada ohledně opakovaného čtení (či poslouchání v audioverzi) logická. V panice či stresové situaci je ale lepší jasný návod, než spoleh na vlastní nedobrou paměť. Nejlepší radou tak proto stejně zůstává nainstalování aplikace Záchranka, kde krom jiných výhod některé interaktivní návody jsou (Vít Samek má ale v knize schopnost věci zestručnit a zdůraznit tak, jak textaři v aplikaci ne).

3 19.07.2023

Krásně se to čte/poslouchá, děj plyne, postavy se střídají, objevuje se velké množství vtipných i hlubokých scének*, zásadních myšlenek a pak je najednou konec. A to konec dobrý, plný zajímavých zakončení a propojení. Oproti jiným zeměplochám jsem tady ale nedostal nějakou šťavnatou krizi. Něco nosnějšího než oslavu životnosti hudby (doprovázenou vší tou součástí tehdejší popkultury), co by všechny ty jednotlivé stránky (samy o sobě skvělé) ještě lépe propojilo. Možná je to ale jen tím, že do tohoto tématu nejsem tak zažraný. Hudbu mám rád, ale jako umění, nikoli ve smyslu showbyznysu - ve všech těch jménech a očividných narážkách se bohužel nevyznám (a že je tam toho samozřejmě spousta, hledejte na známém webu L-space). Pro mě tak jde o slabší Pratchettův kousek (ve srovnání s nezeměplošskými knížkami je ale stále velmi dobrá). A samozřejmě, ta hlavní pointa se "začátkem" a odkazující na jednu ze základních fyzikálních teorií je parádní, to zase jo.

...v audioverzi je to vše samozřejmě doplněné také skvěle padnoucím přednesem (nejen zeměplošského :) herce Jana Vondráčka a hudebními předěly na míru. Tak to má být :)

A mimochodem, jsem jediný, kdo Challamados doteď četl jako "Čalamados"? V originále jde o Llamedos, takže by mě zajímal názor pana Kantůrka i to, zda byla nad tématem při audioknižní adaptaci vedena nějaká debata.

* Speciálně narážím na stand-upy komické dvojky seržant Tračník a Noby Nóblhóch, kteří se vždy objeví, nadhodí nějakou "velmi důležitou" otázku a zase nenápadně zmizí...

3 07.07.2023

Tohle prostě nemůže napsat spisovatel - jedině spisovatelka. Je to jiné - a i když hodně drsné - pokládá autorka důraz na v tomto žánru nezvyklé věci. Jasně, v některých pasážích se pak člověk může cítit nemístně (a u audiobooku, kdy se nedá "myšlenkově přeskakovat" je to ještě důraznější, než u psaného textu), ale i tím je ve výsledku tato kniha zajímavá. Odkazuji především na pocitové a vztahové pasáže.

Pokud jde o samotný děj, mám za sebou už tři zpracování (kniha, film, audiokniha...), takže žádné překvapení v těch nejdůležitějších zvratech, ale stále se mi líbí onen styl a nápaditost. Navíc hlas vypravěčky - v tomto případě Terezy Bebarové - ke knize opravdu sedne...

3 23.06.2023

Po slabší Tajemné komnatě je Vězeň z Azkabanu znovu velmi silným pokračováním Harryho Pottera. Když pominu už dříve chválené skvělé ilustrace (a vlastně celé zpracování knihy) od Jima Kaye, je i samotný příběh propracovanější, má silnější zakončení a nejsou v něm takové nelogické podivnosti. A navíc nás bavily i zdejší nápady, dramatické zpracování některých kapitol a i téma, které, i když je s Vy-víte-kým stále spojeno, směřuje spíš k samostatnému příběhu. Malý oddych od plánů Vy-víte-koho není vůbec špatný. Každopádně velmi povedené...

