Radunnie
komentáře u knih
Můj život s Elvisem
Priscilla Beaulieu Presley
Priscilla má můj upřímný obdiv.
Nejen za způsob, jakým vylíčila nejdůležitější aspekty života s Králem rokenrolu a vznikla tak senzační knížka, která Vás nepustí, dokud neotočíte na poslední stránku. Především nedokážu, a v dnešní emancipované době už vůbec, pochopit, jak se dokázala zcela oddat, a to již v teenagerském věku, jednomu muži, vzdát se pro něj prakticky celého svého života! Žít v nejistotě, ve lžích, trpělivě čekat na těch pár společných, vzácných chvil! A navíc jakékoliv ústrky z Elvisovy strany považovat za naprosto přirozené a oprávněné, jako kdyby ona sama žádná práva neměla! Je sice pravda, že jinak smýšlíme o lásce v 15, jinak ve 30 letech, nicméně Priscilliny rodiče obdivuji za odvahu, se kterou posílali svou dceru vstříc nástrahám velkoměsta a bujarých večírků (že je Elvis mnich, o tom snad museli pochybovat i oni).
Pravda, velice dobře se provdala, alespoň o materiální záležitosti měla bohatě postaráno, ale už jen za to, co musela od 14 let snášet psychicky, budiž jí přáno vše nejlepší!
Říjnový seznam
Jeffery Deaver
Velmi zvláštní, originální záležitost, která nepostrádá určité napětí, ačkoliv ke klasickým, nervy drásajícím thrillerům má hodně daleko.
Pointa celého příběhu mě příliš neuspokojila, vysvětlení celé akce mi připadalo poněkud za vlasy přitažené, stejně jako odhalení, co jsou naši hrdinové ve skutečnosti zač. Nicméně ani to mě neodradilo po dočtení skočit na začátek a zopakovat si prvních pár kapitol, abych si uvědomila, co mi na jednání postav připadalo podezřelé a čemu jsem třeba od samotného počátku nevěnovala tolik pozornosti. V tomto světle se mi jeví dílo páně Deavera chytré a propracované.
Ideální kniha na bezesné letní noci.
Vážka
Michel Bussi
Po 110 stránkách útrpného louskání textu jsem musela knihu odložit.
Po vcelku zajímavém úvodu jsem očekávala napětí, kvalitní příběh a originální vypravěčský styl, bohužel jsem postrádala v podstatě vše, co by podle mého měla dobrá kniha obsahovat. Přímočarý styl psaní mi vůbec nesedl, spíše oceňuji autory, kteří nechávají trochu prostoru čtenářově fantazii a jazyk využívají i jiným, obrazotvornějším způsobem. Rozuzlení jsem si přečetla jen pro zajímavost ze zahraničních stránek a... skutečně nelituji, že jsem to nedotáhla až do samotného závěru.
Ale proti gustu..., každopádně své fanoušky si, podle zdejších pozitivních komentářů, knížka našla, což je jedině dobře.
Zloba
Chris Carter
Špatné to vůbec nebylo, to ne, ale celou dobu mě iritovala neskutečná podobnost s mým nejoblíbenějším filmem (a nejde o Mlčení jehňátek). Přitom se knížka čte jedním dechem, má švih, napětí, propracovanost jí nechybí, jen ten závěr mě mírně řečeno zklamal.
Čerň a stříbro
Paolo Giordano
Já ty Taliány prostě můžu!
P. Giordano, stejně jako ve svých Prvočíslech, dokáže svou poetikou a vytříbeným smyslem pro jazyk zdánlivě prostý příběh proměnit v cosi hlubšího a pozvednout ho tak na vyšší úroveň.
Celá kniha nese náznak melancholie a napětí, a to i bez jakýchkoliv dramatických zvratů.
Doporučuji čtenářům, kteří si chtějí kromě zajímavého vyprávění vychutnat i krásu literárního jazyka.
Louis de Funès: Moc o mně, děti, nemluvte!
Patrick de Funès
Moc pěkné, místy dojemné, vyprávění o tomto “malém velkém muži z pera jeho synů. Oba dva, ačkoliv i oni sami ve svých oborech dosáhli úspěchů, vykreslují Louise s ohromnou úctou a respektem nejen vzhledem k jeho profesnímu věhlasu, ale především jako milujícího a starostlivého tatínka. Svou láskou k přírodě a všemu živému, především pak vztahem ke své milované ženě, dokázal, že byl skutečně jedinečnou lidskou bytostí.
Dojem z knihy místy kalí český překlad, nevhodná volba českých výrazů a celkem slušná řádka pravopisných chyb a překlepů, což samozřejmě nepřičítám na vrub samotným autorům.
Jak rozumět svým pocitům a jak překonávat problémy
Doris Wolf
Průměrná kniha s informacemi a radami, které naleznete v jakékoliv psychologické příručce nebo článku. Zařazení některých podkapitol viz “Práva spotřebitelů mi připadá zcela mimo mísu, stejně tak doporučení dalších knih autora uvnitř textu.
Třešinkou na dortu je nepovedený český překlad P. Klepáče, plný výrazů, které snad v češtině ani neexistují (např. “nešťastnost).
Normální lidi
Sally Rooney
Nezaujalo. Ani samotný příběh, ani po stránce literární. Netuším, co autorka chtěla svou knihou čtenářům sdělit, za mě neslané nemastné, v podstatě zbytečné.
Máš mě vůbec rád?
Fausto Brizzi
Jako tradičně skvělé, zábavné čtení o smutných životních peripetiích. Dokonce i motiv deprese a sebevraždy autor rozebírá natolik vtipně, že se smíchem zalykáte.
