Ristridin Ristridin komentáře u knih

Počkej na moře Počkej na moře Veronika Opatřilová

Na první dobrou zaujme krásná obálka, poté vysoké hodnocení, zajímavé téma a nakonec se jedná opravdu o skvělou knihu.
Velmi poetické čtení s hezkým vyjadřováním a myšlenkami. Většinou mě irituje psaní v du formě, ale zde to dodalo na pocitech ještě větší hloubku.
Vztah studenta a učitele v Anglii 60. let, kdy homosexualita byla veliké tabu (u nás stále bohužel trochu je) a coming out by byl společensky devastující. To vše psáno českou queer autorkou, která nad očekávání promítla do příběhu skvěle popis prostředí, přírody (jako kdyby tam člověk právě byl), přemýšlení a pocitů z pohledu zamilovaného a určitě i sama něco ze sebe.
Hodně se mi líbily odkazy na různou tehdejší hudbu, pouštět si ji ke čtení navodí ještě lepší atmosféru.
Nepatřím k těm, kteří stojí v LGBT průvodech, kniha osloví svým citem spíše ženy, ale mě našla ve vhodném období a velmi mě oslovila.
Kvůli práci a nedostatku času jsem četl celé dva týdny, takže jsem si chtěl zopakovat úvod knihy, který časově předbíhá hlavní děj. Po dočtení knihy zapůsobí úvod úplně jinak i s možnými náznaky, takže povinně otočte knihu po poslední stránce (ale ne dřív, opravdu!).

13.08.2023 5 z 5


Jiné místo Jiné místo Kateřina Karolová

Toto měl být thriller plný napětí a mrazivého děsu? Nepřišlo mi to tedy ničím děsivé, v půlce jsem samou nudou usnul. Paradoxně od části, kdy Moniku našli, mi to přišlo aspoň trochu zajímavé směřováním, které to celé nabralo. Ale jinak zklamání. Nesympatická hrdinka, která mluvila ke čtenáři asi záměrně stylem, jakým mluvila, ale byla mi krajně nemilá.
Spousta otazníků, na které nebylo odpovězeno a celá kniha vyzněla jako marný pokus, který vyzněl do ztracena.
Podle mě se zde nejedná o otevřený konec, závěr mi přijde jasný. Jestli ale bude pokračování, tak by mělo být o dost lepší a mělo by vše pořádně vysvětlit. Pak by možná tahle kniha měla svou opodstatněnost, kterou nyní postrádám.
Ani slohově se nejedná o žádný zázrak. Odbočka v lesích byla taky mírné zklámaní, ale aspoň na mě nějak zapůsobila.

07.07.2023 2 z 5


Svatojánské ořechy Svatojánské ořechy Lenka Chalupová

Co dodat po dokončení této volné trilogie... Paní Chalupová zkrátka umí velmi dobře pomalejší příjemné začátky, kde popíše postavy tak, aby se člověk vžil do jejich života a přemýšlení a pak tam začne házet takové bomby, že člověk nemůže knížku odložit. Opět jsem tak do strany 170 měl pocit, že je to hezké počtení, ale na taková procenta to nestačí a pak to přišlo. Vše nastíněné se ukázalo jako podstatné, veškeré detaily a drobné zmínky se postupně doplňovaly a splývaly s příběhem. Zkrátka u vět, které čtete, stojí za to udržovat pozornost, protože pak oceníte, jak je na ně například za 50 stran plynule navázáno.
Všechny tři díly se opakují podle stejné šablony včetně závěrečného skoku v čase, ale je to sázka na jistotu. Cokoliv dalšího od Chalupové budu sledovat, je opravdu nadanou spisovatelkou.

26.06.2023 5 z 5


Kyselé třešně Kyselé třešně Lenka Chalupová

Na začátku jsem si říkal, že autorka je šikovná, protože dokázala velice zajímavou formou vykreslit charaktery několika lidí a jejich provázanost na pár prvních stránkách. A to formou "deníkových" zápisů, kdy mnohé často doplňovaly ty předešlé, ve kterých se něco naťuklo, že se stane, ale už se tomu děj následně nevěnoval.
Jako takové se mi to líbilo, ale na 93 % by to nebylo. Ovšem ta zápletka a všechny ty události ke konci války a poté... To byl nářez. Další kniha, která mě emocionálně překvapila. Opět jsem díky ní hledal širší dobové souvislosti.
O Švédských šancích u Přerova jsem do té doby neslyšel. Kde to začalo, tam to skončilo. Po konci války se několik jedinců chovalo úplně stejně jako nacisti, je to jen o době a o stranách, které mají zrovna navrch.
Tolik trápení a zbytečně zmařených osudů v jedné knize. Smutno pomyslit.
Páté jablko je od autorky prý ještě "lepší". Očekávám plno komunistické šedi a hnusu.