3 23.06.2023

Po přečtení knihy Valerian: The Complete Collection (inspirován znovushlédnutím filmu na stejný námět) jsem si musel vzpomenout na jednu z knih mého dětství, která stále přetrvává v knihovně. Velkou knihu komiksů, ke které jsem se dostal skrze četbu Ábíčka :) A tak jsem začal po večerech znovu číst...

Je pravda, že některé části jsou velmi slabé - jak zmateným dějem plným jmen a nesmyslných zvratů, tak nepěknou kresbou (viz např. marsovské příběhy) - ale za Galaxii a Vzpouru mozků to určitě stojí (a právě ty mi nejvíc připomínají zmíněného Valeriana). Skvěle vystavěné příběhy. Stejně jako Druhá výprava nebo Malí bohové.

Jsem rád, že jsem se ke knize po tak dlouhé době zase vrátil...

3 21.06.2023

A tohle je s pidižvem naše aktuálně nejoblíbenější knížka vláčkově-technická. Moc hezké ilustrace, spousta zajímavých informací a průřez historií železnice od počátků až k hyperloopu. Pár stránek je zatím vizuálně zaměnitelných, tak jsem zvědav, jak se ze strany menšího ze čtenářů postupně změní vnímání. Určitě to totiž není naposled, co ji budu otevírat...

...stejně jako u knížky Kdo roste v lese (Kateryna Michalicyna) totiž platí, že kdybych si počítal všechna přečtení dohromady, tak s žádnou roční výzvou na množství přečtených knih nemám problém :)

3 21.06.2023

Dobrodružství, tajemství, podzemí, střechy, honička, odhalování některých náznaků a propojek... A kresba Karla Osoha zase vyniká v novém prostředí. Paráda, návrat k prvním dvěma dílům a tomu lepšímu z Křídového panáčka.

3 17.06.2023

Neboť jsem velkým fanouškem knihy Jonathan Strange & Mr Norrell, zjištění, že existuje i pohádkový "druhý díl", mě samozřejmě potěšil. Vrhl jsem se proto do jeho shánění. Začal jsem anglickou verzí, ale hned druhý příběh mě přesvědčil, že si musím pořídit knihu českou, abych si ji po malých doušcích užil bez rozptylování. To se povedlo a pomalu, povídku po povídce, jsem se prokousal ke konci. Skvělé, pohádkové, anglické (líbí se mi rozdíl jedné povídky od té české, i "jiné" chování pohádkových postav od "mytologie" naší), ale bohužel krátké. Chci víc!

3 01.03.2023

Jak čtenáři předat krásu vědeckého bádání. Jak ukázat spoustu zajímavého v přírodních vědách i humanitně zaměřeným. A hlavně, jak skrze metafory, příklady i životní osudy vědců/myslitelů/objevitelů vysvětlit (a zlidštit, v obou svých významech) některé složité fenomény (či ty ještě plně nevyjasněné). Nutno říct, že takto dobře vysvětlené fyzikální, chemické či matematické jevy jsem už dlouho nečetl (i s tím, že jsem vystudovaný politolog :). Co ale oceňuji nejvíc, že jsem si při čtení mnohokrát prošel oním "aha" momentem, případně si užil krásu objevení dříve ignorovaného nebo nepochopitelného, a to v oborech, kde se mi to často nestává (matematika), případně v tématech, kde už si člověk myslel, že nějaké dobré základy má (vím, Dunning-Krugerův efekt). Kniha toho skrývá opravdu hodně k přemýšlení, doplnění si, opakovanému čtení. Předpokládám, že se k ní budu vracet i s tím, jak se budou objevovat zjištění nová a lidstvo pokračovat ve vědeckotechnickém pokroku (viz např. průlom ohledně fúzní reakce na konci roku 2022).

Přiznávám jen přeskočení čistě matematických kapitol – derivace, integrál, logaritmus – jejichž obsah jde mimo mě a nedokážu je nijak ocenit (rozumím jejich užitečnosti, ale jejich pochopení mi nepřináší ani tu krásu objevování a poznání).

