RaptoR komentáře u knih
Celkově nejslabší díl celé série. Přesto se mi to líbilo. Kresba opět dokonalá, kolorování bezchybné, jen ta přehršle popkulturních odkazů mi tu chyběla. Ale byla jiná, vážnější doba. Ostatní nedostatky nebudu popisovat, jen bych kopíroval předchozí komentáře...
Sociální kritika nikdy nebyla ve Wellsově románu tak výrazná. Tentokrát se potýkáme se skupinkou lidí, kteří se náhodou ocitli v socialistickém světě budoucnosti. Ten autor vidí jako Utopii - se všemi svými klady ( vzhledem k autorově minulosti se nelze divit, že jeho Utopie je socialistická). Nesourodá směsice "primitivních" lidí se potýká s dokonalým světem a skrze diskuze s utopijci tak předkládají autorovi myšlenky. Musím říci, že v mnoha ohledech je tato kniha - stejně jako plno jiných popisujících dokonalá společenství - nadčasová a moderní. Přesto mě z dokonalé socialistické společnosti trochu mrazilo. S H. G. Wellsem se člověk nemůže ztotožnit ve všem, ale nelze mu upřít jedno; opravdovou sečtělost, bohaté životní zkušenosti a jasnou představu o své Utopii.
Alan Moore rozšiřuje svět Top tenu. Rozhodně chválím Zandera Cannona, který pokračuje ve šlépějích Gene Ha a do rodného světa Smaxe nacpal plno kulturních odkazů (včetně holdu vzdanému McEsherovi, čímž si u mě šplhnul :). Příběhově možná trochu slabší, ale pořád je to vynikající Moore spolu s vtipnou kresbou.
Tohle je neskutečná jízda! První book nám ukázal, že Mark Millar dokáže dát dohromady vtip i akci, stejně jako zajímavý námět. Druhý book začíná pomalým rozjezdem, ale od třetího sešitu je Millar jako utržený ze řetězu a servíruje nám jedno překvapení za druhým. Tak tak se mu to podaří ukočírovat do otevřeného finále. Pravda, chybí tady ta nadsázka a ironie superhrdinských komiksů, která z Kick-ass udělala pecku. Přesto se to nedá číst jinak než jedním dechem. Kresbu opět obstaral J Romita jr. a drží se v jeho obvyklých mezích (naštěstí tu není tolik hranatých hlav :).
Tohle pokračování bude možná pro někoho zklamání, protože je dosti odlišné od prvního Kick-ass, ale všechen Millarův scénáristický výhřez tomu dává tu správnou šťávu :)
Základní kámen politických knih. Škoda jen, že byl tak často - a špatně - interpretován. Přesto nabízí dosti rad, které se dají uplatnit i v běžném životě, stejně jako plno zajímavých úvah k zamyšlení.
Druhá kniha Top 10 mě bavila mnohem víc. Nebudu se opakovat vychvalováním Moora, jen můžu říci, na stránkách knih Top 10 narazíte na ET mimozemšťana, myší verze komiksových hrdinů, kočičího Galactuse, posádku Enterprise, posádku Stargate 1, zlomeného Petera Parkera, Batmana, Robina, Wonder woman, Leelu, Frye a Bendera, Asterixe a Obelixe, Leonidase, Wolverina, čaroděje ze země Oz, Aquamana, Green lantherna, Supermana, Shazama, Flashe, the Beatles, Godzillu, Angela, Preachera, Charlese Xaviera, Cyclopse, Bažináče, JLA, Wallace a Gromita, Elvise, V, Vulturea, Clinta Eastwooda, Aladina, Kapitána Ameriku, Dr. Dooma, Ghost ridera, Thora, Lokiho, Bansheeho, Krišnu, Shivu, Hobgoblina, Fantastic four, Angela, sentinely, batmobily, hafana Falca, Lolu běžící o život a plno dalších odkazů. Jen je najít :)
Opět další dokonalý komiks z rukou Alana Moorea. Jak asi vypadá policie ve městě, kde i ten poslední vágusák má nějakou superschopnost? O tom je právě Top 10. Příběh se místy možná příliš vleče, ale díky kresbě musím dát pět hvězd. Za tím je dvojice kreslíře Gene Ha a inkera Zandera Cannona. Ty dali komiksu další rozměr v podobě množství popkulturních narážek číhajících takřka na každém panelu. Díky tomu si můžeme vychutnat celou plejádu superhrdinů i z jiných komiksů (hlavně myší Avengers a hobgoblin na koštěti mě dost pobavili:). Možná o chlup slabší než Liga vyjímečných, ale Moore je Moore :)
Pro mě možná trochu hůře čtivá, ale se spoustou zajímavých informací. Tušení souvislostí si rozhodně nenechám ujít :)
Konečně! Od dob Bladea se pod pojmem upír usadila celá spodina znuděných metrosexuálů a anorektiček. Naštěstí přichází duo Snyder/King a s nimi Skinner Sweet. Který je pravým upírem, nejenom hošíkem hrajícím si na dravce.
Americký upír je nejlepší upírská věc, kterou jsem kdy četl. Drsný, hladový a nezkrotný. R Albuquerque navíc svým citem pro kompozici a vynikající kresbou dává celému dílu intuitivní vedení, díky kterému celou knihu přečtete jedním dechem. Dokonalé!
