Rav3n komentáře u knih

Přestože je velmi snadno odhadnutelné, kdo je kdo a co je zač, skutečně je to napínavé a velmi čtivé a skutečně jsem přečetla na tři zátahy v metru. Ani jedna z postav mě ale nijak zvlášť nezaujala, přikládám to ich formě, kterou nemám ráda a v první části jsem měla pocit, že čtu 50 shades of Grey....sundávám hvězdu za ten nablblý, nepravděpodobný a nepřesvědčivý závěr. Tenhleten typ knih je vhodný na dovolenou, bezva oddech od náročného čtení :D

3 25.01.2024

(SPOILER) Druhá kniha od autora a zase výborná. Tématicky je to podobné temné hmotě, i když poněkud z jiného úhlu. Logických chyb se autor vyvaroval, což je pro mě nesmírně důležité. Časový paradox, příčina a následek, vývoj osobnosti, filozofické disputace, to všechno tam je.
Velký smutek je závěr knihy. U tohoto typu prózy asi máme očekávat happy end, ale tenhle se mi tam prostě nehodil, byla jsem v očekávání epického konce všeho a ono to dopadlo dobře...
Ale ani tohle neubírá požitku při četbě samotné. Skvělé to je.

6 05.08.2023

Působilo to na mě zbrkle, jakoby autorku tlačil termín uzávěrky. Někde na 75. straně se už rýsuje rozuzlení a žádné velké překvapení to není.
Je to fajn čtení na dovolenou, kde chceš vypnout hlavu. U tohohle se přemýšlet nemusí.

2 05.08.2023

Cosi mi to připomnělo ač jsem si dosud nevzpomněla co, možná film, možná jen nějakou situaci. Ale něco takového jsem zcela určitě četla poprvé. Velmi originální sbírka, která ale slibuje víc než nabízí.
Povídka, která zde vyskajuje z hromádky průměru se jmenuje Chronokostky. Jazyk autorky je střídmý, přesně mířený, svižný a bez zbytečných slov a obratů. Takhle si představuji výbornou povídku. Geniální.
Tím rozhodně neříkám, že ty ostatní jsou špatné. Vůbec ne. Jen po nich nezůstala žádná výrazná emoce a do týdne je všechny velmi pravděpodobně zapomenu.

1 05.08.2023

To, co tu již mnoho přede mnou zmínilo, je pravda. Text je náročný, zdlouhavý a to hlavně po stránce obsahové v první části knihy. Autor předává na bezmála šesti stech stránkách neuvěřitelné množství faktů, která je takřka nemožné si zapamatovat. Obdivuji ho za ten neskutečný přehled a vědomosti.
Osobně jsem na prvních sto stranách velmi vážně přemýšlela, že to vzdám, musela jsem se nutit k otočení další strany. Čtení filozofického monologu není moje parketa, a skutečně to na začátku vypadalo, že to bude monolog na celých 600 stran. Náhle se však vynořil příběh a ne tak ledajaký!!! Řekla bych, že tohle už Eco nepřekoná. Dvě hvězdy sundávám za tu šílenost na začátku.

6 03.02.2023

Velmi slušné sci-fi. Je třeba se však připravit na náročný začátek, kdy musíte vstřebat cizí a novou terminologii, vztahy mezi postavami, hierarchii a technologii. Ač je mnoho situací předvídatelných, má to spád a rázem jste u konce. Konec dobrý, všechno dobré, ten mě rozežrance /jakožto zbožňovatele Herberta, Asimova atd/ ale poněkud zklamal. I přesto však pořád hodně dobré.

8 03.02.2023

Harari je pro mě velice nadějný.
Nicméně v této knize nebylo mnoho pro mě nových informací, autora ale určitě neopustím.

5 03.02.2023

Ač autora adoruji a stavím snad nad všechny mistry žánru, tohle okouzlující není. Považuji to za nejslabší autorův výkon. Ono to i vypadá, že to není jeho.

1 03.02.2023

Byla jsem tak nějak na vážkách, zda mám vůbec hodnotit. Vlastně doteď nevím, co si mám myslet.
Asi jsem čekala něco jiného, snad víc komplexnějších profilů, emocí a zřejmě i víc vysvětlení. Nezpochybňuji vynikající hororové pasáže, ani spád.
Tohle nebylo žádné relaxační čtení, ale rozhodně bylo za hranicí mého vkusu.