Jen ten přerod hlavního hrdiny z psychicky nemocného člověka na super motivovaného, podnikavého jedince mi připadal nedotažený, málo uvěřitelný, stejně jako závěr samotný.
Hrdinové covidu aneb Mezi laboratoří a vlivem
Michal Pohludka
Obdivuji zápal, odhodlání a nadšení Dr. Pohludky v době pandemie. Knize jako takové by neuškodila přítomnost spoluautora, zkušeného v písemném projevu. Vyprávění, bezpochyby zajímavé, kazí poměrně značné množství překlepů a slovních spojení, typických pro hovorovou češtinu.
Alex
Pierre Lemaitre
No, asi tak... nebýt kapitoly III, hodnotím jako odpad.
Styl autorova psaní mi vůbec nesedl, místy připomínal nevkusnou červenou knihovnu a než by mi z některých scén naskakovala husí kůže, to spíš jsem nevyšla z údivu, co všechno jeden člověk nevymyslí?!
Poslední kapitola laťku svým rozuzlením nepatrně nadzvedla, i přesto panu autorovi vzkazuji: Adieu!
Lovec duší
John Edward Douglas
Po zhlédnutí seriálu Mindhunter jsem čekala cosi trochu jiného, a to především detailnější informace o jednotlivých případech a pachatelích samotných z pera člověka nejpovolanějšího. Takto se jedná o sondu do života jednoho mimořádně úspěšného agenta ve formě místy až humoristického románu.
Muž sedmi sester
Jaroslav Havlíček
Poprvé viděno ve Východočeském divadle jako tragikomedie, ovšem v moderním pojetí, brilantní záležitost!
Co se samotného příběhu týká, nápad skvělý, sic málo uvěřitelný, provedení už trochu slabší. Od cca 50. stránky jsem se do čtení nutila, a to navzdory množství zábavných, takřka geniálních slovních obratů (obzvláště popis sexuálních scén pobavil)! Občas mi rozjímání nad jednotlivými životními peripetiemi (např. měsíčky) připadalo doslova jako zdlouhavé plácání o ničem. Přitom samotný začátek vypadal tak slibně! 190 stran je na takové dílko poměrně dost, zkrátit ho na polovinu, i vzhledem k nepříliš čtivému archaickému jazyku, by knížce jen prospělo. Ale to mluvím za moderního čtenáře, ten v době páně Havlíčkově třeba nad knížkou blahem slintal!
Jedno se autorovi hodně povedlo - Emilův poslední vtip nemá chybu a jeho rozuzlení je napínavé jako kšandy!
Vyzdvižení ponorky Hunley - Pozoruhodná historie a návrat ztracené konfederační ponorky
Brian Hicks
Velmi poctivá, řemeslně dokonalá kniha, která si jistě najde své četné příznivce, minimálně z okruhu milovníků americké historie.
Mně osobně se nečetla příliš lehce, o ponorkách a dějinách Konfederace vs. Unie jsem se dozvídala prostřednictvím příběhu poprvé, pro snažší četbu a pochopení látky je však dobré mít o historických souvislostech alespoň základní přehled. Samotný osud ponorky není popsán bůhvíjak dramaticky, jedná se v podstatě jen o vylíčení historie jejího hledání a osudu po nalezení.
Pro lepší představu, jak Hunley ve skutečnosti vypadala, doporučuji stejnojmenný film.
Vlčí mluva pro pejskaře - O alfa samcích, dominanci a jiných populárních omylech
Elli H. Radinger
Kupodivu mě daleko více než kapitoly o pejscích zaujaly ty o vlcích a jejich životě v Yellowstoneském parku. S oběma autory sympatizuji v názoru, že člověk se má při výchově psa řídit svou intuicí a zdravým rozumem, zobecňování a striktní pravidla pro všechny mohou nadělat víc škody než užitku.
Nejedná se o žádné literární veledílo, některé kapitoly jsou uspořádány poněkud chaoticky a neuspořádaně, grafická stránka také není žádná hitparáda, nicméně jako zdroj nových informací kniha funguje beze zbytku!
Vím, co mi chceš říct
Stephanie Lang von Laugen
Povinná četba pro všechny majitele psů, přečtená jedním dechem. Paní autorka mě však rozladila větou: "Všeobecně se to (bití psa) předpokládá, zvláště pokud pes pochází z Rumunska, Česka nebo Polska, kde, jak mnozí věří, panují drsné mravy." Třeba má paní Lang von Laugen jiné informace (tvrzení "mnozí věří" až tak úplně nevypovídá o jeho pravdivosti), ale osobně si nemyslím, že by zrovna Češi, nekorunovaný národ pejskařů, a Poláci byli trýzniteli psů!
Zatracená smůla
Donald E. Westlake
Tak nevím, pan Westlake mě tentokrát po předešlých brilantních dílech, plných vtipu a nápaditých zápletek, trochu zklamal. Sem tam se sice objeví humorná poznámka nebo dialog, oproti předchozím příběhům o Dortmunderovi se bohužel jedná o slabý odvar.
Čaj o páté
Claudia Hunt
Zábavné, vtipné, hravé, a naučit se pár nových anglických frází není nikdy na škodu.
Ať to zůstane mezi námi
Francis Veber
Výborná kniha, která se čte jedním dechem, navíc se v ní dozvíte i spoustu zajímavostí nejen z francouzské kinematografie. Je navíc evidentní, že tvůrce mého oblíbeného Blbce k večeři má mimo jiné značné literární zkušenosti, jeho vyprávění nenudí ani vteřinu.