Mé první seznámení s dědou, kterého bych rozhodně chtěl za souseda. Jakub Vandrovec představuje odlehčenou formu temných a mnohdy těžko stravitelných gotických netvorobijců. A určitě má lepší samohonku :)
Garth Ennis v trochu jiném světle. Opustil Punishera, Preachera a Hitmana a naladil na vážnější notu - příběhy ze Světové války. Zde může naplno předvést své znalosti v tomto oboru. A komiksové zpracování tomu rozhodně něškodí. Naopak tomu dává záživnější formu.
Ragemoor je hrad. Ragemoor je místo, kde byste ještě rádi vyhledali rakev s Draculou jen proto, abyste tam nebyli sami. Ragemoor vás dostane. Nejen díky postupně odhalovanému tajemství, ale hlavně díky vykreslení šílenství, kterému propadá hradní pán. A to i přesto, že popis Ragemooru dostanete hned na první stránce a čtenář tak tuší co bude následovat. Věřte mi že netuší...
Pokud máte rádi Poea a Lovecrafta, tohle se vám bude hodně líbit!
Zajímavá jednohubka, kterou z průměrnosti vytrhuje až závěr (pokud si odmyslíme brilanci se kterou je to napsané). Přesto nejsem zklamán, F. Pohl nám předkládá hezky čtivou novelu.
Dalo by se říci, že druhý díl je možná o chlup horší než první, ale na pět hvězd v klidu dosáhne.
Výborné propojení nápaditého komiksu i scénáře! Eric Powell sám stvořil americké město počátkem dvacátého století. Město, kde můžete narazit na vodní příšery, obří pavouky hrající poker a zombíky. Hordy zombíků. A mezi nimi a vaším masem stojí Goon - křupan s prackama jak lopaty. Je jasné, že na hloubku si Goon nehraje, ale přece... Goon je hold všem pulpovým a brakovým hrdinům, kterých bylo v té době na novinových stáncích více než dost. Spolu se spoustou popkulturních narážek je Goon pořád něčím víc než jen bezduchou mlátičkou. A i kdyby, je neskutečně zábavný. E. Powell má načteno dost na to aby věděl, jak čtenáře zaujmout. A to nejen hlavním dějem, ale i spoustou hlášek a užitím metopd, které celý komiks posílají mimo nalinkované ikony.
Stan Sakai opět ukazuje, v čem je jeho síla. Minimalistické pojetí s maximalistickým příběhem dělá z Usagi Yojimba povinnou položku knihovny každého milovníka komiksů.
Souhlasím s komentářem Mr. Kapise. Vy všichni kteří znáte Ennise z ostatních projektů, které u nás vydal, budete mile překvapeni. Vy ostatní, kteří neznáte Ennise, budete také mile překvapeni. Tohle je starý dobrý Ennis se spoustou úchyláren a nechutností. Přesto tomuto booku nelze nic vytknout. Pocit, že chvílemi postavám dochází dech je odkopnut překvapivým momentem nebo hláškou. Takže za mě pět hvězd. I když trochu nadnesených :)
Chuck Palahniuk se pro mě stává jedním z čelních autorů. Syrovost, s jakou vykreslil všechny stránky lidského charakteru mě nenechává na pochybách, že se jedná o génia. Nemluvě o lehkosti, se kterou čtenáři vnutí velmi znepokojivé myšlenky... S každým dalším přečtením jistě odhalím některé další temné kouty lidské duše.
Poslední díl je rozhodně ten nejlepší. Nejen kvůli trochu jinému pojetí příběhu, ale i díky mnoha rozuzlením, které nás čekají na konci.
Celkově trilogii "Věk Rozvratu" nelze ohodnotit jinak než velmi kladně. Mark Chadbour se nám představil v tom nejlepším světle a provedl nás Británií, ve které ožívají všechna prastará tajemství a mytické bytosti. Je vidět, že tento autor čerpá svou inspiraci všude možně - od encyklopedií historie po komiksy. Provázání vztahů hlavních hrdinů je opravdu napínavé. Jejich vnitřní rozkoly sice už tak ne, ale stejně je vývoj hrdinů zajímavý. Samozřejmě by se našlo pár chyb, ale nebudu zbytečně šťourat do tak dobře napsané fantasy. Hodnocení 4,5/ 5 hvězd.
Věk rozvratu pokračuje tímto druhým dílem, který na mě opět působil dosti rozporuplně. I přes nesporné kvality, které Mark Chadbourn jako spisovatel má, jeho způsob vyprávění příběhu mi není moc blízký. Pasáže, které jsem četl se zatajeným dechem se střídají s popisky psychologického vývoje postav, které mě trochu uspávaly. Asi jsem věčně nespokojený čtenář - nelíbí se mi ploché charaktery, ale zjevně ani podrobné rozpracování motivací a pocitů hrdinů mi není vlastní. Nebýt toho, rozhodně bych dal pět hvězd. Takhle se musí spokojit "jenom"se čtyřmi. Ale nevšímejte si mých trudomyslných žvástů. Stále je to kniha, kterou byste neměli opomenout.