RADOST
komentáře u knih

Výborné. Šílené. Neuvěřitelné. A přeci tak trochu pravdivé.
Dosud jsem přečetla 9 autorčiných knih a Obětinu považuji za nejlepší z nich.


Dobrý psychologický román, který potvrzuje rčení "Pod svícnem bývá tma". A také dokazuje, že být dobrým psychologem a umět poradit sobě i lidem okolo není každému dáno. V této oblasti nestačí jen příslušné vzdělání. Je třeba lidi vnímat, rozumět jim, vcítit se do jejich emocí a navést je na lepší cestu. Sara v této knize činí první krok, snaží se o sebepoznání. Pozdě, ale díky za to.
Není to thriller v pravém slova smyslu. Děj plyne pomaleji, napětí je poskrovnu. Probírat se spolu s hlavní hrdinkou jejími myšlenkami, vzpomínkami, představami i potlačenými city mě ale velmi bavilo.


Knihu nezatracuji, ale mě neuchvátila. Vzpomínkové pasáže mě rozčilovaly, na vykreslení osobnosti Jamese a prožitých traumat jich stačilo méně. Jednání Sue bylo natolik neuvážené, impulzivní a přehnané, že jen umocňovalo pocit, že je šílená. Sue prostě neuměla včas a rozumně řešit své problémy ani v mládí, ani později. Ještěže měla v životě i velkou dávku štěstí.


Vysoké cíle. Neustálý stres. Jedno selhání. Nemoc. Naprostá změna života. Zoufalost i odhodlání, nové životní cíle.
Skvěle, věrohodně napsáno. Kdo prožil něco alespoň zdánlivě podobného plně chápe. Děkuji autorce za seznámení s takovým onemocněním i za víru a odhodlání, které do osobnosti hlavní hrdinky vložila.
Bylo to poučné a emotivní čtení.


Každé místo a každý člověk má svou historii, svá tajemství, své krásy i zápory. Odpuzují i okouzlují. Toto komorní drama poutavě líčí minulost i současnost jedné pohraniční vesnice a život lidí v ní. Mladá žena odhaluje tajemství své rodiny a sdělí mnohé i o těch ostatních.


Lepší než předchozí díl. Ale podle stejné šablony, jen trochu mírnější. Někdy si říkám, zda by Lottie se svou povahou a závislostmi obstála v nějakém jiném povolání a domácnosti. Pochybuji o tom. Katalyzátorem dění v tomto díle je žárlivost a rodinná čest, přerůstající až do šílenství. To autorka vystihla dobře a uvěřitelně, děj rozvinula do velké šíře. Bylo to napínavé čtení. Závěr je příslibem velké změny. Jsem zvědavá, jak to autorka zpracuje v dalším pokračování.


Průměrná kniha o vyrovnávání se se zklamáním ve vztazích a nenaplněných tužbách. Ne každý to dovede. Někdo jde dál, někdo se chce revanšovat, někdo mstít. Co je v normě a co téměř šílené? Autorka v knize skloubila osudy několika lidí ze dvou zemí, snažila se o napětí , tajemství odhalovala pozvolna. Přesto jsem její vykombinovaný dějový vývoj předvídala a byla vždy o krok vpřed. Četlo se to dobře, svým způsobem to bylo i trochu nezvyklé - ale nic závratného.


Tento díl autorka tak precizně zkombinovala, až mu ublížila. Bylo to sice napínavé a celkem čtivé, ale zároveň zmatečné, neuvěřitelné a divné. Lottie zde byla ještě více nevyrovnaná, impulzívní a nepříjemná, sebestředná. Podaří se jí odhalit střípky ze své minulosti a otevře tak spoustu nových otázek. Tuto knihu považuji za přestupní můstek, přípravu pro větší pochopení povahy Lottie a také děje, který pravděpodobně bude obsahem dalších pokračování.


