Rade komentáře u knih

Docela mi vadilo, že autorka předem v úvodu prozradila, že řešení zápletky spočívá v telepatickém spojení obou dvojčat. V detektivce trochu kontraproduktivní, pokud bylo nutné něco vysvětlovat, snad šlo i v závěru... Lepší tři hvězdy.
A ani komentáře níže, které naznačují, jak detektivka dopadne, mě nepotěšily. Příště u detektivek komentáře dopředu raději nečtu...

3 23.06.2015

Plus za to zajímavé a podrobné seznámení se s katarskou historií jižní Francie.
Pozn.: Nutno číst pokud možno souvisle, což mně se moc nedařilo, chvílemi jsem se ztrácela zejména v postavách ze současnosti (na jedné stránce je Braissant, na další Baillard….), a pochopit všechny souvislosti dost složité a možná trochu přepjaté pointy je také docela náročné… Tři plus.

5 21.06.2015

Tři a půl hvězdičky.
Škoda toho levného vydání, asi tak bylo i v originále; u takovýchto knih by obrazová a fotografická příloha měla být pravidlem. (K vydání Euromedia Group rok 2010)

2 17.06.2015

Plusy: pohledy do myšlení vraha a na možné motivace a příčiny jeho dost ujetých myšlenkových pochodů a odlišně nastavených emocí, střídavé sledování obou stran konfliktu (vrah x bývalý policista), což kupodivu, na rozdíl od jiných detektivek, přispívá k neobyčejně napínavému rozvinutí příběhu.
Malé mínus: Milostný příběh, u kterého lze předem vytušit, jak dopadne a možná malá kapka citové vydíračky…

12 15.06.2015

Výborná detektivka, váhala jsem mezi 4 a 5, nakonec dávám plný počet, za skvěle vymyšlenou překvapivou pointu a i za to, že byl geocaching nově a tak nápaditě použit pro hodně napínavý příběh. Dobrá obálka.

6 11.06.2015

Napínavé, čtivé. Nicméně nezdá se mi výrazně nadprůměrné, takže tři a půl hvězdy.

5 09.06.2015

Celkem dobrá detektivka, i když s trochu zamotanou pointou, plus za to prostředí pařížské univerzity, umění, středověku a odkazy na umělecká díla, které svědčí o slušném rozhledu autora (potěšil mě např. nenápadný odkaz na obří ocelové pavouky Louisy Bourgeois).

3 09.06.2015

O fous lepší než Utajovaný projev. Nicméně popis USA v roce 1965 jako SSSR naruby, a to se vším všudy... no nevím. :-(
Plus za Afghánistán. Lev Děmidov se mi navíc v tomto dílu zdál jako postava nejvěrohodnější. Bývalý agent tajných služeb, který nemá problém zabít člověka, pokud to považuje za potřebné...

4 07.06.2015

Osekané až na kost, jako by bez emocí, v podstatě základ scénáře k filmu.
Protože se mi ale film hodně líbil, za každou scénou v knížce jsem viděla scénu z filmu a těch emocí tam bylo nakonec hodně...

6 04.06.2015

Působivý příběh, který ukazuje, jak tenká může být hranice mezi dobrem a zlem, vlastenectvím a zradou, hrdinstvím a zbabělostí, přátelstvím a nenávistí…

3 03.06.2015

Hodně působivé. Zprvu jsem se trochu bála pohledu na svět očima pětiletého dítěte, ale bylo to neuvěřitelně věrohodné. Za první část knihy, kdy malý Jack žil od narození s Mami v jednom pokoji – a tento pokoj byl pro něj celý svět a Mami jediný člověk na světě, bych dala 5 hvězd, druhá část se mi zdála již malinko rozmělněná.
SPOILER:
Nejsem psycholog, ale způsob, jaký byl zvolen pro adaptaci Jacka na Venku se mi zdál poněkud překotný – spousty nových lidí, spousty nových vjemů, úplně ho přehlcovali dalšími a dalšími zážitky, místo aby měl klid a na nový svět si zvykal pomalu a postupně. Vždyť mu bylo teprve pět let...Celý život byl zvyklý na jeden pokoj, kde se s Mami cítil bezpečný a chtěl být i pak stále v její blízkosti, kupodivu si jako první bydlení Mami zajistí pro sebe a svého syna chráněné bydlení o velikosti pětipokojového bytu, přičemž používání více pokojů je pro Jacka zdrojem neklidu a stresu…
Není se co divit, že oba dva měli po tom všem problém s adaptací, i když každý z jiného důvodu. Chápala jsem Jackův stesk po Pokoji a loučení s ním v závěru knihy bylo docela dojemné…

6 28.05.2015

Kniha, kterou jsem četla kdysi v parku, když jsem vozila spícího syna v kočárku sem a tam. A já četla, četla, neskutečně zabraná, a najednou jsem zjistila, že se stmívá a já jsem v parku s kočárkem sama...
Ač literatura faktu, nesmírně čtivé a napínavé.