Na závěr jen pár drobností, které bych si dokázal představit dopilované v nějakém druhém vylepšeném vydání:
1) Je škoda, že se kniha podřídila abecedě, nikoli tematickým okruhům. Spousta navazujících kapitol je tak rozházena různě a člověk se musí vracet či přeskakovat. Asi rozumím, jak k tomu došlo a kolik debat ohledně toho muselo proběhnout, ale výsledek tím zůstal někde na půl cesty.
2) Na to navazuje větší než malá míra kontextuálních odkazů rozházených po textu, kterých by v knize s kapitolami rozřazenými dle témat nebylo potřeba. I ve stávajícím abecedním pořadí by ale přehlednosti asi přidalo jejich posunutí ze závorek na okraj listů.
3) Čtení o více než rok později od vydání už zastaralo část časových údajů jako "letos" či "minulý rok". Podobně by to chtělo trošku uhladit korektorskou práci.

3 18.01.2023

Bláznivé, neuspořádaně-uspořádané, vracející se, objevující, přeskakující, opakující v jiném kontextu, dovedené do absurdna, znechucující... Často jsem se pousmál, chvílemi je to celé více než dobře praštěné. Někdy ale člověk jen kroutí hlavou a nechápe, nebo spíš nechce chápat... Celé je to jakoby psané v asociacích, stylem náhodného proudu myšlenek (nebo se ta promyšlená struktura dobře skrývá). Až mi přijde, že zatímco v Kolíbce se postupně nastavené linky seběhly (i když jaksi klopotně), tady to do sebe vše nezapadlo a některá nadhozená témata zůstala nevyužita (viz třeba neexistence Francie a Velké Británie, vymírání druhů, Nobelovka za lékařství...).

...a ano, stejně jako u Kolíbky a Jatek č. 5 mě prostě zase štve ono používání spisovatelského klišé – píšu, že píšu. I když tady na konci to bylo naštěstí dovedeno správně do absurdna.

3 18.01.2023

Filozoficko-kulturně-společenská historie Ruska. Přičemž jde o dějiny země, které nelze zjednodušit tolik, jako ty ukrajinské (viz Stručné dějiny Ukrajiny). A to nejen proto, že se o nich (logicky) více učí, zdaleka nejen kvůli 20. století (a člověk tak má obecně hlubší přehled). Petr Koubský proto vyprávění jasně směřuje určitým směrem a čtenář chápe, co se mu snaží říct. Navíc je vše doplněné o historické souvislosti s ohledem na čtenáře ze střední Evropy (např. Varšavské povstání, legionáři na Transsibiřské magistrále apod.).

Snad jen, že někdy to zjednodušení bylo hutnější. Proto mi nedá se nezmínit, že i při bojích na východní Ukrajině po roce 2014 Rusko vzbouřence nepodporovalo jen materiálně, ale i lidsky, a to velmi výrazně (od velení přes vojáky po poradce). Tedy pokud nejsou lidé bráni ve smyslu celého textu jako materiál, což vlastně odpovídá...

3 13.01.2023

Dozvěděli jsme se trochu víc, ale pořád tam něco chybí. Něco se děje, někam jdeme, něco nám to říká, ale je to takové samoúčelné (stejně jako tisk s originálním znepříjemňujícím stylem čtení), ne vždy s úplně jasnou kresbou a nedopovídanými náznaky... Rozumím, že cílem je spíše atmosféra, pocit, pomalý vývoj. Já bych ale chtěl i trošku víc děje...