23.01.2023 5 z 5


V šedých tónech V šedých tónech Ruta Sepetys

Hodnotná kniha, na kterou se prý autorka velmi připravovala. Kniha, která vypráví o pobaltských státech (konkrétně Litvě), jaký úder dostaly ze strany Sovětů, nenasytných hyen. Změnilo se něco v jejich povaze? Rusové jsou silný národ s bohatou historií a upřímně (a tajně) věřím, že větší polovina z nich jsou slušní lidé, ale bohužel je země neustále ovládána šílenci a vrahy bez špetky soucitu.
Bavíme se v historii především o těch "velkých" státech a událostech, resp. se pak zaměřujeme na to, jak válka a komunisté zamávali s naší zemí a jak jsme trpěli. Jiné země ale trpěly stejně, nebo i víc. Všichni trpěli. A je dobré si to uvědomit.
Nemohu se ale přes autorčinu přípravu a silné téma ubránit pocitu, že tahle kniha měla ještě na víc. Krátké kapitoly na mě působily, že se to příliš kouskuje a stále spíš přejíždíme po povrchu, nezabředáváme do takové hloubky. Vlastně to pro mě bylo takové někdy odosobněné. Možná jsem jen čekal od této už kultovní a vychvalované knihy víc, stejně jako u Hany od Mornštajnové. Kniha mi dala nové informace a zaujala mě, ale četl jsem na podobná témata mnohem lepší a více strhující kousky.

17.12.2024 4 z 5


Chata v Jezerní kotlině Chata v Jezerní kotlině Jaroslav Foglar

Moc hezká knížka od Foglara, jedna z jeho nejlepších. Dva chlapci se seznámí a nečekaně mezi nimi vznikne silné pouto, opřené o společné zájmy a to, že chodí na kouzelné místo v Jezerní kotlině, které si uzpůsobí svému. Je zde krása přírody, dobrodružství, hravost, záhada a tajemno, ke konci jde přímo o život. Správně zařazená kniha do kategorie "výchova chlapců", protože hodnoty chování se nemění, ikdyž je jiná doba. Potěší i duši již odrostlého chlapce :)
Jsem zvědavý na druhý neoficiální díl od Hugo Šlika, recenze jsou převážně pozitivní.

03.05.2024 5 z 5


Poslední tajemství Jana T. Poslední tajemství Jana T. Jaroslav Velinský

Jedno poslední dobrodružství. Ale jaké dobrodružství a v jakém stylu! Velinský zde oslavuje celou stínadelskou trilogii a v jejím duchu předkládá možné pokračování. Foglar sám chtěl taky napsat další díl, ale už to nestihnul.
Atmosféra knihy je věrohodná, navazání na předchozí díly funguje včetně psaného projevu, který kopíruje a zároveň přidává něco navíc.
Přišlo mi, že je zde méně takového toho patosu a vychvalování charakteru a vzhledu chlapců (což mi u Foglara nevadí, ale někdy toho bylo moc), spíše se šlo po ději. Ten je ucelený, všechny linky uzavřeny, dokonce se autor pokusil o jakési napravení některých mírně nelogických pasáží nebo nedodělků, které jsem u stínadelské trilogie pociťoval už kdysi jako malej. Další záhady jsou skvělé, je tu prostě vše. Dokonce se do popředí dostávají i děvčata a působí to v kontextu knihy dobře, přesto jsou stále hlavními postavami Rychlé šípy.
U těch doufám, že se nezapletli nějak do války (autor vymezil i časovou linii - máme rok 1938, Tleskač umřel v roce 1913 - nad tím jsem vždy uvažoval, v jakých letech se pohybujeme!) a že žili dlouhé, plodné životy a byli přáteli i v důchodovém věku :)
Je až s podivem, jak důstojnou knihu Velinský napsal. Líbila se mi určitě víc než Tajemství Velkého Vonta. Paráda!

