Rejpalova-ségra komentáře u knih
Poté, co jsem za jeden večer zhltla Inferium, přišla na řadu Invaze. Jelikož byl víkend a čas, stačil mi na ni taky jeden den. Nadchlo mě jak prvodílové Peklo, tak i Nebe. Jsem vychovaná věřícími pratetami a wow! zírala jsem, jak mi modlitby a jména archandělů z dětství najednou začaly dávat smysl. Těch jmen, co jsem znala.... Sice jsem se původně obávala, že rozsah knihy bude jen uměle vyšroubovaná nuda, ale bavila jsem se celé čtení. Super!
No ...dost dobrý! Přečteno na jeden zátah. Už se nemůžu dočkat, až přespím těch pár hodin a vrhnu se na Inferium - Invazi.
Nebylo to tak děsné, jak by se s předešlých hodnocení zdálo...ale chci zpátky Agu!!! Jsem její velká fanynka. Mám i tričko - Aga, nejlepší manželka ve vesmíru, chodím v něm na kvízy. :D
Na zmínku o knížce jsem narazila v časopisu Epocha a....no musela jsem si ji přečíst! Jenže to nebylo tak jednoduché. Dva svazky, které měla naše knihovna, už byly vyřazeny. U mých přátel nikde nic. A ceny na Trhu knih? 350 - 650 Kč!!! Nakonec mi knížku objevila kolegyně na Vinted jen za 200 Kč a byly to skvěle investované peníze. Nemohla jsem se od odtrhnout.
Nadaný žák je skvěle napsaný, má spád a nejúžasnější bylo, že postup v ději pro mě byl naprosto nečekaný. Trailler na Čsfd je ještě lepší...takže teď si seženu i film. Nadaný žák rozhodně zaslouží 5 hvězdiček.
U Těla jsem měla pocit, že to snad ani nenapsal King. Přesto jsem ho také přečetla se zájmem, jelikož náhled sociálních skupin Američanů znám spíš z idealizovanějších knih (střední a vyšší třídy). Tělo 3 hvězdičky.
Přečteno jedním dechem...teda jednou jsem si musela schrupnout... takže skoro jedním dechem. Kniha je skvělá a až do poslední chvíli jsem očekávala, že vrah bude někdo jiný. Zajímavá sonda do fungování sekt.
Knížku jsem si přečetla, abych věděla, co budu svým žákům dávat číst - a jo! Pro mladší školní věk skvělé. Sportovci do příběhů moc dobře vybráni, jejich příběhy jsou podány poutavě.
Osobně mi tam však dost vadí komolení slov. Jasně, kluci v příběhu netuší, jak se to jmenuje správně a tak to řeknou po svém....chybí mi ale někde u textu přesný termín. Jakmile si to totiž dítě v hlavě zafixuje, už mu tam zůstanou menestruace, čivavy a pod.
No děsná blbost to je :), ale v té době z toho asi čtenáři byli nadšení. Jaká všechna dobrodružství se dala nacpat do jedné knížky! Každá kapitola končila zajetím, zraněním, ztroskotáním, pádem letadla, napadením zvířaty, záchranou argentinského prezidenta, objevem inského pokladu...a vše doprovázeno pokřiky "Hurá!, Sláva! Ať žije...! Ať žije Francie!" a pod. Inu, není nad francouzské skauty. :) Některé informace jsou zcela mimo. Ale četlo se to opravdu dobře a rychle.
Knihu jsem zhltla velmi rychle. Nemyslím si, že si děj budu za pár let pamatovat...určitě to ale bylo milé, pohodové a oddychové čtení.
Knihy Gerlada Durrella miluju, mám je spojené s osrovem Korfu, kde je vždy čtu. Růženku jsem náhodou objevila v knihbudce a udělala jsem výjimku, přečetla jsem si ji v Čechách. Nezklamala. Výborně a vtipně napsáno. Jen jsem pak přemýšlela, jestli velké Růžence opravdu mohlo stačit tak malé množství alkoholu k rozjaření.
Fajn vzpomínka na Ábíčko. Příběhy Strážců sice poplatné době, ale tak to zkrátka bylo. Loď, klubovnu a to, že můžou o víkendu a o prázdninách courat, kde chtějí, jsem jim jako dítě vždycky děsně závidělo.
Strážci z Bílých domů jsem neznala a přečetla s chutí - pouze mě lehce děsila kreslená hlavní hrdinka, která vypadala jako třicetiletá zdrchmaná anorektička.
Goro - příjemné pohodově čtení.
Křížová výprava - to fakt ne. Těšila jsem se na něco jako komiks Tvrz. Tohle jsem ani nedočetla.
Prima vzpomínka na dětství. Operace Jericho a Galaxie mě minula.
Knihu jsem náhodou objevila v knihstromu u rodného domu Aloise Jiráska v Hronově. Oslovila mě ze dvou důvodů - jednak mě autorka učila na vejšce v Hradci, druhak rodina mé tchýně osídlila po válce Meziměstí, v knize tak byla spousta známých míst a i známých jmen. Na dočtení už čeká zbytek rodiny, domorodců z Meziměstí, takže knížka jde hned dál. Díky.
Nevím, jak moc vyprávěný příběh odpovídá skutečnému cikánskému životu a cikánské víře té doby, ale příběh je úžasně napsaný! Je jedním slovem ÚŽASNÝ.
Čekala jsem, že zde bude více rozpracovaná linie volyňských Čechů, o které nevím téměř nic. Škoda. Ke knížce už se asi nikdy nevrátím - nebylo tam nic, co by mě niterněji zaujalo. Šlo jen o poutavě psaný příběh, který hodnotím pozitivně.
Nenáročné čtení. Asi velmi brzy na knihu zapomenu, jelikož tam nebylo nic zajímavého a převratného. Srovnání předešlých čtenářů s knihou Jméno růže sedí.
Inspirující člověk. Neuvěřitelné, s čím vším se musel popasovat, aby mohl pomáhat lidem. Zajímavé čtení, uvedené obrázky jsem hodně studovala a samozřejmě i přemýšlela, co z toho by mohlo pomoci mně.
Knihu jsem si přečetla opět po 30 letech. Překvapilo mě, že jako dítěti se mi líbila daleko víc. Po stránce překladu super výkon!!! Parádní češtinářské "berličky"! U mnoha slov jsem si vzpomněla na dětství svých dětí a jejich přežblepty. Obrat mé dcery "co je to bude?" používáme v rodině dodnes. Jen už jsem panu Kaplanovi nefandila tolik, jako před lety...mimo jeho nadšení z jazykové kreativity jsem na něm vlastně neshledala pozitivního vůbec nic a spíš mi lezl krkem.
Knihu jsem kdysi dávno četlo jako dítě. Po mnoha letech jsem ji našla v knihovně a s chutí opět přečetla. Tentokrát i s mapou, abych si vyhledávala jednotlivá místa. Překvapivé pro mě bylo především to, jak Rusové ještě na začátku 19. století neznali své východní pobřeží - v té době se tam dostávali pouze putováním přes pevninu.