3 10.01.2023

Tak tento komiks se mi vůbec netrefil do vkusu. Slyšel jsem o něm chválu, včetně jistého kultovního statusu, já ale očividně cílová skupina nejsem. Grafická forma je strohá, černobílá, ve výjimečných případěch snová a uhlazená, ale po většinu stránek to není nic, nad čím by mé oko plesalo (spíše naopak). Důvody zvolení zrovna takovéhoto děje chápu díky předmluvě autora, ale odplata/neodplata (hrdina) a vyrovnání/nevyrovnání se (autor), pro mě je to jen slabá vyvražďovačka doprovázená náhodnou "kulturou" a "flash-backy". Není to moc logické ani přehledné, není tam nic překvapivého, do čtení mě to netáhlo.

3 30.12.2022

Originálního Hobita člověk nemůže nemít rád. Je to parádně vyvážený mix dospělejší fantasy s pohádkou doplněný zdravou dávkou vážných témat, vtipu i skvělých dialogů. Komiks Chucka Dixona tomu ale nic moc nového nepřidává, naopak. Textu je strašně moc, až je vidět, že autorům dělalo škrtání problém. To by nemusel být takový problém, pokud by pak byla zajímavá část výtvarná, ale ani ta se bohužel z mého pohledu nepovedla. Těch opravdu pěkných stránek je tak jen pár, zbytek prostě není hezký. Jde o grafický styl, který mi vůbec nesedl.

3 14.12.2022

Petra Koubského by člověk chtěl za učitele dějepisu*. O zvoleném tématu vypráví poutavě, dokáže ho shrnout do stravitelné podoby, ale zestručněním přitom čtenář nepřichází o důležitá fakta. Naopak dostává spousty drobných zajímavostí a třešinek, které dělají každý text čtivější. A musím říct, že nejednu věc mi text doplnil a vyjasnil. Jasně, je to drobná knížečka, je to ve své podstatě úvod do problematiky, ale velmi dobrý a výživný, na který se dá dál dobře navazovat.

* A jak ukazuje kniha Věda podle abecedy, tak nejen tohoto předmětu.

3 05.12.2022

Masakr. Brutálně osobní výpověď, která už na prvních stránkách nastavuje neudržitelné tempo vyprávění. Nad tím vším mi často zůstával rozum stát. Autor je srdcař, perfekcionista a workoholik, je otevřený, drsně upřímný, ironický a konstruktivně kritický vůči všem, včetně sebe samého. Má to velké srdce, dramatické i dojemné scény, vtip i populárně-naučné zajímavosti. Realita, kterou nejde vymyslet. Kdyby to byl román, neuvěříte. Co vše vás může při vedení zoo potkat – od malých podvodníčků se vstupenkami a krmivem přes neustálý boj s různorodou vše možné zkoušející zvěří (homo sapiens sapiens nevyjímaje) po srdcervoucí scény z povodní, jejichž dozvuky se dostávaly (nejen) na druhou stranu Česka s neutuchající silou. První polovině bych bez váhání dal plný počet hvězd, prakticky se od toho nešlo odtrhnout...

...bohužel s přibývajícími kapitolami kniha začíná mírně ztrácet řetěz, místo chronologické linky převáží tematické seskupovaní a začíná přibývat zahořklost vůči (některým) nástupcům, médiím i politikům. Rozumím, jde o osobní zpověď, autorské dílo, a zrovna tady je to velmi pochopitelné. Jen jako čtenář očekávám i určitou míru editorské práce zvenku. Je pravda skoro nemožné dát do individuální výpovědi objektivnost více hlasů, jenže pocit přílišného tlačení na pilu ještě víc podporuje i namluvení audioknihy samotným autorem. Má to své plusy, dostává se do toho hodně osobitosti, v nejvypjatějších momentech je to ale trochu přes čáru.

Tedy, knihu jednoznačně doporučuji. Je to jeden z nejzajímavějších českých kousků literatury faktu. Zároveň si ale umím představit ještě trochu dopilovanější dílo. Ty nejzajímavější příběhy každopádně píše sám život, člověk má velkou chuť se do zoo zase přijít podívat a na ony budovy spojené s důležitými momenty si sám sáhnout.