Kdo rozhoduje o životě a smrti? Nad tímto tématem se z více úhlů zamýšlí 11. díl úspěšné série. Opět napsáno precizně, vše do sebe zapadá, je zde napětí, brutalita i zdánlivá nevinnost. Nebezpečí sociálních sítí i návykových látek. Přesto mi něco vadilo. Převládalo řemeslo, nedařilo se mi plně vcítit do žádné z postav. Kata jsem si správně tipla v první třetině knihy. Jeho brutalitu jsem ale považovala za přehnanou. Ta byla pro efekt. Dobrá kniha, ale ne výborná.


Dobře napsaná výpověď o lidech a době, ve které autorka žila. Čtivé i poučné hlavně pro ty, kteří toto období našich dějin téměř neznají.


Poklidná, poetická knížka s magickým nádechem. Kniha o strachu. O strachu ze skutečného života, z emocí a plného prožívání všeho, co se nabízí. Všichni obyvatelé městečka jsou zasaženi nějakou slabostí a obavou, nějakým prokletím. A je jen na nich, aby to včas pochopili a sami se osvobodili.
Pomalá kniha, takové laskavé pohlazení po duši, které je dobré si občas dopřát.


Dobrá kniha. Nutila mě neustále utvářet a měnit názor na hlavní hrdinku. Odhadovat, co je skutečné, co její fantazie, co bylo kdysi a co bude dál. A všechno to bylo docela překvapivé. Zákonitě pak vyústilo v její jednání v poslední čtvrtině knihy. Poutavé čtení, doporučuji.


Bavilo mě to. Námět byl neobvyklý, vyšetřování složité, vedlejších epizod také dost. Ráda si přečtu i další díl.


Četla jsem v mládí a kniha se mi líbila. Zachycuje období života mých prarodičů a dětství mých rodičů. Dějově mě zaujala. Vzpomněla jsem si na ni po nynější probírce mé knihovny. Z celé trilogie mám jen druhý díl Hra s ohněm, který nyní znovu čtu. Ten se mi zdá i jazykově bohatý, Zřejmě byl stejně kvalitní i tento díl.


Četla jsem opakovaně. V mých školních letech byla ta kniha tak známá, že jsem prostě po ní musela sáhnout. Julius Fučík se stal v mých očích hrdinou. Spolu se stovkami dalších bezejmenných, kteří prošli fašistickým peklem. V dospělosti jsem si pak knihu koupila i do vlastní knihovny. Je smutné, že Fučík byl režimem využíván a zneužíván za svého života i posmrtně. Fašistickým i komunistickým. Časem už to nebyl hrdina, ale propagandou zprofanovaný Julda Fulda. Jeho manželka Gusta Fučíková působila i v politice a také byla vnímána jaksi dvojitě.
Ať už byly skutečné okolnosti vzniku tohoto díla nebo jeho případné další úpravy jakékoliv, jádro zůstává. Režim si vždy najde cestu, jak si podrobit lid a zlomit ducha každého jednotlivce. Obdiv těm, kteří osobně zažili jeho útrapy a podařilo se jim o tom podat zprávy. Povzbudili, varovali.
"Lidé, měl jsem vás rád. Bděte!"


Tuto knihu miloval můj bratr, přímo ji hltal. Mladík toužící po dobrodružství , fandící objevům. Mě také zaujala, ale zdaleka ne jak bratra. Ta touha po dobrodružství ve mně prostě nikdy nebyla. Jen po poznání.


Moje oblíbená kniha veršů. Provázela mé mládí, často jsem si v ní čítala. Často pohladila mou romantickou duši a podtrhla mou náladu. V mládí jsem poezii milovala. Proč jsem se nechala ubít všedností života a odsunula ji na slepou kolej?


Víno, optimismus, rozvaha, nadhled, vyrovnanost. S takovým životním přístupem se dají překonat i tragédie.
Jedna z knih edice Máj, kterou rodiče kupovali do své knihovny. Některé z nich podědila jejich vnučka.


Kniha dětství mých dětí. Tak poetické, citlivé, moudré a ze života.