8 27.05.2015

Jako dítě jsem opakovaně četla zejména ty pověsti. Tolik moc byly dobrodružné, někdy strašidelné... O supu, unášejícím malé děti, kterého přemohl statečný Vít (Hrubá skála), o zlém rytíři Radenovi, který unášel ženy a pak je i s narozenými dětmi zabíjel (Radyně), o neposlušné dceři pána z Dubé, kterou otec nechal zaživa zazdít (Rychmburk), o díře do pekla plné síry a čmoudu (Houska) nebo o začarovaném černém rytíři (Libštejn).
Navíc kniha má krásné, dramatické ilustrace.

4 22.05.2015

Jako dítě jsem milovala. Ale samozřejmě ne text, ale ty úžasné realisticky vymalované obrázky plné děje a napětí, které jsem si opakovaně prohlížela a ve své fantazii slyšela řinčení zbraní a úpěnlivé výkřiky.. .
Už jen ty názvy obrázků: Bitva u Vogastisburgu roku 630, Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Němec, Soběslav II. vězněn na hradě Přimdě, Slavný vjezd Jana Žižky z Trocnova do Prahy r. 1421, Čeští stavové svrhují královské místodržící s oken pražského hradu r. 1618, Loučení českých emigrantů s vlastí na památném Růžovém paloučku, Popravy na Staroměstském náměstí v Praze dne 21.6. L.P.1621, Krvavý kvas na zámku chebském, Smrt Albrechta z Valdštejna, Švédové drancují a odvážejí Rudolfovy sbírky…
(9. upravené vydání z roku 1939)

3 21.05.2015

Vedle Titaniku ne moc známé, nicméně přečteno jedním dechem...

2 21.05.2015

Příběh Františka Ferdinanda d´Este a jeho smutný konec v Sarajevu. Psáno neobyčejně čtivým způsobem. Snad díky této knize mě historické dění okolo sarajevského atentátu tak chytlo, místo atentátu v Sarajevu jsem navštívila, a kdo se nechystáte do Sarajeva, doporučuji návštěvu Konopiště - třeba okruh prohlídky zaměřený na rodinu Františka Ferdinanda.

3 21.05.2015

Ač z urozeného rodu, tak složité a někdy hodně smutné osudy... Příběhy žen, které o sobě nemohly rozhodovat...

3 21.05.2015

Výborné! Jako holka jsem jezdila do Vysokých Tater každé léto, letos se tam chystám znovu po mnoha, mnoha letech. A chystám se - mimo jiné - objevovat (jako naprostý laik) staré vily ještě z dob Rakouska-Uherska, případně z dob meziválečných, resp. to, co z nich ještě zbylo... Takhle knížka mi v mé přípravě moc pomohla, staré pohlednice jsou prostě nostalgie a připomínka časů, které se nikdy nevrátí...

6 21.05.2015

Nejprve mě napadlo pochmurné, depresivní...., ale to nějak nevystihuje ten pocit z knížky - zmar, nicota, hnus, a nakonec hrůza z toho, že by se člověk mohl třeba v takovémto světě beze smyslu a bez pravidel ocitnout... Hodnocení těžké, zatím se potácím mezi třemi až pěti hvězdami...

"... mohutný, sežehlý oř se naráz vylíhl ze slunečního oka a na kost vyhublý, černý a běsnící projel jako zubožená karavela kolem, s rozedraným sedlem, rozhoupanými třmeny a kopyty měkce dusajícími v prachu, proběhl kolem, ohromný, vyzáblý a planoucí, a jeho dupot po cestě zmíral, až zněl jako vzdálená ozvěna potlesku v navěky prázdné síni."

"Dráteník ten pláč slyšel ještě dlouho po cestě. Slyšel ho z dáli nad studenými a dýmajícími podzimními poli, zatímco jeho pánve zněly přežalostně nocí jako bóje na nějakém kalném a pustém pobřeží, a slyšel ho slábnout a zmírat jako nářek mořských ptáků v širých slaných a černých samotách, které jsou jim domovem."

2 20.05.2015

Dost depresivní čtení. Navíc Stefan Zweig hlavního hrdinu opravdu nešetří, a i když byl Josef Fouché převlékač všech převlékačů, autor si na jeho negativním popisu opravdu smlsnul...

3 19.05.2015