09.03.2024


Srpny Srpny Jakub Stanjura

Jako psychicky nejspíš silnější jedinec ze zdravé a bezproblémové rodiny jsem si místy říkal, že příběh zachází až do extrému, který přece není možný.
Zároveň jsem si říkal, kde vlastně leží pravda? Opravdu se vše takto stalo a nebo si část vymyslelo podvědomí Daniely, která trpí (možná nejen) srpnovými úzkostmi a depresemi? Nedovedl jsem se kvůli tomu vžít do příběhu na celých 100 %.
Věřil bych, že za počáteční stav Danieliných psychických problémů může matka, která nevybíravě řešila své vlastní problémy na svých blízkých. Znám jednu rodinu, kde matka funguje trochu podobně (až mě někdy z těch vyprávění mrazí, co si dokážou lidé v rámci rodiny (!) navzájem dělat).
Štěpán také pocházel z prostředí, které mu dalo do života nějaký problém a je zde jasně vidět, že si potřeboval najít nějakou oběť, na které by si léčil své křivdy.
Psychické násilí je také násilí a gashlighting je jeho drsná odnož, která není navenek vidět, ale způsobuje zpochybňování rozhodnutí jedince (oběti) a zvyšuje míru závislosti na zdánlivě nápomocném manipulátorovi.
Což Štěpánovi šlo skvěle.
Lidé jsou hnusní, nechovejme se tak.
Jinak kniha byla napsaná svižně a obdivuji uvažování autora i literární um. O to více, že se jednalo o prvotinu a příběh z pohledu ženy.
Silné čtení, které by mě zasáhlo ještě o to více, pokud bych něco podobného taky sám zažil.

10.09.2023 4 z 5


Poupátka Poupátka Hana Lehečková

Kniha jako taková je svým tématem těžká, je z ní hodně cítit, že si autorka některými věcmi sama prošla a muselo pro ni být psychicky těžké se z nich vypsat. Na začátku mi přišlo, že dokázala autenticky popsat přemýšlení jedenáctiletých dětí a určitě se vracela do svých vlastních vzpomínek.
Atmosféra neradostného dospívání v malém městě v paneláku v nedokonalé rodině byla popsaná tak dobře, až mi nebyla příjemná. Vedoucí dramaťáku byl hajzl a manipulátor, který si užíval vlastní moci nad malými dětmi, které jsou v tomto věku už velice zranitelné, ale neznalé a co se jim řekne, to je pravda a to se má dělat, ikdyž se jedná o něco naprosto společensky nepřijatelného.
Závěr mi po všem tom budování příběhu přišel bohužel takový nijaký.

17.06.2023 3 z 5


Slyšet jeleny zpívat Slyšet jeleny zpívat František Šmehlík

Skvělý detektivní příběh od mladšího autora. Přiznám se, že jsem v úplném závěru čekal v některých bodech lepší vysvětlení a mírně tím celá kniha pokulhává v logice, ale není to zas tak přitažené za vlasy, aby se čtenář nemohl aspoň zkusit dovtípit, co jednotlivé náznaky znamenaly a jaké byly motivy různých lidí. Je možné, že jsem se nemusel ve všem dovtípit správně a to mě právě malinko štve, protože bych to měl nejraději přesně naservírované, ale dokážu s tím žít. Především mám totiž radost z toho, jak byl jinak příběh vystaven a jak autor dokázal na stále poměrně malém prostoru vybarvit jednotlivé charaktery i prostředí a vše rozepsat takovým způsobem, aby měla zápletka stále energii a bavila. Já byl teda opravdu hodně napnutý!
Krásná obálka, jednoduchá mapka pro orientaci a hezká grafika v knize.
Velmi dobrá práce a upřímně doufám, že si autor nevyplýtval všechen střelný prach a důvtip už na začátku.

28.05.2023 5 z 5


Café Groll Café Groll Jan Štifter

Tak tohle mi hrozně sedlo. Fenomenální, jak zajímavý příběh dovedl Štifter vybarvit na tak malém prostoru. Barvitě popsáno, velice zajímavé pasáže s moc hezkým jazykem a popisem. Štifterova mysl mě fakt baví. Zcela jsem se do příběhu vžil, to se ne vždy podaří.
Vtip, smutek, melancholie, staré hříchy, to vše zde lze nalézt. Jedna smrt a pak samotný závěr mě navíc zcela překvapily.
A pokud je to podle mnohých zde nejslabší z autorových knih, tak to bude teprve rachota! :)

28.12.2022 5 z 5


Cesta zpátky Cesta zpátky Erich Maria Remarque (p)

Sláva, bída, hrdinství, hnus a otřesné zážitky ze zákopů popsal Remarque ve svém známějším díle a obecně se píše o takových věcech všem autorům snadněji.
Uchopit však a popsat osudy “šťastných” přeživších je něco, co podle mě popsal Remarque v této knize skvěle.
Válce je prostě třeba se vyhnout vždy, následky si její účastníci nesou po celý život. Někdo na situaci následně zbohatne, někdo ne, ale už nic nebude jako dříve.