3 30.09.2022

Když jako první čtete Africkou zimu, těžko se u staršího Afghánistánu vyhnete srovnání. Je to krapínek zmatenější, více lékařsky odborné a ve výsledku méně povedené a přístupné jako celek. Jsou za tím předpokládám dva důvody. Nebyla kniha původně ve formě pravidelně zveřejňovaného deníku? Něco se tak opakuje, někdy to méně navazuje, než je zdrávo, sem tam něco chybí, očekává se určitá znalost medicíny (i v klíčových momentech)... A pak je důvodem samotná země – a opakuje to v textu i autor – rád by toho viděl, poznal i popsal víc, ale mimo nemocnici se prakticky nedostal. Každý postřeh zpoza zdí nemocnice je skvělý, včetně chování a zvyků ("prdlavky syn"), zdejších prací, proměn, historií lidí i míst, ale je toho bohužel hodně málo...

Pokud pak knihu hodnotím třemi hvězdami, je to opravdu čistě čtenářský zážitek. Není to nic proti práci autora samotného. A ani styl mi nevadí, je to přátelské povídání o zajímavé a těžké práci, kde je osobní pohled i přístup jen výhodou. Díky autorovi a jeho přímosti jsem naopak začal pravidelně Lékařům bez hranic přispívat. Je to neuvěřitelná práce, zvláště, když si člověk uvědomí, že...
...ve stejný rok o pár chvil později, co byl v Afghánistánu na své druhé misi, město na čas obsadil Tálibán a následně došlo ke spojeneckému bombardování, které skončilo 42 mrtvými. V té samé nemocnici, kde pracoval.
...že je to teď rok od doby, kdy Tálibán nakonec obsadil celou zemi a pomalu ji znovu vrací do středověku. I přes množství lidí, jak z knihy vyplývalo, kteří si pro svou zemi přejí (a dělali pro to maximum, včetně studií v zahraničí) úplně něco jiného, lepšího.

3 12.08.2022

Jako by to ani nebyla Narnie. Sice se v textu párkrát mihne Aslan, ale chybí základní prvek této série, kterým je propojení světů. Samotný příběh je vysloveně orientální (v tom staromilském slova smyslu, kde si jen arabský nahraďte slovem kalormenský, sultán za tarkána atp.) - a to velmi jednoduchý - "road trip" chlapce, princezny a dvou mluvících koní. Toď vše. Kulisy Narnie jsou na celý příběh jen naroubovány a ty nejdůležitější zvraty jsou bohužel předvídatelné.

3 12.08.2022

Odysseia v pohádkové verzi, kde se hlavním hrdinům vlastně nic nemůže stát. A i kdyby něco hrozilo, vždy je tady dohled všemocného Aslana, který v případě nutnosti zakročí ve stylu "deus ex machina". Samotný příběh už bohužel není tolik vtipný, spíše jde o jakýsi roa..., ehm, boat trip plný tajemných ostrovů, kouzel, divotvorných tvorů a námořnická cti. A i když je v celém příběhu jednotící prvek - pouť za pěti ztracenými pány - chybí nějaký hlavní protivník a vývoj příběhu. I závěr je tak jen velmi zvláštním - až ad absurdum - na sílu ukončením celého putování.

3 12.08.2022

Fantastická atmosféra, doslova, moc rád bych věděl víc, ale první díl je opravdu jen jednohubka na přilákání. Víme totiž hodně málo o tom, co a proč se vlastně děje. A nepomáhá tomu ani kresba, která je občas příliš nejasná - přitom nevím, zda je to českým vydáním (tisk, papír, velikost...), nebo cíleným krokem autora trochu čtenáře znejistit a i kresbou mu vše nedat na stříbrném podnosu. Každopádně, snad se dostanu i k pokračování a budu doufat, že nabídne krom atmosféry i něco víc...

3 31.07.2022