rajen
komentáře u knih
Ani Eva, ani Adam
Amélie Nothomb
Asi jsem špatně pochopila anotaci a tak jsem měla od knížky jiné očekávání. Myslela jsem, že je o vztahu dvou lidí, jejichž kulturní rozdílnosti nepřejí jejich vztahu. Ale ono je to jinak. Jeden miluje a druhý má "jen" rád. Amélie mi nebyla moc sympatická, působí na mě dost frackovitě, arogantně a "vychcaně". Celá knížka je jen o tom, jak jejich vztah vznikl, jak probíhal a jak dopadl. Nahlédnutí do japonské kultury je skromné, i protože hlavní hrdina není ani tak typický japonec. Nevím, co tím chtěla autorka vlastně říct a předat, prostě popsala část svého života, ale já v tom další přínos nad rámec tohoto nevidím. Knihu jsem četla v rámci výzvy a váhám, zda-li si přečíst ještě něco od této autorky, přestože mě původně velmi lákal i její titul Strach a chvění.
Tady je ráj: Svědectví o životě v Severní Koreji
Hjok Kang
Komunismus v nejryzejší podobě. Vyprávěno očima chlapce, který vzpomíná na život a na útěk ze Severní Korei. Místy se tomu až nechce věřit. Je to síla, když si uvědomím, že tak lidé žijí v dnešní době, v tomto čase a nemají ponětí, jaký život je za hranicemi. Kult Kima dokonale ovládl celou zemi, učí lidi už od školy na sebe donášet (povinná týdenní udání), jakýkoli individualismus je tvrdě potírán. Všechno je na příděl, režim diktuje totálně celý život (co budete jíst, oblékat, ne/studovat, pracovat, i sňatky jsou na povolení, nemůžete si vybrat ani barvu na stěnu v domě). Lidská bytost v podstatě nemá žádnou cenu. No, nedá se to popsat, kam až může tento zrůdný režim dospět. Pasáže o hladomoru jsou pro otrlé. Ale síla je i to, že útěkem to nekončí. Ani v Jižní Koreji to pak emigranti nemají lehké, Jihokorejci jimi až pohrdají, asimilace selhává a nejlíp si vedou ti, kteří dokáží svůj původ zatajit. Takže pro mě to vlastně nemá ani tak dobrý konec,přestože Hjokova rodina žije podstatně lépe. Zanechalo to ve mě takový závan smutku. Každopádně doporučuji k přečtení, dost nechutně to rozšíří obzory.
Co skrývá tvé jméno
Clara Sánchez
Tak tato kniha byla teda velké překvapení. Taková nenápadná, ale tak skvělá! Mistrovsky napsaná, postavy úžasné, dokonale propracované. V první půli je to hodně "myšlenkové", pak se začne rozbíhat poměrně napínavý děj, který jakoby běžel v reálném čase, žádné akční skoky. Když mi chybělo posledních pár desítek stránek, tak jsem se začala děsit, jak to může skončit a že to může celou tu úžasnou knihu zabít. Ale takový jsem ho fakt nečekala, naprosto mě dostal a nemohl snad být lepší. Když vyplynulo, jak to bylo s Úhořem, tak jsem měla úplně husinu po těle. Parádní, kvalitní čtení. Rozhodně doporučuji. Tentokrát nálepka bestseller naprosto zaslouženě!
Dívka od řeky
Tania Crosse
Pěkná kniha, v knihovně jsem si ji vybrala kvůli pěkné obálce. Nenáročná, četla se rychle, měla spád. Taková ne moc sladká romantika.
Vše, co jsme milovali
Pam Jenoff
Knihu jsem četla už před nějakou dobou a bohužel jsem nestihla napsat komentář hned po přečtení. Takže si už popravdě na děj knihy moc nevzpomínám. Nicméně mi ulpěla v paměti a to už je co říct. Vím, že jsem ji přečetla "na jeden zátah", je tedy opravdu velmi čtivá a můžu ji doporučit i ostatním k přečtení.