05.12.2022 5 z 5


Až uvidíš moře Až uvidíš moře Scarlett Wilková

Díky knize jsem se dozvěděl opět něco nového a líbila se mi, ačkoliv jsem asi i kvůli velmi vysokému hodnocení čekal o trochu víc. Svým způsobem byl děj větší polovinu o ničem a zároveň o všem - příběh, který působí velmi lidsky a skutečně. Autorce se dobře povedlo popsat jednotlivé postavy (taky na to teda měla hodně prostoru..). Nemyslím si ale, že se jedná o knihu, která ve mně bude déle doznívat nebo si na ni za pár týdnů vzpomenu. Prostě mi tam chybělo něco, co můj zážitek ze čtení posune o trochu výš. Nedokážu ale říct, co by to mělo být.
Anotace od Mornštajnové na deskách knihy, že se dozvíme o nedávné historii Řecka víc než v učebnicích, je úplně mimo - o tom, co se v Řecku dělo, zde skoro nic nebylo. Navíc se to všechno týkalo jen několika horských vesniček a ty nepředstavují celé Řecko.

13.10.2024 4 z 5


Piranesi Piranesi Susanna Clarke

Tady mi hodnocení v průběhu čtení slušně skákalo. Prokousejte se tak prvními 60 stranami, u kterých jsem si říkal, že v této knize se asi úplně nenajdu, a pak to začne - chtěl jsem číst víc a víc. Ani nakonec nevím, jestli bych dal dílu 4 nebo 5 hvězd, myslím si ale, že zde na tom nezáleží, protože účinek vyjde nastejno. Chtěl bych vědět víc, víc zjistit o podstatě toho, co nám bylo předestřeno, a jak to zároveň funguje.
Nedozvíme se to a tím je to možná ještě lepší. Hlavně v první půlce doprovázela příběh lehká kouzelná zmatenost. Ani závěr není pro Piranesiho jasný a nenabízí plné rozřešení. Kde je možné najít štěstí a vnitřní klid?
Krása Domu je nezměrná; jeho Laskavost nekonečná.

18.08.2024 5 z 5


Zkáza Jezerní kotliny Zkáza Jezerní kotliny Petr Hugo Šlik

Ale jo, dám 5 ikdyž by se našla místa, která postrádají Ludvovu oblíbenou logiku a odporují si s tím, co psal Foglar v první knize. V mnohém ale nový příběh od Šlika dodává na atmosféře. Pavel je trochu nyní v pozadí a dokonce dostáváme úryvky z Ludvovy knihy. Ty mi přišly trochu zbytečné (ačkoliv mám rád indiánské příběhy), ale na konci se ukázal jejich záměr a až poeticky udělaly takovou společnou tečku za tím, co se odehrávalo ve vlastním příběhu. Přišlo mi to jako moc hezké propojení. Indiáni i chlapci se musejí něčeho vzdát a něco zase snad získají.
Pasáž, kde se starý lékárník rychle vyhýbá vysvětlování slova afrodiziakum, mě vlastně pobavila v kontextu toho, že čteme knížku od “Foglara".
Koukal jsem, že někomu vadí existence uhlobarona a zmínky o ekologii. Co vím, tak Mostecko bylo důlní činností zničeno už dřív než ve 30. letech, takže to mě netrápilo. A ani uvažování Ludvy nad obnovitelnými zdroji. Ač podle Foglara, tak kniha je prostě z roku 2022 a předpokládá se čtení současnými dětmi (kromě těch odrostlých). Koho jiného než romanopisce Ludvu může napadnout tato zde pouhá teorie, o které beztak uvažovali lidé už staletí před ním, jen neměli k provedení prostředky. Čapek vymyslel roboty před 100 lety…
Ilustrace mám rád a dají knize vždy větší hodnotu, ale “poctou Burianovi" bych to v této knize raději nenazýval. Nejsou až tak zdařilé a především si jejich autorka mohla aspoň přečíst pořádně děj, protože mnoho z obrázků vypadá jinak, než co se píše na vedlejší stránce. O obrázku chlapců ve vodě se raději nebudu rozepisovat, ten je fakt krajně nevhodný… A to nejsem teda v životě nijak prudérní.
Jinak ale hodnotím knihu velmi pozitivně, byl jsem napnutý uprostřed i na konci, chybky odpouštím, vážně mě to bavilo. Vůbec nevadilo, že bylo předem jasné, kdo bude zlotřilým padouchem. Originální námět a posunutí příběhu vážným směrem.

