Radimka komentáře u knih
Váhala jsem, jestli za tři nebo za čtyři, ale vlastně to není důležitý. Magický realismus, který moc nemusím. Jeden neví, co je realita a co ne. Každopádně jednoduchej příběh, ale opravdu kvalitní čtení. A proto čtyři.
Kvalitní protiválečná kniha, ve které je ukázána absurdita války a psycha vojáků. Ale někde mi to drhne, neláká mě to číst dál. Pořád přemýšlím, jestli číst nebo odložit. Nakonec po přečtení podrobné recenze jsem dočetla a nelituju, výborný příběh. Ale dlouho jsem se tak neprala s knížkou
Na plechárně bylo takový pohlazeníčko o tom, jak partička bezďáků chce udělat narozeninovej mejdan oblíbenýmu doktorovi.. Milý, vtipný, lidský od Pana Spisovatele. Sladký čtvrtek už ztratil tu lehkost a trochu jsem se nudila, ale přesto nádlera. Tady se doktora zase pokoušeli oženit. U obou obdivuju skvělej překlad nejen bezdomácké hantýrky, za ten by překladatelé zasloužili metál.
Výborný autobiografický román. Byla to docela jízda, po které mi naše rodina připadá úplně normální. Životní příběh autorčiny matky, která měla duševní poruchu, byl z pohledu její rodiny dost žalostný, ale nebyl podán depresivně. Spíš jako by na mne dýchla pařížská bohéma. Moc se mi to líbilo.
Velice laskavá knížečka o duchovním vývoji. Spousta moudrých vět, jen v závěru jsem se ztrácela, což nebylo vinou pana spisovatele, ale bylo to už nad moje chápání.
"To, co se nám jeví jako tragedie, může být zvoněním, jež nás má probudit k novému způsobu života".
"Mít soucit s druhými neznamenám, že nemůžeme být upřímní k těm, s nimiž máme po právu co do činění. Kritika pronesená v klidu a s porozuměním přinese často lepší plody než zlostné výbuchy hněvu."
Dvěstěpadesát stran nic, podivné existence se scházeli na dostizích, na pokeru a fňukali v barech. Posledních 100 stran se konečně něco dělo- něco mezi červenou knihovnou a obrácením Ferdyše Pištory. Ještě ke všemu to bylo starý vydání, plný archaické češtiny a nesmyslného překladu.
Ze začátku mi to přišlo vtipný a fajn, ale pak se slečna svou manipulací s naivními holkami hezky vybarvila a měla jsem jí dost.
Tak s tím jsem se hodně prala a skoro jsem to vzdala. Mám ráda prolínání postav, ale tohle pro mě byl velkej bordel a hlavně nevím, proč to vlastně paní napsala. A ten Pullizer? Kdyby jeho nebylo, nenechala bych si ji.
Střídání doby před svatbou a po nehodě dcery ležící v komatu. O tom, jak se nevyplatí začínat si něco s psychopatem. Ale žádná pecka to nebyla.
Je to už dlouho, co jsem ji četla a málem nedočetla. O trapným chlapovi, který dělal trapný věci. Aha satira - v tom případě satiru nechápu a nesnáším.
Kravina, slátanina a galimatyáš. To už snad může psát úplně každý. Přeskakovala jsem, jinak bych to nedala. Připadalo mi, že autor nevěděl, o čem má psát, tak psal o všem, co ho napadlo. Spousta časových rovin a příběhů udělala jen velký zmatek. A taková hezká obálka. Jedna * za popisy italský pohody.
Mně to teda nepřišlo vůbec blbý, asi jsem jednoduchá. Prostředí špionáže, který jsem i já pochopila. Bavilo mě to a dobře se mi to četlo.
Nuda. Chvíli to vypadalo na červenou knihovnu, chvíli na horor a nevyklubalo se z toho nic. Ještě takovej neosobní popisnej způsob vyprávění. Zklamalo mě, že to napsal Segal, byla to srágora.
Tak jsem váhala nechat si ji nebo nenechat. Začátek se mi líbil a i se to dobře četlo, ale pak se často začalo objevovat slovo temnota a příběh začal být strašně nereálný, tak šla. Škoda, mohlo to bejt dobrý. A hrdina byl sympatický chlapík
Každý díl zapadá svým kouskem do skládačky. Tenhle mě možná bavil nejmíň. Ale nejmíň tady neznamená nejmíň. Je to famózní příběh s osobitý kouzlem.
Tohle bylo vtipný a chytrý, když paní popisovala fungování mozku. Ale její terapeutické návody KBT mě nebavily. Zajímavý bylo, že autorka standup komička vystudovala v 50ti psychologii na Oxfordu.
Bylo to divný, trochu o ničem. Ale mělo to atmosféru a připomínalo mi to dětství u babičky na vesnici. Vzpomínám si hlavně na oběšence na půdě, možná i to byla pro mě připomínka
Ani si vlastně nepamatuju, jestli jsem to vůbec dočetla. Ale nejspíš mě to bavilo, takže jsem si koupila skoro všechny jeho knížky. Do těch jsem ale už nekoukla, asi mi ke konci začal lézt na nervy
Super. Do detailu promyšlená knížka. Nikdy nezapomenu na vánoční divadelní představení. Občas mě lehce nudily politický a náboženský fakta, ale dalo se to přežít.
O třech právě porodících kámoškách. Obecně nemám tyhle těhotenský knížky ráda, koupila jsem si ji jen kvůli autorce a její první knížce. Občas vtipný, ale jinak žádnej zázrak.