Pohodlné lži
Randy Susan Meyers
Knihu jsem brala na slepo v knihovně a je to už několik měsíců, co jsem ji dočetla. Jen jsem neměla čas napsat komentář a teď jsem si po pravdě už ani nemohla vzpomenout, o čem byla. Ani podle popisu a komentářů si nevybavuju nic významného, co by mi z knihy ulpělo v paměti. Prostě přečtete, odložíte a zapomenete. K ději se už moc nevyjádřím, jediné, co jsem si schopná vzpomenout, že mě to nijak neuchvátilo a chování postav mi přišlo divné. Téma vypadalo zajímavě, ale nebylo dobře zpracované. Takové nijaké.
Tobiáš Lolness. I. Život ve větvích
Timothée de Fombelle
Knihu mi doporučila známá, že je prý sice pro děti, ale že je dobrá. Tak jsem ji vzala a četla, netušíc do čeho jdu. Hned od prvních stran mě docela pohltila, tím drobným světem, vykreslením postav, střídáním děje, kde všechny souvislosti vyplynou až dočtete do konce. Objevovaly se stále nové zápletky a události, na konci se vše krásně propojí. Tobiáš je tak sympatická postava, sledujeme jeho vývoj od dětství k mladému muži. Kniha je daleko hlubší než se jeví. Vidím tam analogii na náš svět - ničení vlastní planety, boj o moc, chamtivost, honba za majetkem. Oproti tomu hluboká láska, přátelství, starost o životní prostředí a vítězství dobra nad zlem. Takže určitě doporučuji jak dětem tak dospělým, každého přenese do snového světa a přitom odhalí i hluboká poselství. Velmi, velmi čtivé.
Jsme přece sestry
Anne Gesthuysen
Knihu jsem četla už před nějakým časem, tak asi nejsem schopna napsat komentář, jaký bych napsala, kdybych ji dočetla včera. Tak jsem si pročetla komentáře a ten od Lidky, je asi takový, jaký bych napsala i já, takže se pod něj podepisuji.
Jen dodám, že obálka je naprosto úžasná!!!
Reverendova žena
Katherine Webb
Příjemné čtení, kniha se mi líbila. Plynula tak nějak klidně, jako život, žádné rychlé zvraty, není pro uspěchané lidi, co potřebují stále nějakou akci. Je hlavně o tom, jak těžké to ženy v minulosti měly, ať už ty chudé nebo bohaté, každá měla své trápení a doba jim moc neumožňovala se z něho vymanit. Doporučit na přečtení ji určitě můžu, ale dvakrát ji do ruky asi nevezmete.
Sladké zapomínání
Kristin Harmel
Pro mě taková příjemná oddechovka. Pečení je moje velká záliba, takže tam jsem si přišla na své, i když recepty asi zkoušet nebudu. Téma holocaustu je pro mě přitažlivé a byla to ta zajímavější pasáž knihy, ale to pátrání v Evropě mi přišlo už přitažené za vlasy, jak se vše povedlo za pár dní a vše šlo tak hladce - to už je dost naivní a tak nějak moc americké. Celkově ale dobrý, účel splnila, přečtete si a myslím, že nebudete mít potřebu číst znova.
Ukradený život
Renée Villancher
Kniha o tom, jak krutý umí být osud, když jste mladá a naivní dívka, která se zamiluje do nesprávného muže v nesprávnou dobu. Rozhodnutí jít s ním do jeho vlasti - Sovětského svazu se ukáže jako fatální chyba. Je nucena zůstat tam s otřesným manželem, nicméně spolu s ní je tam "uvězněna" i její matka, která se měla původně vrátit a která se už nikdy zpět do Francie nepodívá. Na jednu stranu jí to muselo pomoct, že tam nebyla sama a měla se o koho opřít, na druhou stranu ji muselo tížit to, že tento těžký život nechtěně "připravila" své matce, ačkoli to v knize výslovně neříká. Kniha je psána tak nějak bez emocí a pocitů, ale tomu se vůbec nedivím, že si je paní na stará kolena nechce připomínat a vytěsnila je z paměti. Přesto a možná právě proto jdou z knihy cítit a je to fakt silné kafe číst, čím vším si tato žena prošla. Přesto, jak je kniha útlounká, toho přinese hodně. Uděláte si obrázek o životě na ruském venkově a prožijete s Renée její život do doby, než se po 57 letech podívá znova do rodné Francie.
