RADOST komentáře u knih
Vtipná, až bláznivá horrorová komedie s poselstvím, že nic se nemá odmítat nebo naopak brát stoprocentně vážně. Okouzlily mě dialogy matky Phanové.
Hladivá, konejšivá a humorná kniha o tom, jak se vyrovnat se smutkem, samotou a životními ztrátami.
Citace, str.315: "... nic by se nemělo nechat jen tak být. Je potřeba kout železo, dokud je žhavé. Žal i zahořklost jsou k ničemu. Záleží jen na přítomnosti a budoucnosti. Jsme tak křehké bytosti... I mně chybí lidé stejně jako vám. Stejně jako vy žiju ve stínu myšlenek na to, že tu se mnou už nejsou. Myslím, že jak vy, tak já sám máme i nadále blízko k těm, kteří nás opustili, ale jiní lidé jsou pořád tady a potřebují nás..."
Takový styl detektivek mi vyhovuje-nahlédnutí do života vyšetřovatelů, obětí i pravděpodobného pachatele, překvapivé zjištění v závěru - třešnička na dortu.Čtenář se odreaguje, trochu přemýšlí, trochu se bojí, může četbu odložit, ale na další stránky se těší.
Mystika Stonehenge, docela pravděpodobné starodávné náboženství Posvátných a působení jeho stoupenců ve všech oblastech civilního života, sebevražda a následující násilné činy - napínavé, tajuplné, čtivé.
Mladá spořádaná zdravotní sestra se osamostatní, přestěhuje do pochybné čtvrti a tam poznává lidi jiného ražení. Román o empatii, přizpůsobivosti, jinakosti, o nezvyklých schopnostech i životních náhodách.
Kniha je jako zašmodrchané klubko uzlíkaté příze. Snažíte se najít správná vlákna, pochopit množství a strukturu uzlíků a získat novou přízi. Jenže i když se vám to podaří, zisk není bezvýhradný. Zůstalo nebezpečí nových uzlíků a snížená pevnost i odolnost. Celkový dojem : ne každý přivítá tolik šmodrchů a ne každý má trpělivost se v tom klubku hrabat. I já bych přivítala trochu střízlivější a méně záhadnou ukázku, kde všude číhá nebezpečí.
Výborné, skvělé! Není vše kolem nás takové, jak to vypadá na první pohled. A jen někdy uvidíme i to skryté. Sami si dáváme klapky na oči povrchním vnímáním. Pozor, může to být velmi nebezpečné!
Trochu smutná a melancholická přehlídka svérázných lidiček, nájemníků zchátralých domů. Nádherně vylíčená různorodost lidí a neutěšenost jejich životních podmínek, bezradnost, netečnost, krach a zmar. Dlouho očekávané odhodlání Normana něco změnit je světlým okamžikem, ale ne všem prospěje. I když kniha vyšla před padesáti lety, trochu připomíná mravenčí a zdánlivě zbytečnou práci současných terénních pracovníků v realitě některých našich regionů.
Čtivé, napínavé. Dle mého názoru základní téma cíleně a nadměrně využito pro získání čtenářského ohlasu. Vše na mě působilo tak trochu přes čáru, přes hranice pravděpodobnosti.
Docela dobrá detektivka s velmi citlivým námětem. Jaký je postoj rodiny i okolí k obviněnému a odsouzenému, může být odsouzen i nevinný? Jaké má možnosti se očistit?
Paříž na konci 19. století,těžký způsob obživy pro ženy, svět nuzoty a umění, zločinu i svědomí.Velmi dobře napsané, skvělá kniha!
Zajímavý příběh o hledání. Nejde jen o hledání ztracené jedenáctileté dívky, ale především o hledání sebe sama, hledání příčin a důsledků vlastního chování. Ten důraz na vnitřní život hrdinů mě zaujal. Křehkost našich niter a necitlivé zásahy do psychiky mohou mít katastrofální následky.
Dlouhý život - je požehnáním? Umí se člověk přizpůsobovat běhu doby, zbavovat se předsudků, zvolit si své místo podle své povahy a potřeb? Naučí se chápat, odpouštět, pomáhat? Co znamená pro jednotlivce rodina? Moc dobře se mi četla tato přesvědčivá kniha o konfliktech i sounáležitosti tří sester, o jejich rozdílných povahách, životních křivdách i vzájemném pochopení. Vnukla mi i myšlenku podebatovat se sestřenicemi a bratranci o životě našich matek (pěti sester) tak, jak se jevil každému z nás. Stejné rodinné události, různý pohled - bude to určitě zajímavé.
Skvělé variace na téma " Čím kdo zachází, tím také schází ". V každém příběhu přesvědčivě navozena atmosféra a myšlení adeptů sebevraždy. A není to deprimující čtení, jak by se dalo očekávat.
Průměrný detektivní příběh z českého současného prostředí - tím je sympatická. Avšak celkovým zpracováním a stylem, bohatým na popisné věty s netypickou stavbou i často opakovanými přirovnáními, mně kniha stále více odrazovala. Podnětem ke čtení pro mně bylo hrdinovo příjmení Churáček, totožné s příjmením mých dávných známých. Ale příště budu tradičně vybírat četbu dle autora. Pravděpodobně už Josefa Košťála nevyhledám.
Nádherně napsaná kniha o těžkém dětství chlapce, který neměl nic kromě citlivého srdce, vrozené inteligence a rodiny, kterou nenechal na holičkách přes všechny její chyby.
Vykreslení odlišného mužského a ženského vnímání mileneckého a partnerského vztahu a možných důsledků. Navíc autorova snaha o obohacení češtiny novými slovy a netradičními obraty. Obojí se daří tak na 50 %, někdy působí násilně, nepravděpodobně. Ale je tu příslib nové, předpokládám lepší tvorby.
Tři vzpomínkové povídky, vykreslující dávnou bídu, morálku, předsudky ale také sounáležitost. Pohled zpátky zaměřený na stopování citů a uvědomování si odlišné sexuální orientace.
Ženský příběh o "silné" hrdince. Jenže dosti mimo realitu. Ano, může se stát, že šestnáctiletá dívka je nucena k adopci. Jednání všech postav (snad kromě Jolany) je však dle mého názoru extrémně vyhraněné. Stejně tak nové životní situace hlavní hrdinky, životem u tety počínaje a šťastným závěrem konče. I v nepříznivé startovací situaci měla jiné možnosti a volby, o které se ale ani náznakem nepokusila. Proto kniha nepřináší žádné poučení těm dívkám, které se mohou dostat do podobné situace. Jen planou naději na prince, bohatství a odměnu za to, jak "trpěla". Kromě zavádějícího názvu mi v knize vadily i několikrát opakované popisy hrdinčiny výchozí situace a prostor věnovaný odívání a módnímu vaření na úkor většího proniknutí do vztahů a psychiky postav. Celkový dojem - plytkost a nereálnost s cílem potěšit čtenářky světem snů. Pro mně je to málo.
Náměty obou povídek byly dobré, ale styl mizerný. Jakoby autor psal slohovou práci podle nějaké příručky pro začínající studenty tvůrčího psaní.