1 03.02.2023

Přečteno v rámci čtenářské výzvy a tentokrát to žádný omyl nebyl!
Téma mnohosvětů a alternativních realit mě fascinuje a v téhle knize dělá přesně to, co dobrá kniha dělat má. Naprosto mě vcucla.
Aby bylo jasno, často hodnotím knihu na základě emocí, které umí/neumí vyvolat. To je to, co považuji za důležité v hodnocení. A neméně důležité pro mě je, zda si něco pamatuji i po půl roce a přemýšlím o tom. A tohle bylo mrazení a šrotování v hlavě snad během všech 300 stran, a ještě dlouho po přečtení.

Tahle mě z celé ságy zasáhla nejvíc, a to nejen pro nevypočitatelný a nepředpověditelný element jednoho zmutovaného individua. Samo toto individuum je nesmírně fascinující, ovšem takovým tím temným, těžko uchopitelným způsobem, a přesto jsem mu do určité míry dost fandila. Ta konkrétní mutace je totiž naprosto fascinující! Jeho charakter Asimov vypiloval, dokonale vysoustružil, a to skutečně tak, že není pochyb s kým máme tu čest. A ta manipulace s emocionální složkou mysli postupně odkrývá směr a nastavuje rytmus dalších dějů. Nicméně troufám si říct, že bez společnosti a souvislosti s ostatními díly může být... řekněme těžko stravitelná.

2 02.02.2023

Viditelně si teď vybírám nevhodnou literaturu. Četlo se to dobře a rychle, ale žádnou přidanou hodnotu toto dílko nepředstavilo. A opět, po pár dnech nevím nic. Ta hlavní postava je btw 100% k zařazení do autistického spektra.

3 01.02.2023

Jsem velká fanynka nejrůznějších fantasmagorií a konspirací, ale tohle byl tzv. úkrok stranou. Poslouchala jsem v audio verzi a možná i proto jsem tak nějak překvapená. Co to bylo? Přišlo mi to takové plytké, trochu i nemotorné, postrádalo to jakýkoliv hlubší smysl, charakteristiku postav a jejich myšlenky. Po dvou dnech nevím o čem kniha byla, někdo už trefně přirovnal k Danu Brownovi, s čímž mohu jen souhlasit, protože s jeho knihami to bylo stejné. A proč nechci dobře hodnotit? Fakt je to slátanina.

6 01.02.2023

Možná jsem k ní ještě nedospěla, neb jsem se o ni pokoušela několikrát a nikdy jsem ji nedočetla. Pro mne zcela ztratila kouzlo, které mají první čtyři díly.

1 08.06.2020

Základní pilíře budhismu /a snad i obecných morálních hodnot/ vysvětlené kočkou Jeho Svatosti. Krásná práce!

7 08.06.2020

Ač jsem milovnice podobných konspiračních fantasmagorií, toto dílko nepatří mezi skvosty, byť má červené hodnocení.
Dosti předvídatelné, bez výrazných postav, bez úskoků v úskocích. Žádný WOW efekt ani dojezd po dočtení se nekonal.

1 08.06.2020

Kniha 19, přeložil Jan Kantůrek. Dokázal nemožné. Přeložil Pratchetta.
Velmi dlouho jsem si myslela, že si pan Pratchett prostě jen dělá prdel. A pak jsem přečetla Otce prasátek a všechno najednou dávalo smysl!

4 12.05.2020

Moje NEJ.
Nejzásadnější, nejčtenější, nejmilovanější, nejmrazivější.
Dvě zdánlivě nesouvisející dějové linie, které se proplétají tak, že zapomenete spát.
Snová mise Markéty během fantaskní noci, zapletená do trvající agonie Piláta...nebo je to naopak?
Několik vrstev se nenásilně prolíná v jedinou představu Ďábla, jako dobro konajícího.

„té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná“

18 12.05.2020

Jedna z nejkrásnějších moderních (?) pohádek.
Typický boj dobra a zla ve světech lidí a magie, které jsou rozděleny pouze zdí.
Rozvětvený děj, humor a kouzla dělají z této pohádky ojedinělý fantasy skvost.
Překvapivě povedená je i filmová verze, především díky DeNirovi.

1 12.05.2020

Do tohoto podivně pokřiveného světa jsem dostala zcela nechráněná před tím, co tam čeká. Ale bylo to famózní a pokládám to za Kingovo vrcholné dílo. Nemluvím jen o první knize, ale o celé sérii, nelze to totiž posuzovat po kusech, ale jen jako jeden celek.

8 12.05.2020