Láska za ostnatým drátem
Hana Radulić
Na tuto knížku jsem narazila náhodou v knihovně. O Osvětimi a podmínkách v táboře jsem toho už četla hodně, ale to, že by tam v takových podmínkách mohla vzniknout láska mezi židovkou a německým dozorcem, bych nevěřila a nechápala a tak jsem byla na knížku hodně zvědavá. Už jen předmluva mě šokovala tím, že je to příběh na motivy skutečné události, nebo-li, ta láska není vymyšleným dějem autorky. Předmluva je poměrně dlouhá, hodně osvětlí fakta a každopádně bych ji doporučovala číst až po přečtení románu, protože prozradí hodně z děje. Samotný román je velmi dobře napsaný, vystihuje přesně podmínky života i pocity věznů v táboře. A co především, po přečtení pochopíte, jak taková láska mohla vzniknout a že mohla být opravdová. Je to svým způsobem neuvěřitelné, ale je to tak. Těžko říct, proč se on zamiloval do ní, ale je tam brilantně rozvedeno, jak vznikal její cit k němu. Celkově je to drsný román, protože je z prostředí jakého je. Ta láska tomu ale dává lidský rozměr, protože nikdo z věznů se příliš člověkem cítit nemohl, chtěl-li přežít. Kniha končí podle mě ve správném okamžiku i když bych samozřejmě ráda věděla, jak se jejich životy ubíhaly dál. Něco je naznačeno v předmluvě, takže to mi musí stačit. Určitě doporučuji k přečtení.
Příšerně nahlas a k nevíře blízko
Jonathan Safran Foer
Tak tohle je jedna z nejzvláštnějších knih, co jsem četla. Nevím, jak jinak bych ji popsala. Nevím proč, ale dochází mi slova a ty pravé nemůžu najít. A přitom bych toho tolik chtěla říct..
Postava malého Oskara je naprosto úžasná, jeho charakter a utrpení je popsáno tak mistrovsky! Prarodiče a jejich vztah, no, zvláštní, zvláštní, zvláštní.. Ale tak dobře se to čte!
Nevím, jestli si tu knížku přečtu ještě jednou, ale za to jedno přečtení rozhodně stojí.
Projekt ideálna manželka
Graeme Simsion
Kniha mi hodně sedla. Zezačátku fakt dobrý a inteligentní humor, že jsem se často pochechtávala nahlas. Potom se humor trochu vytrácí a román zesládne v americkém stylu, takže se dá říct, že to bylo takové dva v jednom. Celkově se dá hodnotit jako romantika a pro mě taková ta romantika, co má něco navíc a nenudí erotickými scénami. Má to spád, je to velmi čtivé a těžko jsem se odtrhávala, vlastně jsem se odtrhla jen jednou a knihu přečetla na dvakrát. Hlavní hrdina mi byl velmi sympatický. Doporučuji.
Milujte se s otevřenýma očima
Jorge Bucay
Je mi líto, ale tato kniha mě vůbec nenadchla a nezaujala. Je to napůl psychologická příručka a napůl román. Přišlo mi, že se autoři snažili vymyslet takový příběh, do kterého jen vložili výňatky z psychologické literatury. Samotný příběh velmi málo uvěřitelný a takový plytký s naprosto absurdním koncem. Psychologické úryvky byly málo čtivé a dlouhé, musela jsem i trochu přeskakovat, abych se dostala dál. Nevím, možná kdyby se mi kniha dostala do rukou v jiné době, bych ji mohla ocenit více, ale momentálně bohužel sotva dvě hvězdy.
Kde končí duha
Cecelia Ahern
Musím říct, že mi zezačátku hodně vadil ten styl psaní. Chyběla mi interakce mezi hrdiny a když jsem byla tak v půlce, tak mě to začalo i nudit. Ale já dočtu snad všechno, takže jsem vytrvala a četla dál. Nakonec jsem si na ty emaily a dopisy zvykla, přestalo mi to vadit a zakousla se do toho. Kniha je dost tlustá a od samého začátku je jasné, jak dopadne, jen mi to přišlo trochu dlouhé, jak se ti dva neustále míjeli a brousili kolem sebe. Ale na druhou stranu je pěkné, že jejich přátelství vytrvalo, ačkoliv si prošli v životě ledasčím. Konec mi pak přišel moc krátký na to, kolik stránek k němu míříte. Ale celkově je to pěkný román pro romantické duše, který není přeslazený a když si zvyknete na tu formu psaní, tak i čtivý.