05.05.2024 5 z 5


Zahrada Zahrada Petra Dvořáková

Takový krátký příběh, který stačí pojednat o tom, o čem má, ačkoliv konec je hořký a vlastně bych si vnitřně přál nějaké větší (možná i pro Járu pozitivnější) vyústění.
Docela mi vadí zde autorkou přijatý stereotyp - obtloustlý, zpocený muž, bývalý kněz, který má jakýsi "problém". Asi proč ne, ale s těmito atributy bývá často popsaný "problém" spojován.
Viděl bych to i na 3/5, ale k postavě jsem si dokázal vytvořit vztah a trápil jsem se společně s ní. "Problém" citlivě popsán, každý ho ale z těchto lidí prožívá jinak a je jiný. Někdo si ho užívá, někdo ne, někteří si soucit zaslouží, někteří ne.

22.03.2024 4 z 5


Gazely Gazely Patrik Hartl

Po několika slabších románech mě to tentokrát zase bavilo. Opět hezky napsáno, nepřehnaně vtipné, objevují se i postavy z první knihy. Trochu bych vytknul, že mi přijde trochu na sílu, že v každém románu musí nutně být naše "celebrity". Zde to působilo, že si Hartl připravil (i skrz postavy filmu Prvok) námět na další scénář.
Nejvíce mě bavila druhá příběhová linka Káji s její dcerou Beátou, asi i proto, že jsem stavař, tak jsem se rád začetl do problémů na stavbě.
Mám už delší dobu pocit, že by se měl Hartl se svým vypravěčským umem pustit do trochu jiného žánru, protože poslední knihy mi přišly slabší, ale pokud budou ty následující fajn jako tahle, tak to taky zvládnu.

13.12.2023 5 z 5


M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek Dalibor Vácha

Tak jako pozor, tohle bylo fakt super! Nemůžeme brát autora zcela vážně a očekávat, že se spousta událostí v knize stala tak, jak bylo popsáno, ale kontury příběhu jsou postaveny na jasně ověřených informacích.
Jako klasický absolvent českého školství jsem se nikdy neučil o dějinách 20. století, o českých nemluvě. Skupinu Tří králů jsem znal z útržků a věděl jsem, že bojovali v odboji proti fašistům, ale že to byl takový intenzivní (přímo špionážní) boj, to jsem netušil.
Z mého pohledu velice kvalitně napsaná kniha, která nechává vyniknout každého ze tří hrdinů trochu jinak. Popis jejich uvažování a konání působí autenticky.
K událostem je vždy přiřazen den a místo. Člověka pak překvapí, na kterých jemu známých místech se toho tolik (i podstatného) odehrálo. Památník Morávka na Prašňáku, deska o dopadení Balabána ve Studentské ulici v Dejvicích, konspirační byt naproti Nádražce... Do toho všeho ční Petschkův palác jako vrchol zla.
Taky se mi líbí, že v závěru Vácha napsal doplňující komentář o událostech okolo Tří králů a doplnil zajímavou literaturu, ze které se dá dále čerpat.
Můj zájem určitě probudil a budu toto téma zkoumat dál. Jsem rád, že se dá doplňovat vzdělání alespoň touto formou.

17.10.2023 5 z 5


Děda Děda Jan Novák

Hrozně milé čtení, ač se nejedná o žádný veliký román s oslnivou zápletkou. Postava dědečka, který nebyl vůči autorovi nijak citově nakloněný, přesto si ho Novák očividně silně vážil a neváhal o něm napsat knihu. V jejím průběhu se prolínají i příběhy zbytku rodiny a postupně se poodkrývají různé situace a doplňují se navzájem. Styl psaní s kratšími kapitolami mě zde bavil. Padesátá léta byla vůči zemědělcům nedůstojná.

25.05.2023 5 z 5


Smrt si říká Engelchen Smrt si říká Engelchen Ladislav Mňačko

Nemám co říct, jeden z nejlepších románů o druhé světové válce a o málo častém tématu partyzánských bojů. Ty byly vedeny pro správnou věc, ale mnohdy za jakou cenu a kam to pak všechny účastníky vedlo Osvobození od nacistů komunisty je stále paradox.

03.05.2023 5 z 5