Renatecka
komentáře u knih
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Skvěle se to četlo, příběh odsýpal. Tak málo postav a já jsem pachatele stejně neodhadla :D
Když Paříž spala
Ruth Druart
Když pominu nehorázné chyby v knížce typu: "Kapitán padesát jedna" namísto Kapitola padesát jedna, Paříš, Pažíž a podobně, tak příběh byl úžasný a poslední stránky jsem jenom hltala. Velmi silné a krásné, vřele doporučuji k přečtení.
Poslední paní Parrishová
Liv Constantine
Hmm, tak ta byla opravdu parádně psychologicky vypracovaná. Moc se mi líbila a doporučuji.
Dopisy, které nikdo nečetl
Iona Grey
Líbilo se. Příběh z války se mi líbil malinko víc, než ten ze současnosti.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Mankote, to je ale blbost nezajímavá a ještě k tomu divně napsaná. Od strany 295 jsem pasáže přeskakovala a dočetla prakticky jenom konec - fakt se to nedalo, zklamala mě tady ta vysoko hodnocená kniha.
Žena, kterou jsem byla
Kerry Fisher
Neuchvátila mě tak jako předchozí autorčina kniha. Takové nemastné, neslané, táhnoucí se a nakonec přeslazené. Nic moc.
S pečetí viny
Jiří Hanibal
Super knížka. Náročná jak z hlediska dobových problémů, tak počtu postav. Řekla bych jedna z nejlepších na téma německo -české vztahy v pohraničí v době před a během 2. světové války.
Tma
Jozef Karika
Nelíbilo, zklamání, pro mě bohužel ztráta času. Pár hvězdiček dávám za pěkný sloh, ale jinak celkem nuda - stále se opakovalo to stejné dokola, stejné fráze a myšlenky hlavního hrdiny. A "Oly" :-D = Wilson z filmu Trosečník po slovensku? :) Moc nedoporučuji.
Zimní muži
Jesper Bugge Kold
Tak to byla síla. Peklo na zemi a navíc brilantně sepsané. Doporučuji.
Eugenie: Příběh české hoteliérky
Jana Poncarová
Pěkný příběh, místy opravdu na můj vkus dost poetična, ale líbilo se i tak. I když hlavní hrdinka mi zrovna dvakrát sympatická nebyla, spíše takový typ: penězi zhýčkaná, chladná panička.
Matčina hra
Sandie Jones
Dobrý. Hlavní hrdinka trochu naivní (i když to se asi zaláskovaným stává). Jestli jí to stálo za to ... už jenom to, že se Adam choval jak největší mamánek, měl být pro ni varovný signál.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Asi půjdu zcela proti proudu. Poselství této knížečky, která skončila dřív, než jsem se do ní stačila začíst, je asi silné a tuším ho, ale nějak mě to bohužel úplně minulo. Já prostě na to poetično nemám buňky...
Cejch
Zdeněk Šmíd
Skvělý popis problematiky rozporů v Sudetech a to pěkně od prapočátku. Hezky je zde ukázáno, jak se lidé spíš dělí na ty dobré a zlé, než na Němce a Čechy (a to za každého režimu, který kdy panoval).
Malinka
Dita Táborská
Poutavý psychologický román na téma adopce a mateřství. Hlavní hrdinka Malinka mi byla svou frivolností místy hodně nesympatická a na můj vkus docela zbytečně řešila fakt, že byla adoptovaná, měla jsem pocit jako kdyby si tím omlouvala svou lehkovážnou povahu. Spousta opuštěných dětí takové štěstí, že se dostanou do rodiny, kde jim dají šanci žít plnohodnotný život, nemá. Konec byl pro mě nejpoutavější, přestože poměrně dost smutný. Spousta věcí vyplula na povrch (ať už svým způsobem celoživotní nevěra Jaromíra a dost mi bylo líto, jak dopadla Ina). Jinak konec poměrně otevřený, chtělo by to pokračování :-)
Olga Hepnarová
Roman Cílek
Perfektní dílo, četla jsem a četla a nemohla jsem se odtrhnout. Skvělé je, že do knihy byly zařazeny i různé svědectví lidí z okolí, dopisy přítele Miroslava D. apod. Za mě osobně je asi dobře, že dostala trest smrti, byla jasný viník a je známo, že každá akce má svou reakci, sama to i tak vysvětlovala, že lidi se k ní chovají hnusně, tak se pomstí. Tak se pomstila a pak byla řada na lidech... Každopádně si i myslím, že duševně nemocná byla, i když jednala tak racionálně a vše logicky vysvětlovala, byla sečtělá a intelektuálka. V procesu pak mluvila o jejím smyšleném otci Winiferovi, že s ním hovoří apod... to asi mluví za své. Chybělo jí hodně velká špetka citu, porozumění a snaha o pozitivní myšlení. Lidi jsou lidi, jiní nebudou a nebyla schopná se trochu obrnit, takzvaně na některé chování lidí k ní káknout a pak už si brala i sebemenší křivdy moc k srdci. A její rodina v tom všem hrála taky svou špatnou roli.
Krvavé jahody
Jiří S. Kupka (p)
Skvělá kniha. O nacistických zločinech bylo napsáno nesčetně knih, ale o ruských gulazích se až tak moc nepíše. Jedno období zločinnosti skončilo (2. světová), lidi jásali, ale druhým peklo začalo. Doporučuji k přečtení.
Balada o snech
Markéta Prášková
Krásný příběh. Přiznám se, že děj ze současnosti s Klárou a Viktorem mě ze začátku trochu rušil, ale asi to do knihy jako celku patřilo.
Noční koupání
Megan Goldin
Příběhy se soudním procesem moc v oblibě nemám, většinou se děj moc rozpitvává a je roztáhlý na nespočet stran. Tohle bylo ale velmi příjemné čtení a napínavé k tomu. Nitky mě vedly správným směrem a rozuzlení jsem tak nějak odhadla správně.