Letní zahrada
Paullina Simons
Třetí díl se mi líbil daleko více než druhý. Ten první samozřejmě nepřekoná, ten je naprostá jednička. Nejvíc se mi líbila první půlka knihy, užívala jsem si ty dlouhé dialogy, vývoj postav a jejich vztahu, vyrovnávání se s minulostí. Opět mě autorka nadchla strhujícím čtením, které se asi ale možná pro někoho může zdát nudné. Mě to přišlo jako to nejzajímavější na celé knize. To postupné sbližování, nechuť mluvit o těch hrůzných zážitcích byla vlastně semínkem k nedorozuměním a nepochopením se. Snažili se žit v nové zemi odznova, ale vždy je někde dostihla něčím minulost. Druhá půlka mi trochu vadila tím velkým přeskakovám v ději. Pasáž z Vietnamu už mi zase připomínala hollywoodskou produkci. Konec mě nenadchl ani nezklamal. Ztrácela jsem se tam už v těch postavách, ale pochopila jsem, kam ti dva dospěli a jaký život měli. Celkově je trilogie super čtení, Měděného jezdce jsem určtiě nečetla naposledy a jestli šáhnu i po pokračování, tak si vezmu asi rovnou tento díl.
Jen jeden rok
Gayle Forman
Druhé díly obykle dost pokulhávají za těmi prvními, ale v tomhle případě je to výjimka potvrzující pravidlo. Nebyl o nic horší než první. Vlastně obě knihy beru tak trochu jako jednu, protože sotva jsem dočetla poslední stránku prvního dílu, už jsem otáčela první stránku toho druhého. Celou knihu jsem se těšila, jako bude to jejich setkání a trvá to samozřejmě celou knihu, než se k tomu dostanete, takže vás drží autorka pěkně v napětí, teda pokud se na to těšíte. A já se těšila moc. Kdyby tam nebyla přidaná ta novela, tak bych byla asi i zklamaná, ale takhle to naprosto naplnilo mé očekávání. Pohled z druhé strany byl stejně zajímavý, jen ta pasáž z Indie mě malilinko nudila. To asi proto, že nepřinesla další posun. Jak jsem psala v komentáři u prvního dílu, tato kniha se mě osobně dotkla, protože jsem něco obdobného prožila a tak jsem si ji užívala od začátku až do konce. Velmi čtivé, romantické, dobrodružné..
Bellman & Black
Diane Setterfield
Kniha mě moc nenadchla. Nejvíc se mi líbil popis fungování textilky a následně budování obchodního domu, to mi trochu připomínalo seriál Pan Selfridge. Osud byl k hlavnímu hrdinovi dost krutý, všichni kolem něj umírají jako mouchy, ale že by za to mohl sám tím, že v dětství zabil havrana? Byl pracovitý až příliš a to se mu stalo osudným, přestože to dotáhl vysoko a dřít se nemusel. Podle mě mu to prostě v hlavě spíš přeskočilo a trpěl bludy, jestli to autorka myslela jinak, tak jsem to asi nepochopila. To mystérium je tam nějaké nedotažené a čekala jsem ho asi trochu víc podle anotace na obálce. Ale četlo se to dobře a dočetla jsem.
Náhodné skutky statečné lásky
Danny Scheinmann
Dva zdánlivě nesouvisející příběhy. Ten o putování Moritze přes celé Rusko je naprosto strhující. Ani se tomu moc nechce věřit, že tohle jeden člověk dokáže a vydrží, ale velkou roli v tom měla láska, která ho dokázala udržet ve víře, že by to mohl dokázat a byla hlavně důvodem, proč to dokázat. Postava Maďara Királyho byla neuvěřitelná a to jeho nadávání mě rozesmálo hodně nahlas (no jo, má babička byla Maďarka, takže mi ji to hodně připomělo, nadávat oni prostě umí). Druhý příběh se může zdát nudnější, vzlášť, když se v knize střídají. Ale má taky hodně do sebe. Dost věrně a uvěřitelně popisuje pocity, který člověk může mít a má, když ztratí milovanou osobu. Tato kniha je tak trochu i o hledání, jak z toho ven a jak může být někdy minulost užitečná, abychom se srovnali s přítomností. Kniha se moc příjemně čte, doporučuji.
